Obnovení dodávek ropy ropovodem Družba se opět odkládá. Ukrajina podle slovenského ministerstva hospodářství přepravu v nejbližších dnech nespustí. Bratislava i Budapešť Kyjev obviňují z průtahů. Slovensko kvůli výpadku vyhlásilo ropnou nouzi a sáhlo do státních zásob. Spor o dodávky se mezitím přenesl i na úroveň Evropské unie.

Ukrajina v nejbližších dnech přepravu ropy na Slovensko ropovodem Družba neobnoví. Informovalo o tom slovenské ministerstvo hospodářství. Opětovné spuštění tranzitu suroviny bylo po opakovaných odkladech naposledy plánováno na dnešek. Podle Bratislavy ale Kyjev nyní oznámil, že přeprava zatím obnovena nebude.

Spor o opravy ropovodu

Slovensko i Maďarsko v uplynulých dnech opakovaně obviňovaly Ukrajinu, že s obnovením provozu ropovodu otálí. Ropovod Družba byl na konci ledna poškozen při ruském útoku. Podle ukrajinských úřadů tehdy ruský dron zasáhl část infrastruktury na západní Ukrajině. Kyjev tvrdí, že Ukrajina se snaží poškození opravit a přepravu ropy co nejdříve obnovit.

Spor o Družbu prohlubuje napětí mezi Bratislavou a Kyjevem

Politika

Přerušené dodávky ruské ropy ropovodem Družba se staly dalším bodem napětí mezi Slovenskem a Ukrajinou. Po telefonátu prezidenta Volodymyra Zelenského se slovenským premiérem Robertem Ficem je zřejmé, že obě vlády se zásadně rozcházejí v hodnocení technického stavu potrubí i odpovědnosti za dlouhodobý výpadek. Spor má přímé dopady na energetickou bezpečnost regionu i na další podobu vzájemných vztahů.

nst

Přečíst článek

Slovenské ministerstvo hospodářství nyní uvedlo, že ukrajinská strana slíbila poskytnout další informace o přepravě ropy tento pátek.

Slovensko vyhlásilo ropnou nouzi

Slovensko i Maďarsko jsou dlouhodobě závislé na dodávkách ropy z Ruska, které v roce 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.

Po přerušení dodávek ropy ropovodem Družba slovenský premiér Robert Fico uvedl, že není jasné, kdo infrastrukturu poškodil. Ficova vláda následně vyhlásila stav ropné nouze.

Stát zároveň uvolnil část strategických zásob ropy pro bratislavskou rafinerii Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL. Společnost mezitím začala pracovat na zajištění dodávek ropy alternativní trasou.

Fico také oznámil, že Slovensko nebude pomáhat Ukrajině nouzovými dodávkami elektřiny, kterou Kyjev potřebuje po ruských útocích na svou energetickou infrastrukturu.

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny

Politika

Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

ČTK

Přečíst článek

Spor řeší i Brusel

Situaci řeší i evropské instituce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý telefonicky hovořila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o energetické bezpečnosti. List Financial Times zároveň uvedl, že velvyslankyně EU v Kyjevě Katarína Mathernová nedostala souhlas ukrajinských úřadů k inspekci poškozené části ropovodu.

Maďarský premiér Viktor Orbán mezitím napsal šéfce Evropské komise dopis, ve kterém tvrdí, že Kyjev blokuje spuštění ropovodu z politických důvodů.

Podle Orbána se Ukrajina snaží ovlivnit předvolební kampaň v Maďarsku. Budapešť zároveň varovala, že nepodpoří žádné rozhodnutí Evropské unie ve prospěch Ukrajiny, dokud se situace kolem ropovodu nevyřeší. Maďarsko v současnosti blokuje unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun).

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Money

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Rozšiřující se konflikt na Blízkém východě nehrozí pouze dočasným zvýšením cen na benzinkách, ve hře jsou i vyšší ceny elektřiny, s tím rostoucí inflace či zamrzlé hypotéky.

Konflikt v Íránu zase a znovu obnažuje zásadní dějinný předěl. Evropa po stovkách let už není hybatelem světového dění, nýbrž pouhým pasivním přihlížejícím. Tím, který navíc „divadlo“, jež zatím sleduje naštěstí jen zpovzdálí, nakonec z velké části zaplatí. Předchozí výboje USA na Blízkém východě, zejména první a druhá válka v Iráku, ještě nesly posvěcující štempl velkých evropských ekonomik v čele s Británií. Jenže ani ty už dnes Američany nezajímají, vystačí si s Izraelem.

Evropské země vlastně ztratily ve světě váhu coby geopolitická síla. Kvůli selhání svých elit v posledních desetiletích jsou v rostoucí míře podřízeny Spojeným státům nejen bezpečnostně, ale také energeticky. Nemají co nabídnout. Navíc jsou jejich elity zhusta levicové, více či méně skrytě antiamerické. Takže Američané v nich stále zřetelněji nemají partnera nejen vojenského, ale ani hodnotového. To se vzpomínaným Izraelem si rozumějí lépe. Ten totiž ještě nepodlehl levicové relativizaci hodnot a zpochybňování přínosné dějinné role Západu, které je ve svém důsledku mimořádně oslabující, nakonec hlavně ekonomicky, společensky a (geo)politicky.

Energetická slabina starého kontinentu

Evropa geopoliticky povážlivě slábne, neboť už vlastně od 90. let rezignuje na to, co geopolitickou sílu zajišťuje. Rezignuje na dostupné energie, s nimi související základnu globálně konkurenceschopného průmyslu, včetně toho vojenského a zbrojního, a rezignuje také na to, co z ní učinilo světovou velmoc uplynulých staletí – tedy na inovativní podnikání a podmínky, které potřebuje ke svému rozkvětu.

Brusel by rád centralizoval, jako centralizuje Peking, akorát Evropa nebyla, není a nebude Čína, v níž měl odjakživa úředník vyšší společenský status než podnikatel. I proto také průmyslová revoluce proběhla jako první v Evropě, ne v Číně. Číně Západ předal výdobytky průmyslové revoluce takřka na podnose za pár desetiletí.

Budeme-li konkrétnější, Evropa v rámci rezignace na dostupné energie dává sbohem vlastní těžbě zemního plynu a řada evropských zemí v čele s Německem pak dokonce i jaderné energetice. O to zranitelnější pak starý kontinent je během situací, jakou představuje právě probíhající konflikt v Íránu.

Burzovní cena zemního plynu v Evropě vyskočila v tomto týdnu takřka až na dvojnásobek (v Americe za poslední měsíc klesla o skoro deset procent). Obchodníci se totiž obávají trvalejší blokády Hormuzského průlivu, která by od světa odstřihla katarský plyn. Ten sice směřuje zejména do asijských ekonomik, ale pokud by jej nedostaly, budou hledat alternativní dodavatele, například ty z USA.

Evropa, která je na dovozu amerického plynu více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o tento plyn, což by jeho cenu šponovalo. Obchodníci už nyní začali tuto možnost předjímat. Zdražení plynu v Evropě může zdražit také elektřinu, jejíž podstatná část se prostřednictvím plynu v Evropě vyrábí. Tím by došlo k dalšímu ochromení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který by tak mohl zesílit své volání po obnovení dodávek plynu z Ruska, například plynovodem Nord Stream 2.

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Money

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Nynější prudké zdražování plynu je tedy z velké části důsledkem vlastní rezignace Evropy na co možná nejvyšší míru energetické soběstačnosti, kdy – například – kvůli environmentálním ohledům sice odmítá vlastní těžbu plynu frakováním, ale nepříčí se jí mohutný dovoz takto frakovaného plynu z USA. Američtí dodavatelé zkapalněného zemního plynu tak na americké válce v Íránu vydělají, zatímco evropští odběratelé plynu za ni zaplatí. A nejen oni.

Dopad na české hypotéky

Výnos desetiletých dluhopisů české vlády tento týden poměrně výrazně narůstá. Klíčovým důvodem je právě zdražování plynu. To má totiž potenciál citelně zvýšit inflaci v Česku, takže investoři žádají vyšší výnos dluhopisů, aby ji výhledově pokryli. Pod tíhou dění v Íránu proto už trh také přestal sázet na to, že Česká národní banka letos sníží své základní úrokové sazby.

Ještě ve čtvrtek minulý týden trh předpokládal, že se sazby do roka a do dne sníží z 3,5 na rovná tři procenta. Kvůli obavě z inflačního dopadu íránského konfliktu, jejž zrcadlí právě pondělní i úterní poměrně citelný růst výnosů dluhopisů vlády ČR, však trh nyní předpokládá letošní stabilitu úrokových sazeb ČNB. Kdo čekal alespoň mírné letošní zlevnění hypoték v Česku, musí si nyní nechat zajít chuť.

David Marek: Problém není dražší ropa, ale blokáda Hormuzského průlivu

Leaders

Dodávky ropy z Perského zálivu lze bez zvýšení ceny nahradit odjinud. Ale jen krátkodobě. Větším problémem, který hrozí, je ovšem výpadek globální námořní dopravy. To už se stalo kvůli covidu i Hútíům a evropské země včetně Česka to stálo část ekonomického růstu, říká hlavní ekonom a ředitel Clients & Markets české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Energie rozhodují o životní úrovni

To, že je Evropa příliš závislá na dovozu tak základní suroviny, jakou je plyn, představuje problém nejen z hlediska konkurenceschopnosti průmyslu. Tato závislost také zvyšuje výnos dluhopisů, tedy náklady obsluhy vládního dluhu. Neboli zvyšuje úrokové platby, které je třeba uskutečnit ze státního rozpočtu. A zvyšuje také náklady financování, třeba firemních investic do inovací a nových pracovních míst. A na úrovni domácností zdražuje třeba zmíněné hypotéky. Hůře dostupný plyn tedy znamená horší životní úroveň, vyšší úrokové platby, méně investic i inovací. A to nejsou žádné maličkosti.

Účet zaplatí další generace

Cena a dostupnost energií zkrátka tak či onak prostupuje celou ekonomikou. Čína i USA se o dostupné energie snaží, seč mohou, Evropa si energie naopak uměle zdražuje, třeba povolenkami, nebo si je neprozíravě likviduje, jako když Němci v době houstnoucího geopolitického napětí vypínají jaderné bloky. Za tento nerozum platí Evropané už teď, jak vidíme právě nyní, v době stupňujícího se konfliktu v Íránu. Skutečně draze za něj zaplatí ale až další generace Evropanů.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy