Umělá inteligence je příjemný společník. Škoda, že nám již zanedlouho sebere většinu práce. A spása v podobě nových povolání rozhodně nepřijde tak brzy, jak všichni doufají. Svět čekají pohyby, proti kterým jsou půtky o Grónsko nebo takzvaná migrační krize v podstatě banální.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky.
Umělá inteligence v příštích několika letech zruší miliony pracovních míst. Ekonomiku technologie sice nakopnou, ale mnoho lidí se dostane do úzkých, protože o jejich práci nebude zájem. Nemusí to však dopadnout tak špatně, podmínkou ale je, že se naše systémy na změny inteligentně připraví – což vzhledem ke zkušenostem se státním aparátem není zrovna uklidňující.
Zaměstnavatelé v průmyslu i službách brzdí nábory. Automatizace a slabý výkon průmyslu ženou nezaměstnanost nejvýš za devět let. Míra nezaměstnanosti překonává očekávání, po asi devíti letech se nejpozději v lednu vrátí na pětiprocentní úroveň.
Zářijová data Úřadu práce ukazují stagnaci podílu nezaměstnaných na 4,5 procenta. Do evidence přibyli mladí po škole, zatímco podniky znovu spouštějí nábory po letní pauze.
Výrazné vítězství hnutí ANO ve třech strukturálně postižených regionech Česka, v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, je také odrazem míry nezaměstnanosti. V okresech těchto krajů s vysokým procentem nezaměstnaných, hnutí získávalo největší podporu voličů, uvedl sociální geograf a prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity Ondřej Slach.
Pracovní trh nadále ovlivňuje hospodářská stagnace uplynulých let. Na výkonu německého hospodářství je přitom závislá řada českých firem.
Úřad práce hlásí nárůst nezaměstnanosti na 4,4 procenta. Zatímco počet uchazečů stoupá, volných míst ubylo. Průměrně na jedno místo připadá 3,4 uchazeče, ale v některých regionech je to i osmkrát víc.
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.
Pár poznámek k aktuálním, červnovým výsledkům nezaměstnanosti. V Česku je to číslo pořád nízko 4,2 procenta, jedno z nejnižších v Evropě. Je to dobře, je to špatně? Takže pár poznámek k tomu.
Firmy nemohou najít kvalitní zaměstnance, aby se mohly rozvíjet. I proto je růst české ekonomiky mizerný, v letošním roce to bude kolem jednoho procenta.
