Stanislav Šulc: Polský ráj to na pohled. Akorát ne pro podnikatele
Není to tak dávno, co se velká část místní elity vzhlédla v Polsku. Milovali na něm v podstatě vše, ale zejména odvahu a rychlost, s níž v posledních deseti letech buduje dálnice, a vůbec to, jaké to je skvělé místo pro investice. Jenomže pak někdo začal tu pohádku nabourávat realitou, která se moc nehodí. A teď část podnikatelů zjišťuje, že ne vše polské je tak fantastické, jak se tady vypráví.
Polsko jako velmoc, která rychlostí růstu předbíhá Německo a většinu chřadnoucí Evropy. Polsko jako ekonomický tygr, který přemýšlí tím správným způsobem. Polsko jako lídr východní Evropy, kde má smysl se angažovat.
Takové teze zaznívaly v post-covidových letech téměř na jakékoli konferenci pro investory hledající nové příležitosti. Klíčovými motivy byla zejména masivní výstavba dálnic, před kterou růst české dopravní infrastruktury působil jako hlemýžď, a také ochota vyjít investorům vstříc v podstatě ve všem, co si usmyslí.
To se projevuje také na datech, když se v roce 2024 Polsko vrátilo mezi osmičku největších investičních cílů českého kapitálu, kde předtím naposledy bylo v roce 2020. Navíc s poměrně výraznou expozicí ve výši 4,6 procenta z celkových investic 1,7 bilionu korun. Výrazně se na tom přitom podepsaly investice do nemovitostí, které v tom hrály klíčovou roli.
Problémy v ráji
Jenomže v posledních měsících se vyjevují stále častěji i další motivy v polském příběhu. Prvním je například přístup místních bank, které velmi důsledně vybírají, jaké projekty budou financovat, a jaké naopak ne, což se projevuje zejména v realitním sektoru.
A co platí pro investory, nejspíš platí pro klasické podnikatele dvojnásob. O tom se přesvědčil Radim Jančura, úspěšný český podnikatel v dopravě a sektoru hospitality. Ten po půl roce ukončil angažmá RegioJetu v Polsku, když narazil na místní byznysovou realitu.
Až brutálně pak o zkušenostech podnikatelů a investorů v Polsku vypráví Michal Jalovecký v podcastu věnovaném investicím do nemovitostí. Hovoří o drakonických pokutách za nedodržování pravidel, o možném vyšetřování za krach byznysu (nikoli za tunelování firmy), o zvýšeném „zájmu“ o zahraniční společnosti ze strany úřadů.
Český dopravce RegioJet ukončí 3. května působení na polské železnici na vnitrostátních spojích. Firma to zdůvodňuje tím, že na trhu podle ní nepanuje férové soutěžní prostředí. Zkušební provoz spustil dopravce mezi Krakovem a Varšavou loni v září a od 1. března začal jezdit v pravidelném provozu na této lince prodloužené až do Gdyně a na lince mezi Poznaní a Varšavou.
Jančurův RegioJet se stahuje z Polska. Podle firmy tam nepanuje férové prostředí
Zprávy z firem
O čem se v Česku téměř vůbec nemluví, jsou pak daně, které tamní vláda postupně zavádí. To by totiž části dosavadních fandů Polska nejspíš praskla cévka.
Svět bez pravidel?
A tak tu je zásadní otázka. Je Polsko skutečně oním rájem na zemi, kde vše roste, investorům se daří a Německo s Českem se v podstatě stávají trpaslíky? Nebo to spíš byla hezká písnička, aby přilákala kavky?
Maďarský premiér Viktor Orbán by po šestnácti letech mohl zamířit do opozičních lavic. Jeho Fidesz čelí vážné hrozbě ještě nedávno malé strany Tisza a hlavně Pétera Magyara, který je nezpochybnitelným lídrem opozice. Co prosazuje a proč se odpůrci Orbána sjednotili za člověkem, která má pověst drsného politika s komplikovanou povahou?
Karel Pučelík: Kdo je Péter Magyar? Nekompromisní lídr, který umí chodit v Orbánově systému
Názory
Možná to je ale ještě celé trochu jinak, Polsko je zcela normální zemí se svými výhodami a problémy. Jen část Čechů si kdysi vysnila jakousi formu kapitalismu bez pravidel a teď jsou trochu vyděšení, když na to někde jinde nejsou úplně zvědaví?
Každopádně investorské vztahy mezi Českem a Polskem se postupně dostávají na novou úroveň a bude dobré sledovat jejich vývoj.
