Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trumpova přestavba Fedu začala. Odvolal Lisu Cookovou

Lisa Cooková
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump se rozhodl s okamžitou platností odvolat z funkce členku Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisu Cookovou kvůli údajnému hypotečnímu podvodu. Trump to oznámil prostřednictvím kopie dopisu adresovaného Cookové, již zveřejnil na své sociální síti Truth Social. Cooková později prohlásila, že odstoupit nehodlá.

První Afroameričanku, která kdy zasedla v bankovní radě americké centrální banky, Trump vyzval k rezignaci už minulý týden. Podle tiskových agentur tak prezident pokračuje v útocích na nezávislost centrální banky i jejího šéfa Jeroma Powella, které dlouhodobě kritizuje kvůli podle jeho mínění pomalému a nedostatečně razantnímu snižování úrokových sazeb. Bude-li Trumpův bezprecedentní krok napaden u soudu, může otestovat hranice moci prezidenta nad nezávislým orgánem měnové politiky, píše Reuters.

„Prezident Trump mě údajně vyhodil 'z pádného důvodu', ačkoli podle zákona žádný důvod neexistuje a nemá k tomu žádnou pravomoc," uvedla v prohlášení zaslaném e-mailem o několik hodin později prostřednictvím advokátní kanceláře. „Budu i nadále vykonávat své povinnosti a pomáhat americké ekonomice... Neodstoupím,“ prohlásila.

Podle jejího právníka se Trumpův nárok neopírá o řádný proces, základ či právní autoritu. „Podnikneme veškeré nutné kroky, abychom tomuto pokusu o právní postup zabránili,“ uvedl.

Zájem o tenisky Puma klesá

Francouzský miliardář Pinault zvažuje prodej obřího balíku akcií Pumy

Německý výrobce obuvi Puma neprožívá dobré časy. Ceny jejích akcií se výrazně propadly, což vede i velké investory k přemýšlení nad tím, co s touto firmou. Jedním z nich je také francouzský miliardář François-Henri Pinault, jehož impérium luxusních značek Kering vlastní 29procentní podíl v německé firmě. Kering nyní zvažuje, jak s akciemi naloží, hrozí i prodej všech akcií. Jejich cena na zprávu reagují prudkým růstem.

Přečíst článek

Trump v dopise Cookové uvedl, že má k jejímu odvolání „dostatečný důvod“, protože v roce 2021 v dokumentech k různým hypotečním úvěrům na nemovitosti v Michiganu a v Georgii údajně uvedla, že obě jsou jejím trvalým bydlištěm, kde hodlá žít, aby tak získala lepší úvěrové podmínky.

Trump vyzval Cookovou k rezignaci minulou středu po zveřejnění dopisu šéfa Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) Billa Pulteho, v němž naléhá na ministerstvo spravedlnosti, aby Cookovou prošetřilo kvůli možnému hypotečnímu podvodu. Cooková, kterou do Rady guvernérů Fedu jmenoval v roce 2022 Trumpův předchůdce Joe Biden, má teprve poskytnout podrobné informace k dotyčným transakcím.

„Pádný důvod“

Ačkoli je funkční období guvernérů Fedu nastaveno tak, aby trvalo déle než mandát prezidenta, v případě Cookové až do roku 2038, zákon o centrální bance umožňuje odvolat úřadujícího guvernéra „z pádného důvodu“, píše agentura Reuters. Američtí prezidenti však tuto tuto stránku zákona nikdy netestovali a zvláště od 70. let minulého století většinou drželi od Fedu ruce pryč, aby zaručili důvěru nezávislost americké měnové politiky, připomíná Reuters.

Trump v dopise obvinil Cookovou z „podvodného a potenciálně zločinného jednání ve finanční záležitosti“ a uvedl, že nemá důvěru v její „bezúhonnost“. „Dotyčné jednání vykazuje přinejmenším takovou nedbalost ve finančních transakcích, která zpochybňuje vaši kompetenci a důvěryhodnost coby finančního regulátora,“ dodal Trump, jenž tvrdí, že má pravomoc odvolat člena bankovní rady podle článku 2 americké ústavy a zákona o centrální bance z roku 1913.

Cooková už minulý týden oznámila, že ani přes výzvy prezidenta odstoupit nehodlá. „Nemám v úmyslu nechat se zastrašit a odstoupit z funkce kvůli několika otázkám vzneseným v tweetu,“ uvedla tehdy. "Jako členka Rady guvernérů Fedu hodlám brát všechny otázky týkající se mé finanční historie vážně, a proto shromažďuji přesné informace, abych mohla odpovědět na všechny legitimní otázky a poskytnout fakta," dodala.

Vzhledem k bezprecedentní povaze celé věci není podle Reuters jasné, jak se bude vyvíjet dál. Členové jiných nezávislých amerických institucí, kteří u soudu napadli Trumpovy pokusy o jejich vyhazov, museli vést právní spory na vlastní náklady s nejistým výsledkem.

Trumpův plán na získání Nobelovy ceny má trhlinu

Tři z pěti členů výboru, který uděluje Nobelovu cenu za mír, v minulosti veřejně kritizovali amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to deník The Washington Post. Podle listu to tak snižuje šance, že by Trump ocenění, po kterém touží, získal. U dvou členů je přitom kritika relativně nedávná. Pro získání ceny je nutná podpora přinejmenším tří členů.

Přečíst článek

Podle akademiků a historiků, s nimiž hovořily agentury AP a Reuters, by případný soudní spor v v tomto případě mohl přinést houšť otázek ohledně výkonné moci ve Spojených státech, jedinečné povahy a historie Fedu i toho, zda důvodem k odvolání členky Rady guvernérů může být cokoli, čeho se mohla dopustit ještě před svým jmenováním, které schválil Senát.

Sarah Binderová z Brookingsova institutu uvedla, že prezidentovo využití formulace „pádného důvodu“ je zřejmě spíše snahou zakrýt jeho skutečný záměr. „Vypadá to jako fíkový list, který nám má pomoci dosáhnout toho, co chceme, tedy protlačit do rady někoho, kdo sníží sazby,“ řekla.

Trump dlouhodobě prohlašuje, že do bankovní rady jmenuje pouze zastánce uvolněné měnové politiky. K 8. srpnu předčasně rezignovala členka rady Adriana Kuglerová, ač jí mandát končil až v lednu příštího roku. Trump tehdy řekl, že její rezignaci považuje za příjemné překvapení, a na její místo dočasně jmenoval svého ekonomického poradce Stephena Mirana.

Už během svého prvního prezidentského mandátu Trump jmenoval do stálého sedmičlenného sboru hlasujících členů rady Christophera Wallera a Michelle Bowmanovou. Nahrazením Cookové by tak Trumpem dosazení lidé získali v radě většinu čtyř ku třem, připomíná Reuters.

Příští měnové zasedání Fedu se koná 16. a 17. září.

Související

Trumpova armáda. Prezident pohrozil dalšímu městu, že tam pošle vojáky

Trump pohrozil dalšímu městu vedenému demokraty, že tam pošle Národní gardu
ČTK
 ČTK

Republikánský prezident Donald Trump pohrozil dalšímu městu vedenému demokraty, že do jeho ulic pošle Národní gardu. Tentokrát se jedná o Baltimore ve státě Maryland, píší tiskové agentury. Trump odůvodňuje vyslání vojáků vysokou kriminalitou, což ale místní politici odmítají.

Trump již nasadil Národní gardu v Los Angeles, když se tam konaly demonstrace proti zadržování migrantů, a ve Washingtonu. Republikánský prezident tento týden uvedl, že by podobně mohl postupovat i v Chicagu či New Yorku. Podle amerických médií ministerstvo obrany již zpracovává plány vyslání Národní gardy do Chicaga.

Za vysokou kriminalitu Trump kritizuje i stát Maryland a město Baltimore, které se tam nachází. Kritiku kvůli vysoké kriminalitě však odmítá guvernér státu Maryland Wes Moore, který prezidenta vyzval, aby se spolu prošli po městě. „Naposledy byla míra vražd v Baltimore tak nízká v době, kdy jsem ještě nebyl na světě,“ uvedl šestačtyřicetiletý demokratický politik, který tvrdí, že za jeho vlády kriminalita ve státě klesla.

Trump však nabídku na společnou procházku na své sociální síti Truth Social odmítl a Moorea vyzval, aby dříve snížil kriminalitu ve městě. „Pokud Wes Moore potřebuje pomoc, (..) pošlu tam vojáky, jak jsem to udělal v nedalekém (Washingtonu) DC, a rychle to tam vyčistím od zločinu,“ napsal Trump. Tvrdí, že vyslání gardy do Washingtonu v srpnu vedlo v krátkém čase k prudkému snížení kriminality.

Opoziční demokraté však prezidentovy plány odmítají a poukazují, že v řadě měst kriminalita i bez Národní gardy klesá. Šéf demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries, který byl zvolen v New Yorku, podle listu The New York Times řekl, že Trump nemá pravomoc do měst posílat Národní gardy. Další demokratičtí zástupci tvrdí, že se prezident chce jen předvést před voliči.

Šéf Fedu Jerome Powell

Vyslyší Fed Trumpa? Guvernér Powell naznačil možnost snížení sazeb

Ekonomika podle Jerome Powella čelí novým výzvám kvůli změnám v hospodářské politice prosazovaným Bílým domem.

Přečíst článek

Sergej Lavrov a Vladimir Putin

Lavrov: Schůzka Putin – Zelenskyj není na pořadu dne. O čem by jednali?

Šéf Kremlu je podle ruského ministra zahraničí připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není. Zelenskyj obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se setkání neuskutečnilo.

Přečíst článek

Související

Americká vláda získala podíl ve výrobci čipů Intel. Ten má na oplátku přislíbeny miliardové dotace

Evropská komise vyměřila Intelu novou pokutu
iStock
 ČTK

Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard korun).

Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA, které dosud vláda nevyplatila. Její součástí jsou také dotace v hodnotě 3,2 miliardy dolarů přidělené firmě v rámci program Secure Enclave, jehož cílem je zajistit spolehlivé dodávky čipů pro obranu USA.

„Tato investice ve výši 8,9 miliardy dolarů je doplňkem k subvencím 2,2 miliardy dolarů z programu CHIPS, které již Intel obdržel. Celková investice tak činí 11,1 miliardy dolarů,“ uvedla společnost Intel.

Agentura Bloomberg v pondělí napsala, že Trumpova administrativa chce získat desetiprocentní podíl v Intelu výměnou za granty v hodnotě 7,9 miliardy dolarů, které byly pro firmu v rámci programu CHIPS schváleny za administrativy předchozího prezidenta Joea Bidena.

Rozdílné reakce

Krok podpořil nezávislý levicový senátor Bernie Sanders. „Pokud společnosti vyrábějící mikročipy dosáhnou zisku z velkorysých grantů, které obdrží od federální vlády, daňoví poplatníci v Americe mají právo na rozumný návrat této investice,“ sdělil agentuře Reuters politik, který se označuje za socialistu a v minulosti kandidoval v demokratických prezidentských primárkách.

Rozhodnutí naopak kritizuje Nancy Tenglerová, generální ředitelka společnosti Laffer Tengler Investments zabývající se správou finančních prostředků. „Nevidím v tom žádný přínos pro americké daňové poplatníky, ani nutně pro odvětví výroby čipů,“ uvedla investorka, která se se před lety podílu v Intelu zbavila.

Tenglerová zároveň vyjádřila obavy z možného prezidentova vměšování do podnikání společnosti. „Je mi jedno, jak dobrý jste obchodník, přenechte to soukromému sektoru a nechte lidi jako já, aby byli kritici, a vláda ať se věnuje vládním záležitostem,“ cituje Tenglerovou server televize PBS.

Skvělá dohoda pro Ameriku, uvedl Trump

Trump v pátek nejprve informoval, že vedení Intelu s poskytnutím podílu vládě souhlasilo. O něco později uvedl, že vláda již podíl získala. „Spojené státy za tyto akcie nic nezaplatily a tyto akcie nyní mají hodnotu zhruba 11 miliard dolarů,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. „Je to skvělá dohoda pro Ameriku a také skvělá dohoda pro Intel,“ dodal.

Dosažení dohody potvrdil rovněž ministr obchodu Lutnick. „Spojené státy nyní vlastní deset procent Intelu,“ napsal na sociální sítí X. Dohoda je podle něj „spravedlivá pro Intel i pro americký lid“.

Intel kdysi dominoval trhu s polovodiči, ale už několik let se potýká s problémy. Zejména v oblasti čipů pro umělou inteligenci zaujal vedoucí pozici specialista na grafické karty Nvidia. Intel je navíc pod silnějším tlakem i ve svém tradičním oboru, kterým jsou procesory pro osobní počítače a čipy pro datová centra.

Výrobce čipů Nvidia

Americký ministr Lutnick naštval Číňany. Ti teď nechtějí nakupovat čipy H20 od Nvidie

Čínští regulátoři se snaží přimět domácí technologické firmy, aby přestaly nakupovat pokročilé čipy H20 od amerického výrobce Nvidia. Důvodem jsou podle zprávy listu Financial Times výroky amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka, který označil čipy určené pro čínský trh za druhořadé a hovořil o snaze udržet čínské vývojáře závislé na amerických technologiích.

Přečíst článek

Do hry s čipy vstupují Japonci. Do amerického Intelu napumpují miliardy

Japonský gigant SoftBank kupuje akcie amerického výrobce čipů Intel za dvě miliardy dolarů. Po oznámení akcie Intelu vyletěly o více než pět procent – je to začátek záchranné mise pro kdysi dominujícího hráče na trhu s polovodiči?

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Doporučujeme