Zapomenutou stodolu zrekonstruovali na dům plný světla. Vyšlo to na 15 milionů
Místo demolice zvolili rekonstrukci, chtěli zachovat kamennou stodolu z počátku 20. století. Za 15 milionů získali bydlení s nádechem historie a moderního životního stylu.
Stodolu ze začátku 19. století si koupili, protože stojí v sousedství domu jejich babičky. Kvůli špatným zkušenostem se do rekonstrukce nejprve nechtěli pouštět. Stačila jim ale jedna návštěva a měli jasno. Bourat se nebude.
Objekt, jehož historie sahá minimálně do roku 1912, si totiž o zachování vyloženě říkal. Seno se skladovalo pod ručně opracovanými trámy krovu a sedláci projížděli s vozy pod klenutými kamennými průjezdy. Během let ale stodola získala řadu nánosů omítek, přístaveb a dřevěných prvků. To všechno muselo ustoupit novému využití.
Zachránili stodolu z 19. století
„Objekt byl očištěn na cihlovo-kamenné torzo, ke kterému jsme přistupovali s opatrností téměř památkové ochrany,“ říká architekt Michael Karnet (Karnet architekti). Jeho studio mělo rekonstrukci na starost.
Po statických úpravách došlo na novostavbu, ta je vložená dovnitř. „Od prvního konceptu jsme věděli, že nesmí dojít k ovlivnění stability základů původních zdí, proto bylo jasnou volbou vložit do stodoly dřevostavbu,“ popisuje Karnet. Hrubá stavba byla nakonec hotová za pouhých deset dnů.
Významná funkcionalistická památka v centru se mění. Jak probíhá přeměna Grandu od Josef Gočára?
OBRAZEM: Jak se mění pardubický Grand. Funkcionalistickou památku si oblíbil i prezident Masaryk
Reality
Ústředním tématem architektonického přístupu se stalo světlo. Aby ho do interiéru pronikalo co nejvíce, je část střechy prosklená. Architekti rovněž využili velkoformátových oken.
Hlavní obytná část byla situována mezi druhou dvojicí klenutých průjezdů, v jižní části domu. „Před průjezdy se rozprostírají dvě terasy, jedna směřující do klidnější poloviny pozemku plné odpoledního slunce, zatímco protilehlá terasa vítá ranní sluneční paprsky,“ dodává Karnet.
A na kolik rekonstrukce stodoly v Dobříši vyšla? Rozpočet se pohybuje v rozmezí od 10 do 15 milionů korun.
Jak vidí zahraniční architekti tuzemský realitní trh? Co vyzdvihují na práci českých kolegů a co naopak?
V Česku to trvá dvakrát déle. Zahraniční architekti kritizují povolovací procesy
Reality
Mezinárodní odborná porota České ceny za architekturu již podeváté nominovala do užšího výběru projekty tuzemských architektů. Letos jde o 31 realizací: od mostů, parků po bytové a rodinné domy.
OBRAZEM: Nejlepší architektura se dá stavět i za „málo“. Třeba bytovka v Brně
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
