Někdejší sídlo odborů se snad brzy začne měnit. Místo kanceláří v něm budou stovky garsonek
Kanceláře ve více než 90 let starém domě Radost na Žižkově se v budoucnu promění na byty. Územní rozhodnutí má investor na stole, o stavební povolení zažádá v řádech dnů. Datum finále projektu nelze odhadnout.
Plán je jasný. Tradičně kancelářská budova bude mít novou funkci. Investor, Vítězslav Vala, ji dlouhodobě plánuje proměnit na nájemní bydlení.
„Téma konverze kanceláří na bydlení rezonuje ve všech světových metropolích, ve Spojených státech je podporováno státem i městy,“ přibližuje Vítězslav Vala během diskuse v kinu Přítomnost, které se nachází v domě Radost. Ten je zatím jediným plně rekonstruovaný prostorem památkově chráněného objektu, v minulosti sloužil jako jednací sál.
Měnit kanceláře na byty je trend
Kromě zhruba šesti set garsonek mají v domě vzniknout coworkingové prostory, fitness centrum či parkovací místa. „Pokud se nám to vše podaří uskutečnit a budeme za sebou mít významný bankovní dům, tak by tu mohl vzniknout i eventový a hudební sál a střešní restaurace,“ dodává Vala. Po dohodě s památkáři to však bude případně možné jen na polovině střechy.
Snad žádné tuzemské město neprošlo tak razantní proměnou jako Ostrava. Dávno už není městem uhlí a dolů. Z někdejšího průmyslového centra se během posledních 30 let stalo centrum té nejlepší architektury.
Ani Praha, ani Brno. Ostrava je městem, které přitahuje pozornost
Reality
„Město nemůže fungovat jako skanzen, ale naopak přivádět nové obyvatele. Jen tak se může rozvíjet. Multifunkčnost Radosti určitě pomůže i samotnému Žižkovu,“ míní Vala.
Aktuálně se dokončuje projekt pro stavební povolení. Kdy ale dojde na realizaci bude souviset s tím, jak bude probíhat komunikace s památkáři. Investor chce v domě uchovat všechny hodnotné detaily, jako jsou například původní schodiště, obložení, sály i zasedací místnosti.
Dům Radost obohatí celý Žižkov
Projekt rekonverze zpracovává architektonické studio Qarta (Jiří Řezák a David Wittasek), kteří se rovněž významně podepsali pod současnou podobu Karlína.
Dům má mimořádně výhodnou polohu, zatím je ale neprůchozí. Naopak působí jako určitá bariéra. Právě větší „otevření“ a zapojení domu okolí, kterou Qarta navrhla, zaujala v minulosti investora.
Úplně poprvé se do finálové pětice architektonických realizací prestižní evropské přehlídky Cena Miese van der Rohe probojoval i projekt z tuzemska. Odbornou porotu zaujala transformace ostravských jatek na galerii.
Velký úspěch pro Česko. Poprvé se probojovalo do finálové pětice prestižní ceny
Reality
„Z analýz, které jsme zpracovávali, vyplynulo, že v dolní části Žižkova velmi významně chybí služby. Jejich zakomponování do Radosti je tak klíčové pro oživení lokality,“ přibližuje jeden ze základních principů rekonverze někdejšího Domu odborových svazů architekt David Wittasek.
V objektu mohou vzniknout třeba lékařské ordinace, kadeřnictví. Zkrátka cokoliv, co přitáhne do lokality lidi.
„Pokud bude převládat názor, že budovy jako je Radost musíme konzervovat, ne je rozvíjet, pak jednoduše nebudou fungovat a nepodaří se je zachránit,“ vysvětluje Wittasek, proč jsou rekonverze podobných, i památkově chráněných budov, důležité.
Vzhledem k památkově ochraně objektu je velkou výzvou i splnění podmínek ESG. Architekti pracují s šedou vodou, rekuperací s odpadním teplem i tepelnými čerpadly. Dům byl mimořádně nehospodárný už ve 30. letech, v době svého vzniku. Tehdy to, ale jak říkají architekti, nikdo moc neřešil. Nyní ho z hlediska ekonomik provozu přirovnávají k časované bombě. „Zůstane-li dům tak, jak je nyní, nikdo ho neufinancuje a nepomůže mu,“ uzavírá Wittasek.
„Hlavní nádraží v Praze je jedinečné, jeho postmoderní brutalistní architektura spoluvytváří identitu města,“ říká spoluzakladatel architektonického ateliéru re:architekti Ondřej Synek. Projekt, na němž spolupracovali v pražské kanceláři s italskými architekty ze studia baukuh, se umístil na třetím místě soutěžního dialogu na podobu Nového Hlaváku.
Architekt: Hlavák je jedinečný. Takové nádraží nemá žádné evropské město. Proto jsme ho chtěli zachovat
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
