Společnost Czech Gas Networks Investments, většinově ovládaná skupinou ČEZ, si bere úvěr 8,9 miliardy korun. Peníze použije na refinancování části stávajícího dluhu. Firma vlastní skupinu GasNet, největšího distributora plynu v Česku.
Globální trh s fúzemi a akvizicemi letos pomalu ožívá. V prvních devíti měsících roku se uskutečnily celosvětově transakce za 1,6 bilionu dolarů, tedy 37,3 bilionu korun, což je meziroční nárůst o deset procent. Oživení zažívá především Severní Amerika a část Evropy, v Asii hodnota transakcí klesla na desetileté minimum. Vyplývá to ze zprávy poradenské firmy Boston Consulting Group (BCG).
Energetická skupina ČEZ dokončila převzetí většinového podílu v největším tuzemském distributorovi plynu GasNet. Touto akvizicí ČEZ podporuje přechod teplárenství od uhelné energetiky k zemnímu plynu a vodíku, oznámila firma. Za 55,21 procenta v distribuční firmě ČEZ zaplatil 846,5 milionu eur (zhruba 21,2 miliardy korun). Prodávaný podíl dosud spravovala společnost Macquarie Asset Management.
Největší distributor plynu v Česku, jehož většinový podíl nyní kupuje polostátní energetická skupina ČEZ, se v loňském roce propadl do ztráty více než 303,5 milionu korun. Předloni GasNet zaznamenal čistý zisk přes 1,89 miliardy korun. Meziročně zhruba o šest procent klesly i tržby podniku, činily 13,5 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti, která je zveřejněná ve Sbírce listin.
Firemní dluhopisy jsou standardní a důležitý nástroj financování pro podniky v každé vyspělé ekonomice. Tyto cenné papíry umožňují firmám získat kapitál prostřednictvím půjčky od investorů v pozici věřitelů na stanovenou dobu a s jasně danými podmínkami. Investoři přitom dostanou jako protiplnění nad rámec poskytnuté jistiny smluvený výnos z investovaných prostředků. Přístup k tomuto typu financování je ale různý a bližší pohled na české prostředí odhalí oproti zahraničí řadu specifik.
Trh s klidem přijal včerejší zprávu ratingové agentury Moody's, která zhoršila výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti české energetické společnosti ČEZ ze stabilního na negativní. Není to kurzotvorná informace, hodnotí analytici.
ČEZ a soukromá investiční společnost CVC Capital usilují o GasNet. Nabídky chtějí podat příští týden. Spekuluje se o ceně v řádech vyšších desítek miliard korun.
Polostátní energetická společnost ČEZ se bude ucházet o českou plynárenskou distribuční síť GasNet. Agentuře Reuters to řekl ředitel strategie a místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Podle něj je firma připravena podat nabídku na odkup. Cena může být v desítkách miliard korun.
Plynárenská společnost GasNet se včas chopila příležitosti a začala se zajímat o dnes často zmiňovaná témata udržitelnosti nebo diverzity na pracovišti. V řadě oblastí se firmě daří naplňovat vytyčené cíle, což dokazují i hodnocení nezávislých ESG ratingů nebo letošní vítězství v soutěži Férový zaměstnavatel s dobrou atmosférou. „Diverzita podle nás není o počtu žen ve firmě. Je o pestré firemní kultuře, férovosti a také o tom, jak efektivně firma pracuje s potenciálem zaměstnanců,“ říká Helena Steinerová, která v GasNetu vede tým Recruitment & Development.
Společnost GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku, je na prodej. Proces prodeje spustil jediný vlastník - konsorcium investorů vedené společností Macquarie Asset Management (MAM). Píšou o tom Hospodářské noviny (HN) s odkazem na čtyři zdroje z finančních a poradenských kruhů i energetiky. Ocenění firmy může být ve vyšších desítkách miliard korun.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.
Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 500 tisíc korun, kterou v roce 2024 vyměřil Severočeské vodárenské společnosti předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Důvodem pokuty byl nesprávný postup v zadání zakázky. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu.
Spotřeba elektřiny v Česku v letošním druhém čtvrtletí dál rostla, meziročně o 2,3 procenta, stále ještě ale nedosahuje průměru z let před energetickou krizí. Cena elektřiny meziročně vzrostla o 26 procent. Informovala o tom společnost Amper Meteo ze skupiny Amper.
Dva týdny po zemětřesení ve Venezuele, které si podle posledních údajů vyžádalo nejméně 3685 mrtvých, už tuto zemi opustilo mnoho zahraničních záchranářů. Uvedla to dnes agentura DPA. Z trosek se totiž vyprošťují už jen mrtví.
Síť lékáren Benu ⚕ v minulém finančním roce zvýšila čistý zisk na 757,7 milionu korun. Meziročně si tak zhruba o desetinu polepšila. Stejným tempem vzrostly i tržby společnosti na 13,8 miliardy korun, což je dosud nejvíc. Síť navýšila i počet lékáren. Vyplývá to z výroční zprávy Benu Česká republika zveřejněné v obchodním rejstříku. Finanční rok společnosti trval od 1. února 2025 do 31. ledna 2026.
Tribunál Soudního dvora Evropské unie zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Příměří mezi Spojenými státy a Íránem je u konce, řekl dnes podle médií americký prezident Donald Trump na summitu NATO v Ankaře. Íránce označil za lháře, vyjednávat s nimi podle něj nemá smysl. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu.