Někdejší sídlo odborů se snad brzy začne měnit. Místo kanceláří v něm budou stovky garsonek
Kanceláře ve více než 90 let starém domě Radost na Žižkově se v budoucnu promění na byty. Územní rozhodnutí má investor na stole, o stavební povolení zažádá v řádech dnů. Datum finále projektu nelze odhadnout.
Plán je jasný. Tradičně kancelářská budova bude mít novou funkci. Investor, Vítězslav Vala, ji dlouhodobě plánuje proměnit na nájemní bydlení.
„Téma konverze kanceláří na bydlení rezonuje ve všech světových metropolích, ve Spojených státech je podporováno státem i městy,“ přibližuje Vítězslav Vala během diskuse v kinu Přítomnost, které se nachází v domě Radost. Ten je zatím jediným plně rekonstruovaný prostorem památkově chráněného objektu, v minulosti sloužil jako jednací sál.
Měnit kanceláře na byty je trend
Kromě zhruba šesti set garsonek mají v domě vzniknout coworkingové prostory, fitness centrum či parkovací místa. „Pokud se nám to vše podaří uskutečnit a budeme za sebou mít významný bankovní dům, tak by tu mohl vzniknout i eventový a hudební sál a střešní restaurace,“ dodává Vala. Po dohodě s památkáři to však bude případně možné jen na polovině střechy.
Snad žádné tuzemské město neprošlo tak razantní proměnou jako Ostrava. Dávno už není městem uhlí a dolů. Z někdejšího průmyslového centra se během posledních 30 let stalo centrum té nejlepší architektury.
Ani Praha, ani Brno. Ostrava je městem, které přitahuje pozornost
Reality
„Město nemůže fungovat jako skanzen, ale naopak přivádět nové obyvatele. Jen tak se může rozvíjet. Multifunkčnost Radosti určitě pomůže i samotnému Žižkovu,“ míní Vala.
Aktuálně se dokončuje projekt pro stavební povolení. Kdy ale dojde na realizaci bude souviset s tím, jak bude probíhat komunikace s památkáři. Investor chce v domě uchovat všechny hodnotné detaily, jako jsou například původní schodiště, obložení, sály i zasedací místnosti.
Dům Radost obohatí celý Žižkov
Projekt rekonverze zpracovává architektonické studio Qarta (Jiří Řezák a David Wittasek), kteří se rovněž významně podepsali pod současnou podobu Karlína.
Dům má mimořádně výhodnou polohu, zatím je ale neprůchozí. Naopak působí jako určitá bariéra. Právě větší „otevření“ a zapojení domu okolí, kterou Qarta navrhla, zaujala v minulosti investora.
Úplně poprvé se do finálové pětice architektonických realizací prestižní evropské přehlídky Cena Miese van der Rohe probojoval i projekt z tuzemska. Odbornou porotu zaujala transformace ostravských jatek na galerii.
Velký úspěch pro Česko. Poprvé se probojovalo do finálové pětice prestižní ceny
Reality
„Z analýz, které jsme zpracovávali, vyplynulo, že v dolní části Žižkova velmi významně chybí služby. Jejich zakomponování do Radosti je tak klíčové pro oživení lokality,“ přibližuje jeden ze základních principů rekonverze někdejšího Domu odborových svazů architekt David Wittasek.
V objektu mohou vzniknout třeba lékařské ordinace, kadeřnictví. Zkrátka cokoliv, co přitáhne do lokality lidi.
„Pokud bude převládat názor, že budovy jako je Radost musíme konzervovat, ne je rozvíjet, pak jednoduše nebudou fungovat a nepodaří se je zachránit,“ vysvětluje Wittasek, proč jsou rekonverze podobných, i památkově chráněných budov, důležité.
Vzhledem k památkově ochraně objektu je velkou výzvou i splnění podmínek ESG. Architekti pracují s šedou vodou, rekuperací s odpadním teplem i tepelnými čerpadly. Dům byl mimořádně nehospodárný už ve 30. letech, v době svého vzniku. Tehdy to, ale jak říkají architekti, nikdo moc neřešil. Nyní ho z hlediska ekonomik provozu přirovnávají k časované bombě. „Zůstane-li dům tak, jak je nyní, nikdo ho neufinancuje a nepomůže mu,“ uzavírá Wittasek.
„Hlavní nádraží v Praze je jedinečné, jeho postmoderní brutalistní architektura spoluvytváří identitu města,“ říká spoluzakladatel architektonického ateliéru re:architekti Ondřej Synek. Projekt, na němž spolupracovali v pražské kanceláři s italskými architekty ze studia baukuh, se umístil na třetím místě soutěžního dialogu na podobu Nového Hlaváku.
Architekt: Hlavák je jedinečný. Takové nádraží nemá žádné evropské město. Proto jsme ho chtěli zachovat
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
