Zkušenost s podvodným e-shopem má každý čtvrtý Čech a zhruba každý sedmý už kvůli nim skutečně přišel o peníze. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro mBank mezi tisícovkou respondentů.
Češi se přitom v online prostředí cítí velmi sebejistě – a často až příliš. Více než 80 procent lidí je přesvědčeno, že přesně ví, jak své peníze na internetu chránit, a každý pátý by si ze svých znalostí dal jedničku. Realita je ale podle banky mnohem varovnější.
„Falešné e-shopy jsou dnes druhým nejčastějším typem úspěšného podvodu,“ uvedl generální ředitel mBank pro Česko Robert Chrištof. Podle něj lidé často podceňují rizika a dávají přednost pohodlí a rychlosti před obezřetností.
Typické nákupní chování tomu nahrává. Více než polovina lidí nakupuje z pohodlí domova a třetina vyřizuje objednávky večer nebo v noci. V takových situacích pak zákazníci snáze podléhají emocím a lákavým slevám – nákup přitom klidně dokončí i ve chvílích, kdy nejsou plně soustředění.
„Alarmující je, že jen čtvrtina lidí při nákupu řeší, zda daný e-shop vůbec zná,“ upozornil expert na kybernetickou bezpečnost Tomáš Mika. Hlavním lákadlem zůstává nízká cena.
Lidské chování jako slabý článek
Kybernetické podvody se navíc neustále vyvíjejí. Přestože se jich 61 procent lidí neobává, téměř polovina už se s nějakou formou podvodu setkala. Slabým článkem zůstává především lidské chování. I když většina lidí zná zásady silných hesel, třetina si je ukládá do prohlížeče a 40 procent běžně nakupuje přes nezabezpečenou veřejnou Wi-Fi.
Podle sociologa a ředitele agentury Focus Martina Slosiarika hrají klíčovou roli emoce a časový tlak. „Ve chvíli, kdy do hry vstupují emoce nebo rutina, jde racionální uvažování stranou. To je přesně prostor, který dnešní podvodníci využívají,“ uvedl.
Roste i počet útoků. Podle České bankovní asociace jich v letošním prvním čtvrtletí přibylo meziročně o čtyři procenta na téměř 24 tisíc. Objem ukradených peněz se přitom více než zdvojnásobil na téměř 800 milionů korun. Bankám se zároveň podařilo zachránit 3,4 miliardy korun.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Revolut má díry v bezpečnosti. Čech tak ukradl statisíce eur
Majetek ruských miliardářů navzdory válce na Ukrajině a tvrdým západním sankcím dál roste. Podle ruské verze časopisu Forbes, na kterou odkazuje agentura Reuters, se jejich jmění za poslední rok zvýšilo o 11 procent na rekordních 696,5 miliardy dolarů (zhruba 14,5 bilionu korun).
Za růstem stojí především vývoj na komoditních trzích. Nejbohatší Rusové jsou dlouhodobě spojeni s těžbou a exportem přírodních zdrojů a právě narušení globálních obchodních toků vedlo ke zvýšení cen těchto surovin. Forbes zároveň upozorňuje, že na čele žebříčku se neobjevila žádná nová jména.
Nejbohatším Rusem zůstává šéf investiční společnosti Severgroup Alexej Mordašov s majetkem 37 miliard dolarů, který za rok vzrostl o 8,4 miliardy. Druhé místo obsadil Vladimir Potanin ze společnosti Interros a producenta kovů Nornickel s majetkem 29,7 miliardy dolarů. Třetí příčku drží bývalý šéf Lukoilu Vagit Alekperov s majetkem 29,5 miliardy dolarů. Čtvrtý je Leonid Michelson, šéf firmy Novatek, jehož majetek Forbes odhaduje na 28,3 miliardy dolarů.
Ruští miliardáři patřili v minulosti k nejbohatším lidem světa, často díky majetkům získaným v období po rozpadu Sovětského svazu. Dnes však zaostávají za americkými miliardáři, jejichž bohatství stojí především na technologickém sektoru. Žebříčku nejbohatších lidí světa vévodí Elon Musk s majetkem 839 miliard dolarů, následovaný spoluzakladatelem Googlu Larrym Pagem s 257 miliardami.
Rekordní útrata nejbohatšího Ukrajince. Za apartmán v Monaku dal půl miliardy eur
Ukrajinský miliardář Rinat Achmetov, nejbohatší muž země, koupil luxusní apartmán v Monaku za 471 milionů eur (zhruba 554 milionů dolarů). Podle informací agentury Bloomberg jde o jednu z největších jednotlivých transakcí s rezidenční nemovitostí v historii.
Pro srovnání: ještě v roce 2021, tedy před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, činila hodnota majetku ruských miliardářů 606 miliard dolarů. Po zahájení války 24. února 2022 se Rusko stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany západních zemí.
Ruská ekonomika přitom zpomaluje. Loni vzrostla jen o jedno procento, výrazně méně než o 4,3 procenta v předchozím roce. Mezinárodní měnový fond nyní očekává, že letos ekonomika poroste tempem 1,1 procenta, což je mírné zlepšení oproti dřívějšímu odhadu. Stejný růst by si podle MMF měla udržet i v roce 2027.
Související
Další obcházení sankcí. Přes Čínu do Ruska proudí auta západních značek
Praha čelí tichému problému: kancelářský fond rychle stárne, ale nové projekty téměř nepřibývají. Statistiky Colliers ukazují, že do několika let bude velká část budov na hraně použitelnosti. Přeměna na byty by mohla pomoci s bytovou krizí. Naráží však na technické limity, regulace i ekonomiku.
Pražský kancelářský trh se dostal do zvláštní situace. Firmy dál hledají moderní prostory a nájmy rostou, ale nová výstavba téměř zamrzla. A do toho přichází další, méně viditelný problém. Kancelářské budovy rychle stárnou.
Podle aktuálních dat poradenské společnosti Colliers se dnes už zhruba třetina kancelářských budov v Praze blíží hranici dvaceti let provozu. Do roku 2030 půjde o téměř 1,8 milionu metrů čtverečních. Budovy z přelomu tisíciletí tak postupně přestávají splňovat nejen technologické, ale i ekologické a designové standardy, které dnes nájemci očekávají.
Někdejší sídlo odborů se snad brzy začne měnit. Místo kanceláří v něm budou stovky garsonek
Kanceláře ve více než 90 let starém domě Radost na Žižkově se v budoucnu promění na byty. Územní rozhodnutí má investor na stole, o stavební povolení zažádá v řádech dnů. Datum finále projektu nelze odhadnout.
Právě statistiky Colliers zároveň upozorňují na paradox současného trhu. Přestože firmy moderní kanceláře stále poptávají a u kvalitních budov roste nájemné, nová výstavba je nejnižší v historii.
Rok 2025 byl z tohoto pohledu rekordně slabý. V Praze přibylo jen 26 600 metrů čtverečních kanceláří, přičemž většina projektů byla pouhou rekonstrukcí. Ještě před pandemií se ročně stavělo přes 150 tisíc metrů čtverečních.
Nízká výstavba přitom není jen cyklický výkyv. Za propadem stojí kombinace drahého financování, vysokých stavebních nákladů i nejistoty ohledně budoucí poptávky po kancelářích. Podle Colliers tak na trhu vzniká napětí, kvalitní moderní kanceláře chybějí, zatímco starší budovy rychle zastarávají.
David Krajný: Mladí na bydlení nedosáhnou. A lepší to jen tak nebude
Majitel největší české realitní společnosti REMAX David Krajný upozorňuje, že dostupnost bydlení se bez zásadních změn nezlepší. Hlavní problém podle něj neleží v poptávce, ale v nedostatečné výstavbě a zdlouhavém povolování, které drží ceny vysoko. V rozhovoru vysvětluje, proč mladí lidé na vlastní bydlení nedosáhnou, jak se promění role makléřů pod vlivem umělé inteligence i proč buduje realitní byznys na Ukrajině už dnes.
Majitelé starších kancelářských budov dnes stojí před zásadní volbou, zda investovat do modernizace, budovu zbourat, nebo ji zkusit přeměnit na byty. Na první pohled dává konverze smysl. Praha dlouhodobě trpí nedostatkem bydlení a ceny bytů rostou rychleji než nájmy kanceláří. Ekonomika ale není tak jednoznačná.
Náklady na přestavbu kanceláří na byty se dnes pohybují zhruba mezi 70 až 98 tisíci korun za metr čtvereční. To je často více než komplexní rekonstrukce kancelářské budovy, která vychází na 57 až 75 tisíc korun za metr.
Zásadní jsou však technické limity. Administrativní budovy mají hluboké dispozice s nedostatkem přirozeného světla, což komplikuje vznik kvalitních bytů. Přísnější požární normy, akustika u rušných ulic nebo nutnost změny územního plánu celý proces dále prodlužují.
První projekty ukazují, že to jde
Přesto se v Praze objevují projekty, které naznačují možnou cestu. Jedním z nich je přestavba funkcionalistického domu Dům Radost, bývalého sídla odborových svazů. Budova se stovkami kanceláří se postupně mění na nájemní bydlení s až 650 jednotkami. Jde o jeden z největších pokusů o konverzi administrativního objektu v metropoli.
Passer začal stavět největší kancelářský projekt v Praze
Společnost Passerinvest Group Radima Passera zahájila výstavbu nové administrativní budovy Sequoia v pražských Roztylech. Jde o největší kancelářskou budovu, která se v současnosti v Praze staví pro volný trh. Za dva roky nabídne 33 tisíc metrů pronajímatelné plochy.
Nejdále jsou s konverzí kanceláří na bydlení ve Spojených státech. Po pandemii tam prudce vzrostla neobsazenost kanceláří a tlak na změnu využití budov vedl k rekordnímu růstu přestaveb. Jen v roce 2024 vzniklo přibližně 25 tisíc bytů z bývalých kancelářských prostor.
Evropa postupuje opatrněji. Například v Německu studie odhadují potenciál přibližně 60 tisíc bytů, ale vhodná je jen menší část kancelářských budov. Zajímavý je britský přístup. Díky legislativnímu nástroji Permitted Development Rights lze měnit kanceláře na byty bez plného územního řízení. Od roku 2013 tak vzniklo přes 120 tisíc bytů. Tento model ale ukázal i stinné stránky. Některé projekty vedly ke vzniku malých a nekvalitních bytů bez dostatečného denního světla.
Český realitní trh se zvedl, teď ho brzdí nejistota. Dobré nemovitosti ale dál mizí rychle, říká finanční ředitel Redstone
Český realitní trh se po slabším období znovu rozběhl a investoři mají podle finančního ředitele skupiny Redstone Jiřího Medřického silný apetit nakupovat. Novou nejistotu ale přináší geopolitické napětí, které může prodražit financování developerských projektů. Přesto zůstává výhled trhu podle něj pozitivní.
Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Kancelářská rošáda v Praze: Oracle končí ve Waltrovce, 11 tisíc metrů čtverečních získal nový hráč
