Krátkodobé pronájmy typu Airbnb znovu rozdělují pražské politiky. Adam Scheinherr z Prahy sobě chce zákonnou regulaci, která by podle něj zabránila dalšímu vylidňování centra. Klára Sovová z Motoristů naopak varuje, že omezovat vlastníkům možnost nakládat s jejich bytem může být v rozporu s ústavou.
Již pouhé dva měsíce nás dělí od voleb do obecních zastupitelstev a do třetiny Senátu. Z pohledu centrální politiky jde o nejproblematičtější volby, protože častěji uspějí místní sdružení. Přesto se na počátku října ukáže síla, kterou jednotlivé strany momentálně disponují a s níž budou moci jít do dalších konfliktů. I to se tak projeví v kampaních, které jednotlivé strany pomalu rozjíždějí. Oč se tedy mimo jiné bude v dalších týdnech hrát?
Kandidátky do podzimních komunálních voleb byly uzavřeny. Nyní by jednotlivé subjekty měly rozjet intenzivní kampaň. Ta zatím není vidět, je horké léto. O co v současných komunálních volbách jde v Praze?
Většina stran v Praze má už zkompletované kandidátky do podzimních komunálních voleb na magistrát. Lhůta k jejich podání skončí za týden. Výjimkou je hnutí ANO, jehož vedení stále nemá potvrzeného lídra po konci dřívějšího kandidáta na primátora Ondřeje Prokopa. Podle vyjádření předsedy ANO a premiéra Andreje Babiše by pražskou kandidátku měl vést Jan Hušbauer, musí to ale ještě potvrdit celorepublikový výbor hnutí.
Blíží se komunální volby. Hnutí ANO nepochopitelně nechalo ležet nejdůležitější region, Prahu, ladem. Jako by Babišovi nezáleželo na tom, kdo bude příštím pražským primátorem.
Pražské ANO přišlo o lídra pro komunální volby. Ondřej Prokop po kauze nepřiznaných bytů oznámil konec v politice a mluví o mediálním honu. Andrej Babiš teď musí narychlo řešit nové vedení pražské organizace i kandidátku.
Kdo bude starostou Paříže nebo Marseille, nás nemusí zajímat, ale dvoukolové komunální volby ve Francii jsou laboratoří a strategií pro klíčové volby prezidenta příští rok, a to už silně ovlivní Evropu a dopadne i na Česko. Jen s lehkou nadsázkou se dá říct, že hlavní téma voleb na radnice bylo, kdo chce více policistů a kdo naopak více cyklistů.
Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.
V roce 2026 budou komunální volby a hlavně v Praze je to docela otevřené. Praha má rozpočet přes sto miliard, je metropolí se zásadním politickým výtlakem a vlivem, a přesto to nikdo nechce řídit, nebo kandidáti na primátora a radní minimálně váhají. Ukazuje se, jak je pražská komunální (magistrátní) politika podivně zaseklá, prakticky neřiditelná. A Mariánské náměstí nemá přezdívku Mafiánské jen náhodou.
Radnicím má pomoci „létající úředník“. Novela zákona o obcích počítá s tím, že by mohl dělat některé odbornější agendy a malé úřady by se o jeho čas dělily. „Je to dobrý nápad a snad to bude v praxi fungovat,“ píše ve svém komentáři protikorupční expert David Ondráčka.
Je to takový novorozenec, který se narodil téměř v termínu. Tedy pokud se politické programy mají péci devět měsíců. Pražská koalice totiž představila program, podle nějž bude vládnout. A to pouhých 9 měsíců (a dva dny) po volbách. Při pohledu na program se chce říct, že to je spíš takový logický autopilot pro současnou dobu než nějaký sofistikovaný plán.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
