Michal Nosek: Vedro mění názory levice. Klimatizace už není ekologický prohřešek, ale veřejná služba
Francie zažívá mimořádná vedra a s nimi i posun v debatě o klimatizacích. To, co bylo dosud často vnímáno jako symbol pohodlí a ekologické bezohlednosti, se začíná měnit v otázku ochrany zdraví, školství a základního provozu veřejných služeb.
Francouzská debata o klimatizaci ukazuje, jak obtížně se evropské společnosti přizpůsobují změně klimatu. Nejde už jen o pohodlí v bytech, hotelích nebo kancelářích. Pokud vysoké teploty zavírají školy a zhoršují podmínky v nemocnicích, přestává být chlazení veřejných budov otázkou životního stylu. Stává se součástí základní infrastruktury.
Spor o klimatizaci nebyl nesmyslný
Klimatizace byla ve Francii dlouho posuzována hlavně jako ekologický problém. Spotřebovává elektřinu, zvyšuje nároky na energetickou soustavu, může pracovat s problematickými chladivy a ve městech přispívat k lokálnímu přehřívání. Tyto argumenty jsou věcné a nezmizely jen proto, že je venku čtyřicet stupňů.
Jenže k nim přibyl další argument, který nelze snadno odsunout stranou. Lidé musí být schopni bezpečně fungovat i při teplotách, které se v Evropě stávají častější a intenzivnější součástí léta. To platí zvlášť pro školy, nemocnice, domovy seniorů a další zařízení, kde se pohybují zranitelné skupiny.
Pod tlakem mimořádných veder tak začínají svůj postoj přehodnocovat i dosavadní odpůrci klimatizací. Podle BBC si stále více lidí uvědomuje, že klimatizace se nevyhnutelně stane součástí reakce Francie na globální oteplování. Připustila to i šéfka francouzských Zelených Marie Tondelierová, podle níž budou chladicí zařízení potřeba například ve školách a nemocnicích. „Jsou místa, kde se bez ní teď prostě neobejdeme,“ uvedla. Vlny veder tak mění i pohled části environmentalistické levice, která klimatizaci dosud považovala za jedno z nejhorších řešení klimatické krize.
Adaptace není kapitulace
Posun u francouzských Zelených je proto významný, ale není nelogický. Trvat na tom, že klimatizace je vždy špatná odpověď, je v situaci přehřátých tříd, nemocničních pokojů a domovů pro seniory neudržitelné. Rozumná politika nemůže stát na odmítání reality.
Neznamená to, že řešením má být plošné a bezmyšlenkovité chlazení všeho. Smysl má především cílená ochrana míst, kde vedro ohrožuje zdraví, práci nebo vzdělávání. Klimatizace má být součástí širší adaptace: lepšího stínění, kvalitnějších budov, zeleně ve městech, větrání, izolací a stabilní energetiky.
Španělé vsadili na slunce a vítr a část Evropy jim závidí levnější elektřinu i menší závislost na plynu. Jenže za zeleným úspěchem se skrývá drahý účet za sítě, úložiště a stabilitu soustavy. A největší chyba může teprve přijít: vypnutí jádra.
Géniové, nebo snílci? Španělská „zelená“ energetika se stala vzorem i odstrašujícím příkladem
Názory
Klimatizace sama nestačí
Francie tím dohání něco, co měla řešit dříve. Mnoho evropských budov vznikalo pro klima, které se rychle mění. Školy, nemocnice i úřady často nejsou připraveny na dlouhé vlny veder. Pokud se řešení začne hledat až ve chvíli, kdy se ruší výuka a zdravotníci upozorňují na nesnesitelné podmínky, nejde o promyšlenou adaptaci, ale o opožděnou reakci.
Klimatizace sama klimatickou změnu neřeší. Je to nástroj, který zmírňuje její dopady, a právě proto by neměla být ani fetišem, ani tabu. Má se používat tam, kde je potřebná, a způsobem, který zbytečně nezvyšuje energetickou a ekologickou zátěž.
Klimatologové naměřili v neděli nejvyšší průměrné teploty na Zemi, hodnoty překonaly předchozí rekord stanovený před rokem. Potvrzují to údaje Evropské unie Copernicus Climate Change Service. Svět tak zaznamenal svůj nejteplejší den, a řada destinací u Středozemního moře čelí extrémnímu riziku požáru.
Počasí zešílelo. Neděle byla historicky nejteplejším dnem planety Země, potvrzují to data klimatologů
Enjoy
Česká cesta
Česká debata má v tomto ohledu své zvláštní kouzlo. Zatímco Francie řeší rekordní teploty, zavřené školy a nevyhovující podmínky v nemocnicích, u nás můžeme být rádi za Macinku: vedra zrušil, a tak je nám díky němu příjemně chladno.
Je to dobrá zkratka pro rozdíl mezi politickými řečmi a fyzikální realitou. V projevech lze klimatickou změnu relativizovat, zesměšňovat nebo odkládat na později. V přehřáté třídě, nemocničním pokoji nebo bytě seniora to ale nepomůže.
Ideologie vedro neochladí
Jádro problému je jednoduché. Klimatická změna již není otázka názoru, ale součástí reálného života. Společnosti, které ji budou dál brát hlavně jako kulturní nebo ideologický spor, budou nuceny improvizovat pokaždé, když přijde další vlna veder. A vedro se neokecá. Je tady.
