Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš ve středu po jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě uvedl, že své kroky ohledně zákona o střetu zájmů a holdingu Agrofert vysvětlí veřejnosti. Dodal, že prezident po něm nežádá vysvětlení pro sebe, ale pro občany. Oba státníci zároveň řešili návrh programového prohlášení vznikající vlády. Babiš pak okomentoval i návrh rozpočtu pro rok 2026. Postup Fialova kabinetu ve věci označil za „nestandardní divadlo“ a tvrdí, že v rozpočtu chybí 85 miliard korun.

„I v minulosti jsem slíbil, že prezidentovi vše vysvětlím, a to samozřejmě dodržím. Teď to ale vypadá, že pan prezident hlavně chce, abych to vysvětlil veřejnosti, a ne jemu,“ řekl Babiš po schůzce. Dodal, že celý postup bude v souladu s názory českých soudů i Evropské komise.

Babiš v roce 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů AB private trust I a II kvůli novele zákona o střetu zájmů. Letos v říjnu potvrdil, že se opět stal jediným majitelem holdingu a podniká kroky, aby se střetu zájmů vyhnul. Konkrétní kroky ale nechce zveřejnit.

„Atmosféra v některých médiích je taková, že i kdybych zemřel, budou psát, že mám střet zájmů,“ dodal s nadsázkou.

Pavel žádá doplnění programu vlády o bezpečnostní témata

Prezident Pavel podle Babiše předal své připomínky k programovému prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. „Já ten jeho názor sdělím našim koaličním partnerům. Uvidíme, jestli na základě toho doplníme nějaké formulace, nebo ne,“ uvedl Babiš.

Prezident v úterý upozornil, že v dokumentu chybí zmínky o mezinárodní a bezpečnostní situaci či o Rusku jako o hrozbě. Babiš připustil, že v textu tyto pasáže skutečně nejsou, podle něj však rizika vymezuje Bezpečnostní strategie České republiky.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci před jednámí Babiše s Pavlem uvedl, že vznik nové vlády komplikuje střet zájmů Babiše i „jeho touha po moci a dotacích“. Prezident podle něj oprávněně žádá, aby budoucí premiér jasně vysvětlil své majetkové poměry a vztah k Agrofertu. Fiala dodal, že vláda v demisi předává moc „hladce a bez trucování“, ale upozornil, že nová koalice zatím nepředstavila ani jména ministrů.

Podle vicepremiéra v demisi Víta Rakušana (STAN) je navržené programové prohlášení „příliš vágní“ a neobsahuje definici Ruska jako bezpečnostní hrozby, což označil za nezodpovědnost.

Prezident Pavel již dříve zdůraznil, že nová vláda by měla jednoznačně potvrdit zakotvení Česka v EU a NATO a respektovat principy právního státu, nezávislosti médií a justice.

Babiš po jednání s prezidentem dodal, že s Pavlem nemá žádný konflikt a že se společně dohodli na přímé formě komunikace. „Budu panu prezidentovi psát přímo, abychom se navzájem nepřekvapovali,“ uvedl.

Babiš kritizoval rozpočet: „Chybí 85 miliard“

Tématem schůzky byl i návrh státního rozpočtu na rok 2026, který vláda v demisi Petra Fialy (ODS) v úterý znovu odeslala do Sněmovny.
Babiš označil postup Fialova kabinetu za „nestandardní divadlo“ a tvrdí, že v rozpočtu chybí 85 miliard korun. „Evidentně tam chybí 85 miliard mandatorních a kvazimandatorních výdajů a také příjmy, které vláda deklaruje, ale nejsou,“ uvedl po schůzce s Pavlem.

Návrh rozpočtu, jehož schodek činí 286 miliard korun, je podle Babiše totožný s verzí z konce září. „Je škoda, že vláda v demisi rozpočet nepředložila znovu dřív. Už dnes ho mohl rozpočtový výbor začít projednávat,“ dodal.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů dříve uvedla, že zachová základní parametry rozpočtu, ale upraví jeho strukturu, aby se Česko vyhnulo rozpočtovému provizoriu. To by nastalo, pokud by rozpočet nebyl schválen do konce roku – výdaje by pak mohly být jen ve výši jedné dvanáctiny rozpočtu z předchozího roku.

Další kroky a jednání o vládě

Babiš uvedl, že prezidentovi doručí návrhy personálního obsazení nové vlády, jakmile se na nich koaliční partneři dohodnou. Termín dalšího setkání s Pavlem zatím stanoven není. Prezident pověřil Babiše jednáním o sestavení kabinetu koncem října, krátce po volbách, v nichž zvítězilo hnutí ANO.

Země tak vstupuje do období, kdy je dosluhující vláda v demisi, zatímco nová koalice ještě formuluje program a personální složení. Pavel i Babiš se shodli, že spolu chtějí udržovat věcnou a přímou komunikaci, aby nedocházelo ke zbytečným napětím mezi Hradem a Strakovou akademií.

Z Německa přichází nový impuls pro průmysl. Myšlenka dual use. Dvojí využití. Což znamená, že komerční a obranný sektor by měly víc sdílet své schopnosti. Firmy zaměřené na výrobu zbrojní techniky totiž nestíhají dobu.

Evropa se dnes zmítá mezi dvěma protichůdnými proudy. Na jedné straně evropská ekonomika chřadne. Německo, tradičně považované za motor Evropy, ve třetím čtvrtletí „rostlo“ o mizerných 0,3 procenta. Na druhé straně žijeme v době války na Ukrajině, kdy se Evropa probrala z dlouhého snu o životě bez válek. A začala rychle zbrojit. Němci se nyní snaží oba proudy spojit. Podpořit ekonomiku i obranný průmysl. A rozvíjejí k tomu strategii.

Evropskou ekonomiku dlouhá léta táhla hlavně výroba aut. Německo bylo v této oblasti lídrem. Německé auto, záruka kvality. Jenže toto sebeuspokojení, kdy dělník VW mohl trávit luxusní dovolenou na Mallorce, vyprchává. V elektromobilitě najednou dominuje Čína. Němci zaspali. Co hůř, spousta důležitých chemických prvků potřebných pro autobaterie se těží v Číně a Evropa se stala závislá.

Do toho na jaře přiletěl do Evropy americký viceprezident JD Vance a Evropany zpucoval. Chceme vás za partnera, ale musíte být silnější. Vzkaz z Washingtonu vyvolal v Evropě paniku. Výsledkem je myšlenka, která se nyní rychle rozvíjí. Dual use. V příměru k hlášce ze Svěrákovy pohádky Tři veteráni, z písmenek se začínají vyrábět kulky.

Co je Dual use 

Dual use znamená, přizvat obrannému systému na pomoc komerční sektor. Dvojí využití. Co bylo komerční, může se využít v obranném průmyslu. Není to tak, že by automobilky místo aut vyráběly drony. Jde o to sdílet schopnosti, know-how. Myšlenka, kterou chtějí Němci prosadit i v Česku.

Měl by se vytvořit systematický rámec spolupráce komerčního a obranného průmyslu. Ne byrokratický, přirozený. Zbořit zeď mezi oběma sektory. „Nacházíme se v období velkých změn. Přesun z běžného průmyslu na obranný je také o sdílení schopností,“ uvedl Milan Šlachta, prezident Česko-německé obchodní komory a zároveň šéf Bosch Group CZ, na Česko-německém ekonomickém fóru.

Německo je největším investorem v Česku v řádu desítek miliard eur ročně. Zároveň čtvrtina českého exportu, především z oblasti automotive, míří do Německa. „Nejde jen o fyzické produkty, ale také o know-how, o software, digitalizaci. Investice do této oblasti se zvyšují. Česko a Německo chtějí být celosvětově kompetitivní,“ uvedl na fóru David Müller, vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu.

Technologie místo tanků

Německo podle něj může nabídnout silné financování, Česko inženýring a kreativitu. Transformace je prý jedinou cestou k úspěchu. Otázkou je, jak efektivně tuto změnu společně provedeme. „Bude to dobré pro obě ekonomiky,“ uvedl Müller.

Jednou z českých firem, kterou Němci na fóru ocenili, je Instria, která navrhuje a vyrábí senzorická zařízení pro náročná prostředí. Nebo společnost Devinn z Mladé Boleslavi, která se věnuje budoucnosti využití vodíku. Příkladů by bylo více.

Nové technologie mají reagovat na situaci, kdy dron s výrobní cenou jednoho tisíce dolarů je schopen zničit tank M1 Abrams s hodnotou desetitisíckrát vyšší. „Technologie jsou zásadní pro budoucí prosperitu. Ukrajina není o zbraních, ale o technologiích,“ řekla na setkání profesorka Rafaela Krausová z mnichovské Bundeswehr Univerzity.

Evropa se učí od Číny

A předložila příklad: „Všechny firmy v Číně, které pracují pro veřejný sektor, také spolupracují s obranným sektorem. V Německu je to oddělené.“ Podle ní je soukromý sektor mnohem aktivnější než veřejný, proto je zájem o toto propojení. Jako příklad uvedla systém Starlink, který vyvinuly společnosti podnikatele Elona Muska a který je v konfliktu na Ukrajině velmi účinnou pomůckou boje. „Komerční sféra je schopná doručit řešení rychleji a levněji,“ uvedla profesorka.

Nyní je podle ní Evropa ve fázi učení se. Investice do obrany nebyly dlouhou dobu evropskou prioritou. Zatímco Spojené státy v roce 2022 investovaly do obranného průmyslu 94 miliard dolarů, země Evropské unie pouze devět miliard. „Absolutně potřebujeme inovátory, kteří by nám zajistili nezávislost na Číně,“ apeluje Krausová.

Jako první se podle ní musí změnit legislativa tak, aby bylo pro soukromé firmy jednodušší dostávat se do obranného průmyslu.

Další texty Dalibora Martínka