Fotogalerie: Zemřel v něm Jan Palach. Po milionové rekonstrukci je Borůvkovo sanatorium nájemním domem
Borůvkovo sanatorium, kde zemřel Jan Palach a Josef Toufar, v Legerově ulici se podařilo zachránit. Díky rekonstrukci má někdejší zdravotnické zařízení novou náplň. Slouží jako nájemní bydlení.
Jan Palach a Josef Toufar. V Borůvkově sanatoriu v Legerově ulici oba zemřeli. Palach v lednu 1969 po tom, co se upálil, aby vyburcoval společnost k odporu proti nesvobodě a okupaci vojsk Varšavské smlouvy. Toufara tu mučila Státní bezpečnost v souvislosti s tzv. číhošťským zázrakem. Smutnou minulost domu připomínají nově dvě plastiky, které znázorňují ruce. Podle autorky Terezy Štětinové symbolizují gesto, které Palach s Toufarem pro společnost udělali. Na Toufarově desce jako dekor v kameni obtéká svatá voda a za Palachem je plamen.
Památku obou mužů má připomínat i nástěnná malba od Terezy Tomáškové a Petra Fašianoka v kavárně, která má vzniknout v přízemí zrekonstruovaného domu. „K zadání připravit informativní panel jsme se rozhodli přistoupit netradičním způsobem. Jako pozadí informací je nástěnná malba a ručně psané texty. Historický kontext a popis osobností Josefa Toufara a Jana Palacha nesou malé plakáty nalepené na zeď jako mozaika. Tato forma reflektuje dobové reakce lidí zejména na Palachovu smrt. Zeď je zde plochou pro sdělení, která oficiální média ve své době nedovolovala," popisuje Petr Fašianok.
Budova bude po rekonstrukci, která probíhala od roku 2022 a vyšla na 300 milionů korun, plnit i komerční účel v rámci portfolia Generali Fondu realit.
Díky přestavbě vzniklo v budově 109 plně vybavených bytových jednotek na sedmi podlažích o celkové ploše 4 523 metrů čtverečních. Byty jsou navrženy pro krátkodobé a střednědobé pronájmy a cílí zejména studenti, mladé páry nebo digitální nomády.
Jde o koncept, který švýcarský skupina Artisa Group, provozuje v dalších západních metropolích. „Praha je dynamickou destinací, která přitahuje profesionály, cestovatele a kreativce z celého světa. Náš koncept do tohoto současného životního stylu dokonale zapadá. City Pop nabízí plně zařízené prostory a služby šité na míru těm bez omezení, která s sebou přináší tradiční pronájem,“ dodává Pawel Gawor, CEO of City Pop patřící do skupiny Artisa Group.
Borůvkovo sanatorium, jehož dvě budovy z roku 1882 byly spojeny při rekonstrukci a dostavbě v roce 1931, sloužilo původně jako soukromé zdravotnické zařízení pro zámožnější prvorepublikové občany. Později se změnilo na kliniku popálenin a plastické chirurgie. Právě tady podlehl farář Toufar zraněním způsobeným při výsleších Státní bezpečnosti a Palach popáleninám. V budově později sídlil Farmakologický ústav a Ústav experimentální medicíny Akademie věd. Krátce byla chátrající budova převedena i na hasičský záchranný sbor. Od roku 2022 ji vlastní společnost Generali Investments CE.
Developeři na pražském Starém Městě dokončili desítky nových bytů. Dlouhodobě tam přitom mnoho nových staveb nevzniká, protože výstavbu v centru města často komplikují obtížné změny v územních plánech, odpor obyvatel či zásahy památkářů. 
Developeři mění historické centrum Prahy. Dokončili desítky nových bytů
Reality
Nevyhovující objekt z 80. let v univerzitním areálu v Suchdole se promění podle návrhu studia AI Design Petra Vágnera a Evy Jiřičné.
Architektka Jiřičná se dá do přestavby menzy z osmdesátek. „Zemědělka“ v Suchdole získá střešní terasu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
