Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Chorvaté jsou ze současného zdražování ve své zemi zoufalí natolik, že v pátek hromadně bojkotovali nákupní centra, obchody nebo i čerpací stanice. Klíčovým viníkem výrazné inflace, momentálně nejvyšší v eurozóně, je ale ve skutečnosti jednotná měna euro. Tedy hlavně s ním integrálně spjatá neexistence nezávislé měnové politiky. Je to varování i pro Čechy, z nichž někteří ještě stále koketují s myšlenkou přijetí eura.
Postoj Čechů k Evropské unii se podle agentury STEM opět zlepšil a v některých oblastech loni bylo proevropsky naladěných lidí nejvíce za několik uplynulých let. Třeba s členstvím země v EU bylo spokojeno 51 procent veřejnosti a pro setrvání ČR v unii by v případném referendu hlasovaly tři pětiny občanů, což bylo nejvíce od roku 2019. Čtvrtina lidí se loni vyslovila pro zavedení eura v republice, přičemž obdobný podíl naposledy zaznamenala agentura před 11 lety.
Český prezident Petr Pavel vyvolal v rámci novoročního projevu svou zmínkou o přijetí eura v Česku velkou diskuzi napříč společností. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři poskytuje malý exkurs do nedávné historie: Jak bojovaly proti inflaci centrální banky v Estonsku a v Česku?
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
