Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Proč nejsou čeští poslanci schopni grilovat oligarchy a šéfy státních firem?

Sněmovna schválila nový zbraňový zákon
ČTK
David Ondráčka

Inspirativní grilování čekého oligarchy Křetínského v britském parlamentu o tamní poště otvírá zásadní otázku, proč naši poslanci něčeho takového nejsou schopni, proč je to ani nenapadne. Proč český parlament nedokáže plnit svou veřejnou funkci kontroly top manažerů státních firem, a oligarchů, kteří mají klíčovou pozici v poskytování některé veřejné služby?

Když parlament mlčí, byznys mluví

Grilování Daniela Křetínského v britském parlamentu je skoro až antropologickou podívanou. Český oligarcha přijde, sedne si, odpovídá, klidně, sebejistě, místy se kroutí, když přijde řeč na ruský plyn a Royal Mail. Ale podstatné je něco jiného: že tam vůbec je. Bere to jako samozřejmost. Veřejná kontrola je součástí hry. A teď střih do Česka. Tady by podobné slyšení působilo jako experiment z paralelního vesmíru. Představte si, že si pozvou Daniela Beneše z ČEZ nebo ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka.

Z parlamentu mají srandu

Možná pamatujete pokus senátora Pavla Fischera otevřít téma PPF a Petra Kellnera a jeho byznysů v Číně a Rusku? Výsledek byl učebnicový. Oligarcha vzkázal, že je na horách, nemá na ně čas a místo sebe, že jim pošle svého mluvčího Vladimíra Mlynáře. Místo majitele se staví tiskový mluvčí, rozumíte. To nebyla jen osobní neúcta, to byl těžký výsměch. Jasná zpráva typu: "parlament pro mě není partner, nemá sílu, nemá nástroje, nemá respekt". Ty děti si vodím, nezodpovídám se ji, to už spíš oni mě, ale veřejně, před kamerami, to by byla show.

Politici jako pomahači, ne tvrdý protihráč

Politika a byznys v Česku nežijí v oddělených světech, naopak jsou to roky úzce propojené nádoby. Někdo někoho nominoval, někdo někomu pomohl, někdo někomu dluží, všichni se drží v šachu, do toho financování kampaní. V takovém prostředí se negriluje snadno. Připomíná to situaci, kdy se systém ptá sám sebe, jestli náhodou není problém. Odpověď bývá opatrná.

Bez otázek není kontrola

Český problém je banálně nepříjemný: poslanci často nevědí, na co se ptát. Ne proto, že by byli hloupí, ale protože složitost moderního byznysu je mimo jejich záběr. Energetika, logistika, finanční struktury, mezinárodní holdingy, daňové ráje a převodní ceny, to je složité. To už není tak snadné, jako jít do televizního studia a tam se teatrálně pohádat nad nějakou nesmyslnou kulturní válkou. Bez analytického zázemí, bez expertů, bez dat se z takového výslechu stane improvizace. A improvizace proti připraveným lidem, kteří mají armády právníků a poradců, končívá špatně. Tak se to raději nedělá vůbec.

Informační asymetrie jako základní sport

Kdo má data, řídí hru. A šéfové státních firem nebo velkých holdingů mají informací násobně víc než jejich formální kontroloři. Je to stejný princip jako u městských firem: management ví všechno, dozorčí orgány vidí jen to, co jim někdo ukáže. Kontrola existuje na papíře, v realitě se rozpouští v mlze, veřejnost neví prakticky nic. Kdo se začne ptát moc, rychle narazí – nebo ho to přestane bavit a zjistí, že už to nechce dělat.

Show, která by dávala smysl

Přitom parlamentní slyšení nemusí být nudnou procedurou. Naopak, může to být skvělá a důležitá show. Může to být kombinace faktů, tlaku a veřejného zájmu. Je to i trochu divadlo, ale divadlo, které má obsah.

Sněmovna má svůj kontrolní výbor, ale tam se odkládají ty nejnudnější kusy. Ale mohlo by to být i jinak, mohly by být obávané. Připravené, datově vybavené, mediálně viditelné. Ne proto, aby někoho lynčovaly, ale aby bylo jasné, že veřejná moc se umí ptát na podstatné otázky a trvat na odpovědích, protože to je smysl veřejné, politické kontroly.

Accountability není sprosté slovo

Šéfové státních firem - pošta, dráhy, lesy, energetika - spravují majetek a služby za stovky miliard. To není interní klub, není všechno tajné, je to naopak veřejná věc. Slovo „accountability“ nemá v češtině úplně pohodlný překlad, ale význam je jasný: zodpovídat se. Ne jednou za rok ve výroční zprávě, ale veřejně, pod tlakem, s nepříjemnými otázkami. Nechtít porušit obchodní tajemství, ale vymáhat skutečnou odpovědnost.

Dokud se nezeptáme, nic se nedozvíme

Český parlament dnes nepůsobí jako instituce, která by naháněla respekt těm nejsilnějším hráčům v ekonomice. A dokud to tak bude, žádné skutečné grilování nepřijde. Ne proto, že by to nešlo. Ale protože to nikdo neumí – a možná ani nechce umět.

Související

Trump si zase hraje se cly. Vyhlásil nové 15procentní přirážky na léky

Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši 15 procent, zatímco dovoz z Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.

Jde o první krok Trumpovy administrativy vedoucí k dalšímu rozšíření cel od chvíle, kdy v únoru americký nejvyšší soud označil mechanismus, kterým prezident zavedl plošná globální cla za nezákonný, poznamenala agentura AP. S odkazem na národní bezpečnost a veřejné zdraví Trump oznámil 100procentní clo na patentované farmaceutické produkty a složky, které vstoupí v platnost v příštích 120 dnech pro větší společnosti a 180 dnech pro menší firmy.

Nařízení o clech na farmaceutika nicméně obsahuje řadu výjimek, týkajících se generických léků a firem, které se již zavázaly vybudovat výrobní závody v USA do konce Trumpova mandátu. Nižší sazby získají také země, které s administrativou uzavřely obchodní dohody, což výrazně snižuje počet léčiv, na něž se nakonec budou vztahovat trojciferná cla.

10 let od Panama Papers

10 let od Panama Papers: V daňových rájích se před daněmi skrývá přes tři procenta globálního HDP

Zveřejnění dokumentů o machinacích v daňových rájích v dubnu 2016 odstartovalo velký skandál. Následná opatření problém jen zmírnila, ale jinak se situace ani za deset let příliš nezměnila. Stále fungujeme v systému, kde chudí daně platit musí, kdežto bohatí jen když chtějí.

Přečíst článek

Cla na farmaceutické výrobky jsou výsledkem šetření ministerstva obchodu zahájeného loni, které zkoumalo dopady výroby léků v zahraničí na národní bezpečnost USA. Trump již loni v červenci pohrozil zavedením cel až ve výši 200 procent na léky, což přimělo státy i farmaceutické firmy uzavírat dohody s jeho administrativou.

Farmaceutické produkty z Evropské unie, Japonska, Koreje, Švýcarska a Lichtenštejnska budou podléhat 15procentnímu clu, zatímco produkty z Británie budou mít clo nižší. Společnosti, které s vládou USA uzavřely cenové dohody v rámci principu takzvaného Nejvýhodnějšího národa (Most Favoured Nation, MFN), se clům vyhnou až do začátku roku 2029. Podle serveru Politico uzavřely takové dohody s Bílým domem například velké farmaceutické společnosti, jako Pfizer, Merck, Bristol Myers Squibb a AstraZeneca.

Další kolo vyjednávání

Americký prezident loni 2. dubna oznámil desetiprocentní základní clo a k tomu vysoká takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Opatření zdůvodnil mimo jiné nespravedlivými překážkami, které tyto země podle něj uplatňují při dovozu zboží ze Spojených států, a vysokým deficitem amerického zahraničního obchodu.

Na dovoz z EU Trump oznámil takzvanou reciproční sazbu 20 procent. Její zavedení pak opakovaně odložil, ale zároveň pohrozil i jejím zvýšením na 50 procent. Následně loni 21. srpna uzavřely USA a EU rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi prezidentem Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která hovořila o základním 15procentním clu, která se bude vztahovat asi na 70 procent zboží z EU dováženého do USA.

Související

Musk by chtěl při úpisu SpaceX ocenit na dvě miliardy dolarů

SpaceX
ČTK
 nst
nst

Společnost SpaceX zvažuje v rámci plánovaného vstupu na burzu (IPO) cílovou valuaci přesahující dva biliony dolarů. Podle zdrojů agentury Bloomberg obeznámených se situací firma tuto hodnotu představuje potenciálním investorům před sérií schůzek, které mají proběhnout v následujících týdnech.

Firma miliardáře Elona Muska zaměřená na raketovou techniku, satelitní služby a umělou inteligenci se v tuto dobu připravuje na takzvané „testing-the-waters“ prezentace, které mají ověřit zájem investorů o její plánovanou primární nabídku akcií. Detailnější informace podporující navrhovanou valuaci by měly zaznít právě během těchto jednání.

Hodnota přes dva biliony dolarů by znamenala výrazný nárůst oproti nedávnému ocenění. Po akvizici společnosti xAI byla kombinovaná hodnota firmy podle dřívějších informací zhruba 1,25 bilionu dolarů. Pokud by se IPO uskutečnilo za těchto podmínek, SpaceX by se zařadila mezi nejhodnotnější firmy světa. Překonala by například Meta Platforms i druhou Muskovu firmu, Teslu, a zaostávala by pouze za pěticí gigantů v indexu S&P 500, mezi něž patří Nvidia, Apple, Alphabet, Microsoft a Amazon.

Musk hraje vysokou hru. SpaceX jde na burzu

SpaceX Elona Muska míří na burzu a může přepsat historii. Ocenění firmy by mohlo přesáhnout 1,7 bilionu dolarů a samotné IPO by překonalo všechny dosavadní rekordy.

Přečíst článek

Společnost již podle dostupných informací podala důvěrnou žádost o IPO, které by se mohlo uskutečnit v červnu. Šlo by o první z očekávané vlny velkých technologických emisí, následovat by mohly firmy OpenAI a Anthropic. Podle analytiků tvoří hlavní část příjmů SpaceX nadále raketové starty a satelitní internetová služba Starlink - jejich kombinované tržby by se mohly v roce 2026 blížit 20 miliardám dolarů. Aktivity v oblasti umělé inteligence zatím generují výrazně nižší příjmy.

IPO by mohlo firmě vynést až 75 miliard dolarů, což by výrazně překonalo dosud největší primární emisi akcií, kterou byla v roce 2019 nabídka Saudi Aramco v objemu 29 miliard dolarů. Získané prostředky chce firma využít mimo jiné na rozvoj datových center pro umělou inteligenci ve vesmíru a projekty spojené s výrobou ve vesmíru či na Měsíci.

Na přípravě IPO se podílejí velké investiční banky včetně Bank of America, Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan Chase a Morgan Stanley. Firma podle zdrojů plánuje v nejbližších dnech jednání s bankovním syndikátem a v průběhu dubna také prezentaci pro analytiky.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Doporučujeme