Ruský prezident Vladimir Putin nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou. Varoval také před zásadní reakcí, kterou by na ruské straně vyvolaly útoky zbraněmi dalekého doletu hluboko v ruském týlu.

„Žádná země a žádný národ vážící si sám sebe nikdy nic nerozhodují pod tlakem. A Rusko má to privilegium, že se může považovat za součást této skupiny zemí a národů vážících si sebe sama,“ řekl Putin.

Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.

EU zahrnula do protiruských sankcí i čínské firmy

Politika

Evropská unie zahrnula do 19. balíku protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a jednu obchodní firmu z Hongkongu, která je do obchodu s ruskou ropou zapojena. Ačkoliv to není poprvé, co se protiruské sankce zaměřují na firmy z čínského ropného sektoru, nejnovější restrikce mají ze sankcí, které zatím EU v tomto ohledu zavedla, ekonomicky největší dopad. Uvedla to dnes agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Šéf Kremlu dnes řekl, že schůzku i místo konání rusko-amerického summitu navrhla americká strana. Podle agentury AFP Putin slíbil, že bude v dialogu se Spojenými státy pokračovat, protože to „je vždy lepší než konfrontace nebo spory a zejména pak válka“. Rusko vždy podporovalo, aby dialog pokračoval, uvedl také ruský prezident.

Varoval před následky možných útoků proti cílům hluboko na ruském území s nasazením amerických střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu. Ukrajina, která se ruské invazi brání od února 2022, v posledních měsících žádá Spojené státy, aby jí střely Tomahawk dodaly. Trump ovšem zatím takový krok odmítá udělat.

„Je to pokus o eskalaci,“ řekl k ukrajinským plánům Putin. „Pokud budou takové zbraně použity k útokům na ruské území, reakce bude velmi vážná, ne-li ohromující,“ varoval šéf Kremlu. Ruská armáda rakety, které mají parametry srovnatelné s Tomahawky, k útokům proti Ukrajině používá. Jde například o střely Kalibr s doletem až 2500 kilometrů.

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Ulicemi maďarské metropole během dvou konkurenčních pochodů prošly podle agentury AP statisíce stoupenců i odpůrců tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Orbánův největší politický konkurent Péter Magyar premiéra nazval nejvěrnějším spojencem Kremlu.

„Jsme jedinou zemí v Evropě, kde lze mír stvrdit, a jsme k tomu připraveni,“ řekl Orbán. Americký prezident Donald Trump tento týden nicméně oznámil, že plán sejít se s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti odkládá na neurčito. Podle Orbána jedině Maďarsko v Evropě „stojí na straně míru“.

V projevu mluvil také o Ukrajině, o níž znovu řekl, že „už není suverénní, nezávislou a soběstačnou zemí“, a opět dal najevo, že nechce, aby se stala členem Evropské unie. Ukrajina „nemůže být členem naší vojenské nebo ekonomické aliance; přinesla by válku, vzala by naše peníze a zničila by naše hospodářství,“ řekl Orbán. Zároveň navrhl, aby EU udržovala s Kyjevem strategické partnerství.

Pořadatelé dnešní provládní manifestaci v Budapešti nazvali Pochod míru. Během připomínky maďarského protisovětského povstání z roku 1956, které rozdrtila Sovětská armáda, účastníci akce volali hesla na podporu Orbána, jenž opakuje, že Maďarsku hrozí přímé zapojení do války na Ukrajině. Tu Rusko vede od února 2022 a maďarská vláda jako jedna z mála v Evropě udržuje s Moskvou dobré vztahy navzdory její agresi vůči sousední zemi.

Ohrožení národního vědomí

„Nechceme umírat za Ukrajinu,“ stálo na jednom z transparentů, který nesli lidé v čele pochodu. Babett Lugosiová, jedna z účastnic, řekla, že v Maďarsku je v ohrožení národní vědomí a křesťanství a že Orbán je jediným politikem, který je schopný zájmy země bránit před ohrožením zvenčí.

Orbán odmítá Ukrajinu vojensky podporovat a kritizuje sankce, jež Evropská unie proti Rusku kvůli jeho invazi do sousední země zavádí.

I opozice o sobě dala vědět

Dnes odpoledne se v Budapešti na Národním pochodu sešli také stoupenci hlavního představitele opozice Pétera Magyara, kteří podle AP dávali najevo odpor vůči Orbánovi i podporu Magyarovi a jeho středopravicové proevropské straně Tisza. Ta šest měsíců před volbami v průzkumech vede před Orbánovým uskupením Fidesz, které je v zemi u moci od roku 2010. V neprospěch Fideszu hraje to, že se Maďarsko dlouhodobě potýká s vysokou inflací, jeho ekonomika stagnuje a na adresu vlády stále častěji zaznívají obvinění z korupce.

Odpůrci Orbánovy vlády na shromáždění podle agentury Reuters křičeli „Rusové, jděte domů“ nebo že „mají dost“. Magyar ve svém projevu připomněl události z června 1989, kdy se Orbán proslavil tím, že během opětovného pohřbu někdejšího premiéra a vůdce protisovětského povstání z roku 1956 Imre Nagyho požadoval odchod sovětských vojsk z Maďarska. „Ten politik, který žádal, aby ruské jednotky opustily Maďarsko, je nyní nejloajálnějším spojencem Kremlu,“ řekl Magyar. „Vybudoval systém, v němž je moc centralizovaná, média jsou pod kontrolou ... a zemi ovládá strach,“ uvedl maďarský opoziční předák.