Jsme dodavatelskou ekonomikou, a na tom se toho v posledních letech příliš nezměnilo, říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Což podle něj znamená, že Česko může na nějaký rychlejší růst ekonomiky zapomenout. Červnové zvýšení inflace je podle něj dáno zejména zdražováním služeb. Hospodští prostě chtějí víc a víc. A kdyby nezlevňovala cena elektřiny a plynu, bylo by zdražování ještě vyšší.

Inflace za červen je 2,9 procenta, blíží se třem procentům, čili meziročně opět vzrostla. Je to změna trendu, bude opět vysoká inflace, která nám zase „sežere“ peníze?

V podstatě výsledek není nijak překvapivý. Loni jsme měli velmi nízký srovnávací základ, protože zlevňovaly potraviny. Takže tento výkyv jde na vrub jenom statistice. Ale horší jsou pokračující negativní trendy, které jsme viděli v předchozích měsících. Tím největším a nejdůležitějším je permanentní zdražování služeb.

O jaké služby jde a proč zdražují?

Růst cen služeb pokračuje už několik let. V posledních měsících zintenzivňuje. Poslední číslo je plus pět procent meziročně. Jsou to služby spojené s bydlením, a také služby spojené s cestovním ruchem, s volným časem. Kadeřníci, hotely, restaurace. Je to nepříjemná zpráva i pro Českou národní banku, protože ta se cenám služeb docela hodně věnuje.

Je to dáno tím, že mají Češi relativně hodně peněz, a jsou proto schopni utrácet?

Dá se to tak říct. Máme v Česku silnou poptávku. Viděli jsme v posledních měsících, jak prudce rostla poptávka po zájezdech do zahraničí. Je vidět, že lidé věnují peníze na služby. A to čím dál tím víc. To je poptávkový tlak na růst cen, která nám inflaci docela dobře přiživuje.

Koruna je politá živou vodou. Od začátku roku si připsala skalp dolaru, eura i britské libry

Money

Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním pololetí letošního roku posílila. K euru zpevnila o dvě procenta, k dolaru o téměř 14 procent a k britské libře o pět procent. O téměř čtvrtinu se koruna zhodnotila proti turecké liře. Naopak oslabila k maďarskému forintu, uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

ČTK

Přečíst článek

Česká národní banka na svém posledním měnovém zasedání nesnížila základní úrokovou sazbu. Takže dobře udělala, protože inflační tlak v Česku pořád existuje?

Je to pravda. Přestávka ve snižování úrokových sazeb byla žádoucí. Česká národní banka měla oprávněné obavy právě z toho, že ceny služeb neustále narůstají. A dokonce tempo tohoto nárůstu v posledních měsících zrychlovalo.

Co můžeme očekávat v druhé polovině roku z hlediska vývoje inflace?

Je velmi pravděpodobné, že se inflace začne mírně snižovat. Dostaneme se někam pod hranici 2,5 procenta. Ale to jenom díky tomu, že nám stále zlevňuje elektřina a zemní plyn. S tím, jak lidé přecházejí na nové fixace, tak vidí pozitivnější ceny silové elektřiny a plynu. To je vlastně to jediné, co nám bude inflaci brzdit. Kdybychom se podívali na inflaci bez energií, tak už teď je nad čtyřmi procenty.

Znamená to tedy, že letos už Česká národní banka sazby nesníží?

Myslím, že Česká národní banka může být tak trochu donucena ke snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Především v důsledku stále posilující koruny. Koruně se velice líbí úrokový diferenciál (rozdíl mezi sazbami v Eurozóně a v Česku – pozn.red.). Koruna posiluje relativně rychle a dostává se na 24,60 za euro, což je nejsilnější hodnota za posledního půl druhého roku. To by mohlo Českou národní banku přimět někdy v druhé polovině roku, aby úrokové sazby snížila ještě o 25 bazických bodů. Záviset samozřejmě bude na tom, co bude dělat Evropská centrální banka. Která už sazby oficiálně snižovat nechce, ale vzhledem k mizernému výkonu evropské ekonomiky k tomu bude přinucena.

Dalibor Martínek: Až bude v Česku víc lidí bez práce, ekonomika poroste

Názory

Firmy nemohou najít kvalitní zaměstnance, aby se mohly rozvíjet. I proto je růst české ekonomiky mizerný, v letošním roce to bude kolem jednoho procenta.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ani výkon české ekonomiky není moc excelentní. Možná bude ekonomický růst letos pod dvě procenta…

Myslím, že dvě procenta růstu je pro letošní rok nejpravděpodobnější scénář. Ať už vzhledem k výsledku za první čtvrtletí, který byl nad očekávání dobrý. Ale i vzhledem k tomu, jak se vyvíjí spotřeba domácností. Ta dvě procenta, pokud se nestane nějaká tragédie v podobě zostřené celní války mezi USA a Evropskou unií, jsou stále ve hře.

Česká ekonomika je tažená spotřebou domácností. Bylo by ovšem dobré také něco zajímavého vyrábět, vymyslet. Vidíte rozvoj nových projektů, máme potenciál budoucího růstu?

Obávám se, že tento potenciál zatím nedokážeme dobře využít. Jsme odsouzeni k tomu, aby náš standardní růst už nebyl tři nebo čtyři procenta, jako tomu bylo před covidem. Budeme rádi za dvě procenta. Jsme dodavatelskou ekonomikou, a na tom se toho v posledních letech příliš nezměnilo.