Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dvě stovky za polední menu. Češi narážejí na nový cenový strop

Ceny poledních menu se uklidnily. Češi ale mění návyky
ČTK
 nst
nst

Polední menu v Česku poprvé překročilo hranici 200 korun. V Praze stojí průměrný oběd už 226 korun a další krajská města se k této částce rychle blíží. Češi proto stále častěji nosí jídlo z domova a cena stravování začíná rozhodovat i při výběru nové práce.

Dát si v poledne oběd v restauraci začíná být pro řadu Čechů luxus. Průměrná cena poledního menu vůbec poprvé překročila hranici 200 korun. Nejhůř jsou na tom Pražané, kteří za oběd platí v průměru už 226 korun. A levněji než za dvě stovky se lidé najedí už jen v polovině krajských měst.

Dvě stovky za oběd? Ještě nedávno částka, nad kterou by mnozí hosté protočili oči. Teď je to nová česká realita. Podle Edenred Restaurant Indexu vyjde průměrné polední menu v Česku na 200,70 koruny. Jde o historicky nejvyšší hodnotu, kterou index zaznamenal. A bude hůř. Ceny totiž rostou prakticky všude.

Adam Matuška

Z garáže k pivním Oscarům. Češi z Matušky znovu porazili svět

Rodinný pivovar Matuška zaznamenal další výrazný mezinárodní úspěch. Na letošním World Beer Cupu získal dvě stříbrné medaile, a to s pivem Desítka v kategorii Kellerbier or Zwickelbier a s Dvanáctkou v kategorii Czech-Style Pale Lager. Navázal tak na loňské zlato pro Broumy a znovu potvrdil, že patří k výjimkám nejen na české scéně.

Přečíst článek

Praha tradičně vede. Průměrné menu v hlavním městě už stojí 226 korun. Hranici dvou set korun překročily také Brno, Plzeň, České Budějovice a Liberec. A další města jsou těsně před ní. Ostrava je na 198,80 koruny, Pardubice na 196,80 koruny.

Jinými slovy: kdo ještě dnes hledá klasické levné meníčko, má stále menší šanci.

Praha utíká zbytku republiky. Ale zdražuje se všude

Nejlevněji se podle dat Edenredu aktuálně obědvá ve Zlíně a Olomouci. Ani tam už ale nejde o žádnou láci. Ve Zlíně stojí polední menu v průměru 177,80 koruny, v Olomouci 179,30 koruny. „Po celé republice pozorujeme v prvním kvartálu letošního roku pokračování růstu cen, a to v průměru zhruba o korunu měsíčně,“ upozorňuje Aneta Martišková ze spoelčnosti Edenred.

Meziročně obědy zdražily o 3,1 procenta, tedy zhruba o šest korun. To je víc než inflace, která v březnu podle dat ČNB činila 1,9 procenta. Nejrychleji ceny rostly v Olomouci, kde meziročně vyskočily o 4,8 procenta. Nejpomaleji naopak v Českých Budějovicích, a to o dvě procenta.

Smažák je hit.

Největší hvězda českých menu? Není to steak, ale smažák

Zatímco fine dining bojuje o pozornost, smažený sýr spolehlivě prodává. A čísla mluví jasně.

Přečíst článek

Češi počítají každou korunu. Restaurace už není samozřejmost

Drahé obědy mění každodenní návyky zaměstnanců. Lidé stále častěji řeší, kde se nají rychle, ale hlavně levně. Vyhrávají kantýny, zvýhodněná meníčka a jídlo z domova. „Když čeští zaměstnanci přemýšlejí nad tím, jak využijí svoji obědovou přestávku, obvykle se soustředí na to, jak se naobědvat co nejrychleji a zároveň nejlevněji,“ říká Martišková.

Podle průzkumu Barometr FOOD si jídlo z domova nosí do práce 57 procent zaměstnanců. Do restaurací v okolí pracoviště chodí 26 procent lidí. Rozvoz, který za covidu zažil boom, je dnes spíš výjimečné zpestření. Jako nejčastější způsob poledního stravování ho uvedlo jen 8,7 procenta respondentů.

Cena obědů už není jen otázkou každodenní útraty. Podle Edenredu začíná hrát roli dokonce i při výběru zaměstnání. Dostupnost a nabídku stravování v okolí pracoviště považuje za důležitý faktor při změně práce 29 procent respondentů. „Důležitým faktorem je stravování pro zaměstnance dokonce i při výběru nové práce,“ dodává Martišková.

Pro firmy to znamená jediné: kdo neumí zaměstnancům pomoci se stravováním, může být na trhu práce méně atraktivní. Stravenky, kantýna nebo dostupné restaurace v okolí už nejsou příjemný bonus. Pro část lidí se z nich stává jeden z argumentů, proč práci vzít, nebo odmítnout.

Podnik Apetit na Vinohradské třídě

RECENZE: Moravský vrabec jako od babičky. Vinohrady nemusejí být drahé

Svíčková na smetaně, moravský vrabec se špenátem a bramborovým knedlíkem. Tato jídla jsou na menu pravidelně, občas hovězí stroganov, někdy dokonce již v českých restauracích málo vídaný jihočeský kuba. Na klasická česká jídla si v podniku Apetit na Vinohradské třídě věří. Aby ne, každý den navaří stovky porcí české klasiky. Recepty mají lety prověřené, odvařené, dotažené k optimální chuti.

Přečíst článek

Výhled z jídelny je přesně takový

Táckárna u Karlova mostu? Je to tak, obědové menu tam vyjde na méně než dvě stovky

Polévka, hlavní jídlo a pití za necelé dvě stovky u Karlova mostu? Není to nereálné, i v turisty nabitém místě se můžete chutně a výhodně najíst.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

V Praze září další kuchařská hvězda. Skrze spálený květák přináší chutě Ameriky, zapečenou fetou vzdává hold Evropě

Přečíst článek

Karta, hotovost nebo Revolut? Jak platit na dovolené, aby vás to nestálo víc, než musí

Karta, hotovost nebo Revolut? Jak platit na dovolené, aby vás to nestálo víc, než musí
iStock
Lukáš Kovanda

Dovolená se může prodražit ještě dřív, než si objednáte první večeři u moře. Stačí špatně zvolený kurz, zbytečný výběr z bankomatu nebo platba v korunách místo v místní měně. Přitom právě u plateb v zahraničí platí, že několik jednoduchých pravidel dokáže ušetřit stovky až tisíce korun.

Zatímco generace našich rodičů mířila před cestou do směnárny a po návratu přepočítávala zbylé drobné, dnešní cestovatelé čelí jiné výzvě: skrytým poplatkům, nevýhodným kurzům a technologicky „vychytralým“ terminálům či bankomatům. V digitálním věku už zdaleka nejde jen o to, kde směnit peníze, ale hlavně o to, jakým způsobem platit, aby dovolená nebyla zbytečně drahá.

Čím méně prostředníků, tím levnější platba

Platby v zahraničí dnes umožňuje celá škála nástrojů – hotovost, platební karty, víceměnové účty nebo mobilní aplikace typu Revolut a Wise. Každý z nich má své výhody, ale i rizika. Klíčem k finanční efektivitě je minimalizovat počet prostředníků, kteří se na každé transakci „přiživí“. Čím méně jich je, tím výhodnější bývá kurz i nižší poplatky.

Centrální banky začaly vyprodávat zlato

Kdo neprodal, nejspíš prohloupil. Cenu zlata ovlivňují Turci, kteří se ho zbavují ve velkém

Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.

Přečíst článek

Platební karta se vyplatí. Jen neplaťte v korunách

Bezhotovostní platby bývají v praxi nejefektivnější – za předpokladu, že se používají správně. Nejčastější chyba nastává ve chvíli, kdy terminál nebo bankomat nabídne zúčtování v českých korunách. Jde o takzvanou dynamickou měnovou konverzi, známou jako DCC.

Při DCC nastavuje kurz provozovatel terminálu, nikoli vaše banka nebo karetní asociace. Výsledný kurz bývá často o 5 až 10 procent horší. Ekonomicky vzato tak DCC není služba, ale draze zaplacený omyl. Nejlepší volba? Vždy platit v měně dané země.

Revolut, Wise a víceměnové účty: výhoda pro připravené

Fintech služby, jako jsou Revolut nebo Wise, nabízejí víceměnové účty, které umožňují držet peníze v různých měnách a směňovat je předem, často za mezibankovní kurz. Při platbách pak dochází k přímému čerpání dané měny – bez další konverze, bez poplatků a bez stresu z kolísavého kurzu.

Výhodou je i možnost sledovat vývoj kurzu v reálném čase a směnit peníze ve chvíli, kdy je to výhodné. Oproti tradičním bankám může rozdíl činit i několik procent. Z pohledu nákladovosti se tyto služby stále více přibližují ideálu efektivní transakce.

Kurz koruny vůči euru

Koruna má za sebou ztrátový kvartál vůči většině forexových měn

Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním čtvrtletí 2026 oslabila. K americkému dolaru oslabila o 3,1 procenta, k euru o 1,5 procenta a k britské libře o 1,2 procenta. Naopak k polskému zlotému koruna posílila o 0,5 procenta, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Za rok 2025 koruna výrazně posílila, k americkému dolaru o 15,2 procenta, k euru o 3,7 procenta.

Přečíst článek

Hotovost stále patří do peněženky

Navzdory digitalizaci má hotovost stále své místo. Trhy, kavárny, městská hromadná doprava nebo drobní obchodníci často jinou možnost neumožňují. I zde ale platí, že klíčem je připravenost.

Směna by měla proběhnout ještě v Česku, s předstihem a ideálně u důvěryhodné směnárny. Sledování kurzu několik týdnů dopředu se zpravidla vyplácí. Naopak letištní směnárny, hotelové recepce či stánky v turistických oblastech často nabízejí vysoce nevýhodné podmínky.

Výběry z bankomatu: rychlé, ale ne vždy výhodné

Výběry z bankomatu mohou být rychlé, ale často nejsou zcela transparentní. Poplatek si může účtovat nejen domovská banka, ale i samotný provozovatel bankomatu – a to i v případě, že je výběr deklarován jako „zdarma“.

Navíc se opět objevuje nabídka zúčtování v českých korunách, kterou je třeba bez zaváhání odmítnout. Banky k výběrům v zahraničí přistupují různě: některé nabízejí solidní kurz, ale účtují si poplatek za každý výběr. Jiné výběry neúčtují, ale kompenzují si to horším kurzem.

A na závěr jedna drobná poznámka, možná spíše behaviorální než finanční. Lidé mají tendenci utrácet méně, když platí hotovostí. Pocit „reálných“ peněz v ruce vede k větší rozvaze.

Pár bankovek v peněžence tak může kromě praktické funkce sehrát i roli finanční brzdy – a zabránit zbytečným impulzivním nákupům.

České investice v Polsku rostou

Stanislav Šulc: Polský ráj to na pohled. Akorát ne pro podnikatele

Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.

Přečíst článek

Související

FOTOGALERIE: Bydlet v chlívku? Po citlivé rekonstrukci je z něj krásný letní byt

Tohle kdysi býval chlívek.
Česká cena za architekturu/Radek Šrettr Úlehla
Petra Nehasilová

Staré hospodářské stavby už nemusí končit jako ruiny. V Panoším Újezdu vznikl z kamenného chlívku minimalistický byt, který ukazuje, jak může vypadat současný český venkov. Projekt se uchází o Českou cenu za architekturu.

V Panoším Újezdu u Slabců ve Středočeském kraji zůstal po původním historickém stavení jen kamenný chlívek. Drobná hospodářská stavba, která by jinde možná skončila jako ruina nebo byla nahrazena novostavbou, se v rukou architektky Lenky Milerové proměnila v kompaktní letní byt.

Rekonstrukce dokončená v roce 2023 stojí na několika přesných zásazích. Do původních kamenných zdí byly vloženy nové velkoformátové otvory, které stavbu otevřely světlu i okolní krajině. Interiér sjednotila nová betonová podlaha a vyhloubení protilehlého svahu umožnilo vytvořit prostor pro koupelnu. Výsledkem je minimalistický letní byt, který neskrývá původní charakter stavby, ale doplňuje jej o současné prvky.

Materiálová paleta je záměrně střídmá. Architektka použila beton, pozinkovanou ocel a kámen. Právě kontrast původního zdiva a nových industriálně laděných detailů dává malé stavbě současný výraz. Milerová tak nevytváří romantizující chalupu, ale přesnou, úspornou a civilní architekturu.

„Cílem nebylo z kamenného chlívku udělat novostavbu, ale zachovat jeho syrovost a doplnit ji o současné prvky. Pracovali jsme s minimem materiálů a s přesnými zásahy, které malému prostoru dávají světlo, funkci a nový způsob užívání,“ říká architektka Lenka Milerová. Projekt je jedním z těch, které se uchází o Českou cenu za architekturu.

Chalupa po rekonstrukci

Před a po: Češi znovu objevují kouzlo chalup. Tato rekonstrukce to dokazuje

Stará venkovská chalupa ve Vidlaté Seči na Svitavsku byla ještě donedávna na hraně zániku. Zatékající střechou, vlhkým zdivem i chybějícím zázemím připomínala spíš relikt minulosti než místo pro rodinnou rekreaci.

Přečíst článek

Staré stodoly, chlévy a seníky dostávají nový život

Podobné proměny starých hospodářských objektů jsou v posledních letech stále výraznějším tématem současné architektury. Stodoly, seníky, chlévy nebo zahradní domky často ztrácejí původní funkci, ale zároveň mají silnou prostorovou i materiálovou kvalitu. Místo demolice se proto stále častěji hledá způsob, jak je adaptovat pro současné bydlení, rekreaci nebo práci.

Princip bývá podobný. Původní obálka stavby zůstává, zatímco dovnitř se vkládá nová funkce. Architekti často zachovávají kamenné nebo cihelné zdivo, původní hmotu a měřítko, ale doplňují je o současné materiály, větší prosklení, betonové podlahy, ocelové prvky nebo dřevěné vestavby. Důležitý je především kontrast mezi starým a novým.

Tento přístup je zajímavý nejen esteticky, ale i prakticky. Práce s existující stavbou šetří místo, materiál i energii a současně pomáhá zachovat charakter venkovského prostředí. V době, kdy se řada obcí potýká s tlakem katalogových domů a necitlivých přestaveb, představují podobné rekonstrukce alternativu.

I ve stodole se dá bydlet.

Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů

Místo demolice zvolili rekonstrukci, chtěli zachovat kamennou stodolu z počátku 20. století. Za 15 milionů získali bydlení s nádechem historie a moderního životního stylu.

Přečíst článek

Obecní dům v Rudimově

Z ruiny se stal moderní obecní dům. Na ten v Rudimově architekti využili lokální suroviny

Obec Rudimov v Bílých Karpatech získala nový obecní dům. Jeho realizaci si vzaly na starost architektonická studia Mimosa Architects a Ateliér Mur. Z původní ruiny se stal moderní funkční objekt, který nabízí zázemí pro společenský život a nezbytnou administrativu malé vesnice.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Chata Jizerka

Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion

Přečíst článek
Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce

Česko se stává architektonickou velmocí. Tohle jsou stavby, které to dokazují

Přečíst článek
Dětský hospic Dům pro Julii

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Přečíst článek
Doporučujeme