Společnost ČEZ požadovala náhradu škody v řádu stovek milionů eur. Tribunál uznal, že námitky nebyly bezdůvodné. Přesto Bulharsko podle něj neporušilo mezinárodní závazky. A ČEZ se tak žádné kompenzace škod nedomohl.

Energetická skupina ČEZ neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. Uvedly to ve středu Seznam Zprávy. ČEZ působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.

Spor o regulaci cen

ČEZ zahájil arbitráž u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ve Washingtonu v roce 2016. Firma to tehdy odůvodnila řadou zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání společností ČEZ v Bulharsku. Skupině se nelíbily především úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny.

Česká společnost měla s bulharskými úřady problémy delší dobu. Od tamní Komise pro energetickou a vodní regulaci dostala velké množství pokut za údajné porušení povinností. Další spory měla skupina také s bulharským antimonopolním úřadem, který jí udělil pokuty za zneužití dominantního postavení na trhu.

Český kapitálový trh: Když miliardáři mlčí, burza chřadne

Leaders

Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Verdikt tribunálu

„Tribunál v nálezu konstatoval, že ačkoli tyto nároky a argumenty společnosti ČEZ byly závažné a nebyly zjevně bezdůvodné, jednání Bulharska nedosáhlo takové právní intenzity, aby porušovalo mezinárodněprávní závazky Bulharska vyplývající ze Smlouvy o energetické chartě, a tudíž nebylo společnosti ČEZ přiznáno právo na náhradu škody,“ uvedl ČEZ.

Nepovedená expanze na Balkán

ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, své tamní firmy prodal v roce 2021 bulharské finanční společnosti Eurohold za 335 milionů eur (asi 8,13 miliardy korun).

Expanzi ČEZ na Balkán v minulosti označil několikrát za nepovedenou například premiér Andrej Babiš (ANO). ČEZ v minulosti působil také například v Rumunsku.

Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. ČEZ za tři čtvrtletí loňského roku vydělal 21,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Výsledky za celý rok 2025 by měla firma zveřejnit v březnu.

Energetická krize polevuje. Češi už spotřebu tolik neškrtí

Money

Spotřeba energií loni meziročně vzrostla, ukazují nejnovější data z ERÚ. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu. Hlavní roli sehrálo chladnější počasí. Růst ale podpořily i nižší ceny.

ČTK

Přečíst článek

Odchod Warrena Buffetta z čela investičního impéria doprovázejí změny v jeho portfoliu. Berkshire Hathaway snižuje podíl v Applu a nově kupuje akcie New York Times. Buffettův odkaz trhy čtou i jako varování. A nastupující šéf Greg Abel přebírá firmu s jiným rozložením sil.

Investiční společnost Berkshire Hathaway ve čtvrtém čtvrtletí znovu omezila svou pozici v Apple a zároveň poprvé nakoupila akcie mediálního domu The New York Times. Vyplývá to z nového regulatorního podání, o kterém informoval server CNBC.

Berkshire snížila podíl v Applu o 4,3 procenta na 61,96 miliardy dolarů. I po tomto kroku ale zůstává výrobce iPhonů zdaleka největší akciovou sázkou Buffettova investičního impéria.

Buffett bral v čele Berkshire Hathaway dva miliony ročně, nový šéf si přijde na půl miliardy

Leaders

Americká investiční společnost Berkshire Hathaway novému řediteli výrazně zvýšila mzdu. Zakladatel Warren Buffett, který letos odešel do důchodu, více než 40 let bral 100 tisíc dolarů (přes dva miliony korun) ročně, nový generální ředitel Greg Abel bude pobírat 25 milionů dolarů (517 milionů korun) za rok. S odkazem na sdělení firmy o tom informuje agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Další úpravy portfolia

Berkshire už dříve oznámila, že ve třetím čtvrtletí omezila podíl v Applu a zároveň otevřela novou pozici ve společnosti Alphabet, která patří mezi takzvanou „Magnificent Seven“. Podíl v Applu firma snižovala i ve druhém čtvrtletí minulého roku, poté co jej už v roce 2024 seškrtala zhruba o dvě třetiny.

Akcie Applu sice v roce 2025 vzrostly zhruba o devět procent, přesto zaostaly za indexem S&P 500, který si připsal více než 16 procent. Letos titul ztrácí přibližně tři procenta a minulý týden zaznamenal nejhorší den od dubna 2025.

Není jasné, zda poslední přesuny provedl přímo Warren Buffett, nebo portfolio manažeři Todd Combs a Ted Weschler. Buffett ale v minulosti označoval Apple spíše za spotřebitelskou značku než čistě technologickou firmu. Podle analytiků může jít o postupné zjednodušování portfolia před předáním vedení jeho nástupci.

Buffett se loučí jako vítěz. Jeho Berkshire se topí v penězích

Leaders

Rekordní čísla na rozloučenou. Berkshire Hathaway zvýšila provozní zisk o třetinu a drží historicky největší objem hotovosti – přes 382 miliard dolarů. Warren Buffett po šesti dekádách odchází z čela firmy ve chvíli, kdy jeho investiční impérium nikdy nebylo silnější.

ČTK

Přečíst článek

Nová sázka na média

Vedle omezení Applu Berkshire zveřejnila i novou, relativně malou pozici v The New York Times v hodnotě 351,7 milionu dolarů. Investice je 29. největší z celkových 41 akciových pozic, které společnost drží.

Čtvrté čtvrtletí bylo posledním čtvrtletím s Buffettem v čele Berkshire. Greg Abel, který ve společnosti působil jako místopředseda pro nepojistné operace, převzal na začátku nového roku funkci generálního ředitele. Buffett dál zůstává předsedou představenstva společnosti.