Z garáže k pivním Oscarům. Češi z Matušky znovu porazili svět

Do Mariánských Lázní vstoupila značka Swissôtel ze skupiny Accor a s ní i jiný pohled na lázeňství jako byznys. Nový pětihvězdičkový hotel nesází na klasické léčebné pobyty, ale na kratší návštěvy, kvalitní architekturu a moderní wellness. Projekt tak zapadá do širší proměny lázeňských nemovitostí, které se stále více orientují na náročnější klientelu a vyšší přidanou hodnotu služeb.

Do centra Mariánských Lázní vstoupil projekt, který míří jinam než tradiční lázeňské domy. Swissôtel Mariánské Lázně pracuje s konceptem, který stojí na kombinaci pohybu, regenerace a stravy. Tedy na tom, co dnes hotely označují jako životní styl, ne léčbu.

To odpovídá širšímu vývoji. Zatímco dříve dominovaly několikatýdenní pobyty zaměřené na zdravotní péči, dnes roste poptávka po kratších návštěvách. Hosté přijíždějí na víkend nebo několik dní a očekávají spíš odpočinek, aktivitu a kvalitní služby než lékařský režim.

21 fotografií v galerii

Značka, která míří na vyšší segment

Swissôtel vznikl ve Švýcarsku a dnes patří do portfolia Accoru, jednoho z největších hotelových hráčů na světě. V jeho rámci představuje prémiovou kategorii, tedy hotely ve velkých městech a turistických centrech, které kombinují komfort, funkčnost a důraz na zdravý životní styl. Vstup do Česka zapadá do strategie značky rozšiřovat se do zavedených destinací, kde je možné oslovit náročnější klientelu.

Mariánské Lázně patří spolu s Karlovými  Vary a Františkovými Lázněmi k nejvýznamnějším lázeňským městům v zemi a jsou součástí seznamu UNESCO. Město vyrostlo na desítkách minerálních pramenů a v 19. století se stalo cílem evropské aristokracie. Dnes si tuto historickou atmosféru drží, ale zároveň hledá nový model fungování. Proměňuje se skladba hostů i délka pobytů. Ubývá dlouhodobých léčebných programů, přibývá kratších cest a individuálních návštěv.

REPORTÁŽ: Lázně jen pro důchodce? Omyl. Na dlouhověkosti začínají pracovat i mladí

Enjoy

Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem.  A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Na poměry lázeňského města mají Mariánské Lázně nezvykle širokou nabídku hotelů. Vedle tradičních lázeňských domů zde fungují i novější projekty zaměřené na wellness a kratší pobyty, například Falkensteiner Spa Resort Mariánské Lázně, Nové Lázně nebo Esplanade Spa & Golf Resort. Právě tato kombinace tradičních a moderních hotelů zvyšuje tlak na kvalitu služeb, úroveň zázemí i celkový standard pobytu.

Design: historický základ, moderní zásah

Swissôtel Mariánské Lázně vznikl propojením několika historických budov s novou přístavbou a centrálním atriem. Zachovává tak charakter lázeňského města, ale doplňuje ho o současnou architekturu. Interiér pracuje s přírodními materiály a výraznými prvky. Dominantou je skleněný lustr z tisíců ručně foukaných částí a mramorové schodiště, ve kterém jsou patrné fosilie. Prostor doplňují vodní prvky a zeleň, které odkazují na okolní krajinu.

Základ hotelu tvoří wellness zóna s bazény, saunami a procedurami, nabídka ale jde dál než u klasických lázeňských domů. Přizpůsobuje se kratším pobytům a širším očekáváním hostů, doplňuje ji například fitness vybavení přímo na pokojích, možnost výběru polštářů pro kvalitnější spánek, organizované aktivity v okolí včetně Slavkovský les nebo gastronomie postavená na lokálních surovinách.

Marcel Soural koupil oceňovaný butikový hotel Perk v Šumperku

Reality

Společnost Trigema Marcela Sourala, jednoho z největších pražských developerů, vstupuje do hotelového byznysu. Koupila butikový hotel Perk v Šumperku. Chce ho zařadit do svého investičního fondu.

nst

Přečíst článek

Socialistický luxus nahradí italský. Kotva po rekonstrukci vsadí na světové značky

Reality

Kotva má projít radikální proměnou a stát se novým centrem luxusu v Praze. Sází přitom na silnou italskou stopu i světové značky.

pej

Přečíst článek

Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.

Tančící dům patří dnes k nejvýraznějším symbolům moderní Prahy, přesto jeho vznik nebyl zpočátku přijat jednoznačně. Budova na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží byla slavnostně otevřena 20. června 1996 a už od počátku vzbuzovala silné emoce. Pro jedny představovala necitlivý zásah do historického centra, pro druhé naopak odvážný symbol nové éry po pádu komunismu.

Autory návrhu byli architekti Vlado Milunić a Frank Gehry, kteří vytvořili ikonický koncept dvou věží, dynamické „tančící“ a statické. Tento kontrast měl podle Miluniće odrážet proměnu společnosti a radost ze svobody po roce 1989. Díky svému tvaru si budova vysloužila přezdívku „Ginger and Fred“, podle slavného tanečního páru.

22 fotografií v galerii

Dům, který rozdělil Prahu

Místo, kde dnes Tančící dům stojí, má přitom dlouhou historii sahající až do 19. století. Původní dům na tomto nároží byl zničen během bombardování Prahy v roce 1945 a proluka zůstala desítky let nevyužitá. Až v 90. letech se objevila myšlenka na její nové využití, kterou podporoval i Václav Havel, tehdejší prezident a bývalý obyvatel sousedního domu.

Původně měl Tančící dům sloužit jako kulturní centrum s veřejně přístupnými prostory a vyhlídkou. Nakonec byl dokončen jako administrativní budova pro pojišťovnu Nationale-Nederlanden. Až později, po převzetí společností PSN, se začala naplňovat původní myšlenka otevřít dům veřejnosti. Vznikla v něm galerie, hotel, restaurace i vyhlídkový bar.

Třicet let bez odvahy?

Dnes je Tančící dům nejen turistickou atrakcí, ale také jednou z mála výrazných ukázek moderní architektury v historickém prostředí Prahy. Právě jeho odlišnost od tradiční zástavby z něj činí unikát, který stále vyvolává diskuse, ale zároveň potvrzuje, že i současná architektura má v historickém městě své místo.

V roce 2026 si navíc budova připomíná 30 let od svého otevření. K tomuto výročí připravila Galerie Tančící dům speciální výstavu, která představuje historii stavby, její architekturu i méně známé příběhy jejího vzniku. Návštěvníci mohou vidět dosud nezveřejněné archivní materiály, fotografie ze stavby, původní interiérové prvky z 90. let i výjimečně zpřístupněné technické prostory, které běžně nejsou veřejnosti dostupné.

Diskotéka v centru města. Four Seasons a další stavby ukazují, jak devadesátky přepsaly Prahu

Enjoy

Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Leaders

Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.

Petra Nehasilová

Přečíst článek