Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil. Nezaměstnanost je sice rekordně nízká, podle ekonomů to ale není známka síly, nýbrž vyčerpaného trhu práce. Stárnutí populace, válka na Ukrajině, emigrace i odliv lidí do armády vytvářejí problém, který může ruskou ekonomiku brzdit dlouhé roky.
S plíživou, ale nevyhnutelnou vlnou propouštění v celé ekonomice zejména v důsledku zavádění umělé inteligence se do veřejného prostoru opět vrací diskuse o nepodmíněném základním příjmu. Mají lidé dostávat peníze za nic? Jakým způsobem by to bylo? Kde na to vzít a k čemu by to vedlo? Jaké jsou výhody a rizika takového opatření?
Růst zaměstnanosti ve Spojených státech se v březnu zotavil více, než se čekalo. Pomohlo ukončení stávky zdravotnických pracovníků a oteplení počasí. Celkem v ekonomice vzniklo 178 tisíc pracovních míst, když v únoru naopak 133 tisíc míst ubylo.
Nezaměstnanost v Česku v únoru mírně vzrostla. Podíl lidí bez práce se proti lednu zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,2 procenta. Podle Úřadu práce jde o typický sezónní vývoj před příchodem jara, kdy ještě naplno nezačaly sezónní práce. Práci si v únoru hledalo 381 705 lidí, tedy asi o 3160 více než v lednu. Počet volných pracovních míst zároveň stoupl přibližně o 3270 na 89 705.
V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně ubylo zhruba 92 tisíc pracovních míst, uvedlo americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst v průměru odhadovali na 60 tisíc míst, uvedla agentura AP.
Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.
Nezaměstnanost v Česku v lednu nečekaně vzrostla nad pět procent. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Analytiky zaskočil zejména rozsah nárůstu. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu a změny v podpoře v nezaměstnanosti.
Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.
Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,8 procenta nebylo pro ekonomy překvapením. Za nárůstem stojí hlavně sezonní vlivy, konec stavební sezony a utlumené nábory během svátků. Analytici čekají, že nezaměstnanost krátce vystoupá až k pěti procentům, poté by se měla s příchodem jara znovu snižovat.
Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně změní. V prvních měsících lidé dostanou až 80 procent předchozí mzdy, skončí krácení při dobrovolném odchodu z práce a poroste i podpora při rekvalifikaci. Naopak po delší nezaměstnanosti dávky klesnou a zpřísní se podmínky pro jejich opětovné získání.
Trhy byly před svátky taženy především nervozitou. Obchodování doprovázela zvýšená volatilita, která naznačuje, že stále více investorů začíná zpochybňovat udržitelnost současných valuací. K tomu se přidala klíčová makrodata z USA, jež potvrdila další ochlazování trhu práce a růst nezaměstnanosti. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 700 bodů.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
