Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.

Podle vicepremiéra pro ekonomiku Karla Havlíčka má vláda nyní jiné priority. „Nyní řešíme klíčové personálie na resortech, podřízených organizacích, zmocněnce a podobně,“ uvedl pro Newstream Havlíček. Až potom podle něj přijde na řadu otázka všech poradních orgánů. Začátkem roku přitom Havlíček řekl, že do poloviny roku odejde jen z ministerstva průmyslu celkem asi sto lidí, zejména z pozic asistentů, tajemníků či právě poradců.

Konec NERVu potvrdil i Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, který byl také členem posledního poradního sboru při Fialově vládě. „Nikdo mě neoslovil, a předpokládám, že se tak ani nestane. NERV skončil s koncem minulé vlády,“ říká Hampl.

Člen NERVu: Levné peníze se vrátí rychle. Už díky demografii a technologickému pokroku

Money

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal si nemyslí, že ČNB ke snížení sazeb sáhne ještě do Vánoc. „Radní se obávají lednového přecenění. Firmy budou chtít rostoucí náklady alespoň z části přenést na spotřebitele. Riziko, že inflace nabere na razanci, tu je,“ říká. Kam podle něj zamíří ceny realit? A má vůbec smysl čekat na levnější hypotéku? Dočtete se v rozhovoru.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Naposledy Fialovi poradci vydali začátkem loňského září sborník svých podnětů, které připravili v letech 2022 až 2025. Šlo o první komplexní vydání všech podnětů za činnost Národní ekonomické rady vlády, která již byla v historii Česka čtvrtou radou, která vznikla za účelem poradenství v ekonomických otázkách. „Návrhy NERV se již v mnoha případech promítly do reálných kroků vlády například v oblasti veřejných financí, penzí nebo zákoníku práce, a s dalšími podněty se pracuje dále,“ ocenil při vydání sborníku spolupráci s vládou koordinátor NERV David Havlíček.

NERV se setkávala na pravidelných jednáních s premiérem a ekonomickými ministry, kde představovala své návrhy. Celkem šlo o šestnáct podkladů, včetně oblastí jako zdravotnictví, školství nebo přijetí eura. „Nebáli jsme se kritických pohledů – naopak, brali jsme je vážně a snažili se z nich poučit,“ hodnotil před volbami činnost NERV premiér Fiala.

Poslední rada měla patnáct členů, mezi nimi byl například Hampl, šéf Kooperativy Martin Diviš, ekonom Daniel Münich, manažerka Zuzana Ceralová Petrofová či populární ekonom Dominik Stroukal.

Aktualizováno

Stát utrácel, kde neměl. Použití rozpočtové rezervy byla chyba, tvrdí Mojmír Hampl

Money

Návrh státního rozpočtu na letošní rok se podle Národní rozpočtové rady velmi pravděpodobně dostane do rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Představitelé rady to uvedli s tím, že by šlo o bezprecedentní situaci, kdy by vláda předem počítala s porušením zákonných fiskálních pravidel.

nst

Přečíst článek

První radu vymyslel v roce 2009 tehdejší premiér Mirek Topolánek a jejím hlavním úkolem mělo být hledání opatření vedoucích k akceleraci ekonomického růstu. NERV pak několikrát zanikl a zase vznikl. NERV využíval premiér Nečas, dočasná vláda Jiřího Rusnoka jeho činnost zastavila. Bohuslav Sobotka radu začlenil do Rady pro udržitelný rozvoj. V květnu 2022 radu obnovila vláda Petra Fialy. Poradci měli řešit problémy spojené s covidem, růstem cen energií či důsledky ruské agrese na Ukrajině.

Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl

Money

O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?

Věra Tůmová

Přečíst článek

Kuřáci v Česku utratí za nikotinové výrobky téměř 90 miliard korun ročně. Přestože část z nich v posledních letech přešla ke zdánlivě levnějším alternativám, daňové změny od roku 2026 tuto výhodu rychle mažou. Mezinárodní srovnání navíc ukazuje, že cigarety patří v Česku k nejhůře dostupným v regionu – ať už podle cen potravin, nebo podle mezd.

V České republice tvoří kuřáci zhruba dvacet dva procent populace a za nikotinové výrobky ročně utratí bezmála 90 miliard korun. Pod tlakem rostoucích cen proto stále častěji hledají levnější cesty k nikotinu.

Alternativy rostly hlavně díky ceně

Zatímco klasické cigarety nadále dominují a generují přibližně sedmdesát dvě procenta tržeb celého trhu, jejich pozice postupně oslabuje. Alternativy, zejména zahřívaný tabák, elektronické cigarety a nikotinové sáčky, si už ukously zhruba pětinu trhu. Pro část spotřebitelů přitom nešlo ani tak o změnu životního stylu, jako spíše o finanční kalkulaci. Přechod z klasických cigaret na alternativy mohl znamenat úsporu v řádu tisíců korun ročně.

Daňový šroub se utahuje napříč celým trhem

Tato cenová výhoda však v roce 2026 rychle mizí. Stát, který už v roce 2024 inkasoval na spotřební dani z tabákových výrobků přes 53 miliard korun, od 1. ledna 2026 výrazně zpřísňuje daňový režim napříč celým nikotinovým trhem. U klasických cigaret se spotřební daň zvýší o pět procent a stejným tempem poroste i v roce 2027. U zahřívaného tabáku je tempo přísnější – sazby se v letech 2026 i 2027 zvýší o patnáct procent ročně. Nejprudší zásah pak dopadne na nově zdaněné substituty, jako jsou náplně do elektronických cigaret či nikotinové sáčky. V roce 2026 zde sazba vyskočí o padesát procent a s dalším nárůstem je nutné počítat i v následujícím roce. Cenová arbitráž, na níž alternativy část své popularity postavily, se tak výrazně ztenčuje.

Krabička versus vejce: Česko patří k dražším

Zajímavý kontext k otázce, jak drahé cigarety ve skutečnosti jsou, nabízí mezinárodní srovnání založené na tzv. Marlboro indexech Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (wiiw). Ty převádějí cenu krabičky cigaret do každodenních měřítek. Podle posledních dostupných dat za roky 2023–2024 odpovídá v Česku jedna krabička Marlboro zhruba 2,3 balení vajec. Na Slovensku, v Polsku či Rakousku kuřák „obětuje“ přibližně jedno a půl balení, zatímco v Německu je poměr podobný jako u nás, kolem 2,4 balení. Přestože se konkrétní cenové relace v čase mění, základní obrázek zůstává stabilní. Česko tak patří v regionu k zemím, kde jsou cigarety vzhledem k cenám běžných potravin hůře dostupné.

Na krabičku téměř hodina práce

Ještě názornější je pohled skrze mzdy. V Česku je na jednu krabičku cigaret potřeba zhruba 51 minut práce. V Německu necelých 29 minut a v Rakousku dokonce jen kolem 20 minut. Na Slovensku musí lidé pracovat více než 53 minut a v Polsku přibližně 45 minut.

Jak s jistou nadsázkou uzavírají ekonomové z Vídeňského institutu: zvyšování daní s cílem snížit dostupnost cigaret zachraňuje životy – a ponechává nekuřákům více času i peněz na to, aby si mohli vychutnat své snídaňové omelety.

Každý čtvrtý mladý kouří e-cigarety. Stát reaguje zpřísněním pravidel

Zprávy z firem

Od dnešního dne začínají platit přísnější pravidla pro prodej elektronických cigaret. Vyhláškou se mění se povinná označení, platí některá nová omezení pro jejich obaly nebo složení. Obchody mají sedm měsíců na jejich doprodej. E-cigarety loni podle průzkumu Státního zdravotního ústavu užívalo téměř 14 procent populace, za pět let se podíl téměř ztrojnásobil.

ČTK

Přečíst článek