Česká státní správa může během příštích pěti let ztratit až 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců, tedy asi 40 procent své současné pracovní síly. Zaměstnanci mladší 30 let nyní tvoří pouze sedm procent úředníků, tedy zhruba polovinu jejich podílu v soukromém sektoru. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Kearney, na níž upozornila ČTK.
Úředníci na stavebních úřadech dostanou v nejbližší možné době možnost vrátit se k systémům používaným před digitalizací stavebního řízení. V současnosti se hledá cesta, jak propojit portál stavebníka s dřívějšími systémy. Souběžně s tím se bude dál pracovat na nových digitalizovaných systémech spuštěných od 1. července. Na tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který po návrhu na odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) dostal digitalizaci stavebního řízení na starost.
Stavební úřady po celém Česku nadále kritizují nový systém stavebního řízení. Označují ho za nefunkční. Úterní aktualizace podle úředníků pomohla minimálně, většina nedostatků přetrvala. Řízení se tak neúměrně protahuje. Úředníci navíc musejí řešit stovky žádostí podaných do konce června ještě ve starém systému.
Digitalizace stavebního řízení představuje bez přehánění fiasko. Prakticky každý nový systém, zvláště takto komplexní, má své „porodní bolesti“, které zakrátko odezní. V tomto případě je však situace horší. Nejde jen o nedostatky v oblasti technické, softwarové, v samotném naprogramování nového systému, ale i o nedostatky toho rázu, že referenti, kteří s ním mají pracovat, nejsou dostatečně proškoleni a chybí jim i praktický manuál. Přitom o tom, že novému systému hrozí kolaps, se mluvilo již na jaře, ba dokonce loni. Takže ministerstvo pro místní rozvoj mohlo v dostatečné míře proškolení zajistit, stejně jako manuál.
Současně s novým stavebním zákonem v pondělí nabude platnost šest nových prováděcích vyhlášek. Zruší některé zastaralé technické parametry na výstavbu, upravují způsob vypracování dokumentace, stanoví obce, ve kterých se budou nacházet stavební úřady a vymezí jejich správní obvody. Dále zřizují způsob vkládání projektové dokumentace do nového informačního systému. Nový stavební zákon a související vyhlášky počítají s přechodným obdobím do 30. června roku 2027. Do tohoto termínu bude možné projekty podávat i schvalovat podle dosavadních prováděcích předpisů.
První červencový den a s ním přicházející platnost nového stavebního zákona vyvolává řadu otázek. Neměli jsme možnost se dostatečně připravit, volají úředníci. A vrásky na čele vytváří dlouho očekávané změny stavebního řízení i architektům či developerům.
Nový stavební zákon stále čeká na to, až ho schválí poslanecká sněmovna. Platit by měl od příštího roku. Tento závazek vlády trvá. Faktem však je, že se neustále pracuje na dílčích změnách této klíčové normy. „Připravuje se vládní poslanecká iniciativa. Zdá se, že výsledkem bude kompromis mezi původním návrhem a představami současné vlády,“ říká Jan Šebesta, expert na stavební právo ze Svazu průmyslu a dopravy.
Neustále jsme se snažili o nějaký rozumný kompromis, říká o přípravě nového stavebního zákona bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Ta ho začala připravovat v roce 2017, když se dostala do vlády. A nakonec ho dokončila a přinesla ke schválení. Jenže Babišovo hnutí ANO, za které Dostálová kopala a dál kope, prohrálo volby.
Majitel společnosti Ekospol Evžen Korec je jedním z největších pražských stavitelů bytů. V posledních dvou letech však na trh dával méně nových bytů než jeho konkurenti. Korec, jehož firma letos oslaví třicet let existence, však nehodlá ustupovat ze svých pozic. „Nemůžete developera posuzovat podle toho, kolik dá na trh bytů za jeden rok,“ říká jeden z nejbohatších Čechů. Na příští roky má velké plány. A hlavně, v Praze vlastní obří množství stavebních parcel.
Poslanci odhlasovali nový stavební zákon. Vládní novelu i přes veto senátu pomohly prosadit hlasy komunistů. Předpis míří k podpisu prezidenta.
Ceny ropy 🛢 na počátku nového měsíce klesají a ropa Brent se dostala pod 100 dolarů za barel. Situace na Blízkém východě však podle analytiků nadále znervózňuje trhy, a to i přes zprávy, že americko-izraelský konflikt s Íránem by se mohl chýlit ke konci. Ropa Brent ztrácí 4,2 procenta a prodává se za 99,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI odepisuje 4,7 procenta na 96,57 dolaru za barel.
