OBRAZEM: Jak se mění pardubický Grand. Funkcionalistickou památku si oblíbil i prezident Masaryk
Významná funkcionalistická památka v centru se mění. Jak probíhá přeměna Grandu od Josef Gočára?
Rekonstrukce Obchodního centra Grand v centru Pardubic, které vlastní společnost PSN, začala v lednu letošního roku. Zatím přibyl parkovací dům. Proměna funkcionalistického památkově chráněného domu je v plném proudu. I po otevření by Grand měl fungovat jako obchodní dům, i když v samých počátcích to byl vyhlášený hotel. Velmi si ho oblíbil i první československý prezident Tomáš Masaryk.
Přestavbu, která velmi citlivě dodává nové prvky, ale zároveň zachovává ty původní velmi cenné, jako je například mramorové schodiště nebo modrý fasádní obklad, má na svědomí architektonické studio OVA.
„Pracujeme s dlažbami, které mají mozaikový vzor. Vycházíme z konstrukčního systému domu. Vnitřní dvorana bude mít aspekty kulturního sálu, který tu byl,“ říká architekt Jiří Opočenský, jeden z autorů proměny. Prosklená dvorana je již hotová. Zároveň zmizelo jedno patro vestavěné v 90. letech a také došlo na rozšíření obchodní pasáží.
Památkově chráněný Grand navrhl přední český architekt Josef Gočár. Původně byl hotelem, později sídlem okresního úřadu a díky kavárně, restauraci či vinárně byl také centrem společenského dění. Je na rohu třídy Míru s náměstím Republiky. Do změny režimu ho vlastnil státní podnik Restaurace a jídelny, pak patřil městu. Nyní Grand patří společnosti PSN, která budovu modernizuje. Firma ho nejdřív vlastnila v letech 1996 až 2008. Pak ho koupila jiná firma a dům začal upadat. PSN ho odkoupila zpět v roce 2019.
Jak vidí zahraniční architekti tuzemský realitní trh? Co vyzdvihují na práci českých kolegů a co naopak?
V Česku to trvá dvakrát déle. Zahraniční architekti kritizují povolovací procesy
Reality
Mezinárodní odborná porota České ceny za architekturu již podeváté nominovala do užšího výběru projekty tuzemských architektů. Letos jde o 31 realizací: od mostů, parků po bytové a rodinné domy.
OBRAZEM: Nejlepší architektura se dá stavět i za „málo“. Třeba bytovka v Brně
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
