Praha patří mezi nejvíce motorizované regiony Evropské unie. Na tisíc obyvatel už připadá 753 osobních vozů. Za deset let v metropoli přibylo přes 365 tisíc registrovaných osobních aut. Praha se v evropském srovnání dostává mezi regiony s nejvyšší mírou motorizace. Pro město to znamená větší tlak na dopravu, parkování i kvalitu života.

V Praze dramaticky přibývá aut. V posledních deseti letech se počet registrovaných osobních automobilů v české metropoli zvýšil o více než 44 procent, což patří k nejvýraznějším nárůstům v Evropské unii.

Za poslední dekádu zažila Praha výrazný nárůst počtu osobních automobilů. V roce 2013 připadalo na 1 000 obyvatel metropole 565 osobních vozů, zatímco v roce 2023 toto číslo vzrostlo na 753 (viz mapka Eurostatu). Tento nárůst o téměř 190 vozidel na 1 000 obyvatel řadí Prahu mezi desítku nejvíce motorizovaných regionů EU, a přitom také nadále nejrychleji se motorizujících se regionů v Evropské unii.

Za dekádu přibylo přes 365 tisíc aut

Zatímco v roce 2013 bylo v Praze registrováno rovných 821 tisíc osobních automobilů, roku 2023 už to bylo 1 186 209 vozů. V celé EU míra motorizace narůstala v daném období procentuálně výrazněji pouze ve dvou italských regionech a v Rumunsku, které však bylo roku 2013 motorizováno v rámci EU extrémně podprůměrně, takže jde o nárůst silně živený nízkou vstupní základnou. Konkrétně, Rumunsko vykazovalo roku 2013 pouze 242 osobních aut na 1000 obyvatel, zatímco průměr EU tehdy činil 493 vozů na 1000 obyvatel. Připomeňme, že Praha už tehdy vykazovala v rámci EU nadprůměrnou hodnotu, oněch zmíněných 565 osobních aut na 1000 obyvatel. Praha tedy vykazuje vysoké tempo nárůstu i z relativně vysoké, nadprůměrné základny.

video

Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii

Newstream TV

P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.

Natálie Mužíková

Přečíst článek

Zmíněné dva italské regiony, Valle d’Aosta a autonomní provincie Trento, zase těží ze specifických, příhodných daňových podmínek pro registraci vozidla. To je třeba podtrhnout obecněji. Daná čísla vycházejí z registrací vozidel, nikoli z měření reálného provozu. Mnoho vozidel registrovaných v Praze nemusí být nutně provozováno na jejím území. Hlavní město je centrem státní správy a sídlem mnoha firem a leasingových společností, které často evidují svá vozidla na pražských adresách, i když jsou fyzicky provozována jinde.

Pro srovnání, i přes tento nárůst zůstává Praha s hodnotou 753 aut na 1 000 obyvatel pod některými regiony v EU. Například zmíněný alpský region Valle d’Aosta v Itálii vykázal v roce 2023 neuvěřitelných 2 295 osobních aut na 1 000 obyvatel. Itálie obecně dominuje v počtu osobních automobilů na obyvatele, přičemž šest z deseti nejvíce motorizovaných regionů EU se nachází právě zde.

Dalibor Martínek: Nafta pracuje za ČNB

Názory

Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Auto jako standard i problém

Tento trend v Praze naznačuje, že automobil se stává standardní součástí života mnoha obyvatel, ať už pro denní dojíždění, nebo víkendové výlety. Nárůst počtu vozidel může také odrážet rostoucí kupní sílu domácností, která navzdory inflačním tlakům posledních let umožňuje pořízení nového vozu nebo druhého auta do rodiny.

Na druhou stranu tento vývoj klade zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu, životní prostředí a kvalitu života v hustě obydlených čtvrtích. Praha tak stojí před výzvou najít rovnováhu mezi potřebami individuální dopravy a udržitelností, aby se statistická iluze motorizace nestala nepříjemnou realitou.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Na chmelnici v Oboře u Loun fouká studený vítr, půda se po dešti lepí na boty a brigádníci se hodiny ohýbají k mladým výhonům. Právě teď, v několika jarních týdnech, se rozhoduje o tom, jaká bude srpnová sklizeň. Na Farmě Loužek již tradičně pomáhá parta z Bulharska, zatímco pěstitel sleduje přes mobilní aplikaci půdní vláhu, srážky i teplotu. Chmel roste rychlostí až dvacet centimetrů denně a nečeká na lepší počasí.

Fouká tak, že tenké vodicí drátky v chmelnici drnčí. Je po dešti, půda pod nohama klouže a gumáky se po pár krocích mění v hroudy bahna. Teploměr ukazuje deset stupňů, ale studený vichr pocitově ubírá ještě několik dalších. Do oběda zbývá chvíle, na rozmoklém poli v Oboře na březích řeky Ohře se ale pracuje už od rána.

FOTOGALERIE: Zavádění chmele

5 fotografií v galerii

Sedmnáct bulharských brigádníků se ohýbá ke krátkým, svěže zeleným výhonům chmele a jeden po druhém je navádí na tenké vodicí drátky. V prstech berou mladé stonky opatrně, aby se nezlomily, a stáčejí je správným směrem. Pohyb je pořád stejný, jen rostlin jsou desetitisíce.

Na první pohled tahle práce nevypadá dramaticky. Žádný rachot kombajnů, žádná sklizeň, žádné pytle plné šišek. Jen lidé v gumákách, vítr, hlína a nekonečné řady konstrukcí. Jenže právě teď se rozhoduje o tom, jak bude vypadat srpnová úroda.

„Máme na chmelnicích 125 tisíc rostlin, každá má dva drátky, je tak potřeba pověsit čtvrt milionu vodičů. Na každý chmelovodič patří tři chmelové révy, které se musí natočit, ukázat jim směr otáčení. Je to důležité pro správný růst, který je velmi rychlý. Denní přírůstek je až 20 centimetrů,“ říká pěstitel chmele a jednatel společnosti Loužek Aleš Mašanský.

Chmel je pravotočivý. Výhony se proto vedou po směru hodinových ručiček. Kdyby je člověk navedl opačně, začaly by se z drátku zase odmotávat. Odborné návody doporučují pracovat s révou dlouhou zhruba 40 až 60 centimetrů. Kratší se špatně ovíjí, delší nebo poškozené výhony už nejsou ideální. Čekat se nedá. Když výhon přeroste, ohne se špatně, zlomí se nebo uteče jinam.

Pivní maraton. Nový projekt ukazuje téměř roční cestu od pole až do půllitru

Enjoy

Výroba piva v Česku nezačíná v pivovaru, ale na polích a chmelnicích. Nový projekt mapuje celý proces – od jarního setí až po stáčení – v přímém přenosu trvajícím zhruba 280 dní. Zapojeni jsou zemědělci i pivovarníci, kteří přibližují jednotlivé fáze vzniku piva i širší souvislosti oboru.

Michal Nosek

Přečíst článek

Ruční práci stroj nenahradil

Práce na chmelnicích začínají zkraje jara. Nejprve se plocha srovná a připraví pro řez. V polovině dubna přijíždějí brigádníci, kteří věší drátky, po nichž se chmel pne. Pak přichází zavádění mladých rév.

Právě tahle část zůstává i v době moderní techniky a umělé inteligence ruční prací. Každý výhon se musí vzít do ruky, zkontrolovat a jemně navést. Ráno bývají rostliny křehké, ve větru se snadno lámou. Kdo spěchá příliš, zničí práci dřív, než začne.

Na Farmě Loužek obhospodařují téměř 43 hektarů polí, z toho chmel tvoří zhruba dvě třetiny hospodaření. Mechanizace pomáhá tam, kde může, ale jarní zavádění chmele zatím žádná technologie plně nenahradila. „Chmel roste rychle a musí se zavést. Když nejsou lidi, nedá se to dohnat,“ říká Mašanský.

Dřív bývaly chmelové brigády samozřejmou součástí studentského života. Na chmel se jezdilo hromadně ze středních škol a pro řadu lidí to byla zkušenost, na kterou vzpomínali ještě roky. Podle Mašanského jsou ale tyto časy pryč. Pokusy o spolupráci se školami nevyšly. Studenti podle něj pracovali pomalu, často bez zájmu, rodiče si je postupně odváželi a práce stála. Dnes proto farmě pomáhají hlavně zahraniční pracovníci.

Sober Bar bude český unikát. Praha už brzy otevře první čistě nealkoholický bar

Enjoy

V Italské ulici, pár kroků od pražského náměstí Míru, už za pár týdnů otevře český unikát – první čistě nealkoholický bar Sober Bar. Nabídne špičkové nealkoholické spirity, čepovaná piva a pivní speciály, vína z Itálie a Španělska i nejoblíbenější koktejly. Všechno kompletně bez alkoholu.

Petra Martínková

Přečíst článek

Parta z Velingradu

Na Loužku letos tradičně pracuje skupina z Bulharska. Přijely celé rodiny i známí z městečka Velingrad, ležícího asi 130 kilometrů od Sofie. V Česku nejsou poprvé. Někteří se sem vracejí pravidelně. „Jezdí nám už pět let stejná parta lidí, jsme spokojeni,“ říká Mašanský.

Předák skupiny Jordan Velinov mluví plynule česky, jen s lehkým přízvukem. Je mu dvaatřicet let, do České republiky jezdí na brigády šestnáct let a zdejší poměry zná dobře. Dříve pracoval i v drůbežárně ve Vodňanech.

„Tady si vyděláme víc než v Bulharsku,“ říká věcně. Doma bere práci, jaká je: na pile, na stavbách, při montáži konstrukcí. Do Česka se parta vrací na jaře na zavádění chmele a potom znovu na česání. V Bulharsku si podle vlastních slov v přepočtu z eur vydělá 15 tisíc korun.

Jarní sezona trvá zhruba od poloviny dubna do 25. května. Není dlouhá, ale je intenzivní. Do té doby musí být práce hotová. Pak brigádníci odjedou a vrátí se znovu až na sklizeň.

Po směně se jejich zázemí mění v malou sezonní kolonii. Na ubytovně jsou třílůžkové pokoje, kuchyňky, wi-fi a také nábytek z rekonstruovaného hotelu Thermal v Karlových Varech, který farmář koupil. Po práci se tu vaří, suší oblečení a plánuje další den. Venku mezitím vítr dál lomcuje konstrukcí chmelnic.

Pivovary objevují lehčí budoucnost. Slabší piva míří na fitness generaci

Enjoy

České pivovary reagují na proměnu spotřebitelských návyků. Stále více z nich uvádí na trh piva s minimem cukru a nižším obsahem alkoholu, která oslovují především mladší ročníky, sportovce či lidi držící dietu. Zatím jde o menší segment, poptávka ale podle výrobců roste.

nst

Přečíst článek

Déšť přišel, sucho zůstalo

Ačkoliv je půda po posledních deštích na povrchu mokrá, do hloubky se vláha pořádně nedostala. Bahno na botách tak klame. Pro růst chmele je rozhodující voda v půdním profilu, ne jen mokrá vrchní vrstva.

„Sucho je výrazné. Od 1. března do nynějších dešťů spadlo 14 milimetrů srážek. Teď za poslední dny dohromady 30, to je pořád málo. Zavlažujeme od 20. dubna přes den, později to bude podle počasí i 24 hodin denně,“ říká Mašanský.

Vodu může farma čerpat z řeky Ohře. Čerpadla pohání elektřina vyráběná díky fotovoltaice. Kolik vláhy rostliny skutečně mají, sleduje pěstitel pomocí meteorologické stanice umístěné přímo uprostřed chmelnice. V mobilní aplikaci vidí v reálném čase srážky, teplotu i vlhkost vzduchu. Stanici napájí solární panel.

Podobných meteostanic je podle vedoucího projektu Pro chmel Jakuba Zaorala z Plzeňského Prazdroje aktuálně šedesát ve všech třech českých chmelových oblastech. Projekt umožňuje sledovat podmínky na chmelnicích průběžně a přizpůsobovat jim péči o rostliny.

Na práci v Oboře se navíc mohou lidé dívat i on-line. Kamera je součástí projektu plzeňského pivovaru na webu jaksevaripivo.cz, který ukazuje kompletní cestu piva od pěstování chmele a ječmene přes sklizeň až po vaření. Celý proces trvá zhruba tři čtvrtě roku.

Aktualizováno

Polovina úrody v trapu. Dubnové mrazy způsobily pěstitelům škody za stovky milionů

Money

Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.

ČTK

Přečíst článek

Kraj s chmelovou identitou

Obora u Loun leží v kraji, kde chmel není jen zemědělskou plodinou, ale součástí identity. Patří do Žatecké chmelařské oblasti, největší v Česku. Ta aktuálně zahrnuje 3674 hektarů chmelnic. V Úštěcké oblasti je 492 hektarů a v Tršické 620 hektarů.

Celková sklizňová plocha chmelnic v Česku letos činí 4786 hektarů, meziročně o 30 hektarů méně. V roce 2019 přesahovala 5000 hektarů. Klíčovou odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák. Právě on je symbolem českého chmelařství, ale zároveň i odrůdou citlivou na změny klimatu.

„Chmel Sládek je druhou odrůdou, kterou pěstujeme, ale pouze na třech hektarech,“ říká Mašanský, který je zároveň předsedou dozorčí rady Chmelařského institutu Žatec.

Vědci z institutu se nyní zaměřují hlavně na zlepšení odolnosti červeňáku vůči klimatickým změnám. „Chmel se v Americe pěstuje i v horách a vysokých teplotách. Červeňák je náchylný na teploty nad 35 stupňů Celsia,“ dodává Mašanský.

Loňská sklizeň byla mírně nadprůměrná a činila 6909 tun. Letošní sezonu ale zatím určuje hlavně sucho. A také napětí, zda se podaří včas zvládnout všechny práce, které se nedají urychlit strojem.

Svět si této krajiny všiml i jinak než přes pivo. Žatec a krajina žateckého chmele byly 18. září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako unikátní kulturní krajina spojená s pěstováním, zpracováním a obchodem s chmelem.

Michal Nosek: Když národ vyměnil „ještě jedno“ za minerálku

Názory

Existují dějinné zlomy, které poznáme hned. Revoluce, války, pády režimů. A pak ty české. Například chvíle, kdy si po druhém pivu někdo objedná vodu. To už není životní styl. To je civilizační událost.

Michal Nosek

Přečíst článek

Jaká bude sklizeň?

Na poli ale takové věty znějí vzdáleně. Tady se počítají spíš řádky, drátky a ruce. Bahno se lepí na podrážky, vítr zalézá pod bundu a z oběda se stává nejbližší horizont. Jordan se narovná, promne si záda a jde dál. Před ním je další řada mladých rostlin. Každou je třeba chytit včas, jemně otočit správným směrem a pustit vzhůru.

Teprve za několik měsíců, až se budou nad poli houpat vysoké zelené stěny a chmelové šištice zamíří do česaček, bude jasné, jak důležitá byla tahle studená, mokrá jarní směna u Loun. Dřív to nechce odhadovat ani zkušený farmář.