Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Od spropitného pro samoobslužné pokladny až po příplatek ke zdravotnímu pojištění zaměstnanců. Stále více Američanů si myslí, že spropitné se vymklo kontrole. Spojené státy totiž mají unikátní přístup k takzvanému „tippingu“. Řada lidí pracovala někde, kde spropitné tvořilo většinu příjmu. A tak tuto hru, při které podnikatelé přesunou část nákladů na zákazníky, akceptují.
„Dobrý den, já se jmenuji John a jsem zcela okouzlen tím, že vás dnes mohu během celé vaší večeře obsluhovat.” Tak to je fráze, kterou v různých obměnách můžete slyšet téměř v každé americké průměrné restauraci. Nebojte se, John není ani trochu okouzlen, v podstatě ho vůbec nezajímáte. Připouštím, že takového Johna může jeho práce možná, někdy, alespoň malinko, bavit, ale většinou je vnitřně spíše naštvaný, že musí být v práci dvanáct i více hodin denně a poslouchat stížnosti a nejrůznější požadavky hostů.
