Třetina domácností v Česku má jednoho člena
V Česku postupně přibývá lidí, kteří žijí sami. Zatímco před 20 lety měla jen jednoho člena necelá čtvrtina českých domácností, teď je to téměř třetina. Takzvanými singles jsou nejčastěji lidé nad 65 let. Podíl početnějších rodin klesá. Domácnosti se zmenšují. V novém čísle svého časopisu Statistika a my to popsal Český statistický úřad.
„Nejvyšší podíl domácností jednotlivců najdeme ve věkové kategorii 65+, která tvoří zhruba polovinu všech jednočlenných domácností. Lidé v tomto věku často žijí sami nedobrovolně z důvodu úmrtí partnera,“ uvedli statistici.
Dvěma třetinám žen, které žily loni samy, bylo víc než 65 let. Mezi singles muži bylo pětašedesátníků a starších 31 procent. „V mladších věkových kategoriích převažují samostatně žijící muži nad jednočlennými domácnostmi žen," uvádí ČSÚ.
V Česku se loni postavilo 30 274 bytů, co je meziročně propad o 20,5 procenta. Nejvíce stavebníci jich dostavěli v Praze a ve Středočeském kraji. Polovina z nich vznikla v rodinných domech a více než třetina v domech bytových. V obou případech byl pokles o pětinu, uvedl Český statistický úřad. 
Budou města v Česku jen pro bohaté? Staví se žalostně málo bytů
Reality
Roli podle něj hraje i rozvodovost. Po rozpadu vztahu děti zůstávají častěji s matkou a otcové bydlí sami. Projevuje se také pozdější věk pro zakládání rodiny. Mladí po odchodu od rodičů žijí sami. Statistici podotýkají, že je to buď dobrovolné, nebo kvůli nemožnosti najít protějšek. Část lidí ale také partnera či partnerku má, jen bydlí odděleně.
Průměrná domácnost se zmenšila
Podle statistiků v roce 2005 tvořili samotní lidé 23 procent domácností, loni to bylo skoro 32 procent. Podíl dvoučlenných domácností, které jsou zatím nejčastější, je stabilní kolem 32 procent. Tři členové jsou v 16 procentech rodin, před dvěma desetiletími to byla pětina. Podobné podíly i pokles jsou i u čtyřčlenných domácností - z 19 na 15,5 procenta. Pět a více lidí bylo loni ve 4,4 procenta domácností, v roce 2005 v 5,3 procenta. Průměrná domácnost se zmenšila. Před dvěma desetiletími měla 2,52 člena, loni 2,3.
Celkem 67 procent domácností je bez vyživovaných dětí, v roce 2005 to bylo 64 procent. Podíl domácností s vyživovanými dětmi tak klesl z 36 na 33 procent. Domácností s jedním potomkem je 14,7 procenta, před 20 lety to bylo 17 procent. Dvě děti jsou v 15,1 procenta domácností, dřív to bylo 16,1 procenta.
Pracují s daty a modelují, jak mají pojišťovny nastavovat produkty pro své klienty. Třeba pro události, jako jsou povodně. Jan Šváb z Kooperativy je předsedou České společnosti aktuárů, jejímiž členy jsou pojistní matematici a další datoví odborníci v odvětví. Klimatická změna značně problematizuje to, co všechno si budeme moci v budoucnu pojistit. „V povodňových oblastech se staví, protože to všem vyhovuje. Až to bude lidem vadit, politici to budou chtít změnit,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz.
Jan Šváb: Češi si budou muset vybrat, jak chtějí do budoucna řešit povodňové škody
Leaders
Takzvané úplné domácnosti, které podle statistiků tvoří pár s dětmi či bez dětí a případně i další příbuzní, jsou v Česku nejčastější. Je jich 57,5 procenta. Před 20 lety to bylo 65,6 procenta. Neúplné rodiny jednoho rodiče s dětmi jsou ve 4,7 procentech domácností, podíl se mění jen minimálně. Podle statistiků mezi těmito rodinami přibývá svobodných rodičů a ubývá těch rozvedených. „To ukazuje na častější existenci takzvaných faktických manželství,“ podotkli statistici. Dvojice spolu žijí bez sňatku a mají potomky.
Celkem neúplné rodiny samotného rodiče s dětmi a případně dalšími dospělými příbuznými pak tvoří desetinu domácností v Česku. Zhruba jedno procento domácností se pak skládá ze spolubydlících. Mohou to být cizí lidé, ale i sourozenci či prarodič s vnukem.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
