Partneři projektu

Češi si na internetu věří, přesto naletí. Každý sedmý už kvůli podvodným e-shopům přišel o peníze

E-shop
iStock
 nst
nst

Zkušenost s podvodným e-shopem má každý čtvrtý Čech a zhruba každý sedmý už kvůli nim skutečně přišel o peníze. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro mBank mezi tisícovkou respondentů.

Češi se přitom v online prostředí cítí velmi sebejistě – a často až příliš. Více než 80 procent lidí je přesvědčeno, že přesně ví, jak své peníze na internetu chránit, a každý pátý by si ze svých znalostí dal jedničku. Realita je ale podle banky mnohem varovnější.

„Falešné e-shopy jsou dnes druhým nejčastějším typem úspěšného podvodu,“ uvedl generální ředitel mBank pro Česko Robert Chrištof. Podle něj lidé často podceňují rizika a dávají přednost pohodlí a rychlosti před obezřetností.

Podlehnutí emocím

Typické nákupní chování tomu nahrává. Více než polovina lidí nakupuje z pohodlí domova a třetina vyřizuje objednávky večer nebo v noci. V takových situacích pak zákazníci snáze podléhají emocím a lákavým slevám – nákup přitom klidně dokončí i ve chvílích, kdy nejsou plně soustředění.

„Alarmující je, že jen čtvrtina lidí při nákupu řeší, zda daný e-shop vůbec zná,“ upozornil expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Mika. Hlavním lákadlem zůstává nízká cena.

Bez digitální identity se dnes nikdo neobejde

Digitální identita je základem online světa. Proč je neviditelným pilířem moderní ekonomiky

Rychlé a jednoduché online služby dnes stojí na systémech, které musí být zároveň bezpečné, spolehlivé a téměř neviditelné. Právě digitální identita se stává jedním z klíčových prvků, bez nichž moderní ekonomika nemůže fungovat.

Přečíst článek

Lidské chování jako slabý článek

Kybernetické podvody se navíc neustále vyvíjejí. Přestože se jich 61 procent lidí neobává, téměř polovina už se s nějakou formou podvodu setkala. Slabým článkem zůstává především lidské chování. I když většina lidí zná zásady silných hesel, třetina si je ukládá do prohlížeče a 40 procent běžně nakupuje přes nezabezpečenou veřejnou Wi-Fi.

Podle sociologa a ředitele agentury Focus Martina Slosiarika hrají klíčovou roli emoce a časový tlak. „Ve chvíli, kdy do hry vstupují emoce nebo rutina, jde racionální uvažování stranou. To je přesně prostor, který dnešní podvodníci využívají,“ uvedl.

Roste i počet útoků. Podle České bankovní asociace jich v letošním prvním čtvrtletí přibylo meziročně o čtyři procenta na téměř 24 tisíc. Objem ukradených peněz se přitom více než zdvojnásobil na téměř 800 milionů korun. Bankám se zároveň podařilo zachránit 3,4 miliardy korun.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Nepoučitelní Češi. Kyberšmejdům nabíhají na špek, škody už letos dosáhly 1,9 miliardy

Nepoučitelní Češi. Kyberšmejdům nabíhají na špek, škody už letos dosáhly 1,9 miliardy

Přečíst článek

Sankce nesankce. Ruským miliardářům majetek vystřelil na rekord

Alexej Mordašov
ČTK
 nst
nst

Majetek ruských miliardářů navzdory válce na Ukrajině a tvrdým západním sankcím dál roste. Podle ruské verze časopisu Forbes, na kterou odkazuje agentura Reuters, se jejich jmění za poslední rok zvýšilo o 11 procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (zhruba 14,5 bilionu korun).

Za růstem stojí především vývoj na komoditních trzích. Nejbohatší Rusové jsou dlouhodobě spojeni s těžbou a exportem přírodních zdrojů a právě narušení globálních obchodních toků vedlo ke zvýšení cen těchto surovin. Forbes zároveň upozorňuje, že na čele žebříčku se neobjevila žádná nová jména.

První pozici i nadále drží Mordašov

Nejbohatším Rusem zůstává šéf investiční společnosti Severgroup Alexej Mordašov s majetkem 37 miliard dolarů, který za rok vzrostl o 8,4 miliardy. Druhé místo obsadil Vladimir Potanin ze společnosti Interros a producenta kovů Nornickel s majetkem 29,7 miliardy dolarů. Třetí příčku drží bývalý šéf Lukoilu Vagit Alekperov s majetkem 29,5 miliardy dolarů. Čtvrtý je Leonid Michelson, šéf firmy Novatek, jehož majetek Forbes odhaduje na 28,3 miliardy dolarů.

Ruští miliardáři patřili v minulosti k nejbohatším lidem světa, často díky majetkům získaným v období po rozpadu Sovětského svazu. Dnes však zaostávají za americkými miliardáři, jejichž bohatství stojí především na technologickém sektoru. Žebříčku nejbohatších lidí světa vévodí Elon Musk s majetkem 839 miliard dolarů, následovaný spoluzakladatelem Googlu Larrym Pagem s 257 miliardami.

Mareterra

Rekordní útrata nejbohatšího Ukrajince. Za apartmán v Monaku dal půl miliardy eur

Ukrajinský miliardář Rinat Achmetov, nejbohatší muž země, koupil luxusní apartmán v Monaku za 471 milionů eur (zhruba 554 milionů dolarů). Podle informací agentury Bloomberg jde o jednu z největších jednotlivých transakcí s rezidenční nemovitostí v historii.

Přečíst článek

Pro srovnání: ještě v roce 2021, tedy před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, činila hodnota majetku ruských miliardářů 606 miliard dolarů. Po zahájení války 24. února 2022 se Rusko stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí.

Ruská ekonomika přitom zpomaluje. Loni vzrostla jen o jedno procento, výrazně méně než o 4,3 procenta v předchozím roce. Mezinárodní měnový fond nyní očekává, že letos ekonomika poroste tempem 1,1 procenta, což je mírné zlepšení oproti dřívějšímu odhadu. Stejný růst by si podle MMF měla udržet i v roce 2027.

Související

Donald Trump a Vladimir Putin

Lukáš Kovanda: Jak to Putin skoulel s Trumpem. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie proměnil v americkou sankční úlevu

Přečíst článek

Z kanceláří byty? Praha by tím mohla řešit krizi bydlení. Jenže to má háček

Dům Radost, bývalý Dům odborových svazů
Profimedia.cz
Petra Nehasilová

Praha čelí tichému problému: kancelářský fond rychle stárne, ale nové projekty téměř nepřibývají. Statistiky Colliers ukazují, že do několika let bude velká část budov na hraně použitelnosti. Přeměna na byty by mohla pomoci s bytovou krizí. Naráží však na technické limity, regulace i ekonomiku.

Pražský kancelářský trh se dostal do zvláštní situace. Firmy dál hledají moderní prostory a nájmy rostou, ale nová výstavba téměř zamrzla. A do toho přichází další, méně viditelný problém. Kancelářské budovy rychle stárnou.

Podle aktuálních dat poradenské společnosti Colliers se dnes už zhruba třetina kancelářských budov v Praze blíží hranici dvaceti let provozu. Do roku 2030 půjde o téměř 1,8 milionu metrů čtverečních. Budovy z přelomu tisíciletí tak postupně přestávají splňovat nejen technologické, ale i ekologické a designové standardy, které dnes nájemci očekávají.

Dům Radost

Někdejší sídlo odborů se snad brzy začne měnit. Místo kanceláří v něm budou stovky garsonek

Kanceláře ve více než 90 let starém domě Radost na Žižkově se v budoucnu promění na byty. Územní rozhodnutí má investor na stole, o stavební povolení zažádá v řádech dnů. Datum finále projektu nelze odhadnout.

Přečíst článek

Výstavba se propadla na historické minimum

Právě statistiky Colliers zároveň upozorňují na paradox současného trhu. Přestože firmy moderní kanceláře stále poptávají a u kvalitních budov roste nájemné, nová výstavba je nejnižší v historii.

Rok 2025 byl z tohoto pohledu rekordně slabý. V Praze přibylo jen 26 600 metrů čtverečních kanceláří, přičemž většina projektů byla pouhou rekonstrukcí. Ještě před pandemií se ročně stavělo přes 150 tisíc metrů čtverečních.

Nízká výstavba přitom není jen cyklický výkyv. Za propadem stojí kombinace drahého financování, vysokých stavebních nákladů i nejistoty ohledně budoucí poptávky po kancelářích. Podle Colliers tak na trhu vzniká napětí, kvalitní moderní kanceláře chybějí, zatímco starší budovy rychle zastarávají.

David Krajný

David Krajný: Mladí na bydlení nedosáhnou. A lepší to jen tak nebude

Majitel největší české realitní společnosti REMAX David Krajný upozorňuje, že dostupnost bydlení se bez zásadních změn nezlepší. Hlavní problém podle něj neleží v poptávce, ale v nedostatečné výstavbě a zdlouhavém povolování, které drží ceny vysoko. V rozhovoru vysvětluje, proč mladí lidé na vlastní bydlení nedosáhnou, jak se promění role makléřů pod vlivem umělé inteligence i proč buduje realitní byznys na Ukrajině už dnes.

Přečíst článek

Rekonstrukce, nebo byty?

Majitelé starších kancelářských budov dnes stojí před zásadní volbou, zda investovat do modernizace, budovu zbourat, nebo ji zkusit přeměnit na byty. Na první pohled dává konverze smysl. Praha dlouhodobě trpí nedostatkem bydlení a ceny bytů rostou rychleji než nájmy kanceláří. Ekonomika ale není tak jednoznačná.

Náklady na přestavbu kanceláří na byty se dnes pohybují zhruba mezi 70 až 98 tisíci korun za metr čtvereční. To je často více než komplexní rekonstrukce kancelářské budovy, která vychází na 57 až 75 tisíc korun za metr.

Zásadní jsou však technické limity. Administrativní budovy mají hluboké dispozice s nedostatkem přirozeného světla, což komplikuje vznik kvalitních bytů. Přísnější požární normy, akustika u rušných ulic nebo nutnost změny územního plánu celý proces dále prodlužují.

První projekty ukazují, že to jde

Přesto se v Praze objevují projekty, které naznačují možnou cestu. Jedním z nich je přestavba funkcionalistického domu Dům Radost, bývalého sídla odborových svazů. Budova se stovkami kanceláří se postupně mění na nájemní bydlení s až 650 jednotkami. Jde o jeden z největších pokusů o konverzi administrativního objektu v metropoli.

Sequoia

Passer začal stavět největší kancelářský projekt v Praze

Společnost Passerinvest Group Radima Passera zahájila výstavbu nové administrativní budovy Sequoia v pražských Roztylech. Jde o největší kancelářskou budovu, která se v současnosti v Praze staví pro volný trh. Za dva roky nabídne 33 tisíc metrů pronajímatelné plochy.

Přečíst článek

Nejdále jsou s konverzí kanceláří na bydlení ve Spojených státech. Po pandemii tam prudce vzrostla neobsazenost kanceláří a tlak na změnu využití budov vedl k rekordnímu růstu přestaveb. Jen v roce 2024 vzniklo přibližně 25 tisíc bytů z bývalých kancelářských prostor.

Evropa postupuje opatrněji. Například v Německu studie odhadují potenciál přibližně 60 tisíc bytů, ale vhodná je jen menší část kancelářských budov. Zajímavý je britský přístup. Díky legislativnímu nástroji Permitted Development Rights lze měnit kanceláře na byty bez plného územního řízení. Od roku 2013 tak vzniklo přes 120 tisíc bytů. Tento model ale ukázal i stinné stránky. Některé projekty vedly ke vzniku malých a nekvalitních bytů bez dostatečného denního světla.

Český realitní trh se zvedl, teď ho brzdí nejistota. Dobré nemovitosti ale dál mizí rychle, říká finanční ředitel Redstone

Český realitní trh se po slabším období znovu rozběhl a investoři mají podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silný apetit nakupovat. Novou nejistotu ale přináší geopolitické napětí, které může prodražit financování developerských projektů. Přesto zůstává výhled trhu podle něj pozitivní.

Přečíst článek

Retailové centrum v Rijece

Miliardová investice u moře: DRFG vstupuje na chorvatský realitní trh

Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Budova Aviataci v areálu Waltrovka

Kancelářská rošáda v Praze: Oracle končí ve Waltrovce, 11 tisíc metrů čtverečních získal nový hráč

Přečíst článek
Nové kanceláře v žižkovské Akropoli

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Přečíst článek
Budova Boka na Pankráci

Pankrácký „brownfiled“ zaplní moderní kancelářská budova se supermarketem

Přečíst článek