Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Kdo neprodal, nejspíš prohloupil. Cenu zlata ovlivňují Turci, kteří se ho zbavují ve velkém

Centrální banky začaly vyprodávat zlato
Pixabay
Stanislav Šulc

Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.

Se začátkem války na Blízkém východě se mnozí ptali na jednu otázku: Jak je možné, že cena zlata klesá? Obvykle totiž při podobných geopolitických otřesech cenný kov rostl. Nicméně tentokrát nejenže klesal, ale zlato dokonce padalo nejrychleji od roku 2008.

Jedním z důvodů byl masivní výprodej cenného kovu ze strany turecké centrální banky, uvádí list The Financial Times. Podle deníku totiž za čtyři týdny od začátku války turecká centrální banka postupně prodala nebo vyměnila zlato v hodnotě 20 miliard dolarů, tedy zhruba 52 tun kovu. To spolu s dalšími operacemi se zlatem, na kterých se banka podílela, výrazně promluvilo do jeho ceny. A zlato tak za první čtyři týdny války odepsalo více než 11 procent, což byl nejhorší měsíc za 18 let.

Důvodem byla snaha ochránit liru před dalším propadem, který hrozil kvůli otřesům v geograficky blízké oblasti.

Státy potřebují likviditu

Turci přitom nejsou jediní, kdo zlato začíná výrazněji využívat v aktuálním problematickém klimatu. „Vedle Turecka zvažují výprodej části zlatých rezerv také centrální banky Ruska a Polska. Důvodem je ochrana měny, případně navýšení fiskálních výdajů,“ dodává server FT.com. Rusko takto prodalo již v lednu 15 tun zlata, Polsko zatím pouze zvažuje možnost prodat část zlatých rezerv a výdaje využít na zbrojení.

„Výprodeje ze strany centrálních bank jsou jednoznačně hlavním důvodem, proč cena zlata spadla o tisíc dolarů,“ potvrzuje pro FT.com Nicky Shiels, analytik MKS Pamp. A totéž si myslí také turecký ekonomický komentátor Uğur Gürses, podle něhož 50 tun zlata, které se v takto krátkém čase dostanou na trh, výrazně pohnou s cenou.

Centrální banky přestaly pumpovat miliardy

Připomeňme, že právě centrální banky v letech 2022 až 2024 masivně nakupovaly zlato a postupně pomohly dostat zlato na stále vyšší úrovně. Rekordního objemu dosáhly nákupy v roce 2024, kdy potřetí v řadě překonaly nákupy ze strany centrálních bank 1000 tun zlata. Již vloni se ale poprvé od roku 2020 meziročně snížil objem zlata, který banky nakoupily, stále to ale bylo nad 800 tunami. Letos tak poprvé trh čelí masivnějšímu výprodej ze strany centrálních bank, což může pro část trhu představovat důležitý signál, že další růst již nelze čekat.

Aktuálně se cena zlata pohybuje mírně nad 4700 dolarů za trojskou unci. Přitom ještě na konci ledna se cena přehoupla přes 5500 dolarů. Zejména v průběhu března pak cena výrazně klesala.

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Přečíst článek

Vladimír Holovka z XTB

Důraz na globalizaci slábne, investičně mohou být zajímavé komodity, říká Vladimír Holovka z XTB

Investiční trhy jsou na první pohled relativně klidné, pod povrchem ovšem bublají rizika. Pokud se nenaplní velká očekávání kolem umělé inteligence, mohou přijít výprodeje v řádech desítek procent. „U investorů, kteří nemají dlouhé horizonty, bych byl opatrnější. Zvážil bych diverzifikaci do produktů staré ekonomiky, třeba do energetiky“ říká regionální ředitel XTB Vladimír Holovka.

Přečíst článek

Související

Zlato je reálně nejdražší v dějinách, překonalo cenový rekord z ledna 1980

Přečíst článek

Palaščák: Ekonomika brzdí, ukazují to měřáky energií

Jan Palaščák
se svolením Jana Palaščáka
 nst
nst

Zakladatel energetické skupiny Amper Jan Palaščák má originální metodiku ekonomické predicke: stav elektroměrů ukazuje budoucí vývoj HDP. A vypadá to, že ekonomika ztrácí dech. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák

Chladnější leden jednoznačně ovlivnil výsledky spotřeby plynu a elektřiny v prvním kvartálu letošního roku. „U obou komodit jsme zaznamenali meziroční nárůst. Spotřeba elektřiny sice nadále roste už 19 měsíců v řadě, ale tempo jejího růstu se oproti předchozím měsícům zpomalilo. To může naznačovat určité ochlazení ekonomické dynamiky,“ uvedla firma Amper Meteo.

Výroba OZE (bez bioplynových elektráren) meziročně klesla, především kvůli výrazně podprůměrnému výkonu vodních elektráren. To se podle Amper Meteo může v následujících měsících negativně promítnout do cen elektřiny. Paradoxně však byla letos cena elektřiny zatím o 6 procent nižší, a to i navzdory chladnějšímu počasí. 

První kvartál letošního roku byl ovlivněn hlavně chladnějším lednem. Naopak únor a březen patřily k teplotně nadprůměrným. Teplotní průměr počítaný pro potřeby energetiky (zaměřeno na místa s vyšší spotřebou) byl meziročně o 0,4 °C chladnější. Meziročně byl leden chladnější o 3,3 °C, ale únor teplejší o 1,9 °C a březen o 0,2 °C.  

S plynem se šetří, ale méně

Spotřeba plynu v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta, významnou roli v tom však sehrálo počasí. Po jeho zohlednění by růst činil podle Amper Meteo jen 2,3 procenta. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v lednu, a to o 18,8 procenta, respektive o 5 procent po očištění o vliv počasí. V únoru a březnu naopak spotřeba meziročně klesla. Po přepočtu na stejné počasí by únor vykázal mírný růst, zatímco březen by představoval mírný pokles. 

„Oproti období před energetickou krizí (2017-2021) spotřebováváme nadále méně plynu, i když tentokrát pokles nebyl tak výrazný jako v minulých kvartálech. Reálný pokles byl jen okolo 10 procent, kdy ještě před dvěma roky to bylo více než 17 procent. Ochota šetřit plynem v Q1/2026 byla tedy menší, což se pravděpodobně vzhledem ke geopolitické situaci v dalších kvartálech opět změní. Očekáváme, že současná vyšší cenová hladina plynu se udrží déle než v řádu týdnů. Mezi mezinárodními analytiky převažuje shoda, že i při kupříkladu přijetí příměří v íránském konfliktu na trhu zůstane nejistota průjezdnosti Hormuzského průlivu, která se projevuje primárně vyššími cenami pojištění tankerů a pojišťovny zůstanou patrně opatrnější po delší dobu,“ odhaduje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.  

S elektřinou se nešetří

Spotřeba elektřiny ze sítě meziročně roste už od třetího čtvrtletí 2024 a vždy prakticky o stejné číslo, s výjimkou loňského prvního čtvrtletí. „V posledním kvartálu byl nárůst o 2,7 procenta a po očištění o vliv počasí to bylo o 2,2 procenta. Stejně jako v případě spotřeby plynu došlo k nejvyššímu nárůstu v lednu (+8,1 procenta). To platilo i po přepočtu na stejné teploty vzduchu jako vloni (+4,2 procenta). Další měsíce se pohybovaly na velmi podobných číslech jako v únoru a březnu minulého roku. Oproti období 2017–2021 byla spotřeba nižší o 2,7 procenta a po očištění o 3,3 procenta. Jedná se tak o nejmenší úsporu od Q2/2022,“ konstatuje datový analytik Kamil Rajdl z Amper Meteo.

V uplynulém roce meziroční změna spotřeby elektřiny po očištění o vliv počasí naprosto přesně seděla s nárůstem HDP. Pokud by to takto platilo i nyní, tak pozorujeme ochladnutí ekonomiky a pokles růstu z 2,7 procenta v roce 2025 na současných 2,2 procenta. Samozřejmě je to jen odhad na základě tohoto pomocného ukazatele, ale ani ostatní makroekonomické signály nejsou s naším odhadem v rozporu. A to ještě nezohledňujeme dopady aktuální energetické krize v důsledku íránské války, které mohou přinést další zpomalení ekonomiky,“ odhaduje Jan Palaščák

Jan Palaščák: Ceny paliv letí nahoru. Co má dělat vláda? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru

Co má vláda dělat s drahým benzínem? Hlavně se neopičit po Slovensku, píše ve svém komentáři zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák. Výsledkem takových experimentálních zásahů do trhu je podle něj jen chaos, selhání a deformovaný trh.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Jan Palaščák: Ceny paliv letí nahoru. Co má dělat vláda? Hlavně nic na způsob slovenského bizáru

Přečíst článek
Trafostanice a stožáry vysokého napětí na Frýdeckomístecku

Milion domácností bez proudu. A dva montéři s eseróčkem jako obětní beránci

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Chaot Babiš a jeho naftová avantýra

Dalibor Martínek: Chaot Babiš a jeho naftová avantýra
Profimedia
Dalibor Martínek

Vládní regulace ceny paliv pokračuje druhým dnem. Ve středu vláda snížila v úterý vyhlášené maximální ceny. U benzínu to bude nově o deset haléřů méně, 43,05 koruny za litr. U nafty je pokles z 49,59 na 49,40. Hra na honěnou může pokračovat.

Cenám se věnovala řada médií. Zjistila, že pumpaři, kde bylo dráž, skutečně zlevnili, a naopak tam, kde bylo levněji, zdražili. Nakonec se patrně všude ustálí ceny na vládních maximech.

Typické pro Babišův přístup je chaotické řešení v době, kdy by se lépe hodil uvážlivý přístup. Vláda přišla se stropem pár hodin před tím, než Spojené státy vyhlásily příměří v Íránu. A ceny ropy skokově spadly. Není sice jasné, jak se konflikt bude dál vyvíjet, možné jsou stále všechny scénáře. Nicméně došlo k prvnímu uvolnění po šesti týdnech.

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Přečíst článek

Chaos nad chaos

Přesně v tu dobu ovšem přispěchá s bouchnutím do stolu Babiš. Teď se tedy svého stropu bude nějakou dobu držet. Ceny patrně půjdou dolů, ovšem stát prakticky ovládl cenotvorbu jedné komodity. Vytvořil anomálii v tržním prostředí.

Podobně chaoticky jednal, když byl premiérem v době covidu. Když zavíral a zase otevíral hospody, zasekával obří sekeru do státního rozpočtu, zakazoval lidem cestovat. Ještě na konci roku 2020, když znovu zavíral hospody, už se začínal omlouvat. V roce 2021 potom volby fakticky prohrál.

Letos v lednu na sněmu ANO se za svůj postup při covidu znovu omluvil a přiznal, že mu to prohrálo volby. O pár měsíců později opět vnáší do ekonomiky chaos. Jediné, co je jinak, je, že volby budou tentokrát bohužel až za tři a půl roku.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka 

Související

Dalibor Martínek: Babiš využil Trumpovu válku a zavádí plánované hospodářství

Přečíst článek
Doporučujeme