V německé spolkové vládě se diskutuje o zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty ze současných 19 na 21 procent. Dopad na české hospodářství by nebyl významný. Pocítili by jej ale lidé jezdící k našim sousedům za nákupy.

Cílem zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH), o němž se podle německých médií nyní diskutuje, je získat dodatečné příjmy, které by pokryly zvýšené výdaje na podporu hospodářství i obranu. Loni spolková vláda schválila balík státní pomoci ve výši 500 miliard eur (asi 12,238 bilionů korun). Hovoří se ovšem i o snížení daní z příjmu malým a středním podnikům a nutnosti pokrýt následný výpadek daňových příjmů.

Jak uvádí německý server Tagesschau, spolkový kancléř Friedrich Merz zvýšení DPH nevylučuje. Podle Marcela Fratzschera, prezidenta Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) by zvýšení sazby na 21 procent znamenalo dodatečné příjmy spolkové kasy o 32 miliard eur (zhruba 783 miliard korun).

Opačný trend

Zatím je ale vše pouze ve stádiu diskusí či nápadů a dlužno dodat, že dosavadní politika šla opačným směrem. K 1. lednu letošního roku Německo snížilo sazbu DPH z 19 na sedm procent pro návštěvníky restaurací, kaváren, bister či prodeje hotového jídla takzvaně přes ulici. Snížení se týká pouze jídla, sazba u nápojů konzumovaných v gastroprovozech zůstává na 19 procentech.

Aktualizováno

Evropa hrozí úderem na Írán. Francie a Británie zvažují vojenskou akci, Němci vycouvali

Politika

Francie a Británie by mohly udeřit na Írán. Původně se mluvilo i o Německu, to však nakonec vojenské akce proti Íránu nepodnikne. Ve společném prohlášení země tvrdí, že na ochranu svých zájmů a zájmů svých spojenců na Blízkém východě, kteří čelí raketovým útokům Íránu, by mohly spustit obrannou akci na zničení íránské schopnosti vypouštět rakety a drony u jejich zdroje.

nst

Přečíst článek

„Němci hledají nové příjmy do rozpočtu, protože začali výrazně stimulovat ekonomiku, a to vytváří výrazné rozpočtové schodky, na něž nebyli v minulosti zvyklí,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Navýšení DPH podle něj pochopitelně vede k prodražení zboží a služeb a vyvolává inflační tlaky.

Pro Česko dobře, špatně, i skoro nijak

Na Českou republiku by mělo dopady jdoucí oběma směry. „Češi jezdí do Německa třeba kvůli vyšší kvalitě potravin či kvůli tomu, že některé produkty a obchody nejsou v českém pohraničí dostupné. Takže nákupy pro nás by byly méně výhodné,“ hodnotí Křeček. Na druhou stranu ovšem může více Němců jezdit nakupovat do Čech, kam už ostatně v současnosti směřuje pro pohonné hmoty. „Takže to může pomoci českým obchodníkům v pohraničí získat novou klientelu,“ podotýká ekonom.

Negativně by to ovšem zasáhlo firmy, které dodávají do německého maloobchodu či německých výrobních řetězců, navázaných na konečnou domácí poptávku. Jako jsou auta, náhradní díly, spotřební zboží, nábytek či elektrotechnika. Tam by mohla oslabit jejich konkurenční pozice vůči zboží odjinud.

DPH by zdražilo zboží a služby

Zvýšení cen by na německé domácnosti dopadlo nerovnoměrně v závislosti na jejich příjmu respektive podílu z tohoto příjmu, který domácnost vynakládá na spotřebu, připomíná Tagesschau. Na procento lidí s nejvyššími příjmy, kteří 30 procent svých příjmů odkládají na spoření, by podle Alfonse Weichenriedera, profesora Goethovy Univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem, změna dopadla méně než na lidi s nižšími příjmy. „Zvýšení daně z přidané hodnoty postihuje lidi s menším příjmy výrazně tvrději než lidi s vysokým příjmem,“ podtrhuje také Fratzscher. Dodává, že nízkopříjmové rodiny musejí vydat skoro celý příjem na úhradu životních nákladů a jsou tak zvýšením cen postiženy obzvlášť silně.  

Hospodářskému růstu zvýšení DPH neškodí?

Na důsledcích zvýšení DPH na celkový hospodářský vývoj se ekonomové neshodnou. Zatímco experti respektovaného ifo-Institutu hovoří o tom, že zvýšení této daně znamená pro hospodářský růst menší újmu než zvýšení daně z příjmu fyzických a právnických osob, prezident DIW Fratzscher hovoří o tom, že když lidem zůstane méně peněz v kapse, budou méně nakupovat. Což by vedlo k nižšímu hospodářskému růstu a mělo by to negativní dopad na podnikatele.

Německo chce nové stíhačky a transportéry. Nákupy schválí letos

Politika

Německo chce ještě do konce roku získat souhlas parlamentu na více než šest desítek vojenských zakázek včetně nákupu 20 stíhaček Eurofighter, 5000 transportérů Boxer a 3500 transportérů Patria. Informovala o tom agentura Bloomberg, která se odvolává na své informované zdroje.

ČTK

Přečíst článek

Německo změnilo svou daň z přidané hodnoty k 1. lednu 2007, kdy ji zvýšilo z 16 na 19 procent. Podle analýzy německé centrální banky to mělo mírný regresivní vliv na hospodářství a brzdilo oživení poptávky a kupní síly na domácím trhu. Hlavně ale šla nahoru inflace. V polovině roku 2007 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,3 procenta, z čehož zhruba 1,4 procentního bodu šlo podle Bundesbank na konto vyšší DPH. Zvýšení inflace by podle ekonomů způsobilo podobný efekt jako v roce 2007. „Spotřebitelské ceny budou stoupat. Firmy zvýšení DPH nebudou polykat, budou ho předávat dál,“ říká profesor Weichenrieder.

Načasování uprostřed války v Iránu?

Němečtí odborníci poukazují také na to, že německé hospodářství je v současnosti negativně ovlivňováno válkou v Perském zálivu. Nejde jen o vliv na náladu spotřebitelů, ale také o inflační tlaky, které přicházejí ze strany zdražování energií.