Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.
Nezaměstnanost v Česku v lednu nečekaně vzrostla nad pět procent. Jde o nejvyšší hodnotu za posledních devět let. Analytiky zaskočil zejména rozsah nárůstu. Hlavním důvodem je propouštění v průmyslu a změny v podpoře v nezaměstnanosti.
Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.
Prosincové zvýšení nezaměstnanosti na 4,8 procenta nebylo pro ekonomy překvapením. Za nárůstem stojí hlavně sezonní vlivy, konec stavební sezony a utlumené nábory během svátků. Analytici čekají, že nezaměstnanost krátce vystoupá až k pěti procentům, poté by se měla s příchodem jara znovu snižovat.
Podpora v nezaměstnanosti se od ledna výrazně změní. V prvních měsících lidé dostanou až 80 procent předchozí mzdy, skončí krácení při dobrovolném odchodu z práce a poroste i podpora při rekvalifikaci. Naopak po delší nezaměstnanosti dávky klesnou a zpřísní se podmínky pro jejich opětovné získání.
Trhy byly před svátky taženy především nervozitou. Obchodování doprovázela zvýšená volatilita, která naznačuje, že stále více investorů začíná zpochybňovat udržitelnost současných valuací. K tomu se přidala klíčová makrodata z USA, jež potvrdila další ochlazování trhu práce a růst nezaměstnanosti. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil blíže k hranici 6 700 bodů.
Prestižní magazín The Economist vydal pravidelný žebříček ekonomik členských států OECD. Česká ekonomika se v něm umístila na dělené čtvrté až šesté příčce, přičemž za sebou zanechala většinu zemí včetně USA, Polska či Německa. Nejlepšího výkonu za první tři čtvrtletí podle magazínu dosáhlo Portugalsko.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky.
Umělá inteligence v příštích několika letech zruší miliony pracovních míst. Ekonomiku technologie sice nakopnou, ale mnoho lidí se dostane do úzkých, protože o jejich práci nebude zájem. Nemusí to však dopadnout tak špatně, podmínkou ale je, že se naše systémy na změny inteligentně připraví – což vzhledem ke zkušenostem se státním aparátem není zrovna uklidňující.
Zaměstnavatelé v průmyslu i službách brzdí nábory. Automatizace a slabý výkon průmyslu ženou nezaměstnanost nejvýš za devět let. Míra nezaměstnanosti překonává očekávání, po asi devíti letech se nejpozději v lednu vrátí na pětiprocentní úroveň.
Prezident Petr Pavel: Média veřejné služby by neměla být závislá na vůli vlády. Česko by podle prezidenta mělo mít takový model, který zajistí maximální nezávislost a předvídatelné financování, které je střednědobé. Žádné veřejnoprávní médium nemůže fungovat z roku na rok, uvedl.
