Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 procenta na 48.295 korun. Po odečtení inflace si zaměstnanci reálně polepšili o 4,5 procenta, což je nejlepší výsledek za více než dva roky. Ukazuje to dnešní statistika Českého statistického úřadu.
Mzdy tak pokračují v růstu, který se po dlouhém propadu způsobeném inflací obnovil začátkem loňského roku. Bez ohledu na ceny mzdy rostou nepřetržitě od roku 2014, ovšem až po ústupu inflace se růst opět projevil i reálně.
Na „průměr“ však většina zaměstnanců tradičně nedosáhne. Medián mezd činil 42.901 Kč, tedy o více než 5300 korun méně než průměr. Polovina lidí tak bere méně. U mužů činil medián 45.502 korun, u žen 40 059 korun. Podle dat se 80 procent zaměstnanců pohybuje v pásmu mezi 22 559 a 82 064 korunami.
Štědré bonusy? Jak kde. Malé firmy nemají z čeho brát
Mimořádné odměny letos čekají zaměstnance ve více než dvou pětinách firem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Hospodářské komory ČR. Výrazně méně štědré jsou ale nejmenší podniky, které stále narážejí na finanční limity a někdy nezvládají ani růst mezd.
Nejrychleji rostly mzdy v sektoru profesních, vědeckých a technických činností (o 11,4 %). Více než devět procent přidaly i kultura, zábava a rekreace a stavebnictví. Naopak nejpomalejší růst – pouhá tři procenta – vykázaly energetické obory.
Tradičně nejvyšší výdělky zůstávají v Praze, kde průměr dosáhl 61.129 Kč. Na opačném konci žebříčku je Karlovarský kraj s průměrnou mzdou 41 675 Kč.
Počet zaměstnanců v ekonomice meziročně mírně stoupl o 0,3 procenta na 4,03 milionu lidí.
Pět let bez přidání. Nová koalice chce zmrazit platy politiků
Koalice ANO, SPD a Motoristů představila návrh na zmrazení platů politiků od příštího roku na současné úrovni. Opatření má platit pět let a má být schváleno ve zrychleném režimu, oznámil Tomio Okamura.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Hra o zmrazená ruská aktiva. ECB odmítla poskytnout záruku za reparační půjčku Ukrajině
V Česku vedle e-shopů působí už i řada online tržišť. I pro ně ale platí evropská pravidla a je třeba, aby tržiště, která chtějí působit v Evropě, tato pravidla respektovala, zdůraznil v exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz Giuseppe Panarese, viceprezident pro mezinárodní 1P (vedení přímého prodeje online tržiště) evropského online tržiště Allegro, které nyní působí především ve střední Evropě.
Nedávno se rozjela kauza kolem otevření kamenného obchodu čínského online tržiště v Paříži. Obáváte se asijských tržišť, jako je Shein či Temu?
To není o strachu. Je to o tom, abychom všichni hráli podle stejných pravidel. Existují přísná pravidla a regulace, podle nichž v Evropě e-shopy a platformy fungují a která musí evropské obchody plně respektovat. A pak jsou tady mimoevropští obchodníci, kteří se jimi neřídí a čekají, jak na to Evropa zareaguje.
Allegro funguje pod přísnými pravidly Evropské unie, včetně nařízení o digitálních službách (DSA), ochrany spotřebitele a předpisů o bezpečnosti výrobků. Tento závazek je podpořen činy: jen v roce 2024 jsme zablokovali přes 122 milionů pokusů o zalistování nevyhovujících produktů a odstranili či zastavili registraci více než 240 tisíc podezřelých prodejců, čímž se jasně odlišujeme od konkurence, která tyto požadavky nedodržuje.
A jak to obchodníci přijímají?
Je to složité téma. V integraci pravidel pro obchodníky jsme ale velice rychlí. Jsou jich tisíce, kteří u nás prodávají miliony produktů. I když nekontrolujeme každý jednotlivý produkt – což je vzhledem k obrovskému rozsahu naší platformy jednoduše provozní nemožnost, nikoliv otázka neochoty. Zásadní je, jak rychle zareagujeme, když je cokoliv v nepořádku. Řadě obchodníků se ale tyto věci kolem integrace nelíbí a ozývají se směrem k Evropské komisi, že to není vůči lokálním obchodníkům fér. Stěžují si, že musí dodržovat řadu pravidel, zatímco mimoevropští obchodníci nikoliv.
Primárně jde ale o kontrolu zboží a nikoliv o kontrolu samotných obchodníků?
Kontrola není to správné slovo. My v praxi ani nemůžeme naše obchodníky kontrolovat, jen jim poskytujeme prostor, kde mohou své produkty prodávat. Díky naší platformě se dostanou lépe ke svým zákazníkům. Dohlížíme na to, aby respektovali evropská pravidla a regulace, a pokud to nedělají, řešíme to. Zajímá nás, zda jde o potíže s kvalitou či fungováním produktu, nebo zda je problém mezi obchodníkem a zákazníkem. Těch potíží může být mnoho a stejně tak mnoho je i řešení. Důležitá je rychlost a ověření, že se funguje dle pravidel.
Jakou rychlost máte na mysli?
Většinou je to otázka hodin. Třeba když si zákazník stěžuje, že produkt není bezpečný, musí náš systém zareagovat rychle. Musí si ověřit, zda jde například o produkt, který má hodně pozitivních recenzí a nízkou reklamovanost, anebo naopak, zda jde opakovaně o stejné chyby. I kvůli tomu jsme investovali do automatizace procesů, abychom byli dost rychlí a dokázali tyto problémy odlišovat.
A proč ale v Česku popularita čínských platforem nyní tak roste?
Mimo jiné i proto, že tyto platformy investují obrovské peníze, a to nejen do reklamy. Nabízejí na trhu extrémně levné zboží, které láká zákazníky, aby se k nim alespoň podívali. V těchto technologiích jsou asijské platformy o mnoho let napřed než řada evropských a amerických hráčů. Problém je ale v tom, jak tyto funkcionality a data využívají. U diskontních cen není těžké získat pozornost. Je i snadné vyvolávat u zákazníků určité chování, protože víte, jak na ně, a víte, že zákazníci na slevy slyší a budou jen scrollovat a nakupovat, až se na tom mohou stát závislými. Je to jako droga. I proto máme v Evropě regulace, jinak by to dělali všichni. Ani velcí hráči, jako je Amazon či v Česku Alza, Rohlík nebo Allegro, takové mechanismy nevyužívají.
Když ale můžete své vysněné zboží koupit tak levně...
Ano, čínské platformy se chovají jinak než ty ostatní a nabízejí zákazníkům produkty jen za 20 nebo 50 korun. Málokterý zákazník se pak zabývá tím, jak je to vůbec možné a nakolik to může škodit jemu nebo jeho dětem. Spoustu lidí láká objednávat si takto levné zboží, aniž by se ptali, zda jsou dané výrobní materiály bezpečné pro zdraví, zda nejsou rakovinotvorné či jinak škodlivé. A nevadí jim pak ani to, že materiály a výrobní procesy evropským standardům neodpovídají. Na tyto otázky bychom se ale ptát měli a měli bychom trvat i na tom, aby tato pravidla dodržovali také oni.
Co říkáte na kritiku vůči tržištím, že se chovají jako e-shopy, ale nepřebírají právní odpovědnost podle EU?
Důležité je být informovaný o zákonných povinnostech a regulacích EU a ty respektovat. A musíme hlídat i to, jakým způsobem se chovají naši obchodníci k zákazníkům. Tržiště je ale nutné vnímat i jako prostor pro nové příležitosti. Můžete si otevřít účet a okamžitě své zboží prodávat. Zatímco když si otevřete vlastní e-shop na svém webu, potřebujete jednu zásadní věc, a tou je „traffic“, tedy přivést do svého obchodu zákazníky – a to platí jak pro e-shop, tak pro kamenný obchod. A protože my máme miliony zákazníků, kteří denně na Allegru hledají zboží, dokážeme zákazníky přivést i k malému obchodníkovi a on může ihned prodávat.
Ozývá se ale i kritika, že internetová tržiště ničí lokální byznys...
Pokud nás někdo kritizuje, že ničíme lokální ekonomiku, je to absurdní, protože je to spíš naopak. My de facto lokální byznys posilujeme, protože tisíce českých malých lokálních obchodníků přes nás prodávají na mnohem větším trhu, než je ten v jejich městě, a na který by sami nikdy nedosáhli. Když si jako český obchodník otevřete účet na Allegru, můžete oslovovat nejen české zákazníky, ale i ty ze Slovenska, Maďarska či Polska. Mohou tak dosáhnout až na 21 milionů zákazníků, které máme my jako Allegro. Potenciál je navíc obrovský. Podle našich dat se každá koruna, kterou prodejce vygeneruje na českém trhu, promítne do čtyř zlotých v Polsku.
Nedávno jste také integrovali Mall.cz. Co se tím v Allegru změnilo?
Od akvizice jsme hodně investovali a rok 2025 je pro nás spíše přechodový. Nejvíce jsme investovali do integrace Mall.cz do Allegra, která se dokončila v březnu. Původně jsme fungovali jako dva obchody, ale po integraci všech procesů a funkcionalit máme pro obojí jeden systém a ten funguje nejen v Česku a Polsku, ale i na Slovensku a v Maďarsku. Máme tedy jeden systém i jeden tým, který funguje mezi všemi zmíněnými trhy, což nám pomáhá růst. Celá integrace bude dokončená v roce 2026.
Jak se tedy daří vašemu byznysu v těchto dnech?
Teď je to dost náročné, i když pozitivním způsobem. V listopadu jsme totiž rozjeli předvánoční slevové akce Black Friday a předvánoční slevy. Čeští zákazníci milují slevy a my jim nyní nabízíme slevy mezi 30 a 50 procenty. Díky tomu máme denně obrovské množství objednávek a tato část roku je tak trochu bláznivá a blížíme se na hranu kapacity. Díky integraci ale máme i kvalitní logistiku a využíváme také logistické služby třetích stran.
A jaké jsou vaše další plány?
V budoucnu chceme mít kompletně unifikovaný systém v rámci celé společnosti. Plánujeme, že i v roce 2026 budeme růst dvouciferně nebo rychleji. Oproti minulosti se zaměřujeme i na udržitelný růst. Nezajímá nás jen růst pro růst, jako je tomu u některých hráčů třeba z Číny, ale jde nám o to, aby růst odpovídal principům udržitelnosti. Ohledně dalšího vývoje jsme optimističtí a investujeme velké množství peněz i do nových technologií.
Na kolik je tedy pro Allegro důležitý český trh?
Aktuálně je pro nás český trh velmi důležitý. Polský trh je sice náš největší, ale celkově máme přes čtyři miliony aktivních zákazníků ve středoevropském regionu mimo Polsko. A k růstu v Česku nám pomohla i akvizice Mall.cz a CZC. Máme tu také tisíce českých obchodníků a jejich počet neustále roste.
Zmínil jste, že čeští zákazníci milují slevy. Neříkejte, že ti z ostatních zemí je nemilují...
Pochopitelně je mají rádi všude, ale jsou v tom rozdíly. Rozhodně neplatí, že čeští a polští zákazníci jsou stejní, jak se někteří domnívají, protože mají k sobě jazykově i kulturně blízko. Zatímco čeští zákazníci milují slevové kupóny, polští reagují na přeškrtnuté původní ceny. Výsledek je sice stejný, ale komunikace se zákazníkem musí být jiná. Dalším rozdílem je i způsob platby: čeští zákazníci ještě stále hojně využívají možnosti balíku na dobírku, zatímco v Polsku se tato platba už dlouho nevyužívá. Pokud chcete být úspěšní v různých státech, musíte zákazníkům porozumět a vědět, co chtějí. Nemůžete používat stejný přístup ve všech zemích.
Francie zasáhla proti Sheinu. Nesmí v zemi podnikat, dokud si „neuklidí“ web
Shein čelí dalšímu skandálu. Francie mu ve středu zakázala působit na svém území, dokud neprokáže, že jeho online tržiště splňuje evropské zákony. Stalo se to ve stejný den, kdy Shein otevíral svůj první kamenný obchod na světě, a to právě v Paříži.
Umělá inteligence mění svět e-commerce od základů. Přináší revoluci do personalizace nákupního zážitku, zefektivňuje logistiku a otevírá cestu k novým obchodním modelům.
Black Friday, tedy velké nakupovací šílenství je na spadnutí, odehraje se už tento týden. Z výkladních skříní kamenných obchodů i z e-mailových schránek na nás vyskakují slevy. I malí obchodníci, kteří celý rok klimbají, se zrovna kvůli této akci probudili. Pokud chcete nakupovat bezpečně online, je třeba ohlídat pět základních věcí - vaše zařízení, používané aplikace, vyhlédnutý e-shop, platbu a doručování. Tady jsme to pro vás s odborníky shrnuli.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Allegro zrychluje růst a upevňuje svoji pozici v Česku
Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu.
Evropská komise (EK) v příštích 12 měsících zmobilizuje až tři miliardy eur (72,4 miliardy korun) do projektů na zvýšení těžby a zpracování strategických surovin v EU. Plán s názvem RESourceEU ve středu na tiskové konferenci představil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Cílem plánu, který navazuje na unijní nařízení o strategických surovinách, je v této oblasti do roku 2029 snížit závislost na dovozu až o 50 procent.
Podpora konkrétních projektů, například německého lithia
Brusel peníze využije na podporu konkrétních projektů. Patří mezi ně i projekt Lionheart australské společnosti Vulcan Energy Resources na těžbu lithia v Německu. Mezi tzv. kritické neboli strategické suroviny patří vzácné zeminy jako nikl, mangan, grafit, kobalt či lithium, které jsou klíčové pro energetiku, automobilový průmysl, obranu či výrobu čipů.
Maďaři opět pomáhají Rusům. Chtějí žalovat Evropu kvůli plynu
Maďarský ministr zahraničí řekl ruské agentuře, že země podá žalobu k Soudnímu dvoru EU proti vedení EU, pokud se jí podaří zavést zákaz dovozu plynu a ropy z Ruska.
„V tomto globálním závodě o materiály, které náš průmysl nejvíce potřebuje, je RESourceEU motorem naší průmyslové suverenity,“ uvedl místopředseda komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Evropské centrum pro strategické suroviny
Součástí plánu je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum by mělo shromažďovat tržní data, řídit portfolio strategických projektů, podílet se na jejich financování a koordinovat společné nákupy či vytváření zásob klíčových materiálů.
Pilířem bude i společné skladování
Komise spolupracuje s členskými státy na pilotním režimu společného skladování surovin, jenž má být spuštěn rovněž v roce 2026. Návrh počítá se zpřísněním pravidel pro export kovového odpadu a šrotu, zejména v oblasti permanentních magnetů.
Lithium letos zlevnilo o více než 80 procent, především kvůli přebytku nabídky a ochlazení poptávky po elektromobilech. Přesto trh vykazuje známky stabilizace a poptávka po bateriích a obnovitelné energii by měla v dlouhodobém horizontu růst.
Letos v březnu komise schválila seznam investic do 47 strategických projektů ve 13 členských státech v celkové hodnotě 22,5 miliardy eur (543 miliard korun), které mají zajistit a diverzifikovat přístup EU ke strategickým surovinám. Mezi ně patří i dvě iniciativy z České republiky. Jde o těžbu a zpracování lithia pro baterie společnosti Geomet v severočeském Cínovci a těžbu a zpracování manganu pro baterie společnosti Euro Manganese ve Chvaleticích v Pardubickém kraji.
Strategické projekty pokrývají hlavní fáze surovinového řetězce – těžbu, zpracování, recyklaci a vývoj náhradních materiálů. Součástí programu je i zrychlený proces vydávání povolení. Projekty těžby by měly být schváleny do 27 měsíců, zpracovatelské a recyklační iniciativy pak do 15 měsíců. Dosavadní praxe často vedla ke zpoždění projektů až o deset let, což EK označila za neudržitelné. Vedle Česka se schválené projekty nacházejí v Belgii, ve Francii, v Itálii, Německu, Španělsku, Estonsku, Řecku, ve Švédsku, ve Finsku, v Portugalsku, Polsku a v Rumunsku.
„Bílé zlato“ ztrácí lesk. Vyplatí se kutat lithium pod Cínovcem?
Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.
