Razie kvůli dotacím. Policie zadržela lidi z ministerstva i úřadu v Brně

Nejlepší sazby na spořicích účtech se dál drží kolem čtyřky, jenže většina lidí na ni nedosáhne. Vysvětlujeme proč. A taky to, proč se dnes o tom, kolik vám banka připíše na úrocích z vkladů, rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.

Nejlepší sazby se i v dubnu dál drží kolem čtyř procent, většina klientů se ale musí spokojit s nižším, i polovičním úrokem. Podmínky bonusů jsou totiž neúprosné. Banky vyšším úrokem odměňují vesměs jen aktivní klienty, kteří své úspory otáčejí a nechávají je pracovat i v dalších investičních produktech.

Čtyři procenta na oko. Realita je pro většinu střadatelů horší

Nejvyšší úročení na trhu nadále nabízí mBank u dětského spořicího účtu mSpoření, kde sazba dosahuje až 5,01 procenta ročně. Platí ale pouze pro děti do 15 let a jen pro vklady do 50 tisíc korun, nad tuto hranici úročení výrazně klesá.

Pro běžné střadatele tak zůstává realita podobná jako v předchozím měsíci. V čele žebříčku se drží Partners Banka, která nabízí bonusovou sazbu 4,06 procenta ročně navázanou na doporučení nového klienta. Hned za ní je mBank se svým mSpořicím účtem Plus, kde lze dostat úrok lehce nad čtyřmi procenty, ovšem za podmínky aktivního využívání běžného účtu.

Třetí příčku dlouhodobě drží Raiffeisenbank, která nabízí rovná čtyři procenta při splnění podmínky pravidelných plateb kartou. Podobnou sazbu nabízí také Banka Creditas, ta ji však podmiňuje pravidelným investováním.

Další banky už se pohybují pod čtyřprocentní hranicí. Například Česká spořitelna nebo ČSOB nabízejí zhruba 3,8 procenta ročně, opět většinou při splnění doplňkových podmínek, jako jsou investice, penzijní spoření nebo aktivní využívání účtu.

Michl: Klid ano, ale jen zatím

Banky teď nemají moc důvodů cokoliv zásadně měnit. Úročení vkladů se totiž odvíjí hlavně od základní repo sazby České národní banky, která určuje „cenu peněz“ v ekonomice a kolem níž se pohybují i další tržní úroky. Ta už téměř rok zůstává neměnná, a proto se nikterak výrazně nehýbou ani sazby na spořicích účtech.

Do hry ale vstupuje i konkurenční boj o klienty. Právě ten rozhoduje o tom, která banka přidá pár desetin navíc nebo nabídne bonusové podmínky. Výsledná sazba na spořicím účtu je tak kombinací toho, co „dovolí“ centrální banka, a toho, jak moc chtějí banky přetahovat střadatele mezi sebou.

Klíčovým faktorem pro rozhodování centrální banky je inflace. Ta se v březnu po předchozím útlumu podle předběžných dat Českého statistického úřadu z tohoto týdne zvedla na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta, mimo jiné kvůli skokovému nárůstu cen nafty a benzinu. Pohonné hmoty zdražují v důsledku rostoucích cen ropy na světových trzích po americkém a izraelském útoku na Írán a následném uzavření Hormuzského průlivu.

Právě podobné signály ČNB sleduje – pokud by se cenové tlaky dál zvyšovaly, může na ně reagovat zvýšením sazeb. Zatím ale bankovní rada na svém březnovém jednání zvolila vyčkávací strategii a základní sazbu ponechala na 3,5 procenta. Podle Michla dosavadní dopady blízkovýchodního konfliktu neohrožují nízkoinflační prostředí v Česku. „Příznivé výchozí podmínky v tuzemské ekonomice, zejména nízká inflace, robustní růst, nevytvářejí tlak na okamžitou reakci, ale naopak poskytují prostor pro analýzu,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl bezprostředně po zasedání bankovní rady v polovině března.

Faktor Trump

Zároveň však centrální banka upozorňuje, že klid nemusí trvat dlouho. Podle Michla nesmí ČNB podcenit ekonomický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Pokud by vedl k růstu jádrové inflace, je bankovní rada připravena sazby opět zvýšit. Právě vývoj cen energií a délka konfliktu tak mohou v dalších měsících rozhodnout nejen o inflaci, ale i o tom, jak se budou vyvíjet úroky na spořicích účtech.

„Dopad bude záviset především na délce konfliktu. To je ale v tuto chvíli velká neznámá,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Právě tady přichází do hry faktor, který může současnou „nudu“ rychle změnit. Faktor Donald Trump. 

Americký prezident v posledních dnech výrazně přitvrdil a Íránu opakovaně hrozí tvrdými útoky, pokud neotevře Hormuzský průliv. Ultimáta přitom eskalovala – od varování před „peklem“ až po výhrůžky zničením elektráren, mostů a další klíčové infrastruktury. Teheránu dal konkrétní lhůtu, po jejímž vypršení měl podle něj přijít razantní zásah. Ta vypršela v noci z úterý na středu.

Místo další eskalace se ale svět ve středu probudil do nové reality. Spojené státy a Írán oznámily dvoutýdenní příměří, které má otevřít prostor pro jednání a zároveň uklidnit situaci na energetických trzích.

Reakce trhu byla okamžitá. Zatímco v úterý ráno se ropa Brent prodávala kolem 111 dolarů za barel a WTI blízko 115 dolarů – po oznámení příměří ve středu ráno ceny prudce spadly. Severomořský Brent se propadl pod 95 dolarů a americká WTI klesla k 96 dolarům za barel.

Ani to ale neznamená, že je vyhráno. Příměří je křehké a trhy dál sledují, zda se skutečně podaří obnovit stabilní provoz v Hormuzském průlivu. Jakýkoli nový výpadek by mohl ceny rychle vrátit zpět vzhůru.

A právě tady se kruh uzavírá. Výkyvy cen ropy se promítají do cen pohonných hmot a energií, a tím i do inflace. Tu pak sleduje Česká národní banka při nastavování úrokových sazeb. Jinými slovy: i když dnes ropa zlevňuje, stačí jediný geopolitický zvrat a tlak na růst sazeb – a tím i úroků na spořicích účtech – se může vrátit.

„Všechno vyhodím do vzduchu,“ šokoval Trump svět

Politika

Americký prezident Donald Trump dal Íránu ultimátum: otevřete Hormuzský průliv, nebo přijde „peklo“. Teherán ale zatím neustupuje a světové trhy začínají počítat s jedním z největších výpadků ropy v historii.

nst

Přečíst článek

Pro střadatele z toho plyne jednoduchý závěr. O tom, jak banky budou úročit jejich vklady, se dnes rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Ropný trh v posledních dnech vyslal neobvyklý signál. Cena fyzické ropy Dated Brent výrazně překonala termínové kontrakty a ukázala na akutní nedostatek suroviny „tady a teď“. Právě tento skrytý tlak mohl zásadně ovlivnit politická rozhodnutí. Příměří tak může být spíše reakcí na ropnou tíseň než výsledkem diplomatického průlomu.

Americký prezident Donald Trump hlásá úplné vítězství v již déle než měsíc trvající válce s Íránem. Ten však zatím pouze svolil usednout k jednacímu stolu. Začíná křehké dvoutýdenní příměří.

Trump si tak oddechl, kupuje si čas, nemusí vyhladit íránskou civilizaci, jak včera pohrozil. Ropa citelně spadla, akcie zřejmě porostou. Írán přitom nadále trvá na tom, že bude v Hormuzském průlivu vybírat mýto.

Proč Trump ucukl

Proč tedy Trump opět krotne, když Teherán má nyní svým způsobem více než před válkou, když vládne Hormuzu? Klíčovým důvodem může být extrémní tíseň na světovém trhu s ropou. Ta se promítá také do cen pohonných hmot v USA, které Trump – a američtí voliči – bedlivě sledují.

Rekordní ropa „tady a teď“

Tuto tíseň dokumentuje nejlépe vývoj ceny fyzické ropy Brent, tedy ropy označované jako Dated Brent, která se včera dostala nominálně nejvýše v historii sledování, tedy od roku 1987. Vyhoupla se až na úroveň 144,42 dolaru za barel, čímž překonala dosavadní rekord z roku 2008 (144,22 dolaru za barel).

Dated Brent zachycuje cenu ropy „tady a teď“, s již přesně stanoveným termínem fyzického dodání, třeba už v blízkých dnech. Nejde tedy o termínový, „papírový“ kontrakt na dodání ropy v horizontu měsíců, který běžně sledují média, veřejnost i politici.

Lukáš Kovanda: Trump má velké řeči, ale Teherán poslední slovo

Názory

Trump nevyhrál, jen se snaží zase ucuknout. Tentokrát mu ale na ucuknutí musí dát „štempl“ Írán, který za něj stále může žádat trvalou kontrolu nad Hormuzem.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Panika, kterou běžná čísla neukazují

Běžně je rozdíl mezi cenou Dated Brent a nejbližším termínovým kontraktem minimální. Včera se však zcela mimořádně pohyboval v pásmu 30 až 35 dolarů za barel.

Rekordní cena Dated Brent tak odrážela paniku na trhu s ropou, kterou běžný pozorovatel nemusel zaznamenat. Rafinérie se stále intenzivněji přetahují o barely ropy s nejbližším možným datem dodání, protože se obávají kritického nedostatku. Nechtějí „vyschnout“.

Tím pádem šponují především cenu ropy Dated Brent. Jde o obecnější jev známý jako backwardation – čím je nabídka suroviny omezenější, nejen ropy, tím silněji stoupá sháňka po jejím okamžitém, co možná nejdřívějším dodání.

Ze stejného důvodu byla včera mimořádně dražší americká ropa WTI než severomořský Brent, respektive jejich nejbližší termínové kontrakty.

Americká ropa se totiž dodává měsíc po vypršení nejbližšího kontraktu, tedy aktuálně v květnu, zatímco Brent až dva měsíce po něm, tedy v červnu. O měsíc dřívější fyzické dodání americké ropy nyní znamená tolik, že obchodníci šponují její cenu nad cenu Brentu (nikoli ovšem Dated Brentu).

Vidina otevření Hormuzu sráží ceny ropy o víc než 10 procent

Trhy

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem okamžitě srazilo ceny ropy. Investoři sázejí na obnovení dodávek z Perského zálivu. Vývoj ale zůstává nejistý, protože základní příčiny konfliktu přetrvávají. Další týdny ukážou, zda jde o obrat, nebo jen krátkou úlevu.

ČTK

Přečíst článek

Včerejší rekordní cena ropy „tady a teď“ se odráží například v tom, že burzovní cena motorové nafty v Evropě zdražila nominálně výše než kdykoli po ruské invazi na Ukrajinu, přestože ropa Brent, resp. termínové kontrakty na ni, které běžně sledují média, nezdražily na tak vysokou cenovou úroveň jako po invazi Ruska na Ukrajinu.

Velkoobchodní motorová nafta v Evropě zdražuje ke včerejšku za dobu války v Íránu mnohem výrazněji (o 103 procent) než nejdřívější termínový kontrakt na Brent (o 43 procent) (viz graf níže). I to svědčí o tom, v jaké tísni se ocitl fyzický trh s ropou a ropnými produkty „tady a teď“, včetně právě nafty.

Co to znamená pro Česko

Cena velkoobchodní motorové nafty následuje spíše cenu ropy Dated Brent než Brent, protože rafinérie přirozeně zajímají více barely, z nichž mohou vyrábět naftu „tady a teď“ , než barely, které budou k mání za několik měsíců. Od velkoobchodní ceny motorové nafty v Evropě pak odvíjí svoji cenu také například její čeští dodavatelé typu podniku Čepro.

V tak pohnuté době, jako je tato, tedy k posouzení adekvátnosti cen u českých čerpacích stanic nestačí, jak je běžné, sledovat jen ceny termínových kontraktů na Brent, ale je třeba přihlédnout také k mimořádné tísni na trhu s fyzickou ropou „tady a teď“, tedy k cenám ropy Dated Brent, právě dnes historicky rekordním...

Tato mimořádná tíseň by nyní měla alespoň částečně polevit. Alespoň na čas, který se Trump tedy nyní koupil.

Další texty ekonoma Lukáše Kovandy