Vědci z Brna odhalili geny, které řídí sluch i hlas
Jak vzniká hlas a sluch? Odpověď hledali biologové i technici z Česka a Francie. Brněnští vědci přinesli klíčovou technologii, která umožnila vytvořit detailní 3D modely myších embryí a odhalit roli zásadních genů.
Čeští vědci z CEITEC VUT se výrazně podíleli na mezinárodní studii, která ukazuje, jak konkrétní geny formují hlasový a sluchový aparát savců. Výsledky výzkumu, na němž spolupracovali s francouzskými biology, vyšly v odborném časopise PLOS One a přinášejí nové poznatky o tom, jak vzniká schopnost slyšet a vydávat zvuky.
Brněnská technologie v hlavní roli
Klíčovou úlohu v projektu sehrála Laboratoř rentgenové mikro- a nano-výpočetní tomografie (CTLAB) na CEITEC VUT. Její experti dokázali pomocí mikro-CT tomografie vytvořit detailní 3D modely myších embryí, aniž by je poškodili. Technologie běžně využívaná v průmyslu se tak ukázala jako mimořádně cenný nástroj i pro biologii.
„Dokázali jsme nahlédnout do vnitřní struktury embryí s rozlišením na úrovni několika mikrometrů, tedy velikosti červené krvinky,“ vysvětluje Markéta Kaiser z CEITEC VUT.
Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
Chcete zdravější dítě díky zásahu do jeho genů? Nabídka se chystá. Ale je na hraně
Názory
Geny, které řídí víc než jednu věc
Studie se zaměřila na geny Dlx5 a Dlx6, jejichž inaktivace u myších embryí vedla k výrazným změnám ve vývoji hlasového traktu i ucha. Potvrdil se tak princip tzv. pleiotropie – tedy že jeden gen může ovlivňovat více zdánlivě nesouvisejících vlastností najednou.
Čeští vědci vytvořili tisíce snímků každého vzorku, které následně přetavili do trojrozměrných modelů. Ty umožnily přesné srovnání zdravých a geneticky upravených embryí a odhalily poruchy svalově-kosterního systému i všech částí sluchového orgánu.
Desítky tisíc snímků a pomoc umělé inteligence
Nejnáročnější část práce přišla po samotném skenování. Analýza desetitisíců obrazových řezů zabrala stovky hodin. Část práce dnes urychlují nástroje umělé inteligence, které pomáhají rozpoznávat jednotlivé tkáně a orgány – podobně jako v moderní lékařské diagnostice.
„Právě propojení špičkové techniky a biologie umožňuje odpovídat na otázky, které by jinými metodami řešit nešlo,“ doplňuje Kaiser.
Rostoucí schopnost bakterií odolávat antibiotikům je jedním ze strašáků zdravotnictví. Se ztrátou účinnosti antibiotik lidstvo přichází o účinné léky, za něž nemá farmaceutický průmysl dostatečnou náhradu. Každý nový zdroj pro tyto medikamenty je tedy vítaný – i když pochází ještě z prehistorie, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček. 
V DNA neandertálců se našel kód pro antibiotika, která se nám mohou hodit
Enjoy
Přesah do medicíny i byznysu
Výzkum ukazuje, že technologie vyvíjené v Česku mají potenciál zásadně ovlivnit mezinárodní biologický i medicínský výzkum. Detailní 3D zobrazování vývojových procesů může v budoucnu pomoci lépe porozumět vrozeným vadám sluchu a řeči – a otevřít cestu k novým diagnostickým i terapeutickým postupům.
Momentálně nejuznávanější světový vědecký časopis Nature načrtl pro letošní rok několik oblastí, v nichž se dá čekat zajímavý vývoj, který posune zejména techniku a medicínu, a bude tak mít dopad i na byznys.
Věda 2026: Umělá inteligence, nové zásahy do genů v medicíně a ruch v kosmu
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
