EU poskytne Ukrajincům půjčku v objemu až 35 miliard eur
Evropská komise hodlá poskytnout Ukrajině půjčku v objemu až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard korun). Na návštěvě Kyjeva to oznámila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Půjčka je součástí plánu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 poskytnout Ukrajině úvěry za 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun), jejichž záruky mají tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
Evropská komise v tiskové zprávě upozornila, že plánovanou půjčku ještě musí schválit Evropský parlament a kvalifikovaná většina členských států Evropské unie. To znamená, že musí souhlasit 15 zemí s minimálně 65procentním podílem na počtu obyvatel EU.
„Je to další velký příspěvek EU k obnově Ukrajiny,“ napsala von der Leyenová na síti X. „Nepolevující ruské útoky znamenají, že Ukrajina potřebuje pokračující pomoc ze strany EU,“ uvedla rovněž.
[[Twitter status: https://twitter.com/vonderleyen/status/1837081526363721752]]
Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva. Moskva slovy předsedy dolní komory parlamentu Vjačeslava Volodina varovala před jadernou válkou.
Europoslanci chtějí, aby Ukrajinci mohli zasahovat vojenské cíle v Rusku
Politika
Půjčka 35 miliard eur by podle tiskové zprávy měla být součástí navrhovaného úvěrového mechanismu, který by měl podporovat EU a partnery ze skupiny G7 při poskytování půjček Ukrajině v hodnotě až 45 miliard eur. Mechanismus bude financován mimořádnými příjmy ze zmrazených ruských aktiv i příspěvky členských států EU a dalších zemí, píše Evropská komise.
„Díky využití mimořádných příjmů plynoucích z ruských aktiv bude Kreml přímo platit za škody, které způsobil svou brutální válkou,“ uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Úvěrová pomoc připravená ve spolupráci s partnery z G7 podle něj umožní Ukrajině financovat okamžité potřeby, zajistí makroekonomickou stabilitu země a poskytne finanční prostředky nutné k odolání ruské agresi.
Od ruské invaze na Ukrajinu začátkem roku 2022 do poloviny letošního roku obdržel Kyjev celkem 203,1 miliardy eur zahraniční pomoci. To je v přepočtu dle dnešního kurzu celkem 5,1 bilionu korun.
Lukáš Kovanda: 33 miliard. Tolik vydalo Česko na podporu Ukrajiny. Celkem Kyjev obdržel pomoc za 5,1 bilionu korun
Názory
Lídři zemí skupiny G7 se na využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěrové pomoci Ukrajině shodli na červnovém summitu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že zmrazená ruská aktiva by měla být využita „k ochraně životů na Ukrajině před ruskou agresí“.
Skupina G7 krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 zmrazila ruská aktiva v hodnotě kolem 300 miliard dolarů, napsala agentura Reuters. Ve finančních institucích v členských zemích EU byla podle Evropské komise zmrazena aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 210 miliard eur.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
