Začíná se mluvit o silné druhé polovině roku pro akcie. Významnou roli v tomto očekávání hraje možné snížení úrokových sazeb či nový daňový balíček v USA, který by měl představovat pokračování fiskální stimulace tamní ekonomiky ve výši až 3,3 bilionu dolarů. Na této vlně optimismu akcie dále překonaly historická maxima a index S&P 500 se posunul nad hranici 6200 bodů.
Tuzemské podniky zpracovatelského průmyslu loni v prosinci výrazně zvýšily tempo snižování stavů svých pracovníků. A to na dosud nejvýraznější úroveň za celou dobu trvání současné inflační krize. Vyplývá to z pravidelného šetření podmínek v českém zpracovatelském průmyslu, jehož výsledky za prosinec 2022 zveřejnila společnost S&P Global.
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v říjnu znovu prudce zhoršily. Pokles zdraví sektoru zrychlil druhý měsíc v řadě a byl největší od května 2020. V říjnu index PMI klesl na 41,7, když v září činil 44,7 bodu. Informovala tom společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Index tak signalizoval prudké zhoršení provozních podmínek v české výrobě.
Nejlepším lékem na inflaci je inflace samotná. Tak by se dala vystihnout aktuální situace v českém průmyslu. Rapidní inflace uplynulých měsíců vede k takzvané destrukci poptávky, protože nahlodává kupní sílu odběratelů. Nižší zájem o průmyslové zboží ovšem nutí podniky už i propouštět. Inflační tlaky však zmírňují, právě kvůli klesající poptávce.
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červnu zhoršily, index nákupních manažerů (PMI) klesl na 49 bodů z květnových 52,3 bodu. Pokles urychlilo snížení výroby a další pokles nových zakázek. Podmínky se zhoršily poprvé od srpna 2020, uvedla společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
Průmysl se už od druhé vlny s pandemií vyrovnává poměrně dobře. Firmy se naučily improvizovat, pracují s vyššími zásobami a flexibilně i cenami, shodují se analytici.
Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Toto křečkování je ale zásadním zdrojem inflace, komentuje ekonom Lukáš Kovanda nejnovější data o stavu českého zpracovatelského průmyslu, které zveřejňuje společnost IHS Markit. Stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá, dodává Kovanda.
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
