Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
Nejčastější hrubé mzdy se v roce 2025 pohybovaly mezi 38 a 42 tisíci korunami a mediánová mzda, tedy střed mezd všech zaměstnanců, činila necelých 44,5 tisíce korun měsíčně. Průměr táhnou vzhůru především vysoké příjmy relativně úzké skupiny nejlépe placených pracovníků. Více než 200 tisíc korun hrubého měsíčně pobíralo méně než jedno procento zaměstnanců.
To ovšem neznamená, že by letošní mzdová data nepřinesla dobrou zprávu. Právě naopak. Po letech, kdy inflace znehodnocovala růst výdělků a domácnosti reálně chudly, se situace výrazně změnila.
Největší nárůst za osm let
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Protože spotřebitelské ceny rostly jen o 1,6 procenta, zvýšila se kupní síla mezd o 6,4 procenta. Tak výrazné reálné zlepšení nezažili čeští zaměstnanci od roku 2018.
Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci
Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.
Pozitivní zprávou navíc je, že růst kupní síly tentokrát nezůstal omezen jen na několik vybraných skupin. Reálně si polepšili zaměstnanci ve všech odvětvích ekonomiky. Rozdíly však byly značné. Zatímco v oblasti nemovitostí vzrostly reálné mzdy přibližně o pětinu a v administrativních a podpůrných činnostech o zhruba 17 procent, v energetice kupní síla výdělků prakticky stagnovala.
Přesto není důvod propadat přehnanému optimismu. České mzdy sice rostou, v evropském srovnání však zůstávají relativně nízké.Průměrná hodinová mzda v Česku dosahuje pouze 57 procent průměru Evropské unie. Tuzemští zaměstnanci si tedy konečně citelně polepšují, skutečné dohánění západní Evropy však bude ještě během na delší trať.
Mzdy v Česku vystřelily nad 50 tisíc. ČNB z toho radost mít nebude
Češi v průměru berou přes 50 tisíc korun měsíčně. Jenže dobrá zpráva pro zaměstnance je zároveň varováním pro centrální banku. Silné mzdy mohou podle ekonomů zkomplikovat boj s inflací.
Investoři často řeší, do jaké akcie investovat. Mnohem méně pozornosti ale věnují tomu, kolik jim z výnosu nakonec ukrojí stát. Šestý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, jak funguje časový test, proč mohou být dividendy překvapivě nevýhodné a jaké legální možnosti daňové optimalizace mají běžní investoři.
Zatímco v minulém díle s moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírali ukazatele jako P/E, EV/EBITDA nebo ROA, tentokrát se hlavní ekonom Trinity Bank zaměřil na daně a jejich dopad na dlouhodobé investiční výsledky.
Časový test: Největší daňová výhoda českých investorů
Jedním z největších benefitů, které čeští investoři mají, je takzvaný časový test. Ten umožňuje prodat investici se ziskem bez nutnosti platit daň z příjmu, pokud ji investor držel dostatečně dlouho. V současnosti činí časový test u akcií i kryptoměn tři roky.
Pokud tedy investor nakoupí akcii za 100 dolarů a po více než třech letech ji prodá za 200 dolarů, zisk ve výši 100 dolarů už dani nepodléhá. „Když akcii držíte déle než tři roky, zisk z jejího prodeje vůbec nedaníte,“ vysvětluje Lukáš Kovanda. Vedle časového testu existuje také takzvaný hodnotový test. Pokud celkový objem prodejů cenných papírů za rok nepřekročí 100 tisíc korun, mohou být od daně osvobozeni i investoři, kteří tříletou lhůtu nesplní.
Podle Kovandy ale časový test není jen daňová úleva. Funguje také jako psychologická kotva, která investory motivuje k dlouhodobému přemýšlení a brání unáhleným prodejům během krátkodobých výkyvů trhu.
Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci
Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.
Zatímco u růstu ceny akcií se díky časovému testu můžete daním úplně vyhnout, u dividend je situace jiná. Dividendy se zdaňují průběžně už ve chvíli, kdy je investor obdrží.
U českých akcií, například u ČEZ nebo Komerční banky, je proces poměrně jednoduchý. Firma vyplatí dividendu už po odečtení patnáctiprocentní srážkové daně a investor ji zpravidla nemusí uvádět do daňového přiznání. Složitější situace nastává u zahraničních titulů. „Pokud držíte americké akcie, tamní základní daň z dividend je 30 procent. Ve Švýcarsku dokonce 35 procent,“ upozorňuje Lukáš Kovanda.
Právě zde vstupuje do hry problematika dvojího zdanění. Aby investor neplatil daň ze stejného příjmu dvakrát, existují mezi státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění. U amerických akcií proto většina investorů využívá formulář W-8BEN, díky kterému se srážková daň snižuje na 15 procent.
ACC nebo DIS? Nenápadné rozhodnutí, které může stát tisíce
Daně podle Kovandy ovlivňují i výběr samotného investičního produktu. Zatímco distribuční ETF (DIS) dividendy pravidelně vyplácejí investorům na účet, akumulační ETF (ACC) je automaticky reinvestují zpět do fondu.
Právě průběžné zdanění dividend může v dlouhém horizontu brzdit sílu složeného úročení. Peníze, které stát každý rok ukrojí na dani, už totiž dál nepracují a nevytvářejí další výnos. „Pokud investor nepotřebuje pravidelný příjem, bývají akumulační fondy často efektivnější variantou,“ vysvětluje ekonom.
Distribuční fondy mají své místo především u investorů, kteří chtějí z portfolia čerpat průběžný příjem. Pro dlouhodobé budování majetku ale mohou být z daňového pohledu méně výhodné.
video
Kovanda vysvětluje investice: P/E, EBITDA nebo ROA? Jak spočítat skutečnou hodnotu akcie
Jedna akcie může stát pár dolarů nebo tisíce. Sama o sobě ale investorovi téměř nic neřekne o hodnotě firmy. Pátý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, proč je důležitější sledovat tržní kapitalizaci, ukazatel P/E nebo zadlužení firmy než samotnou cenu akcie.
Daně lze v některých případech legálně optimalizovat. Pokud během roku realizujete zisk z prodeje akcií, které nesplňují časový test, můžete si daňový základ snížit prodejem ztrátových pozic. Tento postup se označuje jako tax loss harvesting.
Podle Lukáše Kovandy je ale potřeba dávat pozor na několik pravidel. „Nemá smysl započítávat ztrátu z investice, která už je mimo daňový systém,“ upozorňuje ekonom. Stejně tak nelze automaticky kombinovat různé druhy aktiv. Zisk z kryptoměn nelze započítat proti ztrátě z akcií.
Co bude dál
Celý šestý díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na platformách Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.
Seriál Kovanda vysvětluje investice si nyní dává krátkou letní pauzu. Během ní si ale můžete připomenout všech pět předchozích epizod, které se věnovaly základům investování, shortování, dividendám, finančním výkazům i investičním ukazatelům. Po prázdninách se seriál vrátí s dalšími tématy ze světa investic, financí a ekonomiky.
video
Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii
P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.
Nižší odvody pro živnostníky, odklad geoportálu i pevná předporodní rodičovská. Prezident Petr Pavel podepsal několik zákonů, největší dopad ale bude mít novela, která OSVČ sníží sociální pojistné.
Prezident Petr Pavel v pátek podepsal novelu, která sníží odvody živnostníků na sociální pojistné zpět na loňskou úroveň. Pro osoby samostatně výdělečně činné to znamená úlevu až 715 korun měsíčně. Změna má začít platit den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Novela ruší letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu pro hlavní činnost OSVČ na 40 procent průměrné hrubé mzdy. Základ se vrátí na 35 procent, tedy na úroveň loňského roku. Minimální záloha tak klesne z 5720 korun na 5005 korun.
Úleva pro živnostníky, spor o důchody
Změnu připravili představitelé vládní koalice. Argumentují tím, že rychlý růst odvodů příliš zatížil drobné živnostníky. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve ve Sněmovně upozorňovala, že prudké zvyšování plateb dopadá zejména na menší podnikatele, například kurýry, kadeřnice, kosmetičky nebo drobné opraváře.
Kritici ale varují před dlouhodobými dopady. Podle části senátorů může nižší pojistné znamenat, že živnostníci budou v budoucnu pobírat zhruba o 1500 korun měsíčně nižší důchod. Stát by zároveň mohl přijít až o 3,5 miliardy korun ročně určených na penze.
Senát proto novelu vetoval. Sněmovna ho ale následně přehlasovala.
Lukáš Kovanda: Živnostníkům zůstane víc peněz. Může to omezit šedou ekonomiku
Vyšší odvody pro OSVČ zavedl konsolidační balíček veřejných financí z roku 2023. Ten počítal s postupným růstem nejnižšího vyměřovacího základu z původní čtvrtiny průměrné mzdy až na letošních 40 procent.
Nová úprava tento růst vrací zpět na 35 procent. Pokud si živnostníci do konce roku sami nesníží platby záloh, vzniklé přeplatky se jim mají vrátit při vyúčtování v příštím roce.
U OSVČ, které vykonávají činnost jako vedlejší, se změna nechystá. Jejich základ zůstává na 11 procentech průměrné mzdy.
Mojmír Hampl: Rozpočet pro rok 2027 je v rámci pravidel fakticky nesestavitelný
Za covidu jsme si poprvé vyzkoušeli, že můžeme jet na půl plynu a pořád dostávat plnou odměnu. Nechat něco platit jiné je strašně svůdné a může to v nás převážit, říká v rozhovoru pro newstream.cz předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.
Prezident podepsal také novelu stavebního zákona, která o rok odkládá povinné používání Národního geoportálu územního plánování. Povinný má být až od 30. června 2027.
Změnu předložila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ní nejde o zrušení ani omezení geoportálu, ale o snahu dát úřadům čas na jeho otestování a zavedení do praxe. Systém je podle ministerstva funkční, všechny jeho části ale ještě nejsou plně prověřené.
Geoportál má sloužit jako oficiální informační systém územního plánování. Má ukládat data a umožňovat přístup k výstupům územního plánování v Česku.
Michal Nosek: Stavební superúřad už se rodí. Není to reforma, ale povolení na katastrofu
Vláda chce přetavit současných 626 stavebních úřadů do jednotné státní stavební správy. Vzniknout má Úřad rozvoje území se čtrnácti krajskými ředitelstvími a 205 pobočkami, naplno má systém fungovat od ledna 2028. Jenže digitalizace stavebního řízení má v ostrém provozu přijít až v roce 2030 a plně fungovat dokonce až od roku 2031. Reforma, která má Česko zbavit stavebního chaosu, tak zatím vypadá jako další stavba bez spočtené statiky.
Odklad navazuje na takzvaný technologický bypass, který vznikl po problémech se spuštěním digitalizace stavebního řízení. Úřady díky němu mohou dočasně používat původní systémy vedle nových.
Obce tak zatím nemusí vkládat dokumentaci do geoportálu a mohou dál využívat dosavadní postupy zveřejňování na úřední desce. Samostatně se dál projednává rozsáhlejší novela stavebního zákona, která má zavést centrální státní stavební správu a princip jednoho stavebního řízení u jednoho úřadu.
Předporodní rodičovská bude pevně 15 tisíc
Další podepsaná novela se týká sociálních dávek. Zavádí předporodní rodičovský příspěvek v pevné výši 15 tisíc korun měsíčně. Nastávající matka si tedy nebude moci zvolit jeho výši.
Stát bude moci dávku vyplácet dva kalendářní měsíce před očekávaným dnem porodu, a to od ledna příštího roku. Po narození dítěte bude muset rodič podat novou žádost o běžný rodičovský příspěvek.
Novela zároveň upravuje takzvané hlídačkovné pro studenty vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi. Novou dávku ve výši třetiny minimální mzdy budou moci pobírat od letošního září. Případný přeplatek budou muset vrátit stejně jako u rodičovského příspěvku.
Digitalizace dávek se rozloží v čase
Zákon zároveň odkládá a rozfázovává digitalizaci dávek státní sociální podpory. Podle důvodové zprávy by spuštění už od letošního července pravděpodobně nebylo proveditelné, protože vyžaduje rozsáhlé zásahy do informačních systémů.
Předporodní rodičovská má od ledna vzniknout už jako digitalizovaná dávka. Od července příštího roku má následovat elektronizace rodičovského příspěvku a podpory studujícího rodiče. Od září se má digitalizovat také nový příspěvek na studium pro vysokoškoláky z chudších rodin.
Jednorázové dávky, tedy porodné a pohřebné, se digitalizovat nebudou. Podle zdůvodnění by to nebylo účelné.
Fotogalerie: Kanceláře jako hotely. České firmy pochopily, že lidé se do práce musí chtít vracet
České kanceláře za poslední dekádu výrazně proměnily. Vítězové jubilejního ročníku soutěže Kanceláře roku ukazují, že firmy dnes berou pracovní prostředí jako nástroj pro udržení lidí, firemní kulturu i výkon.
