Dobře už bylo? Evropa na tom není tak špatně, jak se o ní obvykle mluví
Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.
Americký prezident Donald Trump Evropu popisuje jako příběh selhání a neschopnosti. Uráží evropské armády i vojáky, pro ekonomiku a byznys nemá o moc lepší slova. Viceprezident J. D. Vance zase evropské země obvinil z toho, že neudržují svobodu projevu. Pro MAGA politiky se Evropa stala fackovacím panákem.
Sami Evropané na kritiku vždy neodpovídají zrovna sebevědomě. Na kontinentu jsme si vytvořili vlastní „blbou náladu“ i bez Trumpa a Vance. O našich zemích mluvíme mnohdy jako o rozbitých a naše ekonomiky přirovnáváme k unaveným hlemýžďům. Odpovědi na Americké hrozby jsou od většiny lídrů poměrně slabé.
Skoro to působí, jako že dobře už bylo a žádná zářná budoucnost nás nečeká. Jsme na tom ale skutečně tak špatně? Je sice dobré se postavit tváří v tvář vlastním slabinám a nebát se je pojmenovat, ale upadnout do pesimismu a letargie skutečně nepomůže nikomu – tedy kromě našich nepřátel. S tím spojená nedostatečná iniciativa nahrává Rusku a nechává volné ruce Trumpovi, stejně tak posiluje naše vlastní populisty a krajní pravici.
Kanada na nic nečeká. Investuje do energetiky, bezpečnosti a odolnosti, jedná, hledá nové přátele. V novém mezinárodním systému nelze čekat na drobky, které spadnou z velmocenského stolu. Podřízená pozice není důstojná, a v konečném důsledku se ani nevyplatí. Mohl by to někdo říct Babišovi a Macinkovi?
Karel Pučelík: Buď jste u stolu, nebo na talíři. Proč by Babiš s Macinkou měli poslouchat Carneyho?
Politika
Není důvod se ponižovat
Dobře to shrnula v rozhovoru pro magazín Politico šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieovová, která připomíná, že sedm s z deseti nejvíce rostoucích ekonomik se aktuálně nachází v Evropské unii. „V Evropě uděláte něco skvělého a řeknete ‚to není špatné‘. V dnešním světě se musíte trochu chlubit, vyzařovat sebevědomí,“ nabádá ekonomka.
Na rozdíl od Evropanů jsou Američané zvyklí se pochlubit. Donald Trump srší sebevědomím, jako kdyby jeho země představovala ráj na zemi. Stačí se podívat na statistiky. Co třeba extrémní chudoba? Dětská úmrtnost? Počty násilných činů a vražd? Evropa, i se svými chybami, regulacemi a neefektivností je humánnějším a solidárnějším prostorem než Spojené státy. Naše země stojí na jiných principech, o kterých rozhodně nelze říci, že jsou špatné.
Vidíme i úspěšné příběhy. Georgiovová zmiňuje například Portugalsko nebo Řecko, které bylo před pár lety na úplném dně, ale dnes se postupně vrací do formy. Proč se nepodívat i do Španělska? Pod vedením Pedra Sáncheze dokáže slušně růst, aniž by se vláda vzdávala svých levicových principů.
Jsou tu dětské jarní prázdniny. Pro rodiče finanční horor. Podle aktuální zprávy státní agentury CzechTourism „stále platí, že ceny za dovolenou na zimních horách v ČR jsou nižší než v zahraničí.“ Není to úplně pravda. Kolik by stály jarní prázdniny na horách rodinu se dvěma dětmi?
Dalibor Martínek: Kolik stojí jarňáky na českých horách? Ne prasátko, musíte rozbít prase
Názory
Máme problémy, máme ale i nástroje
Jistěže nelze malovat aktuální situaci narůžovo. Ve světě, který se tříští, to bude mít EU náročnější. Její rozhodování je kvůli mnohohlavému vedení výrazně náročnější než v USA, Rusku nebo Číně. Zároveň výrazně více promýšlí důsledky svých kroků, což všechno dohromady nejednou vede k neakceschopnosti. Další integrace by zde nepomohla
Jak ale uvádí šéfka MMF, „osud Evropy je v rukou Evropanů“. Nemusíme – a neměli bychom – čekat, až za nás rozhodne někdo další, třeba ve Washingtonu. Nyní je nejvyšší čas, abychom se zbavili závislosti na jiných – ať už v bezpečnosti nebo v ekonomice.
Vezměme si na příklad slavnou Draghiho zprávu, která pro evropskou ekonomiku nevyzněla úplně dobře. Politici, média a veřejnost na její obsah reagovali značně depresivně. Místo toho by ale měla být impulsem, na co by si EU i jednotlivé země měly dát pozor, ne nečinně čekat na zázrak.
Máme problémy, ale máme i nástroje k jejich řešení. Bude to ale chtít úsilí a odvahu. To přece není tak špatná zpráva, ne?
