Británie by se v případě návratu do Evropské unie nemusela automaticky vzdát výjimek, které měla před brexitem. Podle webu Politico by Brusel mohl být flexibilní a netrvat na vstupu Spojeného království do eurozóny ani schengenského prostoru. Téma návratu do EU přitom znovu otevírá britský premiér Andy Burnham, který tvrdí, že brexit nefunguje.
Trhy o tom zatím rozhodně přesvědčeny nejsou. Výnos maďarských dluhopisů sice po jeho volebním triumfu citelně klesl. I tak se však rozdíl ve výnosu (spread) desetiletých maďarských a desetiletých slovenských dluhopisů drží o něco výše než v průměru v letech 2018 a 2019. A to eurové Slovensko rozhodně rozpočtově nehospodaří nikterak ukázkově.
Švédsko se v nejbližších letech k euru nepřipojí, uvádí agentura Bloomberg. Ministryně financí Elisabeth Svantessonová v Bruselu uvedla, že přijetí společné evropské měny neočekává „v příštích několika letech“. Přesto debata o vstupu do eurozóny znovu nabírá na síle.
Švédsko znovu zvažuje, že místo švédské koruny zavede euro. Největší severskou ekonomiku k tomu vedou obavy z geopolitického vývoje a snaha posílit vztahy s partnery v Evropské unii. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Situace s veřejným zadlužením je špatná napříč zeměmi OECD, zvláště zlá je ovšem ve třech z nich: v USA, v Británii a ve Francii.
Členské státy EU definitivně schválily vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Rozhodli o tom v Bruselu ministři financí bloku. Evropská komise už na začátku června zveřejnila takzvanou konvergenční zprávu, ve které dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Eurozóna se tak rozšíří na 21 zemí.
Zlato v roce 2024 přepsalo historii světových rezerv. Podle zprávy Evropské centrální banky vůbec poprvé předstihlo euro a stalo se – hned po americkém dolaru – druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem centrálních bank. Na konci loňského roku představovalo 20 procent jejich oficiálních devizových rezerv, zatímco euro 16 procent. Dolar si drží vedoucí pozici s podílem 46 procent.
Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.
Chorvaté jsou ze současného zdražování ve své zemi zoufalí natolik, že v pátek hromadně bojkotovali nákupní centra, obchody nebo i čerpací stanice. Klíčovým viníkem výrazné inflace, momentálně nejvyšší v eurozóně, je ale ve skutečnosti jednotná měna euro. Tedy hlavně s ním integrálně spjatá neexistence nezávislé měnové politiky. Je to varování i pro Čechy, z nichž někteří ještě stále koketují s myšlenkou přijetí eura.
Postoj Čechů k Evropské unii se podle agentury STEM opět zlepšil a v některých oblastech loni bylo proevropsky naladěných lidí nejvíce za několik uplynulých let. Třeba s členstvím země v EU bylo spokojeno 51 procent veřejnosti a pro setrvání ČR v unii by v případném referendu hlasovaly tři pětiny občanů, což bylo nejvíce od roku 2019. Čtvrtina lidí se loni vyslovila pro zavedení eura v republice, přičemž obdobný podíl naposledy zaznamenala agentura před 11 lety.
Český prezident Petr Pavel vyvolal v rámci novoročního projevu svou zmínkou o přijetí eura v Česku velkou diskuzi napříč společností. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři poskytuje malý exkurs do nedávné historie: Jak bojovaly proti inflaci centrální banky v Estonsku a v Česku?
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
