Partneři projektu

Z garáže k pivním Oscarům. Češi z Matušky znovu porazili svět

Adam Matuška
Kateřina Antoš, užito se svolením
Petra Nehasilová

Rodinný pivovar Matuška zaznamenal další výrazný mezinárodní úspěch. Na letošním World Beer Cupu získal dvě stříbrné medaile, a to s pivem Desítka v kategorii Kellerbier or Zwickelbier a s Dvanáctkou v kategorii Czech-Style Pale Lager. Navázal tak na loňské zlato pro Broumy a znovu potvrdil, že patří k výjimkám nejen na české scéně.

World Beer Cup, často označovaný za pivní obdobu Oscarů, letos hodnotil přes 8 500 piv od více než 1 600 pivovarů z 50 zemí. V takové konkurenci je dvojitý zásah malého nezávislého pivovaru mimořádný.

Matuškova desítka Pivovar Matuška, užito se svolením

Matuška je navíc dlouhodobě jediným českým pivovarem, který se v soutěži od roku 2012 pravidelně prosazuje. Letošní dvě medaile z něj dělají historicky první domácí řemeslný pivovar s více než jedním oceněním z World Beer Cupu. Po dvanácti letech bez medaile přišlo loni zlato, letos hned dvojitý úspěch. Spíš, než jednorázový moment to působí jako potvrzení dlouhodobě rostoucí formy pivovaru.

Z Broum vzešla ikona českého řemeslného piva

Pivovar založil v roce 2009 sládek Martin Matuška v Broumech na Berounsku a během patnácti let se z malého projektu stal jeden ze symbolů české řemeslné pivní revoluce. Výrazně se zapsal nejen moderním pojetím ležáků, ale i svrchně kvašenými pivy. Právě Raptor IPA patří k etiketám, které pomáhaly definovat domácí craft beer boom.

Takto vaří Automatu Matuška na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Uzená zmrzlina k pivu? Automat Matuška dobývá „Jiřák“

Řemeslný pivovar s obratem v desítkách milionů přináší na Jiřího z Poděbrad koncept, který kombinuje precizně ošetřené pivo, návrat k prvorepublikovému výčepu a ambiciózní gastronomii.

Přečíst článek

Vedle pivovaru v Broumech buduje Matuška i výraznou stopu v Praze. Podniky Automat Matuška Dejvice a Automat Matuška Jiřák ukazují pivovar i v roli promyšleného hospodského konceptu.

Nejsou jen místem, kde se čepují čerstvé várky přímo od zdroje, ale i prostorem, kde se propojuje pivo, gastronomie a komunita kolem řemeslného pivovarnictví. Právě i díky těmto podnikům se Matuška neprofiluje jen jako úspěšný minipivovar, ale jako značka, která dlouhodobě ovlivňuje podobu tuzemské pivní kultury.

Jaký je nejlepší český lahváč? Pivní souboj je rozhodnut

Absolutním šampionem 34. ročníku soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex 2026 se stal Zubr Grand. Pivovar Zubr získal titul znovu po roční pauze, kdy jej loni získal Velkopopovický kozel 11, předtím měl osmiletou řadu titulů. Zubr Grand zvítězil také v kategorii světlých ležáků. Zároveň s hlavní soutěží se uskutečnil i 12. ročník soutěže sudových piv Zlatý soudek Pivex a minisoudek Pivex. Pořadatelé výsledky soutěží vyhlásili na Galavečeru pivovarníků a sladovníků na brněnském výstavišti.

Přečíst článek

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

I dnes si mohou zájemci vyzkoušet, jak vypadala skizeň před desítkami let

Pivní maraton. Nový projekt ukazuje téměř roční cestu od pole až do půllitru

Přečíst článek

Švýcarský luxus v Mariánkách. Swissôtel ukazuje, kam se posouvají české lázně

V samotném srdci Mariánských Lázní, jen pár kroků od Kolonády a Zpívající fontány, se letos otevřel Swissôtel Mariánské Lázně.
Swissôtel Mariánské Lázně, užito se svolením
Petra Nehasilová

Do Mariánských Lázní vstoupila značka Swissôtel ze skupiny Accor a s ní i jiný pohled na lázeňství jako byznys. Nový pětihvězdičkový hotel nesází na klasické léčebné pobyty, ale na kratší návštěvy, kvalitní architekturu a moderní wellness. Projekt tak zapadá do širší proměny lázeňských nemovitostí, které se stále více orientují na náročnější klientelu a vyšší přidanou hodnotu služeb.

Do centra Mariánských Lázní vstoupil projekt, který míří jinam než tradiční lázeňské domy. Swissôtel Mariánské Lázně pracuje s konceptem, který stojí na kombinaci pohybu, regenerace a stravy. Tedy na tom, co dnes hotely označují jako životní styl, ne léčbu.

To odpovídá širšímu vývoji. Zatímco dříve dominovaly několikatýdenní pobyty zaměřené na zdravotní péči, dnes roste poptávka po kratších návštěvách. Hosté přijíždějí na víkend nebo několik dní a očekávají spíš odpočinek, aktivitu a kvalitní služby než lékařský režim.

Značka, která míří na vyšší segment

Swissôtel vznikl ve Švýcarsku a dnes patří do portfolia Accoru, jednoho z největších hotelových hráčů na světě. V jeho rámci představuje prémiovou kategorii, tedy hotely ve velkých městech a turistických centrech, které kombinují komfort, funkčnost a důraz na zdravý životní styl. Vstup do Česka zapadá do strategie značky rozšiřovat se do zavedených destinací, kde je možné oslovit náročnější klientelu.

Mariánské Lázně patří spolu s Karlovými  Vary a Františkovými Lázněmi k nejvýznamnějším lázeňským městům v zemi a jsou součástí seznamu UNESCO. Město vyrostlo na desítkách minerálních pramenů a v 19. století se stalo cílem evropské aristokracie. Dnes si tuto historickou atmosféru drží, ale zároveň hledá nový model fungování. Proměňuje se skladba hostů i délka pobytů. Ubývá dlouhodobých léčebných programů, přibývá kratších cest a individuálních návštěv.

Hotel Falkensteiner Spa Resort Mariánské lázně

REPORTÁŽ: Lázně jen pro důchodce? Omyl. Na dlouhověkosti začínají pracovat i mladí

Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem.  A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice.

Přečíst článek

Na poměry lázeňského města mají Mariánské Lázně nezvykle širokou nabídku hotelů. Vedle tradičních lázeňských domů zde fungují i novější projekty zaměřené na wellness a kratší pobyty, například Falkensteiner Spa Resort Mariánské Lázně, Nové Lázně nebo Esplanade Spa & Golf Resort. Právě tato kombinace tradičních a moderních hotelů zvyšuje tlak na kvalitu služeb, úroveň zázemí i celkový standard pobytu.

Design: historický základ, moderní zásah

Swissôtel Mariánské Lázně vznikl propojením několika historických budov s novou přístavbou a centrálním atriem. Zachovává tak charakter lázeňského města, ale doplňuje ho o současnou architekturu. Interiér pracuje s přírodními materiály a výraznými prvky. Dominantou je skleněný lustr z tisíců ručně foukaných částí a mramorové schodiště, ve kterém jsou patrné fosilie. Prostor doplňují vodní prvky a zeleň, které odkazují na okolní krajinu.

Základ hotelu tvoří wellness zóna s bazény, saunami a procedurami, nabídka ale jde dál než u klasických lázeňských domů. Přizpůsobuje se kratším pobytům a širším očekáváním hostů, doplňuje ji například fitness vybavení přímo na pokojích, možnost výběru polštářů pro kvalitnější spánek, organizované aktivity v okolí včetně Slavkovský les nebo gastronomie postavená na lokálních surovinách.

Hotel Perk

Marcel Soural koupil oceňovaný butikový hotel Perk v Šumperku

Společnost Trigema Marcela Sourala, jednoho z největších pražských developerů, vstupuje do hotelového byznysu. Koupila butikový hotel Perk v Šumperku. Chce ho zařadit do svého investičního fondu.

Přečíst článek

Kotva

Socialistický luxus nahradí italský. Kotva po rekonstrukci vsadí na světové značky

Kotva má projít radikální proměnou a stát se novým centrem luxusu v Praze. Sází přitom na silnou italskou stopu i světové značky.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Tančící dům slaví 30 let. Praha za tu dobu nic odvážnějšího nepřidala

Tančící dům v roce 1996
Tančící dům, užito se svolením
Petra Nehasilová

Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.

Tančící dům patří dnes k nejvýraznějším symbolům moderní Prahy, přesto jeho vznik nebyl zpočátku přijat jednoznačně. Budova na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží byla slavnostně otevřena 20. června 1996 a už od počátku vzbuzovala silné emoce. Pro jedny představovala necitlivý zásah do historického centra, pro druhé naopak odvážný symbol nové éry po pádu komunismu.

Autory návrhu byli architekti Vlado Milunić a Frank Gehry, kteří vytvořili ikonický koncept dvou věží, dynamické „tančící“ a statické. Tento kontrast měl podle Miluniće odrážet proměnu společnosti a radost ze svobody po roce 1989. Díky svému tvaru si budova vysloužila přezdívku „Ginger and Fred“, podle slavného tanečního páru.

Dům, který rozdělil Prahu

Místo, kde dnes Tančící dům stojí, má přitom dlouhou historii sahající až do 19. století. Původní dům na tomto nároží byl zničen během bombardování Prahy v roce 1945 a proluka zůstala desítky let nevyužitá. Až v 90. letech se objevila myšlenka na její nové využití, kterou podporoval i Václav Havel, tehdejší prezident a bývalý obyvatel sousedního domu.

Původně měl Tančící dům sloužit jako kulturní centrum s veřejně přístupnými prostory a vyhlídkou. Nakonec byl dokončen jako administrativní budova pro pojišťovnu Nationale-Nederlanden. Až později, po převzetí společností PSN, se začala naplňovat původní myšlenka otevřít dům veřejnosti. Vznikla v něm galerie, hotel, restaurace i vyhlídkový bar.

Třicet let bez odvahy?

Dnes je Tančící dům nejen turistickou atrakcí, ale také jednou z mála výrazných ukázek moderní architektury v historickém prostředí Prahy. Právě jeho odlišnost od tradiční zástavby z něj činí unikát, který stále vyvolává diskuse, ale zároveň potvrzuje, že i současná architektura má v historickém městě své místo.

V roce 2026 si navíc budova připomíná 30 let od svého otevření. K tomuto výročí připravila Galerie Tančící dům speciální výstavu, která představuje historii stavby, její architekturu i méně známé příběhy jejího vzniku. Návštěvníci mohou vidět dosud nezveřejněné archivní materiály, fotografie ze stavby, původní interiérové prvky z 90. let i výjimečně zpřístupněné technické prostory, které běžně nejsou veřejnosti dostupné.

Hotel Four Seasons byl realizován v letech 1998–2001 podle návrhu ateliéru Dům a město (Jiří Hůrka, Vítězslava Rothbauerová).

Diskotéka v centru města. Four Seasons a další stavby ukazují, jak devadesátky přepsaly Prahu

Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.

Přečíst článek

Primátor Bratislavy Matúš Vallo

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.

Přečíst článek

Související

Koh-i-noorka se promění

Koh-i-noor čeká proměna za tři miliardy. Z továrny, která proslavila Vršovice, bude nový kus města

Přečíst článek
Přestavba vily v Tróji

Troja není jen zoo. Ve čtvrti slavných vil vznikla citlivá přestavba rodinného domu

Přečíst článek