Mzdy Čechů v soukromém sektoru stoupají. Příjmům v Rakousku a Německu jsou ale stále na hony vzdáleny
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Rakousku, a to 4497 eur (107 746 korun), následuje Německo s 4045 eury (96 917 korunami). Naopak nejnižší mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9584 korun), a na Ukrajině, kde činí 469 eur (11 237 korun).
Stát bude muset ze zákona na platy učitelů dávat od příštího roku nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Stanoví to novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, kterou prezident Petr Pavel podepsal. 
Učitelé budou pobírat minimálně 130 procent průměrné mzdy, podepsal prezident
Politika
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 41 265 korun. Reálně při zohlednění inflace ale klesla o 6,7 procenta.
Česko je nejlepší z visegradské čtyřky
Za poslední tři roky se mzdy v Česku vyjádřené v eurech zvýšily o 23 procent. Česko se přiblížilo Německu, když v roce 2021 bylo na 34 procentech jeho úrovně, zatímco nyní na 44 procentech. Naopak se zvětšil odstup od Rakouska z 44 procent tamní mzdové úrovně na 37 procent.
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta.
Lukáš Kovanda: Mzdy ve čtvrtletí reálně klesly. Ale za celý rok to nebude tak horké
Názory
Podle studie průměrné mzdy v eurech v posledním roce ve většině sledovaných zemí rostly. Pokles naopak vykázaly Německo, Estonsko, Řecko a Slovinsko. Ze zemí V4 byl nejrychlejší růst průměrné mzdy v Polsku, kde se zvýšila o 11 procent na 1439 eur. Na Slovensku vzrostla o devět procent na 1296 eur, v Maďarsku o šest procent na 1445 eur.
Výše daní se spíše snižuje
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce spíš snížila, mezi jednotlivými státy ale jsou rozdíly. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku, Německu a Slovinsku dosahuje horní sazba daně až 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.
V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům, podotýká k britskému experimentu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A varovně dodává: „Podobné pokusy v historii napříč zeměmi vždy skončily fiaskem.“
Lukáš Kovanda: Tak takhle vypadá utopie. Británie testuje nepodmíněný příjem
Názory
„Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.
Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 15 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku loni byly 24,8 procenta pro roční příjmy do 76 330 eur. Na Slovensku dosahovaly 35,2 procenta.
Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy, vypočítali daňoví experti z poradenské společnosti BDO.
Potvrzeno daňaři: Vládní balíček nejvíc poškodí rodiny s průměrnými příjmy
Politika
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
