Kijonková podpořila americký startup, který se zaměřuje na prevenci rakoviny prsu

Serge Damian dostal před lety velký úkol. Měl pro nadnárodní skupinu CSG připravit první ESG report. Tehdy CSG naskočilo na trend udržitelnosti. V současnosti jsou data, která dokázal ve skupině najít, setřídit a interpretovat, zcela zásadní pro investory i fungování konkrétních firem. „Čím dál více lidí u nás vidí, že to není diktát, ale svého druhu audit pro řízení rizik,“ říká Damian.

Máte za sebou první integrovaný report, v němž vedle klasické výročky vyšla také data o udržitelnosti skupiny. Jaké z toho máte výstupy?

Musím přiznat, že ta situace byla zvláštní. Když jsme výsledek představili, první reakce byly skvělé. Sami jsme měli radost, co jsme dokázali. Ale pak začaly přicházet dotazy od našich stakeholderů. Když je shrnu, šlo o to, že pochválili fakt, že máme data. Ale okamžitě následovaly dotazy – a jak s nimi nyní budete pracovat? Pro nás to je ale skutečně první krok. Audit toho, jak na tom v současnosti jsme.

Přesto se musím zeptat, dáváte si nějaké cíle?

Udělali jsme si referenční průzkum u našich globálních konkurentů. Všichni tuto problematiku řeší mnohem déle než my a ano, vidíme, že máme ještě velkou cestu před sebou. K těm cílům. Je to strašně složité. Když totiž vyjdete z nařízení, které Evropská komise vydala, jde vlastně o to, že buď máte data a pak z nich máte vyjít, nebo je nemáte a pak je musíte odhadnout. A na základě toho si pak máte stanovit cíle. Jenomže my se opravdu nechceme zavazovat k čemukoli nereálnému. Říct, že budeme uhlíkově neutrální příští rok, je prostě nesmysl nebo by to byla lež a to nemůžeme. Ostatně report prochází poměrně tvrdým auditem.

Olga Trčková: Čeští sběratelé jsou dnes vášnivější než mnohde na světě

Leaders

Vybudovala DSC Gallery, která se zařadila mezi nejvýraznější komerční galerie u nás. Vystavuje největší jména tuzemské scény, ale také mladé talenty, a hlavně do Prahy vozí významná jména berlínské, londýnské i newyorské scény. Olga Trčková je vášnivou sběratelkou, pomáhá umělcům, ale také jiným sběratelům. „Jednou vás pozvu do DSC Gallery London,“ slibuje v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, z něhož nabízíme ochutnávku.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jak ten probíhal?

Musím smeknout před společností Deloitte, která nám report auditovala. Opravdu to bylo hodně práce a také pro ně to je pořád relativně nové. Přesto to bylo hodně profi, přijeli do celé řady konkrétních firem a někdy šli do hodně velkých detailů.

Rozhovor se Sergem Damianem vyšel v magazínu Newstream CLUB

Jak chcete s daty pracovat dál?

Poté, co jsme zprávu vydali, jsem si uvědomil, co všechno jsme udělali špatně. Takže to bylo první – pokusili jsme se všechno znovu projít a znovu si definovat, co pro nás je podstatné a co nikoli. A chceme se dál soustředit na to podstatné. A i v tom jsme se inspirovali u konkurence. Zkrátka některé věci, které jsme nyní reportovali, se nás vlastně netýkají. Ale protože jsme to chtěli udělat poctivě, nabrali jsme půl milionu datových vstupů. V tom se nikdo nezorientuje. Takže tady je prostor pro další práci a také o tom chceme diskutovat se svými stakeholdery. Ujistit se, co pro ně je důležité při vnímání skupiny CSG. Nicméně už to, že jsme report udělali, a jistě i to, jakým způsobem jsme ho udělali, nám hodně pomohlo.

V čem?

Detaily říct nesmím, ale existují institucionální investoři, kteří svou případnou investici přímo podmiňují existencí podobného reportu. Takže jednotliví ředitelé a vedení celé skupiny naši práci plně docenili. A vlastně nejen to, čím dál víc zaměstnanců i šéfů konkrétních firem chápe podstatu – že nejde o „diktát“, ale že to je audit, který má pomoci při řízení rizik. A o tom to přesně je.

Stačí všem váš report, nebo to je spíše počáteční informace a pak chtějí další?

Po vydání reportu jsem skutečně vyplňoval asi desítku dalších dokumentů od různých institucí či velkých finančních domů.

CSG působí ve více zemích světa, vedle evropských také v USA a Indii. Jak se to podepisuje na sběru dat?

Na to jsme narazili dost tvrdě. A ani nejde o přístup jednotlivých firem ani kultur, jde o to, že v různých zemích některé kategorie prostě nemají nebo je vnímají odlišně. Například zdánlivě jednoduchá otázka: Kolik máte zaměstnanců? Tak to ve skutečnosti můžete jinak vnímat v Evropě, jinak v Indii a jinak v USA. Patří tam „ičaři“? Patří tam agenturní pracovníci?

Co s tím?

My nyní pracujeme na určitém sladění. U nás pak také důležitou roli hraje skutečnost, že jsme rychle se vyvíjející firma. Takže třeba za poslední rok jsme nějaké firmy prodali, další ale koupili. V tom je to také docela složité. A platí to i pro nové sektory, takže například letos jsme koupili chemickou společnost v Německu, což i pro náš tým představuje poměrně velkou výzvu.

Šéfkuchař Marek Janouch: Smažák na Hradě nenajdete

Enjoy

Každý den se mu otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu – z terasy přímo na Pražském hradě. Šéfkuchař Marek Janouch tu se svým týmem připravuje českou kuchyni inspirovanou starými kuchařkami i šlechtickými hostinami, nicméně v moderním pojetí. Tradici spojuje s aktuálními trendy, sezónností a důrazem na kvalitní suroviny. O tom, jak se vaří na, tak výjimečném místě, proč se u nich smažený sýr nikdy na lístku neobjeví a jak důležité je pro něj mít v kuchyni stabilní tým, jsme si povídali v „jeho“ Kuchyni na Hradě.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jaké kroky vás nyní čekají?

V současnosti probíhá několik důležitých kroků. Předně jednáme se svými stakeholdery a ptáme se jich jednak na ten samotný report, jednak na to, co je o naší společnosti v této oblasti skutečně zajímá. K těm hlavním patří investoři, ale jsou tam také média a samozřejmě vlády, protože velká část byznysu CSG je B2G (business-to-government, tedy byznys mezi soukromým sektorem a vládami – pozn. red.).

Zároveň musíme hodně komunikovat dovnitř firmy a samozřejmě již nyní probíhá sběr dat. Úspěch reportu se ale projevil i v tom, že máme mandát výrazně navýšit počet lidí, s nimiž tuto problematiku řešíme.

Vidíme mnoho geopolitických změn a poměrně často se opakuje, že zejména kvůli nové americké vládě se od této problematiky ustupuje. Jak to tedy je?

Asi bych odpověděl dvojím způsobem. Předně: My vidíme, že velcí konkurenti, a to i ti američtí, v ESG nebo udržitelnosti či jakkoli jinak si to pojmenujete, dělají spoustu věcí, stejně tak to zajímá institucionální investory. A ne, u nikoho nevidíme žádné výraznější náznaky, že by se od toho upouštělo. Druhá odpověď souvisí s daty. Ta jsou pro firmu cenná právě pro řízení rizik. Někde může být ohrožení dané nedostatkem vody, jinde příliš rychle rostoucí teplotou, takže například v některých částech Evropy musejí být továrny zavřené měsíc v roce. A to přece stojí peníze. Hodně peněz. A jako taková tato data mají velkou cenu.

Solární panely zlevnily, i s menší dotací je proto návratnost zajímavá

Reality

Po dvou letech rekordního zájmu o solární energii se situace na trhu s fotovoltaikou stabilizuje. Přichází doba konsolidace, profesionalizace a návratu k dlouhodobě udržitelnému růstu. „Není to krize, ale návrat k normálu,“ vysvětluje Mário Franko, odborník na fotovoltaiku E.ON Energie.

nst

Přečíst článek

Serge Damian

Chief Sustainability Officer skupiny Czechoslovak Group. Opírá se o dlouholeté zkušenosti z financí, strategického řízení i průmyslu. Jeho úkolem je propojovat odpovědné podnikání s dlouhodobou konkurenceschopností a udávat skupině jasný směr v oblasti ESG.

Zakladatel GymBeam Dalibor Cicman: Chci spolupracovat s nejchytřejšími lidmi na globální úrovni

Leaders

GymBeam patří k nejrychleji rostoucím startupům v Evropě. Sázka na fitness potravinové doplňky se zakladateli a hlavnímu akcionáři firmy Daliboru Cicmanovi vydařila stejně jako snaha organicky růst nejprve na východoevropských trzích a nyní také v Německu. „Jsme firma, kde se zkouší hodně věcí, je to naše DNA,“ říká Dalibor Cicman v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, kde mimo jiné prozrazuje, jakou budoucnost pro svou firmu chystá.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Na první pohled působí jako město hudby a úsměvů. Ale pod září neonů a tóny country se skrývá Amerika, která se stále vyrovnává se svou minulostí. Nashville – srdce Tennessee a symbol amerického Jihu – je místem, kde se hudba potkává s dějinami otroctví, nacionalismu i hrdosti. A kde se pod maskou pohostinnosti stále ozývá tichá ozvěna dávných sporů.

Kdo navštíví Nashville, nemůže minout Grand Ole Opry – chrám country hudby, který se od roku 1925 stal synonymem pro americkou tradici. Na současném místě – na předměstí u obchodního centra – ale sídlí teprve od 70. let minulého století. Bohužel už jsem nesehnal vstupenky na koncert, ale alespoň jsem v rámci prohlídky mohl nahlédnout do zákulisí této legendární scény. Nahlédl jsem do zázemí vyhrazeného hvězdám country. Pak už si stačilo jen představit pohled z jeviště do zaplněného sálu. Ve dřevem obloženém hledišti dokola postávají lidé všech věkových kategorií – od farmářů v kostkovaných košilích po turisty s foťáky. Všichni čekají na okamžik, kdy se zvedne opona a sálem se rozezní první akord.

12 fotografií v galerii

Hudba, která tu zaznívá, není jen zábava. Je to kulturní vyjádření identity, které po desetiletí utvářelo tvář Ameriky. Country vzniklo z písní prostých lidí, ale časem se stalo symbolem konzervativního Jihu. Grand Ole Opry tak není jen místem nostalgie, ale i svědectvím o tom, jak hudba dokáže sjednocovat i rozdělovat.

Stíny minulosti

Jen pár kilometrů za městem stojí Hermitage, sídlo Andrewa Jacksona, sedmého prezidenta Spojených států a jednoho z nejuctívanějších mužů Jihu. Hermitage působí na první pohled idylicky – bílé sloupy, rozkvetlé magnólie, upravené trávníky. Ale když procházíte místnostmi s původním nábytkem i dopisy, začne na vás doléhat i druhá, ta temná stránka příběhu.

Jackson byl pro mnohé symbolem lidové demokracie, ale jeho politika zanechala bolestivou stopu. Jackson v roce 1830 podepsal Indian Removal Act, který vedl k tzv. Trail of Tears – nucenému přesídlení desítek tisíc původních obyvatel, při němž zemřely celé rodiny. Přesto jeho tvář dodnes zdobí dvacetidolarovou bankovku a v Tennessee má své ulice, školy i muzea.

REPORTÁŽ: V Maison Ferrand se rodí skvělý koňak, gin i rum

Enjoy

Setkat se s lidmi, jakými jsou Alexandre Gabriel a jeho manželka Debbie, se člověku jen tak nepoštěstí. Úspěšní, inspirativní, milí, přesto zacílení, důslední, naplno oddaní svému byznysu. Jen tak může jejich společnost zahrnující celou řadu alkoholických nápojů uspět. „Svou firmu vnímám jako misi a svoje produkty jako sdílené dobrodružství,“ říká šéf impéria, do nějž patří světoznámé značky rumů Planteray, giny Citadelle a koňaky Ferrand. „To není práce, to je lifestyle,“ dodává.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Když jsem stál u Jacksonova hrobu, napadlo mě, že americká historie má výjimečný dar balit bolest do národní hrdosti. A Jih tenhle dar ovládá dokonale.

Zápach krve a vůně bourbonu

Cestou zpět do centra jsem míjel ulice pojmenované po generálech Konfederace – názvy, které na jiných místech Ameriky mizí, ale tady zůstávají jako připomínka jiného výkladu dějin. Jih se své minulosti nevzdává. Místní ji berou jako součást identity – stejně jako whiskey, barbecue nebo hymny Johnnyho Cashe.

A právě ten kontrast dělá Nashville tak fascinujícím. Na jedné straně město hudby a pohostinnosti, na druhé místo, kde stále přežívají ozvěny dávných válek a předsudků. Jih, který se usmívá – ale nezapomíná.

Večer na Broadwayi, mezi bary, světly a živou hudbou, všechno to napětí na chvíli mizí. Nashville se v noci promění v moře hlasů, kytar a tance. Ale když zhasnou světla, zůstane to, co dělá tohle město jedinečným – vědomí, že Amerika, stejně jako její hudba, je plná kontrastů.

REPORTÁŽ: Lázně jen pro důchodce? Omyl. Na dlouhověkosti začínají pracovat i mladí

Enjoy

Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem.  A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice.

Věra Tůmová

Přečíst článek