Evropa dramaticky zvyšuje dovoz zbraní. Na region, kde žije jen sedm procent světové populace, připadá už třetina globálních dodávek – a nejvíce z toho těží Spojené státy.
Podle nové analýzy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se Evropa v letech 2021–2025 stala největším příjemcem zbraní na světě. Region absorboval 33 procent veškerého globálního dovozu, což představuje masivní, více než trojnásobný nárůst oproti předchozímu pětiletí.
Přitom v Evropě (bez zahrnutí Ruska) žije jen zhruba sedm procent světové populace. Z Evropy se tak stává svého druhu „ozbrojená bašta“: na obranu sedmi procent globální populace míří hned třetina celosvětově obchodovaných zbraní.
Lukáš Kovanda: Dluh není všechno. A možná ani to hlavní
Česko je méně zadlužené než Německo či Polsko, přesto doma propadáme skepsi. Schodek rozpočtu se stal politickým symbolem, který překrývá širší souvislosti. Německo mezitím masivně dotuje svůj průmysl. A česká debata se tváří, jako by šlo jen o číslo na konci tabulky.
Tváří v tvář válce na Ukrajině a rostoucí geopolitické nejistotě zahájily evropské státy rozsáhlou modernizaci armád. Klíčovým hybatelem je ruská invaze z roku 2022 a snaha evropských členů NATO posílit svou obranyschopnost.
Hlavním vítězem této poptávky jsou Spojené státy. Jejich globální export vzrostl o 27 procent a nyní ovládají 42 procent světového trhu.
Do Evropy americké dodávky proudily ještě rychleji – jejich objem se zvýšil o 217 procent a USA se na celkovém evropském importu podílely z 48 procent.
Zbrojení nekončí
Tento trend hned tak neskončí. Evropské státy mají objednány stovky nových letounů i další moderní techniku, která bude do armád přicházet v následujících letech. Přestože objemy transferů rostou, globální hodnoty zatím nedosahují rekordních úrovní z konce studené války.
Kdo bude starostou Paříže nebo Marseille, nás nemusí zajímat, ale dvoukolové komunální volby ve Francii jsou laboratoří a strategií pro klíčové volby prezidenta příští rok, a to už silně ovlivní Evropu a dopadne i na Česko. Jen s lehkou nadsázkou se dá říct, že hlavní téma voleb na radnice bylo, kdo chce více policistů a kdo naopak více cyklistů.
Pravice hrála hlavně téma bezpečnosti ve městech, předháněla se, kdo zařídí více městských strážníků, kdo je více vyzbrojí a jak si posvítí na problematické čtvrti (těch není kolem velkých měst málo). A levice zase hrála hlavně téma dostupného bydlení, veřejný prostor, cyklistiku a čistý vzduch, čili zjednodušeně více cyklistů. Tak se dá zjednodušit hlavní téma voleb, což je zajímavé i pro srovnání s českou realitou.
Dvě kola a různé strategie
Francouzi volí na své radnice starosty přímo, je to souboj osobností, které reprezentují své tábory, je to hodně individualizované. Volí se ve dvou kolech, týden po sobě. Je to trochu jiný systém než náš senátní, do druhého kola postoupí každý, kdo získal 10 procent. Takže třeba v Paříži postoupilo do druhého kola 5 kandidátů. Pak se rozehrává hra, kdo koho podpoří, kdo případně stáhne svou kandidátku. Je to zajímavé strategicky, protože středovější kandidáti musí zvažovat, jestli mají přijmout podporu od krajní pravice nebo levice a jestli jim to u voličů pomůže nebo spíš uškodí.
Takhle hra běží v tomto týdnu, je to jakási politická alchymie. Kandidátky se spojují, vznikají nové dohody a někdy i překvapivé aliance. Právě tento týden vyjednávání často rozhodne, kdo nakonec radnici ovládne. A tím nepřímo i naznačí, jakým směrem se může francouzská politika vydat v dalších letech, a hlavně v těch klíčových prezidentských volbách.
Umírnění v defenzivě. Čeká Francii komunální zemětřesení?
Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.
Nejsledovanější je tradičně Paříž. V prvním kole zde vede socialistický kandidát Emmanuel Grégoire s výrazným náskokem před pravicovou kandidátkou Rachidou Dati. Do druhého kola ale postupují další 3 kandidáti, včetně radikální levice a pravice. Výsledek tak bude záviset hlavně na tom, jak se jednotlivé tábory dokážou mezi koly spojit.
Generálka před prezidentskou volbou
Komunální volby lze číst jako generálku prezidentské bitvy. Ukazují, že Francie vstupuje do období velké politické nejistoty: bez jasného středu, s roztříštěnými bloky a s rostoucím vlivem radikálnějších hráčů. Macron končí a hraje se teď složitá hra o jeho nástupce v situaci, kdy země má řadu vnitřních problémů. Politická mapa se rozpadá, výrazně sílí krajní pravice i krajní levice a není úplně vyloučeno, že její zástupci budou favority na příštího prezidenta Francie.
Francouzi chtějí změnu, ale vůbec se nemohou shodnout jakou
Francouzi chtějí změnu, ale nemohou se shodnout, jakou (ani v tom se od Čechů moc neliší). První kolo komunálních voleb ve Francii potvrzuje jeden zásadní trend: politická scéna je roztříštěnější než kdy dřív. Rok před prezidentskými volbami už neexistuje jedno dominantní centrum, kolem kterého by se politika točila. Éra, kdy byl hlavním magnetem prezident Emmanuel Macron, je dávno pryč, macronismus je politicky mrtvý, mizí i z radnic. Kandidáti spojení s jeho hnutím ztratili ve městech velkou část vlivu a v mnoha komunálních soubojích vůbec nehrají hlavní roli. Politické pole se tak znovu přeskupuje, ale tentokrát bez silného centristického pólu, který by ostatní vyvažoval.
Boj o Elysejský palác: Macron „betonuje“ instituce, Le Penová naráží na byznys
Francie vstupuje do předvolební fáze, která se neodehrává jen na mítincích, ale i v zákulisí státních institucí a zasedaček velkých firem. Jak upozorňuje server Politico, prezident Emmanuel Macron urychluje klíčová personální jmenování, aby ochránil svůj odkaz a omezil manévrovací prostor případného krajně pravicového nástupce. Agentura Reuters zároveň popisuje, že Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly zatím nedokázalo přesvědčit francouzskou podnikatelskou elitu.
Místo střetu „Macron proti zbytku světa“ se dnes ve městech odehrávají spíše vnitřní souboje uvnitř jednotlivých bloků, souboje uvnitř pravice a levice. Na levici soupeří tradiční socialisté, zelení a radikální proud reprezentovaný Jean-Lucem Mélenchonem a jeho hnutím La France Insoumise. Na pravici je dnes dominantní Národní sdružení Jordana Bardelly (patrně bude kandidovat na prezidenta). Dlouholetá šéfka této strany Marine Le Pen má soudní zákaz kandidatury pro finanční podvody s EU fondy, ještě běží odvolání. Tradiční republikánští konzervativci určitou sílu mají, ale zdaleka ne dominantní jako dřív.
Francie si zkouší novou mapu moci
Populistické póly sílí a ty radikálnější proudy, na levici i na pravici, postupně posilují. Jde o rozpad středu, vzestup okrajů, a tlačí tradiční strany. Politická soutěž tak získává ostřejší a ideologičtější charakter, a to způsobuje, že není schopna žádného kompromisu nad reálnými ekonomickými, rozpočtovými a sociálními problémy země. I to je tendence, jakou v Česku do určité míry také vidíme.
Související
Umírnění v defenzivě. Čeká Francii komunální zemětřesení?
Napětí na Blízkém východě se může rychle promítnout i do českých peněženek. Delší konflikt v Íránu by podle odhadů obchodníků mohl srazit tržby tuzemských e-shopů až o deset procent, zároveň ale vytvoří vítěze. Především mezi obchodníky s lokálním zbožím a rychlou logistikou.
Války se nevedou jen na bojišti. Jejich důsledky se často nejrychleji projeví v dodavatelských řetězcích, cenách dopravy a nakonec i na účtech běžných zákazníků. Konflikt v Íránu není výjimkou, a český e-commerce sektor to začíná pociťovat už nyní.
Blízký východ totiž představuje jeden z klíčových uzlů globální námořní dopravy mezi Asií a Evropou. Jakmile se v regionu zvýší riziko, zdraží přeprava, prodlouží se dodací lhůty a zboží se na cestě komplikuje. A právě na tom stojí velká část českých e-shopů.
„Jakékoli omezení dopravy nebo zvýšení bezpečnostních nákladů se velmi rychle promítá do cen přepravy,“ upozorňuje Tomáš Čupr, ředitel marketingové společnosti PPC Profits.
Ceny pohonných hmot v Česku od konce února výrazně rostou. Nafta zdražila o více než devět korun na litr a dostala se na nejvyšší úroveň od listopadu 2022, benzin zdražil o více než čtyři koruny. Za růstem stojí napětí na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové trase pro světové dodávky ropy.
Dopady se podle něj projeví především ve dvou rovinách. Tou první je zdražení dopravy z Asie a delší dodací lhůty. To zasáhne hlavně segmenty jako elektronika, doplňky nebo levnější spotřební zboží, které jsou na asijských dodávkách závislé.
Druhým problémem jsou energie. Konflikt už nyní rozhýbal ceny ropy, která krátkodobě vystřelila až k hranici 120 dolarů za barel. I když se následně vrátila pod sto dolarů, pohonné hmoty v Evropě zdražily během krátké doby o několik korun na litr.
A to je jen začátek. Vyšší ceny paliv se postupně promítají do celého dodavatelského řetězce. Od výroby přes skladování až po finální doručení zákazníkovi.
Zatímco lokální dopravci zdražení plně nepromítli, ceny mezikontinentální přepravy už reagují. Pokud konflikt potrvá déle, tlak na růst cen bude sílit.
Aktualizováno
Vojenské lodě vystřídaly ty civilní. Doprava v Hormuzu stojí a světový obchod trne
Přední lodní dopravci utlumují kvůli konfliktu na Blízkém východě svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu. Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, uvedla, že odklonila své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu. Rudému moři se bude vyhýbat i spediční firma Hapag-Llyod. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Podle odhadů by delší konflikt mohl český e-commerce připravit až o deset procent tržeb. Důvod je jednoduchý, vyšší ceny a delší čekání odrazují zákazníky od nákupů, zejména u zboží, které není nezbytné.
Změní se i chování spotřebitelů. Impulzivní nákupy levného zboží z Asie mohou ustoupit opatrnějšímu výběru – a většímu důrazu na spolehlivost dodání.
Krize jako šance: vyhrává ten, kdo má zboží doma
Každá krize ale zároveň přináší příležitosti. V tomto případě především pro e-shopy, které mají zboží skladem v Evropě nebo přímo v Česku. „Zákazníci v takových situacích více upřednostňují rychlost a spolehlivost před nejnižší cenou,“ říká Čupr.
Výhodu tak získávají obchodníci s lokální produkcí, vlastními sklady a dobře zvládnutou logistikou. Právě schopnost doručit rychle a bez komplikací se může stát rozhodujícím faktorem.
Rostoucí význam má i zákaznická zkušenost. Například jednoduché vrácení zboží. I to však může být narušeno, pokud logistické řetězce zkomplikují geopolitické události.
Týden tradera: Blízký východ děsí investory. Ceny energií prudce rostou
Finanční trhy v uplynulém týdnu nadále sledovaly především vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory opakovaným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném rychlém pádu íránského režimu se ukazuje, že tamní bezpečnostní struktury jsou připraveny konflikt výrazně prodlužovat. Investoři proto stále více počítají s delším geopolitickým napětím. Akciové trhy na tento scénář reagovaly negativně – index S&P 500 měl tendenci klesat směrem k hranici 6700 bodů.
Situaci českých e-shopů by ve druhé polovině roku mohla částečně zlepšit i regulace na úrovni Evropské unie. Ta plánuje zavést clo ve výši tří eur na zásilky do 150 eur.
Cíl je jasný: omezit příliv extrémně levného zboží z čínských online tržišť, která podle odhadů ukrajují až 40 procent tržeb českého e-commerce. Zdražení drobných zásilek by mohlo snížit objem impulzivních nákupů a část zákazníků vrátit zpět k domácím obchodníkům.
Výsledkem tak může být paradoxní situace: zatímco část trhu oslabí, jiná část výrazně posílí. Vyhrát mohou především e-shopy, které dokážou nabídnout kombinaci rychlosti, dostupnosti a důvěryhodnosti. Tedy hodnot, které se v době nejistoty stávají důležitější než samotná cena.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Amazon zahladil loňskou obří ztrátu, přehoupl se do miliardových zisků
