Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy. Byty se nestaví, úředníci dvacet let řádí
Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.
Kaslův provizorní územní plán platí už pětadvacet let. Je dočasný asi jako byl pobyt Rusů po roce 1968 v Československu. Nyní tedy má nastat změna. Přesněji řečeno, nejdříve v polovině příštího roku, až se vypořádají tisíce námitek veřejnosti, obcí či developerů. Říct, že Praha má nový územní plán, je tedy velmi předčasné. Znáte, jak fungují úřady. A navíc, v říjnu příštího roku se konají volby do pražského zastupitelstva, takže se může s územním plánem ještě leccos semlít.
Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj, na územním plánu pracuje druhé volební období. Času má evidentně dost, nikam nespěchá. Sám po opětovném získání postu šéfa rozvoje v roce 2022 tvrdil, že plán bude hotov do konce tohoto volebního období. Jeden by čekal, že už má vše po letech práce připravené a dá to na stůl. Hlaváček si vymínil další čtyři roky.
V Česku, jak známo, se loni narodilo pouze 84 tisíc dětí. Což je v historii země nejméně. Za šest let přijde spousta učitelů o práci, nebude koho učit. Česko vymírá. Podobně je na tom Německo i další země v Evropě.
Dalibor Martínek: Evropa se mění v kontinent seniorů. Politici kašlou na děti
Názory
Teď tedy představil mnohovrstevný plán. Je evidentní, že na něm bylo odvedeno práce jako na kostele. Nicméně, v posledních letech mezi odbornou veřejností zaznívá, že když se na něčem pracuje takhle dlouho, vznikne vlastně něco zastaralého. A bude to potřeba hned měnit.
Návrh plánu okamžitě kritizovalo hnutí ANO. Nepřinese podle něj očekávané zjednodušení a zrychlení výstavby. Hnutí, ještě, než je plán schválen, požaduje zahájení přípravy změn, třeba odstranění nově zavedené podmínky, takzvané plánovací smlouvy, a navazující požadavky na detailní územní studie a plány. Jak je vidět, není zcela hotovo.
Se vší pokorou k práci, která byla na plánu odvedena, nemohu nevzpomenout na sedmdesátá léta. Ústřední plánovací komise prostě rozhodla, že na polích vedle starých malých domků v Bohnicích vznikne panelové sídliště pro třicet tisíc lidí. A tak se stalo. Nyní je to příjemné parkové sídliště s obchody, školami, školkami. To stejné se stalo v Ďáblicích, kde stojí dvanáctipatrové paneláky dlouhé sto metrů, každý pro tisíc obyvatel. Černý Most, Jižní Město. Stavělo se jako o závod.
Popularizátor moderních technologií Petr Mára byl jedním z řečníků konference Good Company Circle. Ve své přenášce se věnoval tomu, jak nastupující technologie ovlivní lidské životy, a to vedle profesní, tak i osobnostní části. „Díky novému modelu Sora 2 jsem se mohl stát rapperem, což bych dříve nedokázal. Prostě díky těmto technologiím v budoucnu budeme moci být kýmkoli, alespoň ve virtuálním prostředí,“ řekl Mára.
Petr Mára: Díky AI bude každý moci mít vysněnou kariéru
Leaders
Ano, bytová jádra byla z umakartu, tehdy moderního materiálu, ale desítky tisíc lidí měly kde bydlet. Paradoxně jsme nyní, po třiceti letech, objevili prefabrikaci a stavění z modulárních celků. Je to bráno jako úchvatná novinka.
Nemá to být vzpomínka na zlaté komunistické časy. Jen příměr. Nyní soukromý developer čeká v Praze třeba deset let na to, aby mohl postavit dům o sto bytech. Potřebuje k tomu sedmdesát razítek. Každý úředník se tváří důležitě, zákonné lhůty bez postihu nedodržuje.
Je fajn, že máme nový územní plán. Ale pomůže výstavbě? Developeři jsou podle pohledu sociálních inženýrů bráni jako jacísi dravci, kteří si chtějí ukořistit území a vydělat na něm peníze.
V zásadě to tak je. Lidé z finančního sektoru developerům jejich marže závidí. Protože developeři veškeré klacky, které jsou jim házeny pod nohy, přičtou kupujícím. Dlouhé stavební řízení? Kliente, zaplať. Máme postavit novou školku? Kliente, zaplať. Proto nyní rostou ceny bydlení třikrát rychleji než reálné mzdy.
Developerská společnost CTP, jeden z nejvýznamnějších hráčů na trhu průmyslového developmentu v Evropě, posouvá své aktivity směrem k udržitelným a architektonicky kvalitním projektům. Kromě výstavby moderních výrobních a logistických hal se zaměřuje i na městský development. V Brně, na místě bývalé textilky Vlněna, CTP kombinuje ubytování, kanceláře a služby do funkčních celků, které reagují na měnící se potřeby trhu. „V Brně chceme do příštího roku nabídnout zhruba 650 ubytovacích jednotek a dlouhodobě plánujeme kolem tisíce,“ říká Zbyněk Jendryka, ředitel výstavby CTP. 
CTP rozšiřuje záběr: inovuje průmyslové areály a propojuje průmysl s městským životem
Reality
Inženýři z institutu plánování rozvoje města píší na svém webu například, že velkou změnou je „velký krok směrem k jasným pravidlům pro developery a k transparentnosti při spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem.“ Co to znamená? Že výpalné za možnost někde stavět nové byty bude vykoupena povinností, tentokrát už přesně danou, ne jak si která radnice vzpomene. To dostupnosti bydlení moc nepomůže.
„Do Metropolitního plánu je v mnoha územích doplněna závazná podmínka, povinnost uzavřít plánovací smlouvy, než se vůbec začne záměr povolovat a stavět. Díky tomu se zabránilo “salámové metodě”, ochránily se nejcennější lokality a velká rozvojová území a jednoznačně se zakotvila pravidla hry pro všechny tak, že developeři musí postupovat podle jednotných zásad, podle pražské Metodiky spoluúčasti investorů.“
Ta jasně říká, jak a v jaké výši se mají developeři podílet na kompenzaci vůči městu, když vstupují se svými záměry do území a vyvolávají tím další nároky například na mateřské a základní školy.
Nový územní plán Prahy je velmi podrobný, a je na něm odveden velký kus práce. Evidentně. Ale kde je nějaká svoboda rozvoje města, urychlení výstavby? Výškové budovy? Kde je podíl města se stomiliardovým rozpočtem na rozvoji infrastruktury svého města? Funkční ulice jsou po celém městě rozkopané, ale nové mají stavět developeři?
Vypadá to, jako že tady máme zlé developery, které je územním plánem potřeba zkrotit. Faktem je, že developeři dělají svůj byznys, a evidentně ho dělají dobře. Drží ceny vysoko, aby vydělali. Komunál se čtvrt století zabývá plánováním, které nikomu nic nepřinese.
Jak je možné, že stavbu vyšší než sto metrů v Nových Butovicích, Černého „mrakodrap“ s lodí musí schvalovat pražský magistrát? Tváříme se po pětatřiceti letech jako vyspělá demokracie. Ale výstavbu bytů jsme naprosto pohřbili. Nechali jsme ji napospas developerům a úředníkům. Dosud se v původním územním plánu došlo výstavbě „změnou územního plánu“. Jak k takové dohodě s úředníky asi docházelo?
Skupina PPF, kterou vlastní Renáta Kellnerová s dcerami, vykázala v prvním pololetí 2025 čistý zisk 8,42 miliardy korun. Ve stejném období loni měla zisk 15,85 miliardy korun. Provozní výnosy stouply meziročně o 17,8 procenta na 41,8 miliardy korun, což podle PPF potvrzuje stabilní výkonnost klíčových firem skupiny. Aktiva skupiny se zvýšila o 4,1 procenta na 1,09 bilionu korun.
Skupina PPF Renáty Kellnerové vydělala v pololetí 8,42 miliardy
Zprávy z firem
