Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Indické akcie jsou stále terno. Válka na Blízkém východě je ale značně oslabuje

Indie pořádá spoustu veletrhů pro firmy z celého světa
ČTK
Stanislav Šulc

Investoři neustále hledají příležitosti. V posledních měsících masivněji objevují indické akcie, které nabízejí zajímavé výnosy. Přestože patří Indie k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa, nadále tu přetrvávají specifická rizika.

Termín diverzifikované portfolio v posledních letech nabývá na nových významech. Již totiž neplatí, že „stačí“ vsadit na mix amerických akcií a dluhopisů, a investor má v podstatě jednoduchou cestu k výnosu porážejícímu inflaci. Geopolitická nejistota tak velí ke komplexnější diverzifikaci, díky čemuž i retailoví investoři objevují méně prvoplánové akciové trhy.

Podle šéfa investiční platformy XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko Vladimíra Holovky v posledním roce sledujeme přesun prostředků z amerických trhů směrem do Evropy a Asie.

„Nicméně Evropa se nadále potýká se specifickými problémy a sázky na Čínu mohou být problematické, například kvůli transparentnosti dat,“ připomíná Holovoka v podcastu Newstream Byznys Talks. Právě kvůli potenciálním problémům s čínskými akciemi se v posledních letech stále více investorů zaměřuje na Indii. „Jde o trh s obřím potenciálem, a to zejména kvůli příznivému demografickému vývoji, politické stabilitě a také postupující digitalizaci. V důsledku toho je zjevný růst střední třídy, která se stává obří konzumní silou. I proto může být z investičního hlediska zajímavý zejména spotřebitelský sektor,“ dodává Holovka.

SpaceX patří k nejočekávanějším IPO historie

Trh IPO se probouzí. Burzu čekají velké příběhy

Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.

Přečíst článek

Data potvrzují růst

Právě o potenciálu Indie se v posledních třech letech mluvilo na investičních konferencích. Daří se ale skutečně přeměňovat velký potenciál, který v největší zemi světa je, do pozitivních investičních příběhů? Data ukazují, že ano.

Například index Nifty 50, který zahrnuje 50 největších indických společností, za posledních pět let posílil o 66 procent. Je tak srovnatelný s trhem americkým (měřeno indexem S&P 500), navíc, a to je podstatné, se mu daří vyhýbat propadům v době, kdy padají například trhy americké či evropské, které jsou často úzce provázané sentimentem i ekonomickými závislostmi.

Pro další růst pak vedle trasnformace společnosti a z ní plynoucí investiční příležitosti, hovoří stabilně vysoký růst indické ekonomiky. Goldman Sachs například očekávají pro rok 2026 růst indického HDP o 6,9 procenta.

Firmám se daří

Při pohledu na výkon jednotlivých firem pak také můžeme pozorovat pozitivní trendy. Banka J. P. Morgan očekává pro letošek růst ziskovosti veřejně obchodovaných firem o 16 procent.

Indický trh přitom nabízí několik příležitostí, které v Evropě ani na americkém trhu již neexistují. Vedle spotřebitelského sektoru J. P. Morgan očekává růst automobilového průmyslu, který souvisí s pokračujícím bohatnutím tamní společnosti a pokračujícím nárůstem počtu lidí, kteří si koupí vůz poprvé v životě. Zároveň indická centrální banka zvažuje komerčním bankám doporučit snížení rizika na půjčky na nákup automobilu, což by mohlo automotive sektor dál podpořit.

Pozitivní růst a rostoucí zájem investorů pak mnoho firem přiměl zvážit vstup na burzu, jak upozorňuje poradenská společnost EY.

Průzkum: Kdo zvládne AI, vyhraje. Většina firem je ale teprve na startu

České firmy přecházejí od experimentů k reálnému využití umělé inteligence (AI). Klíčová fáze – skutečná transformace – je ale teprve před nimi. Ukazují to výsledky průzkumu společnosti Deloitte realizovaného ve spolupráci s Českou asociací umělé inteligence.

Přečíst článek

Rizika na Blízkém východě

Přesto existuje několik potenciálních problémů, které by investoři měli zvážit. První je aktuální nacenění některých firem, jež je mnohdy vyšší, než čemu by odpovídaly tržby. A bude dobré sledovat, zda se firmám bude dařit naplňovat potenciál a doručí požadované výsledky.

Zásadnější pak je vliv energetických surovin. Indie je čistým dovozcem ropy, a tak se aktuální geopolitická situace, zejména sankce proti ruské ropě a válka na Blízkém východě, může negativně podepsat na výkonu celé země.

Kijonková prodala pozemky v Praze. Kupuje je Logport s J&T

Pozemky v širším centru Prahy mění majitele. Investiční společnost Simony Kijonkové je prodala developerovi Logport, který je chce dále rozvíjet společně s J&T Real Estate.

Přečíst článek

bateriová úložiště, ilustrační snímek

Wood & Company šlape do energetiky. Kupuje bateriová úložiště ve Finsku

Investiční skupina Wood & Company rozšiřuje své aktivity v energetice. Ve Finsku koupila dvě připravovaná bateriová úložiště o celkové kapacitě 150 megawatthodin (MWh). Prodávajícím byla další česká skupina BHM Group, cenu transakce firmy nezveřejnily.

Přečíst článek

Související

Konec paniky na trzích. Americké akcie už zase letí vzhůru

Konec paniky na trzích. Americké akcie už zase letí vzhůru. Nakupují hlavně drobasové

Přečíst článek
Manažer privátního bankovnictví J&T Banky Roman Koděra

Roman Koděra z J&T Banky: Investice jsou dnes nejlepší ochranou před nejistotou

Přečíst článek

Kijonková prodala pozemky v Praze. Kupuje je Logport s J&T

Kijonková prodala pozemky v Praze. Kupuje je Logport s J&T
JSK, užito se svolením
 nst
nst

Pozemky v širším centru Prahy mění majitele. Investiční společnost Simony Kijonkové je prodala developerovi Logport, který je chce dále rozvíjet společně s J&T Real Estate.

Investiční společnost JSK Investments podnikatelky Simony Kijonkové prodala firmu Lusima AD Property, která vlastní pozemky v širším centru Prahy. Novým majitelem se stala společnost spojená s developerem Logport a investiční skupinou J&T Real Estate. Cenu transakce firmy nezveřejnily.

Společnost Lusima AD Property měla JSK Investments v portfoliu od roku 2023. Vlastní areál v širším centru metropole, který má podle prodávajících výrazný rozvojový potenciál.

Jaroslav Svoboda, Czech Inn Hotels

Další tah hoteliéra Svobody. Kupuje pětihvězdu v centru Rigy

Hoteliér Jaroslav Svoboda míří do Pobaltí. Za stovky milionů přebírá luxusní hotel Grand Palace v centru Rigy.

Přečíst článek

„Tato lokalita má obrovský potenciál a jsme rádi, že se dostává do rukou investora, který ho dokáže naplno rozvíjet i do budoucna,“ uvedla šéfka JSK Investments Simona Kijonková.

Areál má průmyslovou historii. Od 70. let zde působilo Autodružstvo Praha, později také autorizovaný dealer vozů Škoda. V současnosti jsou nemovitosti pronajímány.

Logport posiluje v Praze

Kupujícím je společnost spoluvlastněná Logport Development a J&T Real Estate. Obě firmy tak rozšiřují své aktivity na pražském realitním trhu.

Transakci na straně prodávajícího zajišťovala poradenská společnost Colliers spolu s několika advokátními kancelářemi.

Prodej zapadá do širšího trendu rostoucího zájmu investorů o rozvojové pozemky v Praze, kde je dlouhodobě nedostatek vhodných lokalit pro výstavbu.

Kijonková kupuje většinu v jednom z největších elektro-outletů ve střední Evropě

JSK Investments manželů Kijonkových získává kontrolní podíl ve společnosti iPrice Recare, která patří mezi lídry repasované elektroniky ve střední Evropě. Hodnotu transakce strany nekomentovaly.

Přečíst článek

Kijonková spouští vlastní fond pro kvalifikované investory

Český investiční trh má nový fond kvalifikovaných investorů. JSK Investments manželů Kijonkových spouští SICAV s počátečním kapitálem dvě miliardy korun a ambicí růst na násobky této částky. Startupy, středně velké firmy i rodinné podniky – to jsou cíle nového fondu. A podnikatelka Simona Kijonková slibuje investorům výnos až 15 procent ročně.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

David Ondráčka: Rwanda zahajuje arbitráž proti Británii, kvůli dohodě o odvozu migrantů

Rwanda zahajuje arbitráž proti Británii, kvůli dohodě o odvozu migrantů
Profimedia
David Ondráčka

Plán na přesun migrantů do Rwandy končí u soudu. Africká země po Británii žádá desítky milionů liber.

Britský nápad posílat žadatele o azyl do Rwandy byl od začátku směsicí politického populismu a zoufalství, Londýn si chtěl koupit jednoduché řešení složitého problému. Nová vláda premiéra Starmera dohody zrušila, považovala je za slepou uličku. A Rwanda teď dělá něco, co v mezinárodní politice nebývá úplně obvyklé: vystavuje účet. Požaduje po Británii zhruba 100 milionů liber, které podle ní vyplývají z dohody o přesunu migrantů - bude to zajímavá arbitráž.

Jednoduchá řešení nefungují

Celá kauza ukazuje limity jednoduchých řešení, ta v praxi obvykle nefungují (to je poučení i pro nás). Migrace je složitý problém, ale nelze ho vyřešit logisticky. Podepsat smlouvu s jinou zemí, že tam ty lidi odvezeme a problém outsourcujeme jinam, nefunguje. Je to kombinace geopolitiky, práva a domácí politiky, a každý pokus to zjednodušit narazí podobně, u soudu.

Je Rwanda bezpečná země, jak tvrdí Sunak? Opozičníkům tam hrozí „zmizení“ i vraždy

Britská konzervativní vláda Rishiho Sunaka stále plánuje vyvážet migranty do Rwandy. Stojí si za tím, že je to bezpečná země. Spíše je to ale maskovaná diktatura, jak nepřímo uznalo i britské ministerstvo vnitra, které vydalo několik povolení k azylu právě pro uprchlíky z Rwandy.

Přečíst článek

Migrace, hlavně živelná a neřízená, je složitý fenomén, přináší řadu rizik, o tom není sporu. Jasně se ukazuje, že některé problémy prostě nelze exportovat, ani když máte dost peněz. Obdobně zkoušela domluvit odvoz uprchlíků Itálie do Albánie, ale také to selhalo. Prostě outsourcovat problém nefunguje.

Británie si chtěla koupit klid. Rwanda si teď říká o doplatek faktury

Spor se přesouvá na mezinárodní úroveň. Rwanda požaduje po Británii více než 100 milionů liber a případ řeší Permanent Court of Arbitration v Haagu. Argument je prostý: dohoda byla uzavřená, závazky existují, tak plaťte. Britská strana naopak bude tvrdit, že projekt fakticky neproběhl a že právní překážky změnily podmínky hry.

Tři body obžaloby

Kigali skládá poměrně komplexní žalobu. Tvrdí, že Británie porušila dohodu hned ve třech ohledech: nezaplatila dohodnuté peníze, zveřejnila finanční detaily, které měly zůstat neveřejné, a navíc odmítla plnit část dohody týkající se přijímání zranitelných uprchlíků z Rwandy. Podle rwandské verze Londýn nejenže nezaplatil, ale ještě změnil pravidla hry uprostřed zápasu.

Britský premiér Rishi Sunak

Karel Pučelík: Zastavte loďky s migranty! Britští konzervativci je chtějí posílat do Afriky

Britští poslanci v úterý schválili nový vládní návrh na deportace migrantů do nesvobodné Rwandy. Daňové poplatníky už teď plán stál stovky miliard liber, je navíc neetický a nemá politickou perspektivu. Přesto všechno na něm ale konzervativci sveřepě trvají.

Přečíst článek

Rwanda teď tvrdí: vy jste si službu objednali, my jsme se připravili, tak plaťte. Rwanda si myslela, že když nabídne službu, Západ ji automaticky zaplatí. Britové chtěli migraci „odklonit“ mimo své území, ideálně někam dost daleko, aby zmizela z titulních stran. Kigali naopak nabídlo přesně to, co bylo poptáváno – stabilitu, disciplínu a ochotu hrát roli bezpečného přístavu. Samozřejmě za úplatu.

Smlouva z roku 2022 byla směšná od začátku

Dohoda z roku 2022 narazila na realitu práva i politiky. Britské soudy, včetně UK Supreme Court, ji v podstatě rozebraly na součástky, především kvůli pochybnostem, zda je Rwanda skutečně „bezpečná třetí země“. Projekt se tak nikdy pořádně nerozjel, ale peníze už začaly téct. A jak už to bývá, když se projekt zastaví, účet zůstane.

Klíčový pojem „bezpečná třetí země“ je v tomhle kontextu velmi sporný. Bezpečnost se měří podle toho, co je právně obhajitelné, ne nutně podle reality na místě. Spor kolem Rwandy ukázal, že tahle konstrukce má limity, a že soudy nejsou ochotné ji brát jako automatickou pravdu.

Dědictví po Borisi Johnsonovi

Celý problém je klasickým příkladem politického dědictví a populismu. Dohodu uzavřela vláda Borise Johnsona, která vsadila na tvrdý, mediálně vděčný přístup k migraci. Nová vláda ji po nástupu shodila ze stolu jako drahý a nefunkční experiment.

Rýsuje se nová vize pro Česko. Konečně přestáváme být pouze zemí s levnou prací

Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.

Přečíst článek

„Neústupnost“ versus „ochrana daňových poplatníků“

Současný mezinárodní spor má i domácí linii. Každá strana si pečlivě vybírá jazyk pro své publikum. Rwanda mluví o britské „neústupnosti“. Britské ministerstvo vnitra naopak o „plýtvání penězi daňových poplatníků“. Pro Kigali je to také spor o důvěryhodnost: pokud Západ nedodržuje dohody, proč by je měl někdo brát vážně. Pro Londýn je to spor o domácí legitimitu, proč platit za projekt, který nikdy nezačal fungovat.

Migrace jako služba na klíč

Možná nejzajímavější na tom všem je, jak se migrace proměnila. Z politického a humanitárního tématu se stává smluvní vztah, jsou tu závazky, platby, sankce za porušení. A když se to pokazí, neřeší se to na summitu, ale u soudu při arbitráži. Vzniká tím nová situace, migrace jako outsourcingová služba. Bohatší stát zaplatí, chudší stát „zpracuje“. 

Evropa, včetně Británie, se snaží „outsourcovat“ migraci, přesouvat ji mimo své hranice, a tím i mimo svůj politický problém. Rwanda byla jen nejviditelnější experiment. Podobné úvahy se objevují i jinde, jen méně nahlas.

Malý stát, velká hra

Rwanda přitom nehraje jen o peníze. Jak upozorňují experti na Afriku, načasování žaloby není náhodné. Země čelí kritice kvůli své roli v konfliktu v Kongu a potřebuje připomenout, že je pro Západ užitečným partnerem, ať už v mírových misích, nebo právě v migraci. Je to diplomatická hra, když tě někdo potřebuje, připomeň mu to fakturou.

Celé je to trochu jako s odpady: taky je nechceme mít doma, tak je posíláme jinam. Rozdíl je v tom, že tady nejde o plastové lahve, ale o lidi, a právní systém to nakonec připomněl. Tohle „řešení“ prostě fungovat nebude. Je to poučení i pro nás.

Další komentáře protikorupčního experta Davida Ondráčky

Související

Daniel Křetínský

Proč nejsou čeští poslanci schopni grilovat oligarchy a šéfy státních firem?

Přečíst článek
Doporučujeme