Kdo neprodal, nejspíš prohloupil. Cenu zlata ovlivňují Turci, kteří se ho zbavují ve velkém
Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.
Se začátkem války na Blízkém východě se mnozí ptali na jednu otázku: Jak je možné, že cena zlata klesá? Obvykle totiž při podobných geopolitických otřesech cenný kov rostl. Nicméně tentokrát nejenže klesal, ale zlato dokonce padalo nejrychleji od roku 2008.
Jedním z důvodů byl masivní výprodej cenného kovu ze strany turecké centrální banky, uvádí list The Financial Times. Podle deníku totiž za čtyři týdny od začátku války turecká centrální banka postupně prodala nebo vyměnila zlato v hodnotě 20 miliard dolarů, tedy zhruba 52 tun kovu. To spolu s dalšími operacemi se zlatem, na kterých se banka podílela, výrazně promluvilo do jeho ceny. A zlato tak za první čtyři týdny války odepsalo více než 11 procent, což byl nejhorší měsíc za 18 let.
Důvodem byla snaha ochránit liru před dalším propadem, který hrozil kvůli otřesům v geograficky blízké oblasti.
Státy potřebují likviditu
Turci přitom nejsou jediní, kdo zlato začíná výrazněji využívat v aktuálním problematickém klimatu. „Vedle Turecka zvažují výprodej části zlatých rezerv také centrální banky Ruska a Polska. Důvodem je ochrana měny, případně navýšení fiskálních výdajů,“ dodává server FT.com. Rusko takto prodalo již v lednu 15 tun zlata, Polsko zatím pouze zvažuje možnost prodat část zlatých rezerv a výdaje využít na zbrojení.
„Výprodeje ze strany centrálních bank jsou jednoznačně hlavním důvodem, proč cena zlata spadla o tisíc dolarů,“ potvrzuje pro FT.com Nicky Shiels, analytik MKS Pamp. A totéž si myslí také turecký ekonomický komentátor Uğur Gürses, podle něhož 50 tun zlata, které se v takto krátkém čase dostanou na trh, výrazně pohnou s cenou.
Centrální banky přestaly pumpovat miliardy
Připomeňme, že právě centrální banky v letech 2022 až 2024 masivně nakupovaly zlato a postupně pomohly dostat zlato na stále vyšší úrovně. Rekordního objemu dosáhly nákupy v roce 2024, kdy potřetí v řadě překonaly nákupy ze strany centrálních bank 1000 tun zlata. Již vloni se ale poprvé od roku 2020 meziročně snížil objem zlata, který banky nakoupily, stále to ale bylo nad 800 tunami. Letos tak poprvé trh čelí masivnějšímu výprodej ze strany centrálních bank, což může pro část trhu představovat důležitý signál, že další růst již nelze čekat.
Aktuálně se cena zlata pohybuje mírně nad 4700 dolarů za trojskou unci. Přitom ještě na konci ledna se cena přehoupla přes 5500 dolarů. Zejména v průběhu března pak cena výrazně klesala.
Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.
Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky
Názory
Investiční trhy jsou na první pohled relativně klidné, pod povrchem ovšem bublají rizika. Pokud se nenaplní velká očekávání kolem umělé inteligence, mohou přijít výprodeje v řádech desítek procent. „U investorů, kteří nemají dlouhé horizonty, bych byl opatrnější. Zvážil bych diverzifikaci do produktů staré ekonomiky, třeba do energetiky“ říká regionální ředitel XTB Vladimír Holovka.
Důraz na globalizaci slábne, investičně mohou být zajímavé komodity, říká Vladimír Holovka z XTB
Trhy