Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Biohacking: Přítel nebo záškodník? Otestujete na sobě, co dělá lepek s vaším tělem

Přítel nebo záškodník? Otestujete na sobě, co dělá lepek s vaším tělem
iStock
Alžběta Shejbalová

Lepek není problémem pouze pro celiaky. I zdraví lidé mohou při jeho nadměrné konzumaci pocítit únavu, nadýmání, mozkovou mlhu nebo podráždění kůže. Jak správně pracovat s lepkem a kdy ho omezit, aby vaše tělo zůstalo v rovnováze?

Lepek, jeho přítomnost v moderní stravě, jeho alergizující potenciál a tím pádem i vliv na zdraví populace, je předmětem debat laiků i odborníků různých oborů. Přímo onemocnění z lepku, jako alergie na lepek a celiakie jsou dnes již standardně a celkem dobře diagnostikovatelné autoimunitní nemoci. I když netrpíme přímo celiakií (a dalšími odvozenými nemocemi z ní) či alergií na lepek, častá a přílišná konzumace potravin obsahující velká množství lepku také může mít vliv na naše zdraví.

Lepek je složitá směs bílkovin, především gliadinu a gluteninu, které se přirozeně vyskytují v pšenici, žitu a ječmeni. Oves přirozeně lepek neobsahuje, ale je v něm bílkovina zvaná avenin, která je mu strukturálně podobná. Pokud už je imunitní systém celiaka příliš citlivý, může reagovat i na avenin. Problém s ovsem pro celiaka je ale většinou spíše ten, že kontaminace ovsa pšenicí, žitem nebo ječmenem může vést k přítomnosti skutečného lepku v ovsu.

Lepek dává těstu pružnost a schopnost zadržet bublinky vzduchu a pak se s ním dobře pracuje - těsto lépe kyne a je nadýchané. Cíle mechanizovaného zemědělství vedly k šlechtění obilovin s vysokým obsahem lepku, protože vyšší množství glutenových proteinů agronomicky znamená kvalitnější zrno.

Vyvážená strava

Biohacking: Jak omladit a ozdravit tělo? Přerušovaným půstem

Málokdo o jeho existenci vůbec ví, ale v našem těle hraje růstový hormon IGF-1 zásadní roli. Vysoké hladiny znamenají rychlejší buněčné dělení, méně času na opravy a vyšší metabolické nároky. Zjednodušeně to znamená zrychlené stárnutí, opotřebení tkání a vyšší riziko, že se z chyby při dělení buňky stane nádor. Tělo, které neustále přijímá kalorie, nikdy nedostane prostor k přepnutí do režimu opravy a úklidu. Receptem na omlazení je tak přerušovaný půst.

Přečíst článek

Tichý sabotér zdraví. Když rohlík víc bere, než dává

Z pohledu lidského trávení je lepek však jeden z nejkomplexnějších potravinových proteinů. Štěpí se hůře než jednoduché bílkoviny z luštěnin či některé živočišné bílkoviny a v trávicím traktu po něm mohou zůstávat větší peptidové fragmenty. Tyto peptidové fragmenty pak mohou způsobovat nadýmání kvůli fermentaci bakteriemi. Také je imunitní systém může rozpoznat jako cizí tělesa a podle toho se k nim tak chovat a jejich přítomnost může podporovat propustnost střeva, což zvyšuje celkový zánět v těle.

Pro někoho trávení lepku funguje naprosto bez problémů, jiní ale vnímají, že se po lepku cítí těžší, nadmutí, unavenější či se hůře koncentrují. Mezi nemocemi z lepku a nulovými problémy totiž existuje široké spektrum reakcí, které souhrnně označujeme jako neceliakální senzitivitu na lepek, případně širší intoleranci na obilné proteiny a některé doprovodné složky.

Jednou z hypotéz, proč může lepek dělat potíže i bez celiakie, je jeho vliv na propustnost střevní bariéry. Gliadin, jedna z jeho složek, stimuluje uvolňování zonulinu, bílkoviny, která kontroluje těsnost spojů mezi buňkami střevní sliznice. Když se tyto spoje otevřou více, než je žádoucí, přestává střevo fungovat jako dokonalý filtr. Do krevního oběhu se potom mohou dostat větší fragmenty potravin, mikrobiální produkty i látky, které by za normálních okolností zůstaly pouze ve střevě.

Organismus na takovou situaci reaguje aktivací imunity. Tato aktivace může být mírná, ale chronická, jak chronické je trvalé a časté vystavení organismu gliadinu. To se pak navenek projeví nespecifickými symptomy: únavou, mozkovou mlhou, častějšími bolestmi hlavy, zhoršenou regenerací po zátěži, podrážděním kůže nebo opakovanými zažívacími obtížemi. Pro laickou i odbornou analýzu to může být matoucí, protože příznaky jsou neurčité a snadno se připíší stresu či nedostatku spánku.

Zkuste tři týdny bez lepku

Vztah lepku a naší imunity ale není přímočarý a je ještě zajímavější. I u zdravého člověka totiž lepek stimuluje imunitu a bílé krvinky se tak trochu na jeho přítomnosti v trávícím traktu trénují. Standardní reakcí těla je však stále převaha tolerance - tělo si lepku nevšímá. Pokud je ale střevo podrážděné, mikrobiom v nerovnováze a bariéra netěsní tak, jak má, misky vah se přehoupnou a pak vzniká přehnaná reakce.

Jak bylo zmíněno, velkou roli hraje dávka a frekvence. Tělo je adaptabilní a občasná konzumace kvalitního pečiva může být pro mnoho lidí naprosto v pořádku, zatímco každodenní vysoké dávky bílé pšeničné mouky v podobě sladkého pečiva, těstovin a snacků vytvoří kumulativní zátěž. Jak tedy s lepkem pracovat rozumně, pokud celiakii ani alergii nemáme? Můžeme si naordinovat tři až čtyři týdny bez lepku, jako experiment s jasným cílem: pozorovat energii během dne, kvalitu spánku, trávení, pleť, bolesti hlavy, výkyvy nálad, chuť na sladké. Následné znovuzařazení ideálně  v malých dávkách a v kvalitní formě - kváskové pečivo, starší odrůdy obilovin (špalda, jednozrnka), pseudoobiloviny - pohanka, amarant, quinoa. Pokud žádný rozdíl nepozorujete, je pravděpodobné, že pro vás lepek problém není.

Biohacking: Proč jíst bio? Toxiny v běžné zelenině zhoršují zdraví

Zářivě zelený, šťavnatý a chutný letní salát může být zdravý na pohled, ale zároveň plný chemie. Pesticidy užívané v konvenčním zemědělství jsou tělo tikající toxickou bombou. Mohou ovlivnit hormony i imunitu.

Přečíst článek

Biohacking: Sezóna chutí a zdraví. Co jíst v létě, abyste se cítili skvěle

Příroda je nyní v plném rozpuku, do sezóny se postupně dostává spousta druhů plodin. V tomto období se do popředí přirozené výživy dostávají potraviny s vysokým obsahem vody, enzymaticky aktivní, bohaté na fytochemikálie, a současně lehce stravitelné. Nejenom rajčata a okurky ze skleníku, ale venku se nás smějí aleje třešní a na záhonech dozrávají jahody. Vše se ladí z jarního na letní režim a konzumace letních plodů nám přináší nejen radost chuťovým buňkám, ale i významný vliv na zdraví, náladu a celkovou rovnováhu organismu.

Přečíst článek
 

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Biohacking: Chcete ostřejší mysl? Běhejte, jezte ryby a dobře spěte

Přečíst článek

Biohacking: Sezóna chutí a zdraví. Co jíst v létě, abyste se cítili skvěle

Přečíst článek
Olivový olej

Biohacking: Bez tuků se lidská kuchyně neobejde. Je ale třeba dbát, jaké používáme

Přečíst článek
Doporučujeme