Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.
Nezaměstnanost v Česku v lednu nečekaně vzrostla nad pět procent. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Analytiky zaskočil zejména rozsah nárůstu. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu a změny v podpoře v nezaměstnanosti.
Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.
Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,8 procenta nebylo pro ekonomy překvapením. Za nárůstem stojí hlavně sezonní vlivy, konec stavební sezony a utlumené nábory během svátků. Analytici čekají, že nezaměstnanost krátce vystoupá až k pěti procentům, poté by se měla s příchodem jara znovu snižovat.
Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně změní. V prvních měsících lidé dostanou až 80 procent předchozí mzdy, skončí krácení při dobrovolném odchodu z práce a poroste i podpora při rekvalifikaci. Naopak po delší nezaměstnanosti dávky klesnou a zpřísní se podmínky pro jejich opětovné získání.
Trhy byly před svátky taženy především nervozitou. Obchodování doprovázela zvýšená volatilita, která naznačuje, že stále více investorů začíná zpochybňovat udržitelnost současných valuací. K tomu se přidala klíčová makrodata z USA, jež potvrdila další ochlazování trhu práce a růst nezaměstnanosti. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 700 bodů.
Prestižní magazín The Economist vydal pravidelný žebříček ekonomik členských států OECD. Česká ekonomika se v něm umístila na dělené čtvrté až šesté příčce, přičemž za sebou zanechala většinu zemí včetně USA, Polska či Německa. Nejlepšího výkonu za první tři čtvrtletí podle magazínu dosáhlo Portugalsko.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky.
Umělá inteligence v příštích několika letech zruší miliony pracovních míst. Ekonomiku technologie sice nakopnou, ale mnoho lidí se dostane do úzkých, protože o jejich práci nebude zájem. Nemusí to však dopadnout tak špatně, podmínkou ale je, že se naše systémy na změny inteligentně připraví – což vzhledem ke zkušenostem se státním aparátem není zrovna uklidňující.
Zaměstnavatelé v průmyslu i službách brzdí nábory. Automatizace a slabý výkon průmyslu ženou nezaměstnanost nejvýš za devět let. Míra nezaměstnanosti překonává očekávání, po asi devíti letech se nejpozději v lednu vrátí na pětiprocentní úroveň.
Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.
Turecká policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
Rusko zakázalo dovoz radioelektronických zařízení určených pro satelitní spojení. Týká se to i terminálů systému Starlink pro satelitní přístup k internetu, který vyvinula firma SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. Informují o tom ruská média. Moskva tvrdí, že opatření udělala kvůli ochraně národní bezpečnosti.
Čínský technologický gigant Huawei očekává, že své tržby z čipů pro umělou inteligenci (AI) letos zvýší nejméně o 60 procent na zhruba 12 miliard dolarů (249 miliard korun). Těží z poptávky čínských firem po domácí alternativě k Nvidii. Firma by tak v tomto roce získala největší podíl na čínském trhu s AI čipy, píše s odkazem na své zdroje deník Financial Times.
Donald Trump vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. Už dříve americký prezident hovořil o snížení počtu amerických vojáků v Německu. Trump dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO včetně Itálie, Španělska a Německa, že odmítají podpořit americkou-izraelskou válku proti Íránu a že nedostatečně investují do obrany. Šéf Bílého domu už také naznačil, že přemýšlí o odchodu USA ze Severoatlantické aliance.
Ruská armáda v dubnu proti Ukrajině poslala skoro 6000 dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající ruskou invazi do sousední země. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil.
Senátoři budou mít na asistenty ode dneška celkem až 60 tisíc korun měsíčně, stejně jako poslanci. Navýšení o pět tisíc za měsíc schválil tento týden senátní hospodářský výbor. Navázal tak na obdobné rozhodnutí sněmovního rozpočtového výboru z počátku dubna.
Kabinová lanovka na Sněžku se dnes po technické odstávce vrátila do plného provozu. Od 16. března jezdila jen o víkendech a svátcích. Lanovka, která je v odstávce kvůli údržbě dvakrát ročně, na jaře a na podzim, je připravena na letní sezonu, uvedl to zástupce náčelníka lanovky Jan Martinov.
Ode dneška začíná prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou latinskoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes 25 let a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít dohodu uplatňovat, ačkoliv ji ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončení ratifikace kritizovala například Francie.
Americká technologická společnost Apple ve druhém čtvrtletí svého finančního roku navýšila tržby meziročně o 17 procent na 111,2 miliardy dolarů (2,3 bilionu korun). Zisk na akcii vzrostl meziročně o 22 procent 2,01 dolaru na akcii. Společnost to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Výsledky překonaly očekávání analytiků, která podle dat společnosti LSEG činila v průměru 109,66 miliardy dolarů u tržeb a 1,95 dolaru na akcii u zisku.