Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů
Místo demolice zvolili rekonstrukci, chtěli zachovat kamennou stodolu z počátku 20. století. Za 15 milionů získali bydlení s nádechem historie a moderního životního stylu.
Stodolu ze začátku 19. století si koupili, protože stojí v sousedství domu jejich babičky. Kvůli špatným zkušenostem se do rekonstrukce nejprve nechtěli pouštět. Stačila jim ale jedna návštěva a měli jasno. Bourat se nebude.
Objekt, jehož historie sahá minimálně do roku 1912, si totiž o zachování vyloženě říkal. Seno se skladovalo pod ručně opracovanými trámy krovu a sedláci projížděli s vozy pod klenutými kamennými průjezdy. Během let ale stodola získala řadu nánosů omítek, přístaveb a dřevěných prvků. To všechno muselo ustoupit novému využití.
Zachránili stodolu z 19. století
„Objekt byl očištěn na cihlovo-kamenné torzo, ke kterému jsme přistupovali s opatrností téměř památkové ochrany,“ říká architekt Michael Karnet (Karnet architekti). Jeho studio mělo rekonstrukci na starost.
Po statických úpravách došlo na novostavbu, ta je vložená dovnitř. „Od prvního konceptu jsme věděli, že nesmí dojít k ovlivnění stability základů původních zdí, proto bylo jasnou volbou vložit do stodoly dřevostavbu,“ popisuje Karnet. Hrubá stavba byla nakonec hotová za pouhých deset dnů.
Významná funkcionalistická památka v centru se mění. Jak probíhá přeměna Grandu od Josef Gočára?
OBRAZEM: Jak se mění pardubický Grand. Funkcionalistickou památku si oblíbil i prezident Masaryk
Reality
Ústředním tématem architektonického přístupu se stalo světlo. Aby ho do interiéru pronikalo co nejvíce, je část střechy prosklená. Architekti rovněž využili velkoformátových oken.
Hlavní obytná část byla situována mezi druhou dvojicí klenutých průjezdů, v jižní části domu. „Před průjezdy se rozprostírají dvě terasy, jedna směřující do klidnější poloviny pozemku plné odpoledního slunce, zatímco protilehlá terasa vítá ranní sluneční paprsky,“ dodává Karnet.
A na kolik rekonstrukce stodoly v Dobříši vyšla? Rozpočet se pohybuje v rozmezí od 10 do 15 milionů korun.
Jak vidí zahraniční architekti tuzemský realitní trh? Co vyzdvihují na práci českých kolegů a co naopak?
V Česku to trvá dvakrát déle. Zahraniční architekti kritizují povolovací procesy
Reality
Mezinárodní odborná porota České ceny za architekturu již podeváté nominovala do užšího výběru projekty tuzemských architektů. Letos jde o 31 realizací: od mostů, parků po bytové a rodinné domy.
OBRAZEM: Nejlepší architektura se dá stavět i za „málo“. Třeba bytovka v Brně
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
