Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Mzdy Čechů v soukromém sektoru stoupají. Příjmům v Rakousku a Německu jsou ale stále na hony vzdáleny

Mzdy Čechů v soukromém sektoru stoupají. Příjmům v Rakousku a Německu jsou ale stále na hony vzdáleny
Peter Linke
 ČTK

Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.

Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Rakousku, a to 4497 eur (107 746 korun), následuje Německo s 4045 eury (96 917 korunami). Naopak nejnižší mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9584 korun), a na Ukrajině, kde činí 469 eur (11 237 korun).

Učitelé budou pobírat minimálně 130 procent průměrné mzdy, podepsal prezident

Stát bude muset ze zákona na platy učitelů dávat od příštího roku nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Stanoví to novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, kterou prezident Petr Pavel podepsal.

Přečíst článek

Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 41 265 korun. Reálně při zohlednění inflace ale klesla o 6,7 procenta.

Česko je nejlepší z visegradské čtyřky

Za poslední tři roky se mzdy v Česku vyjádřené v eurech zvýšily o 23 procent. Česko se přiblížilo Německu, když v roce 2021 bylo na 34 procentech jeho úrovně, zatímco nyní na 44 procentech. Naopak se zvětšil odstup od Rakouska z 44 procent tamní mzdové úrovně na 37 procent.

Lukáš Kovanda: Mzdy ve čtvrtletí reálně klesly. Ale za celý rok to nebude tak horké

Lukáš Kovanda: Mzdy ve čtvrtletí reálně klesly. Ale za celý rok to nebude tak horké

Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.

Přečíst článek

Podle studie průměrné mzdy v eurech v posledním roce ve většině sledovaných zemí rostly. Pokles naopak vykázaly Německo, Estonsko, Řecko a Slovinsko. Ze zemí V4 byl nejrychlejší růst průměrné mzdy v Polsku, kde se zvýšila o 11 procent na 1439 eur. Na Slovensku vzrostla o devět procent na 1296 eur, v Maďarsku o šest procent na 1445 eur.

Výše daní se spíše snižuje

Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce spíš snížila, mezi jednotlivými státy ale jsou rozdíly. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku, Německu a Slovinsku dosahuje horní sazba daně až 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.

Británie testuje nepodmíněný příjem

Lukáš Kovanda: Tak takhle vypadá utopie. Británie testuje nepodmíněný příjem

V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům, podotýká k britskému experimentu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A varovně dodává: „Podobné pokusy v historii napříč zeměmi vždy skončily fiaskem.“

Přečíst článek

„Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.

Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 15 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku loni byly 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur. Na Slovensku dosahovaly 35,2 procenta.

Na vládní konsolidační balíček nejvíc doplatí rodiny s malými dětmi a průměrnými příjmy

Potvrzeno daňaři: Vládní balíček nejvíc poškodí rodiny s průměrnými příjmy

Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy, vypočítali daňoví experti z poradenské společnosti BDO.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

halt kontrolle

Stanislav Šulc: Češi, Němci, Rakušané, zavírejte si, co chcete, jen ne hranice

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Zelené sny střídá černá realita. Německý průmysl kolabuje a český s ním

Přečíst článek