Lukáš Kovanda: Čech ušetří přípravou „jídla do krabičky“ zhruba 32 tisíc ročně
Rostoucí ceny v restauracích a stoupající preference zdravého životního stylu vedou stále více Čechů k domácí přípravě jídla, které pak v zaměstnání konzumují o polední pauze, aniž by tedy navštívili restauraci. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Pluxee, který uskutečnila agentura Ipsos. Pokud „krabičkovému obědu“ dávají přednost každodenně, mohou při současných cenách ušetřit průměrně zhruba 32 tisíc korun ročně.
Průměrná cena obědového menu v restauraci činí v současnosti zhruba 200 korun, vyplývá z dat společnosti Edenred. Měsíční náklady tak představují přibližně 4300 korun, pokud vyjdeme z průměrného počtu pracovních dní v měsíci, jenž odpovídá 21,5.
Kolik se dá ušetřit?
Příprava krabičkového oběda vyjde v průměru na 60 až 90 korun, v závislosti na použitých surovinách. Bezmasé pokrmy se cenově pohybují spíše kolem spodní hranice uvedeného pásma, pokrmy s masem spíše kolem jeho horní hranice. Kdo tak například střídá pokrmy s masem a bez něj, dá za krabičkový oběd průměrně 75 korun. Tedy nějakých 1613 korun měsíčně.
Měsíčně tedy konzument krabičkových obědů ušetří průměrně 2687 korun, ročně pak 32 244 korun, jestliže na domácí přípravu obědu přejde zcela a úplně.
Misky na dopravním pásu, roboti dávkují ingredience, lidé jen kontrolují. Wonder chce přepsat pravidla gastronomie. Jenže jídlo není balík z e-shopu – a zákazníci to cítí.
Oběd z výrobní linky. Budoucnost, nebo konec restaurací?
Enjoy
Samozřejmě, jedná se o čistě účetní výpočet, jenž nezahrnuje časové náklady, ani tedy náklady obětované příležitosti, spojené s nakupováním ingrediencí pro krabičkový oběd a jeho vlastní domácí přípravou. Rovněž není zahrnuta cena energií, které se při domácí spotřebě využijí.
Na druhou stranu, konzument krabičkových obědu ušetří čas tím, že nemusí docházet z místa zaměstnání do restaurace a čekat tam na obsloužení a samotnou přípravu oběda.
Na Pankráci vznikla restaurace, která dává bramborám hlavní roli. Nejde o trik, ale o promyšlený koncept, kde se z obyčejné suroviny stává plnohodnotný gastronomický zážitek – od předkrmů až po dezerty.
Brambory na Pankráci: Restaurace, kde příloha převzala hlavní roli
Enjoy
Zdravotní výhody
Vařením ve větším množství – a odpovídajícím nákupem většího množství, při využití „úspor z rozsahu“ – a promyšleným nakupováním ingrediencí pro krabičkový oběd, například v akcích, lze dále snížit průměrnou cenu po domácku připravovaných jídel. Takovýto přístup však už může jít na úkor každodenní pestrosti a variability stravy. Přípravou krabičkového oběda lze dále ušetřit tehdy, pokud takový pokrm například obsahuje zbytky z večeře předchozího dne, které by se jinak nezkonzumovaly a skončily v odpadu.
Pochopitelně, při domácí přípravě má strávník vždy lepší přehled o tom, „co vlastně jí“, jaké konkrétní suroviny a v jaké kvalitě. Takovýto přehled při objednávce v restaurací nikdy mít nebude. Krabičkové obědy tak nejsou výhodné pouze cenově, ale mnohdy také z hlediska zdravého životního stylu. Konzument při domácí přípravě může volit zdravější ingredience, než jaké zvolí restaurace, které navíc lépe odpovídají jeho celkovému zdravotnímu stavu či snahám o udržení dobrého zdraví nebo jeho zlepšení.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
