Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.
Pokud by trhy více věřily, že Magyar skutečně Maďarsko do eurozóny přivede, byli bychom svědky výraznějšího přivření spreadu ve výnosech maďarských a slovenských dluhopisů.
V tuto chvíli však Budapešť nesplňuje ani jedno maastrichtské kritérium pro přijetí eura. Pokud bude chtít například plnit kritérium veřejného zadlužení v poměru k HDP, bude muset Magyar najít úspory za zhruba 30 miliard eur. Bude tedy muset najít úspory, které v přepočtu zhruba odpovídají celoročním výdajům České republiky na veškeré důchody.
Brusel mu sice asi rozmrazí přes 20 miliard eur z eurofondů, které zmrazil Orbánovi, ovšem to tedy stačit nebude – evropské peníze přitom, samozřejmě, nelze použít jen tak na cokoli. Navíc se Magyar může snadno dostat s Bruselem do střetu, neboť vlastně ještě zatvrzeleji než Orbán brojí proti migračnímu paktu EU a obecně migraci do země. A nehodlá vůbec spěchat s odpojením od ruských dodávek ropy a zemního plynu. Chce je odebírat ještě až osm let po bruselském „deadlinu“ příštího roku.
Indické akcie jsou stále terno. Válka na Blízkém východě je ale značně oslabuje
Investoři neustále hledají příležitosti. V posledních měsících masivněji objevují indické akcie, které nabízejí zajímavé výnosy. Přestože patří Indie k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa, nadále tu přetrvávají specifická rizika.
Proevropský liberální tábor si díky volbám v Maďarsku mohl užít trošku těch dobrých zpráv. Vláda se v Budapešti změní, ale léta propagandou živená protiukrajinská nálada se tak rychle změnit nemusí. Kde má proevropský sentiment Pétera Magyara své limity?
Ukrajinská armáda nasazuje na frontě stále častěji pozemní roboty. Podle zdroje ze společnosti NC-13, která působí v rámci třetí samostatné útočné brigády, už tyto stroje podnikly více než sto bojových operací.
Ty zahrnovaly likvidaci nepřátelských vojáků, ničení krytů, velitelských stanovišť i další infrastruktury. Podle zdroje už nejde o ojedinělé akce, ale o systematicky vedené operace, které mohou v některých případech nahradit klasické útoky pěchoty nebo zabránit průnikům ruských jednotek.
„Pro plnohodnotné útočné operace nasazujeme pět až šest pozemních robotických systémů kamikadze spolu s dalšími roboty vybavenými bojovými moduly,“ uvedl zdroj. Tento přístup podle něj snižuje riziko pro vojáky a opakovaně vedl k tomu, že ruské jednotky opustily své pozice v domnění, že čelí klasickému útoku.
Ukrajinská armáda nasazuje na frontě stále častěji pozemní roboty ČTK
Obsazení ruských pozic
Prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden uvedl, že ukrajinské robotické systémy poprvé samostatně obsadily nepřátelskou pozici. „Okupanti se vzdali. Operace byla provedena bez pěchoty a bez ztrát na naší straně,“ napsal na síti X. Podle něj podnikly pozemní roboty za tři měsíce přes 22 tisíc misí.
The future is already on the front line – and Ukraine is building it. These are our ground robotic systems. For the first time in the history of this war, an enemy position was taken exclusively by unmanned platforms – ground systems and drones. The occupiers surrendered, and the… pic.twitter.com/qLQKfxPdiB
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 13, 2026
První podobná operace se podle třetí útočné brigády odehrála už loni v létě. Čtyři roboty naložené výbušninami tehdy zaútočily na ruskou pozici poté, co se ji pěchota pokusila dobýt dvakrát neúspěšně a utrpěla ztráty.
CSG bere další miliardový kontrakt. Evropa objednává munici ve velkém
Skupina CSG získala významný kontrakt na dodávky velkorážové munice pro evropského zákazníka. Hodnota zakázky dosahuje téměř 300 milionů eur, tedy 7,3 miliardy korun. Společnost o tom informovala v tiskové zprávě, detaily o odběrateli ani rozsahu dodávek ale kvůli citlivosti projektu nezveřejnila.
Podle brigády jeden z robotů zničil vstup do bunkru, další se zastavil přímo před ním. Zbývající obránci si následně uvědomili bezvýchodnou situaci a vzdali se. Šlo podle ní o první známý robotický útok na světě, který vedl k zajetí nepřítele bez nasazení pěchoty.
Podobná tvrzení však nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.
Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022, na obou stranách od té doby padly nebo byly zraněny podle různých odhadů dohromady statisíce vojáků. Obě země v útocích už dlouho hojně využívají bezpilotní letouny a Ukrajina také námořní bezposádková plavidla. Oba státy také vyvíjejí pozemní robotická vozidla. Ukrajinská armáda je podle listu The Guardian používá nejen k boji, ale například i k evakuaci raněných z frontové linie nebo k zajišťování dodávek jídla, munice či materiálu.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Aktualizováno
Šéf Rheinmetallu schytal kritiku od Ukrajinců kvůli výrokům o dronech
Budova, která kdysi propojovala města, bude nově sloužit k bydlení. Historická ústředna na Žižkově projde přestavbou na nájemní dům s prémiovými službami a více než stovkou bytů.
Bývalou telefonní ústřednu na pomezí Žižkova a Vinohrad čeká výrazná proměna. Funkcionalistická budova ve Fibichově ulici, která desítky let sloužila technickému zázemí města, se má během příštích let změnit na nájemní bydlení s vyšším standardem.
Rekonstrukci připravuje developerská společnost PSN, která chce projekt zahájit letos v létě a dokončit na podzim 2028. Dům z roku 1926 podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka nabídne po konverzi 116 bytů. Na návrhu spolupracuje studio Jakub Cigler Architekti, které má zachovat klíčové architektonické prvky a zároveň přizpůsobit dispozice současnému bydlení.
Proměna ústředny zapadá do širšího trendu, kdy se v Praze technické a administrativní budovy mění na rezidenční projekty. V případě Fibichovy ulice cílí investor na segment institucionálního nájemního bydlení, tedy projekty s profesionální správou a doprovodnými službami.
Součástí domu má být recepce, wellness a fitness zázemí nebo střešní terasa. Parter budovy doplní komerční jednotky, především pro gastronomii a služby, které mají navázat na okolní městské prostředí. „Oživení bývalé ústředny vnímáme jako příležitost vytvořit silnou městskou adresu s dlouhodobou hodnotou,“ uvedl ředitel developmentu PSN Štěpán Smrčka.
Rekonstrukce jako trend i výzva. Vychází jarní Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití.
Praha 3 patří dlouhodobě ke stabilním lokalitám z hlediska nájemního bydlení, což se odráží i na cenách. U novějších bytů se zde nájemné pohybuje zhruba mezi 470 až 560 korunami za metr čtvereční. U bytu o dispozici 2+kk to znamená měsíční nájem přibližně 25 až 27 tisíc korun.
Celopražský průměr je nižší, zhruba mezi 400 až 460 korunami za metr čtvereční podle velikosti bytu, přičemž menší jednotky se běžně dostávají nad hranici 500 korun.
Projekt ve Fibichově ulici ale míří výš. U nájemního bydlení se službami se v širším centru běžně pohybují ceny mezi 550 až 700 korunami za metr čtvereční. U menších bytů tak může měsíční nájem dosahovat zhruba 20 až 30 tisíc korun, u větších jednotek výrazně více.
Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život
Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.
Lokalita na rozhraní Žižkova a Vinohrad patří k širšímu centru města, kde je dlouhodobě omezená nová výstavba. Blízkost náměstí Jiřího z Poděbrad i dobrá dopravní dostupnost drží stabilní poptávku po bydlení. To se promítá i do cen nemovitostí. V Praze 3 se byty prodávají v průměru kolem 130 tisíc korun za metr čtvereční, což spolu s rostoucí poptávkou tlačí vzhůru i nájemné.
Projekt tak zapadá do segmentu nájemního bydlení, který v metropoli postupně posiluje, a to zejména u projektů s profesionální správou, službami a důrazem na dlouhodobý výnos.
Levnější byty ze dřeva? Ve Žďáru nad Sázavou testují nový model
Nenápadný projekt na Vysočině může být důležitější, než se zdá. Ve Žďáru nad Sázavou roste jeden z prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Česku – a zároveň ukázka, jak by mohlo vypadat dostupné nájemní bydlení budoucnosti.
Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Fotogalerie: Zemřel v něm Jan Palach. Po milionové rekonstrukci je Borůvkovo sanatorium nájemním domem
