Kuřáci v Česku utratí za nikotinové výrobky téměř 90 miliard korun ročně. Přestože část z nich v posledních letech přešla ke zdánlivě levnějším alternativám, daňové změny od roku 2026 tuto výhodu rychle mažou. Mezinárodní srovnání navíc ukazuje, že cigarety patří v Česku k nejhůře dostupným v regionu – ať už podle cen potravin, nebo podle mezd.
Společnosti Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, loni meziročně vzrostly tržby bez spotřební daně a DPH o pět procent na 21,6 miliardy korun.
Společnost Philip Morris International (PMI), výrobce cigaret Marlboro, zavře dvě továrny v Německu. Může za to pokles poptávky po cigaretách v posledních letech, který by měl pokračovat i nadále, a také nižší poptávka po tabáku k ručnímu balení cigaret. Uvedla to agentura Bloomberg.
Česká republika patří z hlediska počtu kuřáků k zemím s vyšší spotřebou nikotinu. Zvyšování spotřební daně ani výstrahy na krabičkách příliš nezabírají. Počet kuřáků v Česku sice klesá, ale velmi zvolna. „V rozhodování, zda člověk začne kouřit, je nejdůležitější edukace, která potenciální zájemce od kouření odradí či stávajícím kuřákům ukáže alternativní možnosti,“ říká Stanislav Hladík, šéf vnějších vztahů a komunikace Japan Tobacco International, která na trh dodává cigarety značek Camel, Winston a zahřívaný tabák Ploom X.
Společnost Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, vyplatí za loňský rok hrubou dividendu 1220 korun na akcii. Rozhodla o tom řádná valná hromada.
Česko za 20 let od vstupu do Evropské unie (EU) nezvládlo dohnat evropský průměr ve zdraví. Úmrtnost na příčiny, kterým lze předejít, je v Česku o čtvrtinu vyšší než unijní průměr. Na vině je zejména nezdravý životní styl Čechů, uvedli vědci z Národního institutu SYRI. Charakteristickými znaky jsou zvýšená konzumace alkoholu, kouření, nezdravá strava nebo nedostatek fyzické aktivity.
Kvůli rostoucí ceně cigaret i jejich alternativ ubývá v ČR i na Slovensku kuřáků. Dopad to má na byznys předního výrobce tabákových výrobků. Zisk společnost Philip Morris ČR loni klesl o osm procent na 3,3 miliardy korun.
Od roku 2024 budou spotřební daň platit všechny spotřební výrobky s nikotinem, a v některých případech dokonce i bez něj. Výjimkou jsem jen léčiva. Nově se spotřební daň rozšíří hlavně na náplně do elektronických cigaret a na nikotinové sáčky. Ale i na všechny další, méně rozšířené výrobky, jako je šňupací tabák a podobně. Zatím spotřební daň "platily" jen cigarety, tabák k balení cigaret a do dýmek a zahřívaný tabák.
Nahřívaný tabák jako alternativu pro kouření klasických cigaret do letošního března stát podporoval tím, že byl oproštěn od spotřební daně. Historicky první, kdo v červenci 2017 přivedl nahřívaný tabák na trh, byl Philip Morris, následován dalším gigantem JT International. Poté s obdobným produktem následovaly další firmy a tato forma konzumace nikotinu se jako alternativa ke klasickému kouření během šesti let značně rozšířila.
Profesor Arthur B. Laffer vstoupil do ekonomických dějin v polovině 70. let popularizací křivky, ve formě obráceného U (konkávní), která se nyní nazývá Lafferovou křivkou. Ta neříká nic jiného, než že se u sazby daně ve výši 0 procent nevybere žádná daň a u sazby 100 procent rovněž žádná, protože se ekonomická činnost již nevyplácí, jestliže jde celý výnos pouze na úhradu daně. Mezi 0 až 100 procenty s rostoucí sazbou i výnos daně nejprve stoupá, od určitého zenitu pak ale začne klesat.
České pobočce tabákové společnosti British American Tobacco v minulém roce vzrostl zisk o 147 procent na 215 milionů korun. Tržby společnost vzrostly o 6,4 procenta na 16,6 miliardy korun.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.