Minimální mzda míří nahoru. Příští rok může vzrůst o 2500 korun
Minimální mzda by se mohla od příštího roku zvýšit o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by podle odhadů mohla dosáhnout 26 900 korun. Růst nejnižšího výdělku ale zároveň zvýší náklady firmám, veřejnému sektoru i státu.
Minimální mzda v Česku by mohla příští rok vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak podle dosavadních odhadů mohla dosáhnout 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení, které stanoví koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku.
Podle návrhu by minimální mzda měla v roce 2027 odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. O rok později by se měla zvýšit na 45,8 procenta. Předpis má projednat tripartita.
Minimální mzdu podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku pobíralo v Česku 4,9 procenta zaměstnanců, tedy zhruba 181 tisíc lidí.
Umělá inteligence už nemění jen rutinní práci. Letošní analýza Coface ukazuje, že automatizace nejvíce dopadá na vysoce odborné a dobře placené profese. Firmy proto začínají hledat hlavně lidi, kteří umějí AI využít, kontrolovat a přetvořit v konkrétní výsledek.
Umíte pracovat s AI? Brzy to může rozhodnout, jestli si udržíte práci
Zprávy z firem
Pravidla pro valorizaci minimální mzdy se změnila v minulém volebním období novelou zákoníku práce. Dříve se na zvýšení nejnižšího výdělku měli dohodnout odboráři a zaměstnavatelé na tripartitě. Shoda se ale nedařila a konečnou částku určovala vláda. Nově má minimální mzda podle zákona postupně růst tak, aby se do roku 2029 dostala na 47 procent průměrné mzdy. Letos činí 22 400 korun, tedy 43,4 procenta průměrné mzdy.
„Odhadovaná výše měsíční minimální mzdy by mohla – při využití údaje o průměrné hrubé mzdě z makroekonomické predikce ministerstva financí z dubna letošního roku – dosáhnout úrovně 24 900 korun v roce 2027 a 26 900 korun v roce 2028,“ uvedlo v podkladech k nařízení ministerstvo práce.
Konečnou výši minimální mzdy pro příští rok musí ministerstvo oznámit do konce září. Vycházet bude z predikce průměrné mzdy pro rok 2027, kterou má ministerstvo financí zveřejnit do konce srpna.
Spolu s minimální mzdou porostou také zaručené platy ve veřejném sektoru. Ty jsou rozděleny do čtyř stupňů podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Odpovídají minimální mzdě, jejímu 1,2násobku, 1,4násobku a 1,6násobku. Příští rok by se tak podle odhadů měly pohybovat od 24 900 do 39 840 korun. Zaručené mzdy v soukromých firmách byly od loňska zrušeny.
Dopad na rozpočet
Růst minimální mzdy bude mít i rozpočtové dopady. Firmy by navýšení v příštím roce mohlo včetně odvodů stát 5,9 miliardy korun, v roce 2028 pak 4,7 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by podle propočtů vydali v roce 2027 navíc 20,6 miliardy korun a v roce 2028 dalších 25,7 miliardy korun. Stát by naopak díky vyšším odvodům na sociálním a zdravotním pojištění získal příští rok 11,5 miliardy korun a v roce 2028 celkem 13,3 miliardy korun.
Podle zprávy o dopadech patří české mzdy v Evropské unii nadále ke slabším. Česko je jedním z osmi členských států, kde je minimální mzda pod hranicí 1000 eur. V západních zemích se nejnižší mzda pohybuje zhruba od 1800 do 2700 eur. Při srovnání kupní síly je česká minimální mzda v unijní sedmadvacítce třetí nejslabší po Lotyšsku a Estonsku.
Debatu o růstu minimální mzdy ovlivňuje také evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách z roku 2022. Ta doporučuje, aby nejnižší výdělek odpovídal například 60 procentům mediánu hrubé mzdy nebo 50 procentům průměrné hrubé mzdy. Vyšší podíl dlouhodobě požadují odbory. Ministerstvo práce podle dřívějších informací zvažuje, zda česká pravidla ještě upraví.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
