Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Michal Nosek: Zakázat sociální sítě dětem? A co takhle i dospělým?

Michal Nosek: Zakázat sociální sítě dětem? A co takhle i dospělým?
ČTK
Michal Nosek

Česko má jasno. Dětem do 15 let sociální sítě nepatří. Osm z deseti lidí by jim je dle aktuálního průzkumu zakázalo. Což je krásný důkaz, že jako společnost pořád věříme ve výchovu. Zejména tu, která začíná slovy: „Ty to mít nebudeš, protože já na tom trávím šest hodin denně.“

Rodiče se obávají, že děti na sítích přicházejí o pozornost, empatii, čas, spánek i schopnost vést normální rozhovor. Tedy přesně o ty věci, o které přišli jejich rodiče už dávno, jen tomu říkají sledování zpráv, pracovní komunikace nebo „já jen odpovídám na komentář“.

Sociální sítě jsou vlastně geniální vynález. Slibovaly spojení lidí, a výsledkem je, že sedíme vedle sebe na gauči a posíláme si reels, místo abychom se na sebe podívali. Dřív se rodina hádala u večeře. Dneska se nehádá vůbec, protože každý vede tři bitvy současně. S algoritmem, cizím člověkem v diskuzi a vlastní potřebou ještě jednou zkontrolovat, jestli někdo nelajknul fotku snídaně.

Kde je hranice?

Zákaz pro děti do 15 let tedy zní rozumně. Jen je trochu otázka, proč skončit tak nízko. Co takhle zákaz do 18 let? Do 30? Do důchodu? Případně úplně pro všechny, kromě lidí, kteří umějí položit mobil displejem dolů a skutečně ho deset minut nezvednout. Těch je málo, mohli by dostat výjimku jako chráněný druh.

Argument, že sociální sítě jsou pro mladé škodlivé, je nepochybně silný. Jenže ony už dávno nejsou sociální ani pro staré. Společenský kontakt nahradily veřejnou údržbou ega, rodinné album reklamou na vlastní život a hospodskou debatu nekonečným kolotočem lidí, kteří si navzájem vysvětlují, že ostatní jsou ovce.

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii na podporu prezidenta Petra Pavla

Michal Nosek: Češi milují vlast, dokud po nich nechce odvahu

Češi se rádi hlásí k vlastenectví. Jenže láska k zemi se nepozná podle vlajky na facebookovém profilu či patosem pod Řípem. Pozná se ve chvíli, kdy je potřeba něco riskovat, někoho se zastat nebo připustit, že demokracie není samozřejmost, kterou za nás obslouží stát, armáda a pár odvážnějších spoluobčanů.

Přečíst článek

Bude digitální zbroják?

Možná bychom tedy místo otázky, zda zakázat sociální sítě dětem, měli položit odvážnější otázku. Proč jsme je vůbec kdy povolili dospělým? Dítě si aspoň myslí, že když dostane padesát lajků, svět je lepší místo. Dospělý si po padesáti lajcích myslí, že má mandát reformovat školství, zdravotnictví a zahraniční politiku. O sportu, umění a architektuře nemluvě.

A tak možná přijde den, kdy stát zavede digitální zbrojní průkaz. Chceš účet na sociální síti? Dolož, že poznáš ironii, zvládneš nesdílet poplašnou zprávu, víš, že caps lock není argument, a vydržíš nesouhlasit, aniž bys někoho označil za vlastizrádce, komunistu, fašistu nebo ovci.

Do té doby nezbývá než dětem zakazovat mobily, dospělým doporučovat sebereflexi a celé společnosti připomenout, že sociální síť je trochu jako cirkulárka. Užitečná věc, dokud s ní člověk nezačne krájet vlastní duševní zdraví.

Související

Musíme ochránit naše děti. Babiš roztleskává debatu o zákazu sociálních sítí pro mladé v Česku

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Vláda chystá regulaci Airbnb. Bez bonzáků se neobejde

Dalibor Martínek: Vláda chystá regulaci Airbnb. Bez bonzáků se neobejde
iStock
Dalibor Martínek

Vláda chystá opatření, které má regulovat takzvané sdílené ubytování. Typicky přes známé platformy Airbnb, Booking nebo Tripadvisor. Na ministerstvu pro místní rozvoj se líhne návrh zákona, podle kterého by se měl monitorovat tento způsob ubytování. Do koaliční rady by měl jít návrh v červnu.

Ministerstvo pracuje na řešení, podle kterého by se lidé, kteří ubytování nabízejí, měli registrovat do elektronického systému e-Turista a získat tak registrační číslo. Poté na bázi pravidelných reportů hlásit počet ubytovaných osob. „Musíme zavést registr ubytovaných v krátkodobém režimu, ukládá nám to směrnice EU. Bude to v rámci aplikace e-Turista, produkt je hotov,“ uvedl na veřejné diskusi v Poslanecké sněmovně Stanislav Dvořák z ministerstva pro místní rozvoj.

Ubytovací jednotky budou mít identifikační čísla. Data budou sloužit jako podklady pro vybírání poplatků. Vývoj aplikace stál podle Dvořáka třicet milionů korun a nyní se rozhoduje o tom, jaký objem dat se do ní bude vkládat. Existují dvě varianty, základní a robustní. O verzi rozhodne vláda.

V Česku se přes elektronické platformy ročně ubytovávají miliony zahraničních turistů. Podle statistického úřadu to například v roce 2024 bylo přes deset milionů. Zástupci centra Prahy, Českého Krumlova nebo horských středisek si dlouhodobě stěžují, že v tomto typu ubytování panuje chaos. Majitelé neodvádějí místní poplatky, nekale konkurují hotelům, a přitom zdarma využívají veřejný servis, třeba odvoz odpadu.

„Masivní rozvoj krátkodobého ubytování představuje bezpečnostní problém pro centra měst. Z centra Prahy mizí rodilí Pražané. Byty kupují zahraniční investoři s cílem maximalizace profitu, bez kontroly. Policie každý den řeší agresivní chování pod vlivem alkoholu,“ tvrdí Robert Králíček, poslanec za ANO. Připravovaná legislativa má vymezit podmínky pro fungování elektronických platforem krátkodobých pronájmů.

Zásadní problém

Je tu ovšem jeden zásadní problém. Záměr neřeší dlouhodobou díru v systému. Pokud se totiž provozovatel ubytování do systému nepřihlásí, nemají úřady možnost se o jeho činnosti vůbec dozvědět. Tento stav je nyní zcela běžný. „Každý, kdo provozuje tuto službu, má ohlašovací povinnost. Když ji nesplní, nelze ho dohledat, pokud ho někdo neudá,“ uvedl Giancarlo Lamberti, zastupitel Prahy 1.

A dokonce, i když úřady zjistí nepovolené ubytovávání, což je podnikání, nemají páky ho účinně zarazit. Vymahatelnost práva je nízká. Jak tvrdí Lamberti, v centru města je provozovatelů, kteří nabízejí svůj byt turistům, stovky, možná tisíce. A úřad nemá kapacitu se každému jednotlivému případu věnovat tak, aby ho dotáhl k soudnímu rozhodnutí.

Andrej Babiš a Petr Macinka

Dalibor Martínek: Otázka pro Babiše nezní, co s Pavlem. Zní, co s Motoristy

Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.

Přečíst článek

„Ani e-Turista nesplní očekávání“

Záměr ministerstva postavit systém na registraci podnikatelů se tak může ukázat jako velmi děravé síto. A co víc, bytová jednotka nemůže ke krátkodobému ubytování vlastně vůbec sloužit. Stavební povolení určuje byt jako místo pro bydlení, ne jako místo pro ubytování v rámci podnikání. Byt pro to nesplňuje řadu norem, například požárních. V hotelech musejí být nehořlavé koberce, záclony, musí tam být nouzový únik. To byty nesplňují a jsou šedou zónou, nekalou konkurencí hotelů. Aby mohl být pronajímán turistům, musel by projít rekolaudací. Což se neděje, většina takového ubytování se proto provozuje načerno.

„Podnikatel musí registrovat svou provozovnu. Stavební zákon neumožňuje v bytě ubytovávat,“ upozorňuje Petr Městecký z organizace Snesitelné bydlení v centru Prahy. Potíž podle něj je, že úřady nedokáží vymáhat platné zákony.

„Problém také je, že informace z aplikace e-Turista budou dostupné jen někomu, vůbec ne samosprávám, Praze. Ani stavební úřady nemají mít k datům podle návrhu přístup,“ kritizuje chystanou úpravu senátorka Hana Kordová Marvanová. Ta se problematice krátkodobého ubytování věnuje již osm let. Za tu dobu nevzniklo žádné funkční řešení. „Ani e-Turista nesplní očekávání,“ tvrdí.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Prezidentské apartmá hotelu Four Seasons

Jen pro vyvolené. Luxusní apartmány mají perfektní výhled na pražské dominanty

Přečíst článek
Projekt na Smíchově

Další kus Smíchova zmizí pod jeřáby. U řeky vznikne čtvrť za šest miliard

Přečíst článek

Benešovy dekrety znovu rozdělují politiku. Právně je ale věc uzavřená, říká historik

Benešovy dekrety znovu rozdělují politiku
ČTK
 nst
nst

Debata o Benešových dekretech se vrátila kvůli chystanému sjezdu sudetských Němců v Brně. Podle právního historika Jaromíra Tauchena ale z právního hlediska nehrozí prolomení dekretů ani masové restituce. Jde podle něj o uzavřenou záležitost, kterou už nelze po 80 letech znovu otevírat právní cestou.

Obavy z prolomení poválečných prezidentských dekretů nebo z masových restitucí nejsou podle právního historika Jaromíra Tauchena realistické. Uvedl, že z právního hlediska jde o uzavřenou věc.

Tauchen, který vede Katedru dějin státu a práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, upozorňuje na principy právní jistoty a stability. „Moderní právní stát nemůže po 80 letech zpochybňovat základní majetkové a státoprávní změny, na nichž následně vznikly celé generace právních vztahů,“ uvedl.

Téma dekretů prezidenta Edvarda Beneše se do veřejné debaty vrátilo v souvislosti s plánovaným sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně.

Podle Tauchena ale právní uzavřenost neznamená, že by se společnost neměla poválečným událostem dál věnovat v historické a morální rovině. Je podle něj důležité pojmenovat i excesy, násilnosti a bezpráví, k nimž po válce docházelo. Zároveň by se tím ale neměly relativizovat nacistické zločiny ani zpochybňovat příčiny poválečného vývoje. „Demokratická společnost musí být schopna kriticky reflektovat i problematické momenty vlastních dějin, aniž by tím automaticky otevírala otázku právní revize výsledků druhé světové války,“ uvedl Tauchen.

Produkt mimořádné historické situace

Pro současnou německou právněhistorickou vědu už Benešovy dekrety nejsou hlavním tématem. Česká právněhistorická věda je podle Tauchena chápe jako produkt mimořádné historické situace, která souvisela s rozpadem předmnichovského Československa, okupací a působením exilové vlády.

Dekrety se v době války a krátce po ní řešily zásadní otázky obnovy státu a právního pořádku. Týkaly se například organizace veřejné správy, znárodnění, potrestání nacistických zločinců nebo znovuzavedení středoevropského času.

Demonstrace proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení ČTK

„Právě tato šíře ukazuje, že dekrety představovaly faktický nástroj obnovy československého státu v mimořádné situaci, kdy neexistoval standardní parlamentní zákonodárný proces,“ popsal Tauchen.

Podle odborníka se pojem Benešovy dekrety často nesprávně zužuje téměř výhradně na odsun Němců, Maďarů a poválečné konfiskace majetku. Ve skutečnosti šlo o mnohem širší soubor právních předpisů. Neexistoval navíc žádný jednotlivý dekret, který by přímo upravoval odsun německého obyvatelstva.

Odsun byl podle Tauchena především politickým a mezinárodněprávním procesem, který souvisel s poválečným uspořádáním Evropy a rozhodnutími vítězných mocností. Některé prezidentské dekrety pro něj ale vytvořily důležité právní předpoklady. Týkalo se to například úprav spojených se ztrátou československého státního občanství osob německé a maďarské národnosti nebo konfiskací jejich majetku.

Část dekretů je dodnes formálně součástí právního řádu. Podle odborníků jsou ale takzvaně „vyhaslé“. Jejich účinky byly jednorázově naplněny už bezprostředně po válce. „Například konfiskace majetku nebo ztráta státního občanství byly právní akty, jejichž účinky nastaly tehdy a nelze je dnes znovu aplikovat na nové situace,“ řekl Tauchen.

Petr Macinka

Kdo by měl Česko zastupovat na summitu NATO? Většina Čechů by Macinku nechala doma

Zájmy České republiky by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat především premiér Andrej Babiš z ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, v němž se pro Babišovu účast vyslovilo 57 procent respondentů.

Přečíst článek

Dekrety podle něj nebyly československou výjimkou. Druhá světová válka vytvářela mimořádné ústavní situace i v dalších zemích. Exilové vlády, provizorní režimy nebo mimořádné orgány tehdy přijímaly právní normy bez řádně fungujícího parlamentu.

Také nucený odchod německého obyvatelstva nebyl jen československým řešením, ale součástí širšího poválečného uspořádání Evropy. Postupimská konference v roce 1945 výslovně počítala s transferem Němců ze států střední Evropy.

Téma dekretů se do české veřejné debaty vrací opakovaně. Intenzivně se řešilo po pádu komunistického režimu, později v souvislosti s česko-německou deklarací z roku 1997 a také při vstupu Česka do Evropské unie. Tehdy se část veřejnosti obávala, že by členství v EU mohlo otevřít sudetoněmecké nároky. Tyto obavy se ale nenaplnily. Znovu se téma objevilo také v roce 2013 během prezidentské kampaně Miloše Zemana proti Karlu Schwarzenbergovi.

Aktuálně debatu vyvolal sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má příští týden uskutečnit v Brně. Půjde o první takový sjezd na českém území. Vládní koalice tvořená ANO, SPD a Motoristy s jeho konáním nesouhlasí a očekávají se protesty. Opoziční politici a řada osobností naopak sněm vítají jako další krok k česko-německému smíření.

Tauchen na současné debatě vidí i pozitivní stránku. Podle něj může přivést novou generaci k zájmu o moderní dějiny a právo. Mladí lidé podle něj sledují na sociálních sítích demonstrace, emotivní vystoupení na zastupitelstvu nebo ostré politické spory kolem dekretů a sudetoněmecké otázky. Často je to pak vede k tomu, že si sami začnou dohledávat historické souvislosti a snaží se pochopit, proč téma i po 80 letech vyvolává tak silné emoce.

Související

Demonstrace proti sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení

Sudetoněmecký sjezd v Brně mohl posílit vztahy s Německem. Politici z něj udělali „absurdní divadlo“, říká expertka

Přečíst článek
Doporučujeme