Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.
Obchodní výměna mezi Ruskem a Českem je na bodu mrazu. Přesto český export roste, meziročně nyní o pět procent. České firmy našly kanály, kterými se dostat na nové trhy, mimo Evropskou unii, a vyžehlit tak ztrátu ruského trhu. „Otevřeli jsme novou kancelář v San Franciscu, Silicon Valley,“ říká Radomil Doležal, šéf státní agentury CzechTrade, která podporuje české exportéry. Jeho agentura nabízí českým firmám právní, technickou i legislativní podporu, aby snáze pronikaly na zahraniční trhy. Další vycházející hvězdou je podle něj Indie. Nové Silicon Valley se jmenuje Bengalure.
Průmyslová výroba v Česku letos v září opět meziročně vzrostla, a to o 0,8 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). O více než pět procent se proti loňsku zvýšila hodnota nových zakázek. V meziměsíčním srovnání ale průmyslová produkce i hodnota zakázek klesly.
Po pěti měsících poklesu se průmyslová výroba v Česku vrátila k růstu. V srpnu se meziročně zvýšila o 1,5 procenta po červencovém snížení o 1,9 procenta. Vliv měl termín závodních dovolených v automobilkách. Přibylo také nových zakázek, jejich hodnota byla v srpnu meziročně vyšší o víc než desetinu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který zveřejnil i aktuální vývoj u stavební výroby a zahraničního obchodu.
Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu jsou stále ponuré. V září se zhoršovaly 28. měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů indexu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu. Ten vykázal hodnotu 46 bodů. V srpnu to bylo 46,7 bodu. Meziměsíční zhoršování podmínek tedy ještě o něco zrychlilo.
Průmyslová produkce v Česku v červnu zrychlila meziroční pokles na 3,4 procenta, v květnu se snížila o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání byl výkon českého průmyslu o 0,7 procenta vyšší. Hodnota nových zakázek oproti loňskému červnu vzrostla o 4,1 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ten představil i výsledky českého stavebnictví a zahraničního obchodu.
Průmyslová produkce v Česku se v březnu po jednoměsíčním růstu vrátila k poklesu. Meziročně klesla o 2,7 procenta, oproti únoru byla výroba nižší o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvodem poklesu byla podle něj vysoká loňská srovnávací základna v produkci automobilů i pokračující pokles ve výrobě strojů a zařízení. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 5,1 procenta. Kromě průmyslu statistici zveřejnili i údaje ke stavební výrobě v Česku a zahraničnímu obchodu.
Tuzemskému zpracovatelskému průmyslu se v dubnu vedlo hůře, než se čekalo. Příslušný index nákupních manažerů vykázal hodnotu 44,7 bodu. Podle odhadů expertů oslovených agenturou Bloomberg se hodnota měla pohybovat od 45 do 47,5 bodu. V březnu hodnota indexu činila 46,2 bodu.
Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském se v prosinci 2023 zhoršily výrazněji, než analytici očekávali. Příslušný ukazatel, sestavovaný na základě pravidelných šetření mezi manažery nákupu v průmyslu, vykazuje za prosinec hodnotu jen 41,8 bodu.
Počet obyvatel České republiky se nezadržitelně blíží hodnotě jedenácti milionů. Ke konci letošního června mělo Česko přesně 10 873 553 obyvatele. To je meziročně o zhruba 114 tisíc osob více. Rozsah přírůstku obyvatelstva se však v letošním prvním pololetí citelně snížil. Zatímco loni v prvním pololetí Česku přibylo takřka 243 tisíc obyvatel, letos už to bylo jen přibližně 46 tisíc osob.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
