Míra nejistoty v mezinárodních vztazích je tak vysoká, že ceny drahých kovů rostou do absurdních výšin. Zlato, a ještě více stříbro se v posledních měsících chovají jako nejvíce spekulativní aktiva. Přitom důvody pro budoucí pokles jsou zatím v nedohlednu. Protože platí, že čím hůř, tím lépe právě pro cenné kovy. Zachvějí se hranice 5000 dolarů či 100 tisíc korun za trojskou unci?

Blíží se výročí roku od druhé inaugurace Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta. A je dobré si připomenout jeho klíčové prohlášení, že přichází zlatý věk Ameriky. Pokud to myslel tak, že všichni měli okamžitě nakoupit zlato, které bude patřit k nejrychleji rostoucím aktivům světa, pak měl Trump beze zbytku pravdu.

Zlato a stříbro jsou jednoznačně největšími investičními příběhy posledních 12 měsíců. Zlato posílilo o více než 70 procent, stříbro dokonce o 200 procent. Pro oba cenné kovy byl rok 2025 nejlepším od konce sedmdesátých let. Oba překonávají jeden historický rekord za druhým.

Trhy ztrácejí víru v Ameriku. Zlato i stříbro prudce zdražují

Trhy

Stříbro se poprvé v historii dostalo nad 90 dolarů za unci, zlato mezitím vystoupalo na nové maximum. Investory znervózňují útoky na nezávislost Fedu i rostoucí geopolitické napětí. Drahé kovy znovu plní roli bezpečného útočiště.

ČTK

Přečíst článek

Nebezpečný koktejl

Stříbro tentokrát ponechme stranou, protože tím zajímavějším je skutečně právě zlato. To vloni posilovalo navzdory tomu, že už rok 2024 byl pro investory do zlata mimořádně štědrým. Tehdy platilo, že cena zlata nakonec pohltí veškerou inflaci, což se skutečně stalo.

Jenomže pak se na ceně zlata začaly mnohem více podepisovat čím dál temnější principy psychologie trhů, FOMO-efektem počínaje a ztrátou důvěry v tradiční finanční nástroje konče. V současnosti tak investoři do zlata sklízejí pozitivní efekty, které tato eufemisticky řečeno „problematická kombinace“ přináší.

Lze to srovnat s posilováním některé z menších měn na základě silného nájezdu spekulantů. Dokud spekulanti hrají původní hru, dané zemi a její měně to skýtá řadu pozitiv. Když se ale trend obrátí a jde o to, kdo z tohoto rychlíku vyskočí první, začne se vše hroutit a daná země se může dostat do pořádných potíží.

Češi na fondech vydělali téměř šest procent. Zlato porazilo všechno ostatní

Money

Průměrný český investor do podílových fondů v roce 2025 vydělal 5,91 procenta. V samotném čtvrtém čtvrtletí si připsal růst 2,79 procenta. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2024 činilo zhodnocení fondů v průměru devět procent, o rok dříve to bylo 12 procent.

ČTK

Přečíst článek

Kdy dojede zlatý rychlík?

Zatím to vypadá, že pro další růst zlata existuje řada důvodů. Centrální banky nadále přikupují do svých rezerv, spousta peněz se točí v ETF navázaných právě na zlato, své poslední slovo zjevně neřekli retailoví investoři, pro které je zlato jakýmsi lékem na nejistotu panující ve světě.

Jenomže cena blížící se hranici 5000 dolarů za trojskou unci už je extrémní, v korunách se postupně blíží částce 100 tisíc korun, což z psychologického hlediska může přiblížit i řadu automatických výprodejů velkých pozic. A to by logicky mohlo vést k propadu ceny.

Ostatně je dobré připomenout, že spekulant nevydělá na růstu ceny aktiva, které dál drží, ale jen na tom, které prodá. A to je nyní velmi složitá hra pro řadu investorů do zlata. Jejich chování se tak může blížit výše zmíněnému dilematu spekulantů na menší měny. Kdo vyskočí první ze zlatého rychlíku, může se nakonec smát nejhlasitěji.

Český investor má potenciál být jako Warren Buffett, říká Stacha z Investony

Money

Češi nechávají na běžných účtech ležet čtyři biliony korun. Platforma Investona, která vyrostla za základech obchodníka s cennými papíry Colosseum, po přejmenování Czech Asset Investments. Chce si na trh jít právě pro tyto peníze. „Češi, přestože jsou konzervativní, v posledních letech mnohem víc přemýšlejí o investicích,“ říká Radek Stacha, spoluvlastník Czech Asset Investments.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Soukromé studentské bydlení se v Evropě stává jedním z nejžádanějších rezidenčních segmentů a přitahuje miliardové investice. Zatímco zahraniční trhy rychle rozšiřují kapacity, Praha i další česká univerzitní města se potýkají s dlouhodobým nedostatkem lůžek. Ten se stále výrazněji promítá do života studentů i do přetíženého nájemního trhu.

Soukromé studentské bydlení zažívá v Evropě prudký růst. Podle Evropského investičního barometru studentského ubytování (PBSA) 2025, který připravily společnosti Savills a The Class Foundation, se tento segment poprvé stal nejatraktivnějším rezidenčním aktivem z pohledu investorů a předstihl i tradiční nájemní bydlení.

„Na evropské úrovni se segment soukromého studentského bydlení poprvé dostal na vrchol seznamu nejžádanějších rezidenčních sektorů. Investoři očekávají, že během následujících dvou až pěti let navýší počet lůžek ve svých portfoliích o více než 70 procent,“ říká David Sajner, investiční ředitel společnosti Savills.

Do sektoru mají v příštích letech zamířit investice v řádu desítek miliard eur. Ani to ale nebude stačit. Studentské bydlení zůstane v Evropě nedostatkové i při realizaci všech plánovaných projektů.

Tlak se přelévá do nájemního bydlení

V českém kontextu je situace nejvypjatější v Praze. Každý akademický rok zde hledá ubytování přibližně 75 tisíc vysokoškolských studentů, zatímco nabídka dostupných kapacit zůstává výrazně omezená. Ve městě je evidováno zhruba 29 450 studentských lůžek, přičemž drtivá většina z nich patří veřejným nebo soukromým vysokým školám.

Soukromé studentské rezidence zatím hrají pouze doplňkovou roli. V roce 2024 jich v Praze fungovalo 22 s kapacitou necelých tří tisíc lůžek. I po započtení projektů spolubydlení se počet soukromých kapacit pohybuje přibližně kolem 3 800 lůžek, což je ve srovnání se západoevropskými metropolemi výrazně podprůměrné číslo.

Studovat v Praze, dojíždět z Brandýsa. Studenti, kteří nemají kolej, si zase připlatí

Reality

Ceny pražských nájmů stoupají raketovým tempem. Bydlet v širším centru Prahy se pro studenty vysokých škol, kteří nemají koleje, stává nedostupným luxusem. Stále častěji tak do školy dojíždějí z obcí za Prahou, kde je spolubydlení vyjde o tisíce levněji.

pej

Přečíst článek

Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po studentském bydlení se stále výrazněji přelévá do klasického nájemního trhu. Studenti, kteří neseženou místo na koleji ani v soukromé rezidenci, hledají bydlení na volném trhu a čím dál častěji i mimo samotnou Prahu.

Pronájem bytu o velikosti zhruba 70 metrů čtverečních v širším centru Prahy se běžně pohybuje okolo 33 tisíc korun měsíčně. I při sdílení čtyřmi lidmi tak vychází bydlení na přibližně deset tisíc korun na osobu, a to bez započtení energií. Levnější varianty studenti stále častěji hledají za hranicí metropole.

„Dojezdová vzdálenost do 90 minut ode dveří ke dveřím, která byla ještě před pár lety pro studenty neakceptovatelná, se dnes stává poměrně běžným standardem. Výrazně tomu pomohla také integrace Středočeského kraje do pražského dopravního systému, která zlevňuje každodenní dojíždění,“ říká Hendrik Meyer, generální ředitel European Housing Services a šéf portálu Bezrealitky.

Ani v dobře dopravně dostupných lokalitách však nájmy nezůstávají stát. Například byt 3+1 o velikosti 76 metrů čtverečních v Brandýse nad Labem se dnes pronajímá zhruba za 22 tisíc korun měsíčně, což je o několik tisíc více než před rokem. Podobný vývoj je patrný i v Kladně, kde se menší byty rovněž zdražují.

Nedostatkem kolejí trpí i regiony

Napjatá situace se netýká pouze hlavního města a jeho bezprostředního okolí. Také další tuzemská univerzitní centra se potýkají s nedostatečnými kapacitami studentského bydlení, třeba Olomouc. Rozšířit nabídku studentského bydlení v hanácké metropoli se chystá developerská skupina Redstone. Ta nyní získala souhlasné environmentální stanovisko pro výstavbu nových studentských kolejí v sousedství historického centra města a hlavního kampusu Univerzity Palackého. Projekt počítá s vybudováním 237 ubytovacích jednotek s celkovou kapacitou 985 lůžek. Rezidence má vzniknout v lokalitě u sportovního areálu Sokol a nabídnout bydlení v zeleni s průchozím vnitroblokem, podzemním parkováním a službami v parteru.

OBRAZEM: Už žádné staré koleje. Studenti v Olomouci dostanou luxus s fitness a kinem

Reality

Společnost Redstone chce zaplnit díru na trhu. V centru Olomouce plánuje postavit studentskou kolej podle návrhu architektonického studia Perspektiv.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Na Univerzitě Palackého dnes studuje přibližně 23 tisíc studentů, tedy více než pětina obyvatel města, zatímco kapacita vysokoškolských kolejí dosahuje zhruba 4 700 míst. Stejně jako v Praze tak i zde vysoká poptávka nutí značnou část studentů hledat dražší bydlení na soukromém trhu.

Zájem investorů o studentské bydlení v Česku proto roste. Segment nabízí stabilní poptávku, nízkou míru neobsazenosti a relativní odolnost vůči ekonomickým výkyvům. „Soukromé studentské bydlení je v hledáčku investorů také v Praze. Mezi nejvýznamnější soukromé studentské rezidence zde patří The FIZZ, Comenius, Zeitraum Student Housing, DC Rezidence, Bro-Coli, Student House Botič, Rooms 5 a Campus Park,“ doplňuje David Sajner. Tyto projekty však zatím spíše naznačují potenciál trhu, než aby dokázaly reagovat na skutečný rozsah poptávky.

Lofty místo skladu. Mint rozšiřuje nabídku pražských nájemních bytů

Reality

Mint rezidenční fond rozšiřuje portfolio o 168 nájemních bytů v pražském Hloubětíně. Nový projekt, který cílí na mladé a páry, vznikl přestavbou industriální budovy na moderní a plně vybavené lofty.

nst

Přečíst článek