Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.

Data Cermatu jsou v tomto ohledu jednoznačná. Do prvního kola se přihlásilo přes 156 tisíc uchazečů a tři čtvrtiny z nich dávají v první prioritě přednost maturitním oborům. Zatímco zájem o lycea raketově roste a gymnázia si drží své, učiliště zůstávají spíše „druhou volbou“.

Tržní paradox

Vzniká tu tak tržní paradox. Firmy zoufale volají po lidech, kteří umí vzít do ruky nářadí. Podle Asociace malých a středních podniků v Česku chybí zhruba 100 tisíc řemeslníků. Trh práce by je okamžitě pohltil a nadprůměrně je zaplatil. Přesto se do těchto oborů mladí nehrnou.

Tento nesoulad mezi potřebami ekonomiky a rozhodováním deváťáků má však svou logiku. Podle analýz může umělá inteligence v příští dekádě ovlivnit až 40 procent pracovních pozic v Česku. Pokud více než polovina generace Alfa bude vykonávat profese, které dnes ještě ani neexistují, dává smysl neuzavírat si kariérní cestu příliš brzy. Rodiče tak kupují svým dětem „čas na rozmyšlenou“.

Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou

Money

Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.

ČTK

Přečíst článek

Jenže tím nafukujeme jinou bublinu. Český vzdělávací systém produkuje stále více maturantů, kteří automaticky míří na vysoké školy – v roce 2023 to bylo 64 procent z nich. Tuhle zdánlivě dobrou zprávu ale kazí realita: až 60 procent vysokoškoláků nedokončí zvolený obor a fakt, že čtvrtina absolventů odborných škol nakonec studuje jiný obor, než který se vystudovali.

Jinými slovy: vzděláváme se hodně, ale často neefektivně.

Lukáš Kovanda: Dva dny volna navíc vyjdou Česko draho

Názory

Na první pohled drobná změna v kalendáři může mít překvapivě velké důsledky. Kratší školní rok může podle analýzy českou ekonomiku připravit o miliardy.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Budoucnost tak nebude patřit „držitelům diplomů“, ale lidem, kteří dokážou kombinovat znalosti s dovednostmi: kriticky myslet, rychle se učit, komunikovat a přizpůsobovat se. Právě to jsou kompetence, které formální vzdělání samo o sobě negarantuje.

Zatímco část společnosti stále věří, že titul je jistota, trh práce už tuto logiku opustil. Šikovný řemeslník dnes může vydělávat více než průměrný vysokoškolák. Manuální práce se kvůli nedostatku lidí stává vzácným, a tedy drahým, statkem.

Deváťáci nevolí „snadnější cestu“, jak se často říká. Volí si co nejširší manévrovací prostor v době, kdy jistoty mizí rychleji než kdy dřív.

Posádka mise Artemis II je na půli cesty k Měsíci. Loď Orion podle informací NASA překonala klíčový milník zhruba dva dny po startu a nyní se vzdaluje od Země rychleji, než se k ní vrací. Čtyři astronauti tak míří k historickému průletu kolem Měsíce, který lidstvo nezažilo od roku 1972.

„Nyní jste blíže Měsíci, než k nám na Zemi,“ oznámilo posádce řídicí středisko kolem šesté hodiny ráno středoevropského letního času. V té době se Orion nacházel více než 219 tisíc kilometrů od Země. „Právě teď můžeme vidět Měsíc z dokovacího otvoru, je to krásný pohled,“ reagovala astronautka Christina Kochová.

Oblet Měsíce je fascinující, ale veřejnost by víc chtěla něco jiného

Enjoy

Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.

Josef Tuček

Přečíst článek

Vstup do gravitačního vlivu Měsíce

Podle NASA zvládla loď polovinu trasy za dva dny, pět hodin a 24 minut od startu. Dalším zásadním okamžikem bude vstup do gravitačního vlivu Měsíce, který má přijít pátý den letu. K samotnému průletu kolem Měsíce by mělo dojít v pondělí.

We’re halfway there.

At the time of posting this, the Artemis II mission is about halfway to the Moon. When the astronauts arrive, they will conduct a lunar flyby and collect scientific observations of the Moon’s surface. pic.twitter.com/Re8dryeX6k

— NASA Artemis (@NASAArtemis) April 4, 2026

Agentura AP mezitím upozornila na první snímky Země, které astronauti během letu pořídili. Jeden z nich zachycuje celou planetu s oceány, pevninou i oblaky. Po změně orientace kabiny se v oknech objevila i polární záře. „Byl to ten nejúžasnější okamžik,“ uvedl velitel mise Reid Wiseman.

Na síti X zveřejnil společně s čerstvou fotografií také podobný snímek, který pořídila mise Apollo 17 v roce 1972. „Za posledních 54 let jsme ušli tak daleko, ale jedna věc se nezměnila: Náš domov vypadá z vesmíru úžasně!“ okomentoval vesmírný úřad fotografie.

1972 ➡️2026
Apollo 17 ➡️ Artemis II pic.twitter.com/wGc2wtY0e2

— NASA (@NASA) April 3, 2026

Země se na novém záběru jeví vzhůru nohama, je na ní vidět Atlantický oceán, vlevo je západní část Sahary a Pyrenejský poloostrov, vpravo východní část Jižní Ameriky, uvedla stanice BBC a podotkla, že NASA planetu jasně viditelnou vpravo dole identifikoval jako Venuši. NASA zveřejnil také snímek, který ukazuje Zemi v téměř úplné tmě, kde jsou na některých místech vidět umělá lidská osvětlení, podotkla BBC.

Raketa odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě po opakovaných odkladech způsobených technickými problémy. Artemis II je dalším krokem programu NASA, jehož cílem je návrat lidí na Měsíc. Ten je nyní plánován na rok 2028.

Samotná posádka má i historický rozměr. Poprvé se k Měsíci vydala žena, Afroameričan i astronaut z jiné země než USA. Velitel Wiseman je navíc ve svých 50 letech nejstarším člověkem, který kdy k Měsíci zamířil. Celkem se k němu dosud vydalo 24 astronautů, z nichž 12 stanulo přímo na jeho povrchu.