Skupina CSG nejbohatšího Čecha Michala Strnada se chce víc věnovat umělé inteligenci. Letos vytvořila novou entitu CSG AI, která má veškeré aktivity s AI zastřešovat. Jejím šéfem se stal Tomáš Richtr, který v rozhovoru pro newstream.cz popisuje plány pro další roky i výhody působení ve velké skupině působící v několika strategických odvětvích.

Proč přesně CSG AI vzniklo a jaké plány v AI skupina CSG má?

Důvod je jasný, v CSG cítíme těžiště technologického vývoje právě v této oblasti, proto se jí chceme výrazněji věnovat. Důležité je si uvědomit, že jde o mimořádně proměnlivé prostředí, takže kdybychom se potkali před půl rokem nebo za půl roku, možná bych popisoval trochu jiné věci. Co ale trvá, je směřování, nebo chcete-li trajektorie, po níž ten vývoj jde. Tady určitá stabilita panuje a na tom stavíme.

Co bylo tím zlomem?

CS Soft se dlouhodobě věnuje vývoji nejrůznějších nástrojů, zejména v oblasti letového provozu. Ale snažíme se portfolio rozšiřovat, abychom nebyli závislí na jednom produktu a jednom strategickém partnerovi. Proto jsme se i díky leadershipu tady ve skupině zamysleli, jak využít potenciálu velkých jazykových modelů a čím bychom uměli oslovit další zákazníky. Tím vznikly zatím dva nástroje, které jsme dotáhli do komerční podoby. A kvůli usnadnění řízení vznikla subdivize CSG AI, která patří do CSG Aerospace.

Těmi nástroji jsou JATISmro a Tendrio. Co umožňují?

Oba vznikly interně a postupně jsme je dotáhli až do podoby, že je můžeme nabízet dalším klientům. JATISmro je součástí služby servisu a údržby letadel. Díky prediktivním schopnostem umělé inteligence umí tento nástroj mnohem efektivněji spravovat opravy letadel. Tendrio také vzniklo jako interní nástroj, který jsme si natrénovali na potřebách a možnostech firem spadajících do skupiny. Umožňuje firmám velmi rychle zjistit, jestli splňují zadání pro veřejné nabídky. Co by ve firmě trvalo dny až týdny, zvládne s tímto nástrojem společnost v řádu hodin.

Strnad pro Bloomberg: Chci vybudovat největší zbrojovku v Evropě

Leaders

Zbrojař Strnad chce v Česku vybudovat největší zbrojovku Evropy, jak dnes řekl Bloombergu. Letos zbohatl o 78 miliard korun a chystá se na burzu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

U JATISmro je odpověď jasná, ale na koho cílíte u Tendria?

U Maintenance Repair Overhaul, tedy pro JATISmro, je trh hůře přístupný. Ale Tendrio může využívat v podstatě jakákoli firma, která se chce účastnit tendrů. Výhodou tohoto nástroje je, že vedle úspory času jde také o nástroj, který vám vlastně nabídne správu vaší interní dokumentace a můžete velmi rychle zjistit, v jakém stavu máte dokumenty. To je sice vedlejší efekt, ale dost podstatný v době, kdy jsou tendry stále náročnější na kvalitu dokumentace. A souvisí s tím ještě jeden důležitý efekt.

Jaký?

Lidé mají z nástrojů AI občas přehnané obavy. Třeba i ty, že je připraví o práci. Tady ale vidíte, že jde o skutečného pomocníka. Nejde o náhradu lidí, ale o nástroj, který práci urychlí. V budoucnu bychom chtěli nástroj modifikovat i pro zadavatele tendrů. To má velký potenciál a myslím, že by to bylo prospěšné i obecně pro trh, protože dnes jsou zadání často až tak komplikovaná, že se jich řada firem prostě vůbec nezúčastní. A naopak vítězná řešení jsou tak drahá, že je instituce v podstatě dotlačená k jeho využití, ačkoli v době nasazení jde třeba o již zastaralé řešení.

Můžeme se podívat do střev vašeho řešení? Jaké LLM používáte?

Zjednodušeně řečeno: Základem je velký jazykový model Mistral, který pak dál školíme. Výpočetní výkon kupujeme u externího dodavatele, stejně tak i cloudové služby.

Hovořil jste o tom, že jde o první dvě firmy, které CSG AI má. Jaké další máte v hledáčku?

Samozřejmě přemýšlíme dál, chceme spolupracovat s Presto Tech Horizons, kde je celá řada startupů. Vidíme v tom dvojí výhodu. Jednak máme kapitál na rozvoj firmy, a to nejen do jejího začátku, ale i do dalších fází. A dále nabízíme stabilitu, která se může opřít o ekosystém CSG. Tím bychom se mohli vyhnout tradičnímu problému ve startupové ekonomice, v níž až 95 procent firem klekne.

Lukáš Kovanda: Strnadovo tempo nemá žádná jiná zbrojovka na světě

Zprávy z firem

Česká zbrojovka Czechoslovak Group Michala Strnada (na snímku) obsadila první místo na světě v nárůstu tržeb mezi všemi výrobci zbraní. Vyplývá to z žebříčku stockholmského institutu SIPRI. Tržby za zbraně jí loni vzrostly o takřka 200 procent, i díky muniční iniciativě české vlády.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Můžete naznačit, jakým směrem se ubíráte, případně konkrétní projekty?

Vysvětlím vám způsob uvažování. Ve skupině je více než sto firem, které často řeší podobné problémy či situace. S tím jim můžeme pomoct, stačí nám data. Je to ohromná výhoda, že tuto možnost máme. Nabízí se optimalizace celé řady procesů od výroby přes nákupu po plánování a rozhodovací procesy. Samozřejmě jde často o citlivé oblasti, ať už obrana, nebo letectví, takže lze veškeré nástroje nabízet jak v cloudu, tak i on-premise (lokální řešení bez připojení na cloud – pozn. red.). Je to podobná logika, jaká panuje například v Rohlíku. Tomáš Čupr si v jistou chvíli uvědomil, že potřebuje vyvinout vlastní nástroje, protože ty běžně dostupné mu nevyhovují. A dneska je Rohlík z určité části technologická firma, která tato řešení nabízí dalším subjektům.

A na čem konkrétně nyní pracujete?

Jeden možný produkt se týká automatizace zpracování různé dokumentace. Spolupracujeme na něm s Tatra Defence Vehicle, a když vše půjde hladce, v příštím roce bychom mohli uvést finální produkt na trh. Druhý projekt se týká kybernetické bezpečnosti. My jsme již před lety vyvinuli řešení pro detekci anomálií, a to v jakékoli podobě, ať už šlo o podezřelé emaily nebo problémy v call centrech. S aktuálními možnostmi umělé inteligence ale můžeme jít mnohem dál a věřím, že budeme schopni nabídnout komplexní řešení kybernetické ochrany za desetinu nákladů proti běžným komerčním nabídkám.

Moment, jen abych to dobře pochopil. CSG tedy tímto naplno vstoupí do segmentu kybernetické bezpečnosti, je to tak?

Řekněme, že v rámci R&D CSG AI se chystá řešení, které by skupinu CSG dostalo do oblasti kybernetické bezpečnosti.

Strnadova CSG získala dvě prestižní ocenění za financování i emisi dluhopisů

Zprávy z firem

Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získala dvě významná mezinárodní ocenění v oblasti korporátního financování. Na letošních Global Banking & Markets Awards uspěla v kategoriích Corporate Treasury and Funding Team of the Year a Global Banking & Markets Deal of the Year. Vyhlášení proběhlo 26. listopadu na slavnostním ceremoniálu v Istanbulu, kde CSG zastupoval člen představenstva a finanční ředitel Zdeněk Jurák.

nst

Přečíst článek

Což aktuálně představuje trh v hodnotě zhruba 500 miliard dolarů ročně. Kde je vaše potenciální pozice?

My chceme cílit na firmy o padesáti šedesáti zaměstnancích, které mají pár serverů. V tuto chvíli možná podceňují míru vlastní zranitelnosti, protože běžná řešení jsou pro ně moc drahá.

Kybernetická bezpečnost je jedna věc, ale jak vnímáte tu rostoucí závislost na cloudových službách, jejichž výpadek pak umí vyřadit z provozu „půlku světa“?

Tuto křehkost bych nepodceňoval. Ostatně my často působíme v oblastech, kde kvůli bezpečnosti musíme často volit on-premise řešení. To má zase nevýhodu, že se s tím pojí jednak velké náklady na hardware, zároveň se tím ztrácí výhody jednotného řešení. Ale někde to skutečně nelze jinak, případně lze oba přístupy, tedy cloud a on-premise kombinovat.

České radary z Pardubic sledují svět. Továrna Eldis vyrábí oči a uši oblohy pro čtyři kontinenty

Zprávy z firem

V Pardubicích vznikají zařízení, která hlídají nebe nad Indií, Vietnamem i Evropou. Firma Eldis Pardubice, dnes patří mezi nejvýznamnější výrobce radarových systémů na světě. V posledních letech expanduje, staví novou výrobní halu a její technologie určují, jak bude vypadat řízení letového provozu v příští dekádě.

Michal Nosek

Přečíst článek

Jaké další výzvy spojené s AI považujete za zásadní?

Dostupný výpočetní výkon, což není otázka jen peněz, ale také životního prostředí. Ale raději bych mluvil o výhodách, protože těch je nepřeberné množství. Ať už v robotice, tak ale i pro každého z nás. Myslím, že za pár let to přinese výrazné pokroky například pro lidi s různými hendikepy, možnosti vzdělávání a získávání znalostí jsou díky AI dostupnější a rychlejší než kdy dřív – člověk si někdy připadá, že znalosti do sebe lije obdobně jako Neo v Matrixu.

Všichni známe ChatGPT, Gemini, Copilota. Co používáte vy?

Předně bych chtěl říct, co bychom dělat neměli. Neměli bychom outsourcovat svoje myšlení, AI je nástroj, který vše enormně zrychluje a zefektivňuje, ale výstupy by měly odpovídat našim myšlenkám. Inteligence modelů se mění a jejich počet roste. Osobně jsem ChatGPT opustil, dnes jedu na Gemini, ale v kombinaci s jinými nástroji, zejména Perplexity. Chtěl bych také doporučit Notebook LM, který nabízí možnost pracovat s uzavřeným souborem dat, která uživatel zadá. Můžete do něj nahrát PDFka, přidat odkazy, zkrátka různá data a nechat jej pracovat jen s tím, co jste mu zadal. To je mimochodem skvělé třeba pro výuku, kdy do něj nahrajete učebnici a na základě ní pak vytváříte kvízové otázky. Takto můžete s dětmi hrát soutěž a ony se vlastně budou učit. Já jsem si nedávno vzpomněl na konec devadesátých let, kdy jsem četl článek, v němž padlo, že dětem chybí satisfakce z nabytého poznání. Ten příjemný pocit, když se člověk něco dozví. To budeme muset opět hledat.

Tomáš Richtr

Šéf subdivize CSG AI v největší tuzemské zbrojařské společnosti CSG, která patří Michalu Strnadovi. Richtr se podílí na řízení CS Soft spadající pod CSG Aerospace, která dodává řešení například pro společnost Řízení letového provozu. V poslední době řídí zejména projekty vycházející z možností umělé inteligence. Jeho celoživotním koníčkem je Formule 1, jejíž závody léta komentoval pro televizní stanice.

Nová éra CSG. Strnadův holding chce vyrábět vlastní bezpilotní systémy

Zprávy z firem

Průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada uskutečnil první akvizici v rámci expanze do oblasti bezpilotních leteckých systémů (UAS). Prostřednictvím své nové společnosti AviaNera Technologies získal 51procentní podíl ve firmě MUST Solutions, srbském vývojáři a výrobci pokročilých pohonných jednotek pro bezpilotní prostředky. Cena transakce nebyla zveřejněna.

nst

Přečíst článek

Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.

Klesající porodnost a důchodová reforma jsou vděčná témata k politickým i hospodským debatám – přičemž rozdíly mezi nimi jsou mnohdy poněkud rozostřené. Rodinná politika je oblíbeným tématem rovněž vedení české katolické církve. Pražský arcibiskup Jan Graubner se v pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct s diváky podělil o rýpnutí do jisté úspěšné mladé ženy, která si místo dítěte prý chtěla pořídit psa. „Zeptal jsem se jí, jestli si myslí, že jí ten pes bude jednou přispívat na důchod,“ uvedl arcibiskup.

Skoro to vypadá, že spíše než o duše se církev strachuje o budoucnost penzijního systému. Není v tom ovšem sama. Diskusím o rodinné politice obecně vévodí přesvědčování, že by mladí lidé měli mít co nejvíc dětí, aby udrželi standard současné společnosti. Jaká bude kvalita života těchto rodin, to už vyzyvatele nezajímá. Šlo to dřív, tak to musí jít pořád. Prostě je třeba zatnout zuby.

Dnešní mladá generace čelí řadě nejistot. Právě na mladé dopadá krize bydlení. Kdo nemůže počítat s pomocí od rodičů, těžko se stane vlastníkem, s dostupností nájmů to také není slavné. Mít tři děti, a podstoupit značný čas života pouze s jedním plnohodnotným příjmem – ještě k tomu na začátku pracovního života – je poměrně napínavé dobrodružství a vyžaduje velké odhodlání. Není divu, že se mnohé rodiny spokojí jen jedním dítětem.

Na vině je také nepochybně rostoucí ekonomická nerovnost, ale o tom politici nechtějí slyšet.

Karel Pučelík: Spálená země, nebo ráj? Co si skutečně vzít z žebříčku The Economist

Názory

Žebříček prestižního magazínu The Economist, který Česko zařadil mezi ekonomické premianty, vyvolal tradiční vlnu sebechvály politiků a současně i gaslightingu názorových oponentů. Víc než cokoliv jiného se ukazuje, že neumíme číst v ekonomických ukazatelích. Ty tu nejsou od toho, aby se po jejich publikaci otevíralo šampaňské, ale aby se podle nich tvořila politika.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Praktická pomoc v nedohlednu

Politici mají plná ústa podpory rodin, ale v praktické rovině je jejich touha pomáhat povětšinou převážně platonická. Minimálně léta se hovoří o místech ve školkách, zejména v Praze si rodiče musí zažívat horor při přijímačkách na střední školy či podpoře zkrácených úvazků, aby se mohli do práce vracet dříve. Vývoj ale jde kupředu velmi pomalu.

Ale co si budeme povídat, největší pomocí rodinám by bylo, kdyby měli kde důstojně a stabilně bydlet – ale to se bojovníci za rodinu raději pokusí kodifikovat v ústavě manželství jako svazek mezi mužem a ženou. Už vidím ten porodní boom...

Zároveň je třeba uznat, že stát příliš netlačí na to, aby se otcové více zapojovali do péče o děti, jako je tomu například v severských zemích. Spolu se zatím ještě zcela nevymýcenou představou, že domácí práce vykonává žena a muž maximálně „pomáhá“, vytváří další překážky. Pokud žena dělá osm hodin v práci, kde za stejnou činnost dostane méně než mužský kolega, a poté jí doma čeká „druhá směna“, je to vyložená reklama a rodinu.

Dalibor Martínek: Cíle vlády? Sebestředný miliardář Babiš si vyrábí sochu

Názory

Kdo sleduje sportovní soutěže v bojových uměních, jak se mladí muži za peníze mezi sebou perou v kleci, musel zaznamenat existenci Jiřího Procházky. Nejlepší český rváč, neotřelý, který si svým zápasením vydělal miliony dolarů. V ringu vždy rozpoutal chaos. Žádný soupeř nevěděl, ze které strany rána přiletí. Vytvořil nečitelné prostředí, ve kterém se komíhal tak, že na konci byl vítězem.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Daně jako ve Skandinávii, služby jako v Alabamě

Problémem je ale i nedostatek představivosti politiků. Zatím jsme se v důchodové debatě zatím neodpoutali od snah zachránit průběžný systém. Proto se v rámci „rozpočtové odpovědnosti“ prosazuje posouvání věku odchodu do důchodu. Skutečně odpovědné by ale bylo myslet trochu víc vizionářky, ne jako provinční účetní.

Průběžný systém opravdu je v problémech. Když bude v každé generaci méně pracujících, z principu nemůže fungovat. Současní pracující nyní platí sociální pojištění (které ve skutečnosti není pojištění, nýbrž svým způsobem daň, která zajistí aktuální důchodce, ale logicky oni sami se stejného standardu nedočkají – buďto budou dostávat (výrazně) méně nebo půjdou do důchodu (výrazně) později. Trochu to zní jako nenáviděný a úplně nejhorší model přezdívaný „daně jako ve Skandinávii, služby jako v Alabamě“.

Patrně bude nutné sehnat prostředky jinde. Například zavést důchodový pilíř, který by byl skutečným pojištěním – tedy co by do něj lidé dali, to by si i vybraly, a jejich příspěvky by se zhodnocovaly na kapitálových trzích. To je však jen jeden způsob – mou pointou je ukázat, že ačkoli politici říkají, že jiná možnost než posouvat věk není, tak pochopitelně možnosti jsou.

A v neposlední řadě je nutné si uvědomit, že současné úvahy o průběžném systému, jsou úvahy minulého století. Za deset, dvacet a či více let může ekonomika popohnaná umělou inteligencí a dalšími technologiemi vypadat úplně jinak. Klidně se může stát, že méně pracujících pohodlně uživí větší počet důchodců.

Cesta ke spravedlivému a pokojnému stáří tedy nevede jen přes přerozdělování daní sociálního pojištění, ale také budováním robustní a konkurenceschopné ekonomiky. Takže jsme opět u toho – investice do vědy a výzkumu, vzdělání a infrastruktury.