Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Napsal to web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.
Členské země EU se loni shodly, že budou využívat výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na její poválečnou rekonstrukci. Většina výnosů má být ve prospěch Kyjeva použita prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), z něhož se financují nákupy zbraní, jichž se Maďarsko neúčastní.
Budapešť v žalobě tvrdí, že EU nerespektovala její právo veta a obešla jej s tím, že Maďarsko není státem přispívajícím na nákupy zbraní pro Ukrajinu.
„V důsledku byly porušeny principy rovnosti členských států a demokratického fungování Evropské unie, protože členský stát byl zbaven, neospravedlnitelně a bez právního základu, svého hlasovacího práva,“ uvádí se podle Euronews v žalobě.
Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán udržuje blízké vztahy s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, často blokuje unijní opatření namířená proti Moskvě za její agresi vůči sousední zemi. Budapešť svou stížnost podala v květnu, soud ji akceptovat tento týden, zabývat se jí může i několik let, než vydá rozhodnutí, píše web.
Družbou po ukrajinské sabotáži opět poteče ruská ropa. Zatím v omezeném objemu
Dodávky ruské ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba se ve čtvrtek mohou obnovit, ale pouze ve zkušebním režimu s omezeným objemem. Uvedl to ve středu podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ropovod Družba přepravuje ruskou ropu na Slovensko a do Maďarska, v minulém týdnu však tyto dodávky narušily opakované nálety ukrajinských dronů.
Na severu Německa začal fungovat nový závod zbrojního koncernu Rheinmetall, který se má stát největším producentem munice ráže 155 milimetrů v Evropě. Do roku 2027 má roční produkce dosáhnout 350 tisíc kusů. Továrna vznikla investicí za půl miliardy eur a přinese 500 nových pracovních míst.
Německý zbrojní koncern Rheinmetall ve středu na severozápadě Německa otevřel novou muniční továrnu, která bude největší v Evropě. Chce si tak upevnit pozici největšího výrobce munice ráže 155 milimetrů v západním světě, uvedla agentura DPA. Poptávka po této munici vzrostla po začátku války na Ukrajině z února 2022. Rheinmetall patří k nejdůležitějším dodavatelům munice Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Slavnostního otevření závodu v Unterlüssu ve spolkové zemi Dolní Sasko se zúčastnili německý vicekancléř Lars Klingbeil, ministr obrany Boris Pistorius a generální tajemník NATO Mark Rutte. Rheinmetall zastupoval šéf koncernu Armin Papperger. Podle něj by podobné muniční továrny mohly vzniknout i v jiných evropských zemích, například v Litvě. Také Ukrajina by měla být podle Pappergera schopna vyrábět „nutně potřebné ochranné a obranné vybavení na vlastním území“.
Sériová výroba munice ráže 155 milimetrů by měla začít v následujících týdnech. Ještě letos by mělo být vyrobeno 25 tisíc kusů munice, v roce 2027 by to mělo být už 350 tisíc kusů. V Unterlüssu by tak vznikla podle webu Deutschlandfunk největší muniční továrna v Evropě. Ve všech svých závodech hodlá Rheinmetall v přespříštím roce vyrábět 1,5 milionu kusů munice ročně. V závodě v Unterlüssu vznikne 500 nových pracovních míst, investice do vzniku továrny se podle zahraničních agentur pohybuje kolem 500 milionů eur (12,2 miliardy kroun).
Zbrojaři místo luxusu. Rheinmetall nahradí vlastníka Gucci v indexu Euro Stoxx 50, tvrdí JPMorgan
Rostoucí cena akcií německé společnosti Rheinmetall vynesla výrobci tanků a munice místo v hlavním akciovém benchmarku eurozóny. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vzrostly akcie firmy přibližně o 1 800 procent.
Produkce továrny v Unterlüssu by měla zpočátku pokrývat hlavně objednávku německé armády z roku 2024. Německo zahájilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 rozsáhlou modernizaci bundeswehru. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Strany současné německé vlády se pak v březnu - ještě před uzavřením koaliční smlouvy - dohodly na zvýšení výdajů na zbrojení. Dosáhnout ho chtějí i pomocí reformy takzvané dluhové brzdy, což je ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích. Cílem je podle kancléře Friedricha Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Německo plánuje postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky má jít do vojensky využitelných oblastí, jako je infrastruktura či kybernetická bezpečnost. Letos by výdaje na zbrojení měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
V Unterlüssu, který leží severně od dolnosaské metropole Hannoveru, má Rheinmetall už delší dobu i jiné provozy. Mimo jiné tam sestavuje bojové vozy pěchoty Puma.
Evropské akcie letos válcují americké. Dařilo se bankám, zbrojařům i českým firmám
Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
Související
Německý zbrojař Rheinmetall dostal největší zakázku ve své historii
Díky levné ruské ropě Indie od roku 2022 uspořila asi 17 miliard dolarů. Ale poštvala tím proti sobě Spojené státy. Podle Reuters nové americké celní sazby na indický dovoz tyto zisky rychle smažou.
Indie ušetřila 17 miliard dolarů (360 miliard korun) tím, že po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zvýšila dovoz zlevněné ropy z Ruska, které čelí mezinárodním sankcím. Vysoká cla, která ode dneška platí na dovoz indického zboží do Spojených států, ale tyto zisky rychle smažou. Ve své analýze to ve středu uvedla agentura Reuters.
Maximální celní sazba na dovoz z Indie do USA od středy 27. srpna činí až 50 procent. Americký prezident Donald Trump už dříve avizoval, že dovoz z Indie zatíží vyššími celními sazbami mimo jiné právě proto, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy.
Dnes začala platit vyšší americká cla na dovoz zboží z Indie, maximální sazba činí až 50 procent. Agentury to označují jako trest za pokračující nákup ruské ropy. Indická vláda už na počátku srpna označila postup Spojených států za nespravedlivý a nerozumný.
Rozhodnutí amerického prezidenta by mohlo snížit vývoz z Indie o více než 40 procent, což je přibližně o 37 miliard dolarů ročně, odhaduje think-tank Global Trade Research Initiative (GTRI) se sídlem v Dillí. O úspory z dovozu zlevněné ropy by tak Indie mohla přijít v řádu měsíců.
GTRI uvedl, že nejvíce opatření zasáhne vývoz textilu, drahých kamenů, šperků, krevet a koberců. Tyto sektory se připravují na 70procentní propad vývozu, který podle uvedeného think-tanku ohrozí stovky tisíc pracovních míst.
Pokud Dillí nenajde řešení, dopady cel budou přetrvávat a mohly by politicky oslabit premiéra Naréndru Módího, píše Reuters. Dopady cel navíc ohrožují tisíce pracovních míst.
„Indie potřebuje Rusko pro obranné vybavení ještě několik let, levnou ropu, pokud je k dispozici, geopolitickou podporu v kontinentálním prostoru a politickou podporu v citlivých záležitostech,“ řekl Happymon Jacob, který je zakladatelem Rady pro strategický a obranný výzkum v Dillí. Pro Indii to z Ruska podle něj dělá těžko nahraditelného partnera.
Britská banka Standard Chartered odhaduje, že cla by mohla snížit růst hrubého domácího produktu (HDP) Indie až o jeden procentní bod. Nicméně indická ekonomika je podle analytiků této banky díky zaměření na domácí trh stále méně ohrožena než ekonomiky jiných asijských zemí, které jsou více zaměřené na export. Spojené státy jsou největším obchodním partnerem Indie.
Aktualizováno
Trump trestá Indii za ruskou ropu. Na zemi uvalil dodatečné clo na dovoz zboží
Americký prezident Donald Trump vydal nařízení uvalující dodatečné 25procentní clo na dovoz zboží z Indie. Reaguje tak na skutečnost, že Indie pokračuje v nákupech ruské ropy, oznámil Bílý dům. Dodatečné clo vstoupí v platnost za 21 dnů, celkové celní zatížení indického zboží dováženého do Spojených států se tak zdvojnásobí na 50 procent, píše agentura AP. Indická vláda označila postup USA za nespravedlivý a nerozumný a hodlá podniknout veškeré potřebné kroky k ochraně svých zájmů.
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
