Zemřel Frank Gehry. Jeden z nejvlivnějších moderních architektů a spoluautor Tančícího domu

Spojené státy tlačí na některé země Evropské unie, aby se postavily záměru Evropské komise poslat na Ukrajinu v přepočtu 2,2 bilionu korun ze zmrazených ruských devizových rezerv. Informaci přinesla agentura Bloomberg.

Podle Spojených států by peníze z ruských rezerv měly sloužit k zajištění míru, a nikoli k prodlužování války. Evropská komise chce Kyjevu peníze dát – jde vlastně o nevratnou bezúročnou půjčku – na jeho vojenské a finanční potřeby. Za poskytnuté peníze se mají ovšem zaručit členské země EU. Česko by tak muselo vyčlenit na tuto záruku minimálně 40 miliard korun.

Evropská centrální banka se na záruce podílet odmítá, i když po ní Evropská komise participaci žádá. Proti předání tisíců miliard korun Ukrajině jsou v rámci EU hlavně Belgie a Maďarsko, Slovensko jej podmiňuje tím, aby dané biliony nefinancovaly vojenské výdaje, což je v praxi prakticky nenaplnitelné.

Aktualizováno

Svět by se měl vrátit k míru, řekl Módí Putinovi

Politika

Ruský prezident Vladimir Putin v Dillí jednal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Schůzku, na které oba představitelé hovořili o široké škále otázek od války na Ukrajině až po ekonomickou spolupráci, označil Putin za úspěšnou.

ČTK

Přečíst článek

Státní rozpočet Belgie inkasuje ze zmrazených ruských devizových rezerv, které jsou deponovány na jejím území, stovky milionů eur daní ročně. Hlavně se ale Belgie obává, že pokud přestanou platit příslušné sankce, bude to ona, kdo bude muset Rusku peníze z rezerv vracet – a pokud je mezitím Evropská komise pošle Ukrajině, nebude mít z čeho. Příslušné sankce, které ruské devizové rezervy zmrazují, musí Evropská unie každých šest měsíců obnovovat, a to jednomyslným usnesením. Pokud by například Maďarsko odmítlo obnovení podpořit, Rusko by potenciálně rezervami mohla opět disponovat.

Na Belgii by se pak musely „složit“ další členské země EU, aby mohla peníze Rusku vrátit – Česko by pak muselo Rusku „přes Belgii“ poslat zmíněných minimálně 40 miliard korun. Případně by vratku Rusku „natiskla z ničeho“ Evropská centrální banka, což ta ale právě odmítá jako nepovolené látání dluhu členských zemí eurozóny tiskem nových eur.

U řešení střetu zájmů představeného budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO) přetrvávají pochybnosti, uvedla česká pobočka protikorupční organizace Transparency International. Babiš by měl podle ní mimo jiné objasnit, zda jím ohlášená trustová struktura vznikne v Česku, nebo v zahraničí, a jakou bude mít formu. Varovala před dopady na čerpání evropských dotací pro Česko. Svůj holding Agrofert by měl Babiš buď prodat, nebo by firma měla přestat čerpat veřejné peníze, doporučil výkonný ředitel Transparency International David Kotora. Agrofert nechtěl Babišem zveřejněný plán komentovat.

Způsob řešení střetu zájmů ještě před jeho jmenováním premiérem po Babišovi požadoval prezident Petr Pavel. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo říjnové sněmovní volby, ve videu zveřejněném ve čtvrtek večer na sociálních sítích uvedl, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. S firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice, oznámil. Akcie holdingu bude podle Babiše spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti, řekl. Pavel brzy poté na síti X napsal, že Babiše jmenuje premiérem v úterý 9. prosince.

Agrofert odmítl se k Babišovu plánu vyjádřit. „Rozhodnutí akcionáře nám nepřísluší komentovat, vůči zaměstnancům, klientům ani obchodním partnerům se v tuto chvíli nic nemění,“ řekl mluvčí holdingu Pavel Heřmanský.

Babiš podle Transparency International naznačil, že hodlá zřídit fond, a není zřejmé, zda půjde například o takzvaný slepý fond či jinou formu svěřenského fondu. Slepé fondy přitom aktuálně nemají zakotvení v české legislativě, navíc musejí být od politika odstíněné, aby nevěděl, jak přesně jsou nastavené a fungují, upozornila organizace. V zahraničí podle ní vhodnost řešení střetu zájmů potvrzují zvláštní úřady, takový ale v Česku není, takže nezbývá než věřit Babišovi a jeho právníkům, uvedl právník Transparency International Kryštof Doležal.

Dalibor Martínek: Babiš se střetu zájmů nikdy nezbaví. Sledujeme podivnou šarádu

Názory

Celá hra kolem Babišova střetu zájmů je trapná. Jak nastolení tohoto „problému“, tak jeho řešení. Babiš nyní teatrálně prohlásil, že převede Agrofert do „slepého“ svěřenského fondu. Kdo je slepý, věří, že Babiš nebude mít dál na svou firmu dosah.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Pokud chce být Andrej Babiš premiérem, nejvhodnějšími řešeními jsou buď Agrofert prodat, nebo přestat čerpat veřejné prostředky skrze jím ovládané společnosti. Další varianty budou nahrávat spekulacím, v čím zájmu ve funkci předsedy vlády koná, zda v tom veřejném či soukromém,“ podotkl Kotora. Pochybnosti podle Transparency International jsou třeba kolem toho, zda Babiš nebude jednat z vládní pozice ve prospěch Agrofertu, když firmu mají časem převzít jeho děti.

Po prezidentově oznámení, že Babiše premiérem jmenuje, by podle protikorupční organizace nic nemělo bránit zveřejnění podrobnějších informací o Babišově plánu, aby se předešlo spekulacím, v jaké zemi fond vznikne a jak bude právně ukotvený. Veřejnost by se měla dozvědět i to, zda trustová struktura zahrne všechny Babišovy společnosti včetně například fondu Hartenberg, kdo budou nestranní správci fondu a zda jde doopravdy o nevratné řešení, vyzvala Transparency International.

„Jedna věc je formální nastavení. Varováním, i s ohledem na předchozí zkušenosti je, jestli Babiš bude pravidla dodržovat,“ uvedla organizace. Otázky jsou podle Transparency International namístě s ohledem na předchozí Babišovo premiérské angažmá v letech 2017 až 2021, kdy setrvale odmítal střet zájmů řešit. Soudy přitom podle Transparency International potvrdily, že tehdejší svěřenské fondy nebyly řešením. „Vyvarujme se situace, kdy Česko může být teoreticky opět v centru zájmu institucí Evropské komise a budeme vystavení staronovému kolu mezinárodních nepříjemností, které se mohou v důsledku odrazit i v čerpání evropských prostředků pro naši zemi,“ dodal Kotora.