Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

RECENZE: Moravský vrabec jako od babičky. Vinohrady nemusejí být drahé

Podnik Apetit na Vinohradské třídě
Dalibor Martínek / Newstream
Dalibor Martínek

Svíčková na smetaně, moravský vrabec se špenátem a bramborovým knedlíkem. Tato jídla jsou na menu pravidelně, občas hovězí stroganov, někdy dokonce již v českých restauracích málo vídaný jihočeský kuba. Na klasická česká jídla si v podniku Apetit na Vinohradské třídě věří. Aby ne, každý den navaří stovky porcí české klasiky. Recepty mají lety prověřené, odvařené, dotažené k optimální chuti.

Celkem nenápadný podnik nedaleko náměstí Jiřího z Poděbrad místní dobře znají. Nepropsal se do gurmánských žebříčků, ale na české klasice nedělá chyby. Podnik nabízí chlebíčky a dortíky, je však vyhlášený svými obědy.

Kdo chce mít za pět minut od okamžiku, kdy prošel dveřmi, před sebou na talíři jídlo, je na správném místě. Přestože kolem poledne bývají fronty. Ty však rychle postupují vpřed. Vezmete si tácek, příbor a ubrousky, za pět minut sedíte s obědem. Jde o skutečný fast food. Kdo nechce trávit na obědě hodinu a dobře se přitom najíst, tam se nesplete.

Další z našich návštěv v "táckárně".

Retro jídelna kousek od Staromáku: Na dršťkovku za 65 korun tam chodí studenti i investoři

„Táckárna“ je vlastně takový fast food po česku. Místo burgeru a hranolek si u pultu objednáte knedlík se zelím a vepřové nebo holaňdák. Klasické menu nabízí i v retro řeznictví v Kaprově ulici. Oběd pro dva s pivem stojí cca 350 korun.

Přečíst článek

Příznivé ceny

Co víc, ceny jsou nadmíru příznivé. To se v dnešní době cení. Kuřecí stehno na paprice, 139 korun. Knedlík za šest korun, kopeček rýže za dvanáct. Vepřový řízek vyjde na 109 korun. Každý se tady vejde pod dvě stě korun. Zmíněný moravský vrabec se špenátem a čtyřmi knedlíky, bratru za 158 korun. S jídlem bez masa se dá dostat pod sto korun. Žádné polotovary, vše se vaří v přilehlé kuchyni.

K tomu nikdy nechybí v nabídce dvě polévky, obvykle hovězí vývar s játrovými knedlíčky nebo gulášová, čočková, každá za 45 korun. Za to se obvykle nedá pořídit v běžné kavárně ani kafe. Kvůli kombinaci zaručené kvality a přijatelné ceny tam nemají o hosty nouzi. Ano, není to vysoká gastronomie, ani tam nehledí do kalorických tabulek. Ale kdo má rád dobré jídlo, dobře ví, že tuk nese chuť.

Takhle se vaří v jídelně v Dlouhé ulici

Kam na oběd levnější než v jídelně poslanců? Na tácek do Dlouhé ulice

Spousta lidí v Dlouhé ulici míří na vyhlášený „smažák“ do Lokálu, my vyrazili na „tácek“. Kolik v Apetitu stojí obědové menu?

Přečíst článek

Veleúspěšný Vinohradský koncept. Zatímco v přilehlých provozovnách po pár letech točí doslova jedna potrefená husa za druhou, se smažákem za 230 korun, na produkci tohoto nízkonákladového provozu se stojí fronty.

Kdo by měl obavu, že by se návštěvou zařízení dostal do společnosti chudých penzistů, pletl by se. Podnik vyhledávají místní zaměstnanci, včetně úředníků centrály Všeobecné zdravotní pojišťovny, která sídlí hned naproti. Ano, to je to místo, které pravidelně navštěvují protikorupční policisté. Ostatně i policisté nebo záchranáři, kteří nemají času nazbyt, se v tomto podniku často stravují. Také rodiny s dětmi, když o víkendu nestihly navařit.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Sober Bar

Sober Bar bude český unikát. Praha už brzy otevře první čistě nealkoholický bar

Přečíst článek
Šéfkuchař Bruxx Oldřich Matoušek

„Emoce musí ven, ale pánvemi už neházím.“ Šéfkuchař Bruxxu Matoušek o talentu i chutích Čechů

Přečíst článek

Gymnázia táhnou, řemesla chybí. Proč deváťáci ignorují lépe placenou práci?

Šikovný řemeslník dnes vydělává více než průměrný vysokoškolák
iStock
Lukáš Kovanda

Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.

Data Cermatu jsou v tomto ohledu jednoznačná. Do prvního kola se přihlásilo přes 156 tisíc uchazečů a tři čtvrtiny z nich dávají v první prioritě přednost maturitním oborům. Zatímco zájem o lycea raketově roste a gymnázia si drží své, učiliště zůstávají spíše „druhou volbou“.

Tržní paradox

Vzniká tu tak tržní paradox. Firmy zoufale volají po lidech, kteří umí vzít do ruky nářadí. Podle Asociace malých a středních podniků v Česku chybí zhruba 100 tisíc řemeslníků. Trh práce by je okamžitě pohltil a nadprůměrně je zaplatil. Přesto se do těchto oborů mladí nehrnou.

Tento nesoulad mezi potřebami ekonomiky a rozhodováním deváťáků má však svou logiku. Podle analýz může umělá inteligence v příští dekádě ovlivnit až 40 procent pracovních pozic v Česku. Pokud více než polovina generace Alfa bude vykonávat profese, které dnes ještě ani neexistují, dává smysl neuzavírat si kariérní cestu příliš brzy. Rodiče tak kupují svým dětem „čas na rozmyšlenou“.

Bankovka v hodnotě 2000 korun

Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou

Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.

Přečíst článek

Jenže tím nafukujeme jinou bublinu. Český vzdělávací systém produkuje stále více maturantů, kteří automaticky míří na vysoké školy – v roce 2023 to bylo 64 procent z nich. Tuhle zdánlivě dobrou zprávu ale kazí realita: až 60 procent vysokoškoláků nedokončí zvolený obor a fakt, že čtvrtina absolventů odborných škol nakonec studuje jiný obor, než který se vystudovali.

Jinými slovy: vzděláváme se hodně, ale často neefektivně.

Lukáš Kovanda: Dva dny volna navíc vyjdou Česko draho

Na první pohled drobná změna v kalendáři může mít překvapivě velké důsledky. Kratší školní rok může podle analýzy českou ekonomiku připravit o miliardy.

Přečíst článek

Budoucnost tak nebude patřit „držitelům diplomů“, ale lidem, kteří dokážou kombinovat znalosti s dovednostmi: kriticky myslet, rychle se učit, komunikovat a přizpůsobovat se. Právě to jsou kompetence, které formální vzdělání samo o sobě negarantuje.

Zatímco část společnosti stále věří, že titul je jistota, trh práce už tuto logiku opustil. Šikovný řemeslník dnes může vydělávat více než průměrný vysokoškolák. Manuální práce se kvůli nedostatku lidí stává vzácným, a tedy drahým, statkem.

Deváťáci nevolí „snadnější cestu“, jak se často říká. Volí si co nejširší manévrovací prostor v době, kdy jistoty mizí rychleji než kdy dřív.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

V Česku teď pracuje nejvíce žen v historii

Lukáš Kovanda: V Česku teď pracuje nejvíce žen v historii. Nutí je k tomu i rapidní inflace

Přečíst článek

Blíž k Měsíci než k Zemi. Mise Artemis II překonala klíčový milník

Posádka mise Artemis II překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem
ČTK
 nst
nst

Posádka mise Artemis II je na půli cesty k Měsíci. Loď Orion podle informací NASA překonala klíčový milník zhruba dva dny po startu a nyní se vzdaluje od Země rychleji, než se k ní vrací. Čtyři astronauti tak míří k historickému průletu kolem Měsíce, který lidstvo nezažilo od roku 1972.

„Nyní jste blíže Měsíci, než k nám na Zemi,“ oznámilo posádce řídicí středisko kolem šesté hodiny ráno středoevropského letního času. V té době se Orion nacházel více než 219 tisíc kilometrů od Země. „Právě teď můžeme vidět Měsíc z dokovacího otvoru, je to krásný pohled,“ reagovala astronautka Christina Kochová.

Posádka vesmírného programu Artemis II

Oblet Měsíce je fascinující, ale veřejnost by víc chtěla něco jiného

Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.

Přečíst článek

Vstup do gravitačního vlivu Měsíce

Podle NASA zvládla loď polovinu trasy za dva dny, pět hodin a 24 minut od startu. Dalším zásadním okamžikem bude vstup do gravitačního vlivu Měsíce, který má přijít pátý den letu. K samotnému průletu kolem Měsíce by mělo dojít v pondělí.

Agentura AP mezitím upozornila na první snímky Země, které astronauti během letu pořídili. Jeden z nich zachycuje celou planetu s oceány, pevninou i oblaky. Po změně orientace kabiny se v oknech objevila i polární záře. „Byl to ten nejúžasnější okamžik,“ uvedl velitel mise Reid Wiseman.

Na síti X zveřejnil společně s čerstvou fotografií také podobný snímek, který pořídila mise Apollo 17 v roce 1972. „Za posledních 54 let jsme ušli tak daleko, ale jedna věc se nezměnila: Náš domov vypadá z vesmíru úžasně!“ okomentoval vesmírný úřad fotografie.

Země se na novém záběru jeví vzhůru nohama, je na ní vidět Atlantický oceán, vlevo je západní část Sahary a Pyrenejský poloostrov, vpravo východní část Jižní Ameriky, uvedla stanice BBC a podotkla, že NASA planetu jasně viditelnou vpravo dole identifikoval jako Venuši. NASA zveřejnil také snímek, který ukazuje Zemi v téměř úplné tmě, kde jsou na některých místech vidět umělá lidská osvětlení, podotkla BBC.

Raketa odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě po opakovaných odkladech způsobených technickými problémy. Artemis II je dalším krokem programu NASA, jehož cílem je návrat lidí na Měsíc. Ten je nyní plánován na rok 2028.

Samotná posádka má i historický rozměr. Poprvé se k Měsíci vydala žena, Afroameričan i astronaut z jiné země než USA. Velitel Wiseman je navíc ve svých 50 letech nejstarším člověkem, který kdy k Měsíci zamířil. Celkem se k němu dosud vydalo 24 astronautů, z nichž 12 stanulo přímo na jeho povrchu.

Posádka mise Artemis II překonala polovinu trasy mezi Zemí a Měsícem ČTK

Související

Návrat členů mise Artemis II sledovaly stovky diváků na velkém plátně ve Fleet Science Centru v San Diegu, 10. dubna 2026

FOTOGALERIE: Z odvrácené strany Měsíce zase doma. Jak vypadal návrat členů mise Artemis?

Přečíst článek