Zemřel Frank Gehry. Jeden z nejvlivnějších moderních architektů a spoluautor Tančícího domu
Ve věku 96 let zemřel ve svém domě v Santa Monice kanadsko-americký architekt Frank Gehry. Informoval o tom list The New York Times. Gehry patřil k nejvlivnějším architektům druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Jeho smrt znamená konec jedné epochy – epochy, v níž architektura neměla jen sloužit funkčně, ale měla budit emoce, provokovat a proměňovat města. Gehry byl jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze.
Gehry zemřel po krátkém respiračním onemocnění ve svém domě ve městě Santa Monica v Kalifornii. Deníku The New York Times to sdělila jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová. Proslul svým jedinečným stylem: kombinací neobvyklých tvarů, volných křivek a moderních materiálů. Mezi jeho nejslavnější díla patří budova Guggenheim Museum Bilbao ve Španělsku, komplexy kulturních a veřejných budov — a především Walt Disney Concert Hall v Los Angeles. Byl ale také jedním ze spoluautorů ikonického Tančícího domu v Praze.
Frank Gehry se narodil 28. února 1929 v kanadském Torontu jako Ephraim Owen Goldberg v chudé rodině druhé generace polských Židů (jeho dědeček odešel z Lodže v roce 1908). Rodina se později přestěhovala do Los Angeles.
Architekturu Gehry vystudoval na University of Southern California a poté v letech 1956 až 1957 studoval urbanismus na Harvardově univerzitě. V průběhu své kariéry vytvořil řadu budov, které změnily architektonickou mapu světových měst. Jeho díla nejsou jen funkcionalistickými stavbami — jsou to sochy ve veřejném prostoru, inspirace pro další generace architektů a kulturní ikonky, které lákají turisty i milovníky moderní architektury, připomíná server Los Angeles Times.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si některé projekty Franka Gehryho
V roce 1962 si založil vlastní firmu v Los Angeles, zpočátku pracoval na projektech obchodních center a podobných komerčních zakázkách. Koncem 70. let poprvé přestavěl svůj jednoduchý domek v Santa Monice. Použil na něj drátěné oplocení, ohrady z vlnitého plechu a holé dřevěné trámy. Sousedům se dům ošklivil a stavbu nenáviděli. „Nebyla to žádná provokace, měl jsem prostě málo peněz na přestavbu,“ uvedl Gehry. „Pak mě napadlo, že je to esteticky zajímavé. Tak proč neobrátit nízké náklady v přednost?“, dodal. V roce 1989 získal prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu.
I přes počáteční skepsi části veřejnosti či investorů, Gehry dokázal, že architektura může být odvážná, estetická a přitom funkční. Jeho práce inspirovala debatu o tom, co může být moderní architektura, a redefinovala hranice oboru. S odchodem Franka Gehryho tak skončila éra, ve které architektura propojovala technické mistrovství, vášeň pro estetiku a odvahu bourat zaběhlé konvence.
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška. 
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
